Všechny naše deníky

(Sepsáno kojící matkou pro kojící maminky z naší skupinky. Snad tu ale najdou užitečné informace i ty z Vás co kojit nemohly.)

Připadá nám to jako včera, kdy jsme se v kojení konečně tak pěkně sehráli. A už nám život připravil další zkoušku. Den se se dnem sešel a je na čase aby náš kojeneček ochutnal (mnohdy úplně poprvé) i něco jiného než to nejlepší jídlo na celičkém světě. Je čas na první příkrm.

Daly jsme svým dětem z hlediska výživy to nejlepší a tak začneme pátrat po informacích na toto téma. A zjistíme, že rad od našich nejbližších a od pediatrů a článků a knížek je sice spousta, ale nějak nám to nepasuje dohromady a informace se různí a rozcházejí…

Byla jsem v úplně stejné situaci, měla jsem pocit, že se v tom snad ani vyznat nedá a mnohdy jsem se v případě naprosto rozdílných přístupů musela nakonec řídit jen vlastním srdcem a věřit, že dělám správně. Berte prosím následující řádky jako doporučení a doufám, že Vám snad trošičku ulehčí situaci.

KDY ZAČÍT???
U kojených dětí bez atopické anamnézy: od ukončeného 6. měsíce

(ne dříve, použijte rad na zvýšení tvorby mléka, obraťte se na laktačního poradce)

U kojených dětí s atopickou anamnézou (sourozenec, jeden nebo oba rodiče alergici):

od ukončeného 7. měsíce

Děti krmené náhradou mateřského mléka: od ukončeného 6.měsíce.

Jen pokud je dítě mladší půl roku hladové přestože vypije 900-1000 ml náhrad denně a jsou mu více než 4 měsíce, začněte podávat příkrm.

Nikdy nepodávejte příkrm ba ani čaj dítěti mladšímu 4 měsíce!!!

Nedoporučuje se začátek podávání příkrmů déle oddalovat, např. i z důvodu, že v období po půl roce věku se dítě nachází v tzv. senzitivním období, periodě, nejoptimálnějším čase pro učení se přijímat jinou než tekutou stravu.

Začněte tedy jedním druhem zeleniny a teprve po cca třech dnech přidejte další druh, pokud by dítě na nějakou potravinu zareagovalo, snadněji poznáte, která to byla. Maminkám alergických dětí a nebo dětí se sklonem k alergiím doporučuji zapsat si každou nově zaváděnou potravinu do kalendáře, ulehčí Vám to případné vzpomínání si.

Přidávejte nové chutě do těch již známých.

JAK ZAČÍT???
- Čas není rozhodující, zkuste 1-2x denně, před, po nebo i během kojení nabídnout dítěti lžičku jednodruhového zeleninového pyré. Vyberte si okamžik kdy je prcek i Vy v dobré náladě a nikam nespěcháte, berte to jako hru.

- Vyberte mělkou malou lžičku s oblými okraji.

- Na dítě mluvte a povzbuzujte ho, nabídněte mu příkrm tak, aby na něj vidělo, pomoci Vám upoutat dětskou pozornost může i zaťukání lžičky o okraj mističky či skleničky. Sluch i zrak je potřeba také zapojit, vždyť jídlo má být potěšení.

- Nedávejte lžičku dítěti příliš hluboko do úst, mohli byste vyvolat dávivý reflex a následnou nechuť k dalším pokusům.

Existují doporučení položit dítěti lžičku na střed jazyka a lehce zatlačit. Neexistují doporučení jak přimět některé děti otevřít pusu natolik, aby byl tento manévr proveditelný:-).

Každopádně dítěti by měla být nabízena možnost aktivně se krmení zúčastnit, nikoliv být krmeno. Některé děti nejprve pyré ze lžičky sají a až později zapojí horní ret, přijímání potravy jde ruku v ruce s nervosvalovým vývojem, nic se prostě nedá urychlit. Během cca prvních 2 týdnů se dítě již většinou naučí používat rty k sebrání jídla ze lžičky a to jak si kašovitou stravu v ústech posunout dozadu, aby jí mohlo spolknout.

