Fakta a domněnky
Z některých výzkumů vyplývá, že ač může umělé protržení vaku blan zkrátit délku porodu, je s ním spojen zvýšený distres plodu, pravděpodobnost císařského řezu a větší potřeba analgezie. Další zjištění poukazují na fyziologickou prospěšnost neporušených plodových obalů, které působí jako ochranná bariéra kolem hlavičky dítěte při intenzivních stazích. Plodový vak vystupující z dělohy vytváří rovnoměrný tlak na děložní hrdlo a napomáhá tak jeho otevírání. Tento proces může být stejně účinný jako v případě stimulace a otevírání branky hlavičkou dítěte, je však daleko šetrnější. Zejména pak může pomoci v případě deflexe hlavičky. Na základě rozsáhlého šetření dospěla organizace National Childbirth Trust ke zjištění, že převážná většina žen shledala porod po provedené amniotomii náročnějším a připadalo jim, že jeho fyziologie byla narušena. Naštěstí praxe provádění dirupce vaku blan bez vědomí ženy ustoupila nezbytnosti informovaného souhlasu. Ale i když víme, že nyní můžeme požádat rodičku o souhlas, musíme se ujistit, že si dosah tohoto zákroku skutečně uvědomuje. Toto je třeba začít vyjasňovat již v průběhu těhotenství. Také je zapotřebí, abychom si byly jisté, že protržení vaku blan je vedeno podloženými klinickými důvody. Dirupce vaku blan vás nejen zavazuje k vybavení dítěte v určitém časovém limitu, ale vystavuje dítě i matku zvýšenému riziku infekce. Tento zákrok může zapříčinit zvýšenou bolestivost a v některých případech dokonce způsobit, že porod se neobejde bez analgezie, což dále zvyšuje pravděpodobnost dalších intervencí. V konečném důsledku může ovlivnit psychickou pohodu matky a zpomalit u ní rozvoj mateřského citu. Rutinní amniotomie by tedy neměla být považována za součást normálního porodu.
|
