Deník Meggie
O Markétce

datum narození:

21.10.2008

Včera ráno se Markétka zeptala, jestli by mohla mít náušnice, tak jako Zuzanka. Nejenže jsme jí dali k perforaci ušních boltců požehnání, také jsme ji ještě dopoledne odvezli do salónu krásy, kde si Mačice vybrala hezké světle zelené náušnice pro začátečníky a o dvacet minut později jsme odcházeli s Markétkou náušnicemi ozdobenou. Při samotném aktu proděravění Markétka zachovala kamennou tvář, byla statečná a ani nepípla. Celou dobu se chovala profesionálně. Na závěr nás pobavila Zuzanka hláškou: "Ta paní, co tady minule píchala uši mně, nebyla tak příjemná a smrdělo jí z pusy."

Markétka rozdrnčela svůj jazyk a začala říkat 'r'. Hurrrrá!

Zima se pomalu loučí; ne že by tedy ta letošní byla příliš krutá, naopak. Markétka je VELKÁ HOLKA a spí v noci bez plínky. Zatím byla jen jedna nehoda, to když jsem ji zapomněl odnést na záchod než jsem šel spát.

Markétka, dneškem počínaje, začala chodit do školky na tři dny v týdnu. Ze státních peněz je Markétce dotováno 15 hodin školky týdne. K tomu přidáme tři hodiny z vlastní kapsy a jsme na třech celých dnech (od devíti do tří). Haníkovi tím začínají poloviční prázdniny, blahopřejeme! Markétka prý dnešní loučení s maminkou ve školce nesla těžce; nejspíš je to kvůli delší vánoční přestávce. Doma ale Maka mluví o školce velmi optimisticky.

Dnes oslavila narozeniny M*A*K*A. Sfoukla svíčky na medovníku, a pak si na dortu pochutnala. Všechno nejlepší ke krásným druhým narozeninám, Markétko!

Markétce se splnil sen - vrátil se k ní chlupatý milenec Žižaku. Tak dlouho za námi Maka chodila v noci do postele, a tolik kvílivě tesknila, až jsme se rozhodli smradlavou deku přinést zpátky. Markétka se skutečně zklidnila, v noci spí lépe a přistoupila na podmínku, že Žužlák má výhradní místo v posteli. Tam se spolu muchlají a Markétka má zase tváře vyboulené jak křeček, když si Žižáka nacpe téměř až do krku.

Prožíváme teď s Markétkou těžké období ztracené lásky - minulý pátek jsme definitivně schovali její žužlací deku, Žužláka zvaného Žižaku, a holčička to nese velmi těžce. Přes den teď nespí vůbec nebo jen málo a v noci se budí s pláčem a chodí spát do postele za námi. Trápí se hodně, byla zvyklá na svůj žužlací rituál nejen před spaním; snad všichni si pamatujeme její drobnou postavičku s chlupatým hadrem přehozeným přes rameno a jedním jeho koncem zaraženým až do krku. Maka (jak si Markétka sama říká) má sice oblíbené plyšáky (2x Peppa Pig a jedna chlupatá kočička Mína), bez kterých ji taky často nepotkáte, ale pravá láska byla jen jedna. Doufejme, že zanedlouho bude ze Žižáka jen bleda vzpomínka bez špetky emocí. Něco mi ale říká, že to ještě zabere pár prokřičených dní a nocí. Její náladě nepřidává nehezká rýma, ale ta se vytratí snad ještě dřív než pach špinavé deky. Mimoto je Maka hodně šikovná s nočníkem, na sklonku léta se jej naučila používat a vede si výborně. Také už jí nedělá problémy vcelku bezpečně vylézt na schody a slézt dolů, takže jsme odmontovali spodní branku a nechali jen tu horní, aby třeba nedošlo k nečekané noční události.

Dneska se Markétka nechala přemluvit a vytvořila nádhernou šišku do nočníku. Byla na svůj výtvor patřičně hrdá a odmítala poté vykonat menší potřebu jinam, ačkoliv když si na nočník znovu sedla, nic z toho už nebylo. I tak je to fantastický výkon a doufejme, že jsme na dobré cestě k odstavení plenek. Je to začátek, musím přiznat; Markétka nočník jinak ignoruje a jen do něj hází předměty. Nemíní se ani vyprázdnit na kytičky nebo jiná lákadla. Holt si musíme ještě počkat, ale léto teprve začalo...

Čas letí jako bláznivý, zpívá se v jednom letitém hitu. Vedle dětí si to člověk uvědomuje ještě silněji. Markétka už povstala z kolenou a rázuje si to z pokoje do kuchyně a zpět. Je to zatím ještě legrační chůze, nejistá, ale výrobci záplat na Markétčiny kalhoty už můžou pomalu balit krám.

Včera jsme slavili Zuzančiny narozeniny za Markétčiny mohutné asistence (převrácena Zuzančina kuchyň, na Markétku spadnuvší dřevěný domek pro panenky) a už chystáme ohňostroje na zítřejší oslavu Markétčiných prvních narozenin. Ukázalo se, že Markétka slovo ´tickle´ nemyslela až tak docela vážně, takže si na první pořádné zaklení budeme muset ještě počkat. Nicméně jsem včera byl svědkem pevných a jistých kroků naší holčičky - byly tři a hned dvakrát za sebou. To byla ta narozeninová euforie.