- Dávku postupně zvyšujte (první den jedna lžička, druhý den dvě…), což je taky jen pouhé doporučení, neřiďte se jím doslova:-)

- Některá literatura uvádí, že nakonec děťátko spapá tolik zeleniny, že už kojení odmítne (a nebo se jen krátce napije) a nahradí tak svou dávku mléka zeleninou. Praxe však ukazuje, že tento model není u kojených dětí zas až tak obvyklý, je potřeba pokračovat i nadále v kojení podle potřeb dítěte.

- Pokud nekojíte, postupně zvyšujte množství příkrmu až cca po 14 dnech nahradí jednu celou mléčnou porci. Stejným způsobem pak nahrazujeme ostatní mléčné porce, ale stále máme na paměti, že dítě i nadále potřebuje cca půl litru pokračovacího mléka (dokud toto množství nezačneme částečně nahrazovat mléčnými výrobky).

Obvyklý postup bývá zeleninový oběd, ovocná odpolední svačinka a jako poslední krok večerní kaše. Některé publikace však uvádějí - oběd, pak večerní kaše a pak teprve odpolední ovoce.

- Nepospícháme, pokud nám jde o bezproblémové pokračování v kojení.

- Veškeré potraviny zaváděné do jídelníčku předložíme dítěti nejprve tepelně upravené (lépe stravitelné) a pokud je snáší, můžeme později podat i v syrovém stavu (cca od 9. měsíce).

- Průměrně a orientačně by kojené dítě mělo dostávat příkrm ve věku 6-8 měsíců 2-3x denně a ve věku 9-11 měsíců 3-4x denně, později můžeme navíc přidat 1-2 výživné svačinky.

- Nekojené děti průměrně potřebují 4-5 jídel denně (myšleno příkrm nebo mléko, případně jejich kombinace) s 1-2 svačinkami.

Začínáme hladkou kaší v šesti měsících, postupně zvyšujte konzistenci, kolem osmého měsíce už je většina dětí schopna jíst také „jídlo do ruky“ a krmit se s ním sama.

Dokud se u dítěte neobjeví schopnost žmoulat a žvýkat a pokud je předčasně dítěti nabízena strava nevhodné konzistence, může být toto schopné sníst jí jen nepatrné množství, nebo se unaví dříve než sní dostatek.

Na druhou stranu existují studie, které prokazují, že pokud se podávání tuhé stravy odloží až za desátý měsíc věku dítěte (dítě dostává i nadále jen stravu polotuhou – pyré, kaše), zvyšuje se tím pravděpodobnost potíží s pozdějším příjmem potravy.

- Pokuste se příliš se tímto nestresovat, nalámat si hlavu, že malé ještě nejí, přestože „už by přeci mělo“.

- Odmítá-li novou chuť, zkuste potravinu smíchat s něčím, co se u vás už osvědčilo

- Zkuste jinou konzistenci pokrmu či jinou kombinaci chutí.

- Zkuste netradičně začít jablíčkem či hruškou a k zelenině se propracovat zpětně.

- Vyzkoušejte různé druhy lžiček a nebo mu dejte ochutnat i z ruky (ocucat prst).

- Maminka může ochutit pyré trochou svého odstříkaného mlíčka.

- Někdy pomůže když miminku nabídne novou chuť třeba tatínek (z toho stejně nic lepšího nekápne:-)).

- Dítě je schopno si vypěstovat oblibu či naopak averzi k určitým potravinám na základě situací, které nabízení tohoto jídla provázejí. Příjemná atmosféra a pohoda v rodině během společných jídel je dávána i do souvislosti s pozdějším rozvojem sociálních kontaktů.

Někde jsem četla, že je prokázána i souvislost mezi dětmi které mají sklony k experimentování s drogami a absencí společného stolování v jejich rodinách. Studie jaké má společné stolování s kojence metajícím potraviny kolem sebe vliv na psychické zdraví matky se mi bohužel do rukou ještě nedostala:-).

- Také pozor na snahu ovlivnit množství stravy, které dítě sní. Dítě, které je nuceno sníst vše co má na talíři se o totéž může pokoušet i v budoucnu, místo aby vnímalo svůj pocit sytosti. Což zajisté není nikterak žádoucí.

