Včera když jsem usínala vzpomněla jsem si na jeden podivný sen,který se mi zdál,ještě když Johanka Kateřina byla Malou duší u mě v bříšku.Bylo to asi tak..
Jednou,bylo to před vánoci jsem zašla na netěhotenské břišní tance a užívala jsem si tu skvělou sváteční atmosféru.Dělaly jsme energetický rituál a právě ten den se mi ten sen zdál.No možná to ani nebyl sen,ale nějaké spojení se s jiným světem
Ležela jsme v posteli a přemýšlela o jedné knize.Najednou jsem cítila jakési vlnění kolem svého těla a slyšela zvláštní zvuky.Možná šumění.Přede mnou se objevilo zářivé,bílé světlo.Bylo obrovské.V dlani drželo maličké růžově zářící světélko.Bylo maličké a vypadalo tak něžně a jemně.Hned jsem věděla,že je to Malá duše.Kolem těch světel se pohybovali Andělé.
Malá duše mi říkala,že se nemám bát.Přijde, aby mě naučila trpělivosti,lásce a důvěře.Aby mě naučila jak mít ráda sama sebe.
Přijde,aby mi řekla,že Bůh mě má rád.Přijde,aby mi ukázala,že jsem dobrá máma.
Malé růžové světélko mě objalo a já cítila velké množství lásky.Potom jsem usnula
A teď se dívám na Johanku.Je tak maličká,jemná a křehká..a ze všeho nejvíc jí sluší růžová.Moje malé růžové světýlko…třeba to tenkrát opravdu nebyl jen senJ | 
