Deníky Fotoalba Recepty Bazar Vzkazy
   Hlavní stránka deníků 

Patří do deníku

Psaní do Nebe

Autor: Jiřule a 3 skřítkové , 5.5.2008

Moje milá,



Zdravím Tě do Nebeských dálek.



Chybíš mi víš?Je hodně věcí, které bych Ti chtěla ještě říct. Víš, hodně mě trápí, ten náš promarněný čaj.



Nechtěla jsem, aby děti viděly tu bolest a hrůzu, kterou jsi měla v očích.Asi jsem srab, ale já se o ně fakt moc bojím.Víš, nechci, aby to jednou zažily taky. Chtěla jsem je chránit a netušila jsem, že mezi tím odejdeš. Myslela jsem, že na naše posezení máme ještě dost času. Myslela jsem, že se všechno ve Tvém životě zlepší a na čaj půjdeme ještě několikrát. Je mi to tak strašně líto..Ty asi víš jak moc viď?



Představ si, že jsem nedávno našla ty Tvoje dopisy. Víš, jak jsi v nich plánovala naše společné bydlení, náš společný život. Viděla jsem před sebou tu bílou kuchyň a kostkované linoJ Proč jsme vlastně plánovaly zrovna ty kostky?? Jo, to byl fajn čas. Škoda, že tenhle sen o naději tehdy nevyšel.



Dneska jsem procházela loukou, plnou rozkvetlých pampelišek a víš na co jsem si vzpomněla? Jak jsme za tebou byli v Němčicích..Pamatuješ? Měla jsi nasbírat pampelišky na med. Bylo to tam tak úžasné. Všimla jsi si někdy, že jsme si byly podobné? Podívej… tohle jsou fotky odtamtud.. vidíš to taky???



Víš, že právě tady jsem ti řekla, o mé bolesti z dětství? Byla jsi první a na dlouhou dobu jediná, která znala moje strašné tajemství. Vidíš to.. ani jsem Ti neřekla děkuji za Tvoje obětí..Děkuji Ti za to, že jsi byla naší svědkyní. I za to, že i když jsem už byla na jiné cestě než ty, stála jsi při mně.



Tolik jsem věřila, že budeš v pořádku, že se k nám vrátíš a ve Tvých očích bude bydlet slunce. .



Když jsem Tě pak vídala u sebe v práci cítila jsem , že odcházíš. Bylo mi hrozně. Děsily mě sny o tom, že jsi odešla, že už je pozdě, že už nikdy nedostaneš šanci… potila jsem se hrůzou a byla jsem tak šťastná, když jsi si přišla pro svou dávku léku.



Když mi pak zavolali, že jsi umřela, myslela jsem že bolestí prasknu.Ten kus srdce, který Ti patřil, jakoby se zamotával, jakoby se kroutil a svíjel tak, že mě dusil. Chtěla jsem křičet a vrátit čas, chtěla jsem mít ještě čas pro Tebe, s Tebou bojovat, dokázat to..ale … nejde to.. já vím…



Víš, když jsme se s tebou loučili začala jsem nenávidět. Nenávidím drogy , nenávidím ty kteří je prodávají.A nenávidím ty, kteří se tvářili jako Tví přátelé a přitom ti pomáhali ničit se. Do dnes vidím jak tam stáli a z očí jim tekly slzy. Chtěla jsem každého z nich odstrčit od Tvé rakve. Chtěla jsem jim plivnout do očí..Promiň, vím, že jsi je měla ráda, ale oni nebyli Tvými přáteli.. dneska to už víš. Občas je mi tak smutno..ale Ty se máš dobře, že ano? Jsi teď v dobrých rukou, obklopena láskou..



Mám tě ráda .Schovala jsem si Tě ve svém srdci a tam už na věky zůstaneš.

Oznámkujte článek (jako ve škole)!
1 2 3 4 5
výborný nedostatečný
Zobrazeno doposud 486 x.
Technická podpora: na této adrese. (C) 1999-2011 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.