- Je zajímavé uvědomit si i to, že máme určité genetické predispozice, mezi něž patří i odmítavá reakce na nové chutě, tento mechanizmus člověka chránil před neuváženou konzumací neznámého. Kompromis mezi strachem z neznámého a touhou neznámé okusit pak umožnil bezpečné zavádění nových potravin do jídelníčku. Proto děti tak často nové chutě nejprve odmítají, ale tuto nechuť překonají v závislosti na opakování jejich nabízení.

- Děťátko Vaše pokusy o nabízení příkrmů tvrdošíjně odmítá? Vše vyplivne a dá si ručičku do pusinky? NENALÉHEJTE, pokračujte v kojení a zkuste to o pár dní později!

NEZOUFEJTE: Moudrá mi připadají slova, že o tom co bude dítě jíst rozhodujete Vy, ale o tom kolik toho sní rozhodne ono samo.

Kojené děti maminkou - dítě dokonce nemusí v průběhu prvních 2 let poznat jiný nápoj než mateřské mléko, ovšem za předpokladu, že by mu byla maminka stále a často k dispozici na uhašení žízně. Ale cca od 10. měsíce může dítě začít zapíjet jídlo kojeneckou vodou (do 1 roku převářet – né dlouho vařit, pak už se převářet nemusí).

Pokud chceme mermomocí dát šťávičku, což je sice zbytečné a naučí to dítě na sladkou chuť nápojů, použijeme jen tehdy jestliže dítě snáší celé ovoce ze kterého je připravena.

Pro běžné pití lze doporučit i čaj/nečaj roiboos.

Opravdu se snažíme nepřehánět to s podáváním šťáv či džusů, tyto nápoje mohou vyvolat pocit sytosti (neposkytují dítěti vlastně nic jiného než energii), což vede k nahrazování výživnějších a prospěšnějších potravin.

Nekojené děti starší půl roku potřebují k denní stravě přídavek nejméně 400-600 ml tekutin denně, nejlépe samozřejmě kojenecké vody.

Pro naše drobečky je samozřejmě nejlepší čerstvě připravovaná strava, někdy mi to ale připadá jako nedosažitelný ideál – jen ať si to páni výživáři pár dní za sebou zkusí. Zvláště začátky přikrmování bývají krušné. Půl hodiny připravujete 2 lžičky pyré, které Vám pak mrňous - s noblesou sobě vlastní – ve vteřině nahází na hlavu. A tak zbytek pyré rychle zchladíme (hrnec frkneme do většího se studenou vodou) a buď uchováme v lednici a spotřebujeme do 2 dnů (což ale WHO u dětí kojeneckého věku příliš nedoporučuje) a nebo zmrazíme v tácku na led. Můžeme pak rozmrazit jen dávku, kterou zrovna potřebujeme (nejprve jednu kostku, potom dvě…). Zamrazovat můžeme i větší porce ve skleničkách od Hippíků a Hamíků (nebojte se, neprasknou, jen je neplňte až po okraj).

POZOR!!! Používáte-li kupované výživy a pokud ji miminko ještě nesní celou, příslušnou dávku (kterou stejně nikdy neodhadnete:-)) přendejte před krmením do jiné nádobky. Otevřená lahvička se může skladovat v ledničce 48 hod..

Stejně tak pokud příkrm uvaříme a nepředpokládáme, že by dítě snědlo celou dávku, oddělíme potřebné množství a dítě krmíme ze zvláštní nádoby, aby se zbývající část určená k dalšímu skladování nedostala do kontaktu se slinami. Enzymy obsažené ve slinách totiž mění složení potravy a zkracují její trvanlivost.

Pozn.: ČR má z evropských zemí nejvyšší hlášený výskyt bakteriálních nákaz potravinami!!!

Je velice důležité dodržovat při přípravě, ohřívání i servírování hygienické zásady.

Používání čistého náčiní i nádobí, mytí rukou sobě i dítěti…

Od jara do podzimu je čerstvé zeleniny dostatek, ale co si počít během zimních měsíců?

Teorie č.1.: V prvé řadě volíme zeleninu, která tzv. přezimovává (můžeme si jí uskladnit i ve vlastním sklepě). Další doporučený způsob uchovávání potravin je sušení a třetí místo obsadily potraviny mražené.

