Deníky Fotoalba Recepty Bazar Vzkazy
   Hlavní stránka deníků 

Patří do deníku

Naše dovolená na Kypru - 1. část

Autor: Lucka Šeflová , 23.6.2008

12.6. - 15.6.2008


Dneska má táta narozeniny a my odjíždíme na dovolenou na Kypr. Odlétáme už v pět hodin ráno a musíme být na letišti o dvě hodiny dříve. Proto vstáváme už ve dvě! Máma má trochu obavy, jak se mi bude vstávat, ale já to zvládám naprosto v pohodě. Cestou na letiště a po celou dobu na letišti se mi vůbec nechce spát. Na letišti se mi moc líbily jezdící schody, na kterých jsem chtěl jezdit stále do kolečka :-) a taky hrací autíčko a mašinka. To bylo něco pro mě! Krásně jsem se zabavil a alespoň mi čas do odletu rychle utekl. Moc jsem se těšil na letadlo. Na štěstí jsme letěli na čas a ještě jsme měli místa u okénka. Seděli jsme poblíž křídla a motoru. Převážnou část cesty v letadle jsem prospal a když jsem nespal, tak jsem byl nadšený, že jsem v letadle. Na Kypr se letí přes tři hodiny. Z letiště jsme pokračovali autobusem do letoviska Protaras, vzdáleného 50 km. V autobuse jsem už začal trošku zlobit. Nechtělo se mi moc sedět a nejraději bych chtěl hopsat po sedačce. Na místě jsme asi v půl dvanácté místního času (je tu o hodinu víc!). Protaras je moderní letovisko se spoustou obchůdků a možností zábavy. Přímo naproti našemu hotelu Kapetanios Bay máme "Kouzelnou tančící vodu" (fontánu - každý večer se koná představení se světelnými a laserovými efekty). Určitě to půjdeme někdy omrknout. První den jsme byli s rodiči hned omrknout městečko, ale i moře s pěknou písečnou pláží (už se těším, jak budeme stavět hrady) a hotelový bazén. Taky jsme ochutnali zmrzku, která mi moc chutnala. Vůbec mi nevadilo, že jsem od ní celý olepený :-)


Druhý den, pátek, užíváme si hlavně koupání. Jsem prostě vodomil a u vody se vyřádím. Baví mě skákat do vody a vůbec mi nevadí, když se občas potopím. U bazénu jsem se seznámil s anglickým chlapečkem Harrym a hezky jsme si spolu hráli. Řádili jsme tu s míčky. Musím se vám taky přiznat, že jsem se tu zamiloval :-) Moc se mi totiž líbí naše kyperská paní servírka. Můžu na ní oči nechat :-) Laškuju i s ostatními číšníky. Nejspíš budou moji kamarádi :-) Je s nimi legrace a krásně mě při jídle zabaví. Taky už jsem stačil pořádně prozkoumat náš hotelový pokoj. Umím sám vlézt a vylézt z mé dětské postýlky. Taky si rád hraju na bubáka. Zamotám se do závěsu a výskám při tom radostí :-) Stále moc rád telefonuju - ukradnu mámy nebo táty mobil a napodobuju je. A taky si rád obouvám a zkouším chodit v máminých nebo tátových botách :-). Mám dobré orientační schopnosti (nejspíš po tátovi :-) a sám trefím od výtahu do našeho pokoje a taky od výtahu v přízemí do jídelny. Když jdeme kolem jídelny, tak hned připomínám, že se tam papá. Když máma nemůže něco najít, tak se stačí zeptat mě a já si většinou vím rady :-) I ve městě jsem se poměrně rychle zorientoval. Poznám ulici, kterou chodíme na pláž. Před večeří jsme si s rodiči udělali výlet k místnímu kostelíku Agios Ilias. Stojí na kopci a vede k němu 121 schodů. Je od něj úžasný výhled na celý Protaras. Cestou ke kostelíku jsme se zastavili v dětském zábavním parku. To bylo něco pro mě. Jezdil jsem tu v letadle, v autíčku, ve formuli, na koníkovi, ... - naši mě odtud nemohli dostat :-) Určitě se sem ještě někdy podíváme. Taky jsme cestou viděli stylové restaurace u Flintstoneových, u Indiánů, u Přátel a podobně.


Třetí den, sobota, opět jsme strávili u vody. U večeře nás čeká překvapení v podobě řeckého večera s tanečníky ve stylových krojích. Nechyběly ani akrobatické kousky s noži. Líbilo se mi to tak, že jsem se přidal i k tleskání do rytmu :-) Našel jsem si tu dalšího kamaráda. Je to čísník Nik. Já mu ale říkám "Emim". Tátovi totiž připomíná Emila Zajace z VyVolených. Dokáže mě vždycky rozesmát.


Čtvrtý den, neděle, naši mi pořídili nový prut a rybičky. Jsou na magnet a hezky plavou ve vodě jako opravdické. Na pláži jsem viděl živé ještěrky. Byl jsem z nich tak nadšený, že jsem je neustále vyhlížel. Říkám jim "jejky" :-) U moře rád sbírám kamínky a házím je do vody. Mušličky tu bohužel nejsou. Taky rád stavím s tátou hrady a s mámou hloubíme jezírka. Naši mi na to pořídili velikou lopatu. No, je to spíš rýč :-) Odpoledne jsme si telefonovali s bábou. Byl jsem moc rád, že ji slyším. U bazénu mám nového kamaráda. Je to chlapeček Tommy.

Oznámkujte článek (jako ve škole)!
1 2 3 4 5
výborný nedostatečný
Průměrná známka: 1 (známkovalo 2 čtenářů)
Zobrazeno doposud 1005 x.
Technická podpora: na této adrese. (C) 1999-2011 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.