 (já matka tří(!!!!) dětí???)
No, stalo se to ..... ani nevím jak. Pokud můj první porod byl pohodovej a bezproblémovej, pak druhej – to vlastně ani nevím, že se „něco“ dělo. Ale hezky pěkně popořádku.
Těhotenství bylo (k mému úžasu) bezproblémové. A to jak na začátku, tak to pokračovalo dál. Po tom, co jsme se dozvěděli, že čekáme dvojčátka, tak každej Radkovi přál, aby to byly dvě holky. Ať prej ví, zač je toho loket. Bude mít doma čtyři ženský – tak se mu kamarádi a známí posmívali. No, ale nakonec nám na genetickém ultrazvuku předpověděli „kluka a asi taky kluka“. Takže jsme žili v očekávání, že to budou dva klucí......
„Výrobní“ název by Bob a Bobek – králíci z klobouku. Vzniklo to jednak tím, že nám byli transferovány 5.ledna (vpředvečer Tří králů) tři embryjka – takový tři králové. No a uchytili se jen dvě prostě dva králíci.....
Takže jsme se tak pěkně chystali na příchod dvou kluků. Teda chystali – to nejni ten správnej výraz. Vzhledem k tomu, že mi nic nebylo, neměla jsem nejmenší potíže, tak jsem se nechystala vůbec s tím, že „pak“ se do toho dám. Od 30tt jsem se začala fotit – na památku. No, jenže on přišel 31tt, 32tt a pořád nic. Pak jsem jela k našim, tak jsem fotku ve 32tt neudělala, ve 33tt se mi nějak nechtělo, že na to vlítnu o víkendu – no, nebylo mi přáno se těhotná víkendu dočkat :o)))). Takže pořádná těhu fotka nejni.
A ostatně – takhle to nakonec bylo se vším. Pořád jsem říkala, že už si začnu balit tašku do porodnice a pořád jsem měla čas. To samý s věcma na prcky. Prostě já se cejtila tak netěhotně, že mi ani na mysl nepřišlo, že by mě mohlo čekat něco takovýho jako porod. A světe div se – ani mně se porod nevyhnul!!!
Takže je takhle čtvrtek, já jsem 33+2tt. Všechno v poho. Pěkně jsme si naplánovala, že o víkendu udělám tu fotku, zabalím tašku. Ale přiznávám bez mučení – kdo ví, jak by to dopadlo – se znám, jakej jsem lenoch. :o))))
No, dopoledne jsem strávila s Miškou na písku a vedly jsme s maminama rozpravu na téma, že už bych mohl rodit (přeci jen, dvojčátka se rodí dřív....). Vzhledem k tomu, že na UTZ mi udělali váhovej odhad dětí 2000g +/-300g, tak jsem prohlašovala, že i kdyby k tomu došlo (což jsem nepředpokládala, páč jsem se cítila ouplně v pohodě), tak budou králíci velký a všechno tudíž už zvládnou......
Aby těch příznaků nebylo málo, tak na diskuzi se našly dobré duše, co se vyptávaly, jak to bude s tím rozením. Estli se už náááhodou nechystám. No, musela jsem se přiznat, že JÁ se nechystám, ovšem nevím, co králíci.
Ale na diskuzi nebyl moc čas, přinesli mi nějakou práci z práce, tak jsem se na to vrhla (stejně bylo poslední dobou na diskuzi mrtvo). Jen jsem to dodělala, prohodila jsem pár vět po Skypu, odebrala jsem se „odhmyzit“ a upadnout na lože. No, podle starý tradice, jak jsem lehla, tak jsem usnula. Ovšem..... nespala jsem dlouho – asi po půlhodině spánku jsem se (stěží – nevýhoda těhotenství) otáčela z pravýho boku na levej a najednou...... najednou jsem cítila jak ze mě teče něco teplého a teče a teče a teče.... |