Teorie č.2.: Tvrdí, že skladování ovoce a zeleniny (a zvláště jejich sušení) snižuje obsah některých vitamínů a jako nejšetrnější se tedy jeví mražení. Mražená zelenina (ihned po sklizni) je prý dokonce lepší než ta "čerstvá nesezónní" - kdoví odkud dovezená a kdoví kdy sklizená.

Můžete si zamrazit i zeleninu vlastní, pak se doporučuje pokrájet ji na kostičky a před zamražením kratičce podusit v páře.

Vaříte-li z mražené zeleniny, hoďte ji rovnou z mrazáku do vroucí vody – při tomto postupu dochází k nejmenší ztrátě vitamínů.

Těžko se rozhodnout, já osobně přes zimu (pro klid duše) zvolím kombinaci všech nabízených možností – vařit ze zeleniny uskladněné, mražené, „čerstvé“ a sáhnout i po skleničkách.

Zamražená hotová jídla vyndaná z mrazáku co nejrychleji rozmrazíme a ohřejeme. Nedoporučuje se pozvolné rozmrazování, znovu přihřívání. Pokrm by měl být po ohřátí zkonzumován co nejdříve (zkuste to zdůraznit Vašim malým strávníkům:-)).

Pokud ohříváte jídlo v mikrovlnce – zakryjte ho plastovou pokličkou či poklicí, obsah je třeba pořádně promíchat, pokrm se prohřívá nerovnoměrně. Mezi vypnutím mikrovlnné trouby a podáváním pokrmu dodržujte doporučenou dobu stání jež činí cca 1/3 doby vaření, jinak by mohlo dojít k opaření strávníka, pokrm se totiž ještě „dovařuje“, molekuly kmitají:-)

Já osobně se přimlouvám za starou dobrou vodní lázeň.

Při ohřívání zahřejte pokrm na bod varu a řádně promíchejte, aby se celý důkladně prohřál.

Zeleninové pyré:

Do hrnce nalijeme trochu vody, uvedeme do varu a vsypeme nakrájenou zeleninu. Vaříme na mírném ohni do měkka (vlastně spíše v páře). Vše potom rozmixujeme, propasírujeme a nebo jen rozmačkáme vidličkou (každé děcko má na konzistenci stravy jiné požadavky).

Ani vodu na vaření ani zeleninu nesolíme (o koření nemluvě)!

Do hotové zeleniny přidáváme, pro lepší vstřebatelnost vitamínů rozpustných v tucích, několik kapek rostlinného oleje (např. panenský olivový či slunečnicový – je dobré ho skladovat v chladu). Doporučuje se ale i jiskřička másla (což je ovšem sporné v případě vynechání mléčných výrobků). Pokud někdy zapomenete a své dítě po jídle dokojujete, buďte klidná, mateřské mléko tuky obsahuje…

ZELENINA
- obvykle nevyvolávající alergické reakce:

artyčoky

baklažán

brokolice*

cuketa*

červená řepa

černý kořen

dýně*

fenykl*

kapusta (!nadýmá! a někdo dokonce nedoporučuje v prvním roce)

kedluben(!nadýmá!)

květák (!nadýmá!)

kapusta růžičková (!nadýmá!)

mrkev*

mangold

pastiňák*

patizón

petržel (kořen)

špenát (nepoužívejte mražený – vysoký obsah dusitanů)

zelí (!nadýmá!)

zelená okurka

zelené luštěniny (někdo v prvním roce nedoporučuje)

zelené saláty (všechny)

zelený hrášek (někdo v prvním roce nedoporučuje)

- Začínat se obecně doporučuje těmi, které jsem označila hvězdičkou.

Které zeleniny by se v prvním roce mělo vyvarovat dítě se sklonem k alergii:

Bazalka, celer, cibule, chřest, křen, paprika, pórek, rajčata, ředkvičky, řeřicha, sušené luštěniny,

kyselé zelí

- obvykle nevyvolávající alergické reakce:

Hrušky(!čerstvá nadýmá!), sladká jablka, třešně, švestky, mirabelky, meruňky, hrozny, meloun, vodní meloun (před rozkrojením pořádně odrbejte pod vodou a nikdy nekupujte rozkrájené,), banán (odkrojit 1cm z obou konců), avokádo, borůvky

Kterého ovoce by se v prvním roce mělo vyvarovat dítě se sklonem k alergii:

Citrusové plody, kiwi, ananas, broskve, fíky, datle, bobulovité ovoce (rybíz, angrešt, jahody)

POZN.: Teorie o používání potravin z našeho podnebného pásma není zcestná – jsou na ně zvyklé už generace našich předků a obvykle tak nejsou příčinou alergií. Někdy je to ale věda … viz rajče, kdo by už dnes řekl, že je původem ouplně odjinud.

