Kačka hopsá na balonu.Petr maže nohy, já bříško.Společně vysíláme při každém stahu do bříška růžové světlo a šeptáme :Pojď, pojď Rozárko,pojď.Chceme jí ukázat směr, kterým má jít.
Nakonec jsou ale bolesti tak silné ,že monitor ukazuje rychlý tep miminka a Kačce lékař doporučí epidurál.Kačka chvíli váhá,ale pak souhlasí.Anestezioložka zavádí katetr a Kačce se uleví.Leží na lůžku a snaží se relaxovat. Bolesti ustoupily,ale pocit na tlačení stále zůstává. Dál mažeme nožky,snažíme se Kačku uvolnit,hladíme a zpíváme ..Nález je pořád stejný.Cítím ve vzduchu cosi..Mám pocit,že to je to ono co i teď blokuje.Ptám se Kačky,zda se něčeho nebojí. Kačka váhá pak to cosi pojmenuje.Cítím, že ano, že toto je přesně to ono co brání.Chvíli si povídáme a pak jde Kačka do sprchy.Teplá voda jí dělá opravdu dobře. Dívám se na ní a vidím nádhernou,úžasnou ženu. V bolestech přivádí dítě na svět a je tak krásná. Naprosto dokonalá bytost..Odhodlaná své milované maličké miminko v pořádku přivést k sobě.Za chvíli volám PA. Zdá se,že Kačka už opravdu nemůže neustále prodýchávat kontrakce a netlačit.
PA vyšetřuje ve sprše a má skvělou zprávu. Ještě lem a Rozárka může přijít.Pomáháme Kačce posadit se na křeslo.PA přizpůsobí křeslo tak,že Kačka může rodit ve dřepu. Držíme s Petrem rodící maminku za ruce.Kačka ze všech sil dýchá a tlačí. V místnosti je šero,přesně tak jak si Kačka s Petrem přáli.PA je milá .Klid naruší jen neustále mluvící anestezioložka. Dívám se na ten obrovský zázrak,který se odehrává přímo přede mnou. Dívám se a najednou zahlédnu tenounký proužek černých vlásků.Cítím,jak mi buší srdce,jak se mi duše chvěje obrovskou radostí. Za maličkou chvíli bude malá Rozárka mezi námi. Za chvíli jí její rodiče budou moci obejmout a nechat proudit bezmeznou lásku do jejího maličkého srdíčka.Hladím Kačku po ruce a říkám,že vidím vlásky. PA pomáhá Kačce lehce se hlavičky dotknout. Kačka sbírá všechnu energii Země .Křičí a je to křik síly,křik lásky a já během chvilky vidím jak z lůna milované matky vyklouzla nádherná,maličká holčička.OOOOOOO Bože je tak nádherná,tak krásná.Do očí se mi derou slzy..NA tváři Kačky je vidět úleva,radost.Oči plné lásky se dívají na Rozárku.Když Kačka obejme svou dcerku a ta začne povídat, z očí už mi tryskají slzy. Maličkou ošetří a podají tatínkovi.Kačku je třeba zkontrolovat a ošetřit poranění.Pak už se může Rozárka napít mlíčka.
Stojím,dívám se a cítím obrovskou pokoru a úctu. K životu, k Boží síle, k těmto nádherným bytostem.Viděla jsem zázrak. Viděla jsem, jak se z ženy a muže stala MATKA a OTEC. Bylo to překrásné,nádherné a silné. Nemám slova,která by řekla to,co cítím hluboko ve své duši.Porodila jsem tři děti a bylo to krásné ale mít možnost vidět jinou maminku přivést své dítě na svět je něco úplně jiného. Vidět,jak miminko pracuje,jak rotuje,jak se snaží s maminkou spolupracovat,vidět ženu jak přes všechnu bolest zůstává nádhernou a okouzlující,vidět ženu něžnou,jemnou a přitom tak neskutečně silnou,že dokáže svojí silou porodit dítě byl velmi silný zážitek zážitek,který jsem měla možnost zažít.Uvědomila jsem si,jak jsme my ženy nádherné a úžasné bytosti.
To, co jsem viděla byl zázrak. A já děkuji oběma rodičům i Rozárce,že mě přizvali a já měla možnost je porodem provázet. Děkuji Kačce,že se přede mnou dokázala otevřít,že dokázala sklonit hlavu v pokoře před životem a že do mě vložila důvěru a dovolila mi být přítomna v takovém intimním okamžiku, jakým zrození dítěte je.
|