Malý TIP: Hruškové pyré, případně švestková šťáva Vám může pomoci v případě, že má Vaše malé při přechodu na tuhou stravu problémy se zácpou.

Zelenina bohatá na dusík – mrkev (nejvíce ve střední části), špenát, červená řepa, hlávkový salát, zelí, celer, fenykl, cukety. Nejvíce ho nalezneme v té rychlené (skleníkové), pozor ale i např. na zmrazený špenát.

Máte-li obavu, můžete z opatrnosti přidat k této zelenině ovoce, například jemně nastrouhané jablko. Vitamín C zabraňuje „přeměně dusíku na dusičnany“ a zároveň podporuje vstřebávání železa.

Existuje však i teorie, že by se zelenina neměla s ovocem kombinovat, to už ale pak opravdu nevím co si máme počít a jak se rozhodnout a čemu věřit.

1) Bezlepkové (rýžová, jáhlová, kukuřičná, pohanková, amarantová) - s těmito začínáme
2) S lepkem (špaldová, ovesná, žitná…)

LEPEK - na zavádění potravin obsahujících lepek se názory dosti liší, oficiálně se dnes doporučuje zavést je již od 6. měsíce s ohledem na tvrzení, že pozdější zavedení lepku do stravy ztíží odhalení případné nesnášenlivosti (strava již je v 1 roce příliš pestrá).

Každopádně je i lepek počítán mezi alergeny a existuje vedle celiakie (nesnášenlivost lepku) i alergie na lepek, která je zase dávána do souvislosti s jeho časným zavedením do stravy – proto by nikdy neměla být potravina s lepkem podána dítěti mladšímu půl roku !!!

Někdo tak začíná s kašemi bezlepkovými a pak zařazuje i tyto, někdo čeká s zařazením lepku až po dovršení minimálně 8 měsíců, případně jednoho roku - podle tvrzení některých alergologů trávící soustava dostatečně dozraje a nepropustí již do organizmu tolik alergenů.

Pozn.: Nesnášenlivost lepku údajně způsobuje tzv. Keltský gen - takže je to choroba vrozená a pozdější podání lepku jí nezabrání. V Irsku jsou dědiny, kde celiakií trpí 8 z 10 obyvatel. My to tu vlastně máme jen jako vzpomínku na migrování národů.

Pokud nebudeme vařit kaše přímo z rýže, jahel… ale ulehčíme si práci a ušetříme čas… pořídíme ty instantní (zarputilí zastánci přirozené stravy prominou). POZOR NA SLOŽENÍ !!! Jako kojící maminky kupujeme ty nemléčné a bez přídavku cukru.

V prodejnách zdravé výživy můžeme nalézt i kaše v BIO kvalitě či jemně mleté ovesné vločky ze kterých se kaše připravuje velice rychle a jednoduše.

Mléko při přípravě kaše nahradíme kojeneckou vodou, kterou převaříme a necháme zchladnout aby byla teplá a né vařící (horká voda ničí vitamíny). Ty nejvzornější z nás použijí vlastní mlíčko, stačí jím miminku kaši jen trochu ochutit, není ho třeba odstříkávat a pak mlíčko znovu ohřívat (je to časově náročné a ohřátím nějaký ten vitamín také zničíme).

Kdy kašičku podávat ???
Jednou denně, většinou večer, aby děťátko lépe spalo a míň se budilo (což někdy funguje, někdy bohužel ne).

Snažíme se vyhnout jakémukoliv doslazování, z vlastní zkušeností musím říct, že to skutečně není třeba.

Kyselé ovoce osladíme například přidáním kousku banánu.

Někdo radí použít v případě nutnosti k doslazování během prvního roku hroznový cukr.

Po zavedení lepku do stravy mi byl však obecně doporučen slad (polysacharid).

Med v prvních 2 letech života dítěte raději nepoužívat – velký alergen

Mateřské mléko zůstává při začátku zavádění příkrmů stále tím nejdůležitějším pokrmem, pokrývá také největším podílem energii, kterou děťátko potřebuje. Ještě kolem desátého měsíce představuje kojení přes polovinu příjmu energie. Tou nejlepší radou tak může být … pokračovat i nadále v kojení podle potřeb dítěte.

I u nekojených dětí pozor, nemléčná strava je pouhým doplňkem kojeneckého mléka, které miminko potřebuje pro svůj vývin až do 2 let života. Nahradit kojenecké mléko kravským se nedoporučuje před jedním rokem věku, protože kravské mléko obsahuje příliš mnoho proteinu (který zatěžuje miminčí ledviny) a příliš málo železa (což může vést k chudokrevnosti a špatnému vývinu kostí). Až do 2 let potřebuje mrňousek minimálně 500ml mléka (nebo mléčných výrobků) denně! (Pro srovnání: aby mrňous získal železo obsažené v 500ml fortifikovaného kojeneckého mléka, musel by vypít 9 litrů kravského!!!).

Za zmínku stojí i to, že ač mateřské mléko sice papírově neobsahuje tolik železa jako umělá výživa, je železo z mateřiny pro miminka mnohem lépe vstřebatelné. Pokud maminka z jakéhokoliv důvodu přestane kojit před druhým rokem dítěte, je třeba její mlíčko nahradit umělým (u atopiků volíme H.A. mléka, pokud bude tedy dítě ochotno jeho mírně nahořklou chuť přijmout). I během třetího roku dítěte se vyplatí používat tzv. Junior mléka.

Kromě rizika vzniku alergií v prvním roce života je podle určitých zdrojů kravské mléko nevhodné, protože:
- v druhém půlroce života kojence způsobuje mléko asi u třetiny kojenců nepozorovatelné střevní krvácení, které vede ke ztrátám železa. Přesná příčina není známa, ale předpokládá se souvislost s vývojem imunitního systému.
- kysané mléčné výrobky (jogurt...) obsahují mléčné kyseliny, které přetěžují dětský organismus

- tvaroh a výrobky z něj navíc obsahují příliš mnoho bílkovin zatěžujících nedovyvinuté ledviny dětí
- existuje podezření, že kravské mléko podávané v prvním roce života může způsobit dětskou cukrovku (v případě zděděné dispozice).

Kravské mléko tedy raději v prvním roce vynecháme, „obyčejné“ plnotučné kravské mléko můžeme koncem prvního roku tak maximálně použít při vaření, nikoliv však jako nápoj.

JOGURTY

U atopiků v prvním roce nepodáváme. Pro ostatní děti platí, že jogurty sice obsahuji kravské mléko, ale mohou se podávat ve velmi malém množství – tj. cca půl kelímku denně asi od 8.-9. měsíce. Bílkovina kravského mléka je v jogurtech přeci jen lépe stravitelná než v nekysaném mléce. Je dobré kupovat jogurty bílé, neslazené a obsahující živé jogurtové kultury (Madeta, Klasik, Hollandia atd.). Poznáte to hlavně podle trvanlivost – je-li dlouhá, je tam živých kultur minimum. Jogurty vybíráme pouze ty plnotučné, nikdy nepodáváme dítěti výrobky se sníženým obsahem tuku, ten v prvních dvou letech nikterak neomezujeme.
Pro zjemnění chuti (a lepší přijetí miminkem) můžeme přidat ovocné pyré.

Téma dosti diskutované…

Maso doporučuje Petr Fořt po devátém ukončeném měsíci, ale nejlépe až po jednom roce. Některé zdroje uvádí sedmý měsíc, většina ale až 8.-9. měsíc.

Někdo doporučuje začít vývarem a maso zavést do stravy až o chvíli později.

Stejně jako na počátek zavádění masa do stravy kojence se názory liší i na to jak často se má maso v jídelníčku dítěte vyskytovat. Aktuálně se hovoří o tom, že by maso mělo být zaváděno ihned po zavedení zeleninového příkrmu jako přídavek k němu. Mělo by být podáváno každý den, respektive by mělo být jeden den týdnu nahrazeno vaječným žloutkem.

Vhodné druhy:
drůbeží (kuřecí, krůtí), králičí

později - hovězí, telecí, jehněčí
Rybímu masu se u atopických dětí v prvním roce vyhneme. U ostatních dětí vyzkoušíme naše druhy a pak i mořské.

Přednost dáváme masu ze zvířat chovaných v BIO chovech a nebo pátráme po spolehlivých domácích pěstitelích.

Jak masíčko připravovat???

Z čerstvého masa odstraníme kůži, případně tučné části, nakrájíme je na kousky o velikosti zhruba 2cm (rychleji se uvaří), dáme do trošky vody a uvaříme do měkka. Rozmixujeme s trochou vývaru a dáme zmrazit do ledovacích tácků. Jedna kostka = jedna porce.
Doporučená denní dávka v 7 – 8 měsících je 15-20g, tj.zhruba dvě kávové lžičky.

Pro alergiky není v prvním roce vhodný - vyloučíme i všechny potraviny vejce obsahující (pečivo…).

Pro ostatní jak na to: Vejce vaříme 10 minut... natvrdo, žloutek vyjmeme, rozmačkáme a zamícháme do zeleniny. V 6 měsících stačí polovina žloutku 1 x týdně. Začneme několika drobečky, abychom odhalily připadnou alergii.
V 9 měsících může miminko sníst žloutek celý.
POZOR! S vaječným bílkem, který vyvolává prudké alergické reakce, počkáme až bude mrňouskovi jeden rok (u alergiků raději 2 roky).

BRAMBORY

Trochu rizikové pro svůj vysoký obsah škrobu, který může některé děti alergizovat. Hůře stravitelné, hodně bramborožravé děti dost přibírají. Začala bych s nimi později a do vody vždy přidávala trochu mletého kmínu (neutralizuje solenin). Staré brambory před použitím hodinu máčejte ve vodě a tu potom vylijte. Brambory jsou jedna z mála potravin, které se nedají zamrazit pro pozdější použití… opravdu to potom není k jídlu.

RÝŽE

Doporučován je druh basmati či natural – dá se koupit i z BIO produkce.

Rýže je vlastně, dalo by se říci, ekvivalent brambory – pro děti se sklonem k alergiím dokonce vhodnější. Můžeme uvařit, rozmixovat a zamrazit stejně jako zeleninové pyré v ledovacích táccích.

KUKUŘICE

Kukuřičná krupice je v dostání v prodejnách zdravé výživy.

Někdy jsem líná a řeším to přidáním kukuřičných křupek (kukuřičná krupice + voda, nic víc v tom není) do hotového jídla.

JÁHLY

2 hrnky vody na hrnek spařených jahel. Vaří se cca 20 minut, voda se vsákne a vyvaří.

LUŠTĚNINY

Jako nejpřijatelnější luštěnina první volby se mi jeví červená čočka, zbavena slupky se nejen rychle vaří, ale hlavně nenadýmá. Luštěniny by se obecně neměly kombinovat s živočišnými bílkovinami, podávejte proto raději se zeleninou a mastěte rostlinnými oleji.

TĚSTOVINY

Po zavedení lepku do stravy se nám otvírá nabídka nepřeberného množství a druhů, zapátrejte i v prodejnách zdravé výživy, uvidíte samy… takový kuskus či bulgur se jistě stane oblíbenou součástí jídelníčku nejen našich ratolestí.

PEČIVO

Ač se stále hovoří o prospěšnosti celozrnných výrobků, nebývají výživáři pro děti ve velké míře doporučovány až do šesti let věku dětí. Velké množství nestravitelné vlákniny jež obsahují, může vést až k problémům s prospíváním. Současný „módní trend“ tmavého pečiva bývá bohužel i zneužíván výrobci potravin a právě do celozrnných výrobků se přidávají různorodé přídatné látky, ať již za účelem přidat hotovému výrobku na barvě, chuti či trvanlivosti.

Obyčejné bílé pečivo tak nemusí být tak úplně špatný nápad a samozřejmě nesmíme zapomenout na osvědčený a Éček prostý obyčejný chléb.

Dětem můžeme pečivo nahradit i různými druhy kukuřičných či rýžových křupek. Po jednom roce věku, kdy již můžeme tolerovat mírný přídavek soli do potravin se nám repertoár ještě mnohem zpestří.

Nechci aby to v závěru vyznělo, že jsem nějaká fanatická odpůrkyně kupované stravy. Sama po ní občas s vděčností sáhnu. Pokud však jedna ze zásad zní – zavádět jednotlivé potraviny do stravy postupně, máme tu malý problém. Hotová jídla jsou většinou nejen mnohosložková, ale často obsahují (myslím, že často naprosto zbytečně) i ingredience dětem nedoporučované – smetanu, sůl, koření… Proč a jak je možné, že jsou schválena? Nevím, nechápu!

A tak se vyplatí pečlivě prostudovat skleničku zepředu, zezadu… prostě ze všech stran.

(ukažte babičkám:-)) snad to bude něco platné)

Obecně pro všechny kojence (tedy děti do jednoho roku věku) platí, že by jejich strava neměla obsahovat následující…

Mléko (kravské, kozí, ovčí i sójové).

Mléčné výrobky (tvaroh, smetana, všechny sýry a všechny potraviny mléko obsahující).

Jogurty - u atopiků v prvním roce vynecháme.

Celá vejce a všechny potraviny obsahující vejce. (viz. výše).

Margaríny (ztužené pokrmové tuky).

Sója (např. tofu).

Uzeniny a všechny průmyslové výrobky obsahující maso (i taková šunka je nevhodná, přestože na ní píšou, že je Baby).

Zelenina + ovoce – viz. výše.

Potraviny obsahující umělá sladidla, konzervační látky, barviva – nechvalně proslulá Éčka.

Light potraviny.

Kompotované ovoce (obsahuje minimálně přemíru cukru).

Čokoláda, kakao, med.

Koření, kečup, hořčice.

Ořechy.

Ryby i ty sladkovodní – u atopiků v prvním roce vynecháme.

Žampiony vynecháme v prvním roce.

Houby sbírané ve volné přírodě se nedoporučují min. v prvních 2 letech.

U dětí ohrožených alergiemi zavádíme uvedené potraviny ještě později a postupujeme dvojnásob opatrně. Bez některých dobrůtek zde uvedených se můžeme dost dobře obejít i v dalších letech života našeho drobečka. Pamatujte, že dětští gastroenterologové se snaží již nějaký čas změnit staré pravidlo, které hlásalo – po roce již může to co ostatní členové rodiny. Dětské zažívání se vyvíjí postupně a plné zralosti dosahuje prakticky až ve třech letech věku dítěte.

Pozn.: Pokud jsou na nějakém produktu pěkné barevné obrázky a v televizi nám tvrdí, že je tento výrobek pro naše nejmenší to nejlepší, buďme ostražité minimálně dvojnásob!!!

Piškoty, Kinder mléčné pochoutky, čokolády plné mléka, Jupíky, nepřeberné množství jiných sladkostí a další zvrhlosti nemají v jídelníčku kojence co pohledávat.

Stáňa T. (stanaticha@seznam.cz) - vděčná za každou Vaši připomínku!!!

Kurz Laktační ligy

Zkušené maminky

Internet – www.emimino.cz (Pupina – SOS maminek , Alice – deníčky), www.kojeni.cz, www.rodina.cz

RNDr. Petr Fořt, CSc. – Moderní výživa v praxi pro těhotné, kojící ženy a děti (pro někoho trochu moc alternativní pán, ale o výživě ví určitě svoje)

MUDr. Martin Gregora, MUDr. Magdalena Paulová, CSc. – Výživa kojenců, Maminčina kuchařka

Firma Nestlé – Program výživy pro děti ohrožené alergickými onemocněními

Pavel Frühauf, Jiří Nevoral, Magdalena Paulová (všichni MUDři a CSc. :-))

Výživa novorozenců a kojenců – současný pohled

MUDr.Eva Kudlová, MUDr. Anna Mydlilová Výživové poradenství u dětí do dvou let.

Horan, Momčilová – Vaříme dětem chutně a zdravě

Betynka – poradna

A další zdroje na které si teď už bohužel nemohu vzpomenout.

P.S.:

V dobrém nedoporučuji zavádět příkrmy podle těchto publikací:

Elizabeth Fenwicková - Velká kniha o matce a dítěti

MUDr. Karel Bečka - Dítě

Eva Stluková - Kuchařka – vaříme