Deník Vojtíšek 18 - 30 Měsíců

datum narození:

15.1.2003

Ahoj.
 Dovolenou jsme si užili, ale asi tě nepotěším. Viděla jsem opět na vlastní oči tvého tátu s tou paní. Navíc mi ¨řekl něco, co se mě dost dotklo. Řekl mi, že tě nikdy nechtěl a nechce. Dost mě to vzalo, ale vnucovat se mu určitě nebudem. To bylo koncem května a jen po telefonu. ty jsi ho viděl naposledy začátkem prosince a asi je to tak lepší.
Od té doby o něm nic nevím a vnucovat se mu opravdu nebudu. Uvidíme jak to dopadne.
tvoje máma

Ahoj.
tak jsem se právě vrátil z dovolené v Itálii. Byli jsme v Bibione a já si to moc užíval.Ale od začátku.
Tak v sobotu 10.6.2005 jsme ve tři ráno vyjeli z domova. Řídila máma a tak jsem si v klidu spal na zadním sedadle v autosedačce a vedle seděla prababička a vedle mámi praděda. Máma řídila sama celou cestu a tak jsem v Rakousku na pardovišti snědl tři kuřecí řízky, párkrát jsme byli v zácpě, ale do Bibione jsme dojeli v 16 hodin. Našli jsme cestovku a ti nás ihned ubytovali. Bydlelei jse cca 50m od pláže, ale k moři to bylo přez celou pláž asi tak 50m. Spal jsem vedle mámy na dvojlůžku, ale kažn¨dou noc jsem se k ní skulil a tak jsme spali jen na jedné posteli. První den večer jsme si šli sednout do baru, ketý jsme měli před barákem a děda s babičnou si dali pivo a mám a Gin Fizz, který mi také moc chutnal ( cucal jsem jen brčko a citron). Spalo se nám době a hned ráno děda zaběhl do pekárny, kterou jsme měli přes ulici a koupil nám Kreosany plněné Nutelou. MŇAM. Tak tam potom pro ně chodil každý den ráno, hned jak otevřeli v 7:30. Protože jsem tam byl veliký spáč, tak jsem nechodil spát po obědě a byli jsme na pláži celé odpoledne až do večera do pěti. První den se mi u moře líbilo, ale bylo zataženo a tak jsem tam nevlezl, ale utíkali jsme před vlnama a to mě moc bavilo. Potom se mi tak nechtělo z pláže, že jsem půl cesty pro brečel. Jak máma říká, jsem Hysterka. Další den jsem už do moře vlezl, ale jen na ruce. byly velké vlny a tak jsem se bál. Ale voda byla teplá a tak jsme tam všichni blbli. Večer jsme šly do města a tam jsme oběvili autíčka, na kterých před deseti lety jezdila i teta Jana, sedl jsem si tam s babičkou a jeli jsme. Ale autíčka jsou pro děti a tak se tam babička nevešla a koukal jí zadek z autíčka. Ale bylo to super a n¨dělal jsem scény, protože se mi tam odsud nechtělo. Pak jsem tam dělal scény každý den, ale už jsem si do nich nesedl, bál jsem se. také jsme s mámou chodili dělat PIC,PIC. To byla taková hra, ve které se muselo kladívkem praštit co nejvíc buď syslů, much, myší apodobně. Ještě se mi líbili auta (hry). Tam jsem točil volantem a dělal, že jedu. A nelíbyly se mi ani takové ty hračky, které po vhození žetonu začaly jezdit a nebo se točit atd. to jsem začal brečet a chtěl hned dolu. Také jsme byly dvakrát v pizzerii na pizze a to jsem po každé mámě snědl skoro půlku velké pizzy nebö jseme si pizzu dali v krámku na pěší zóně. ta mi také moc chutnala. Ve středu jsem se také přestal bát vody a tak jsem pochopitelně z ní nechtěl. Skákali jsme ve vlnách, házeli balónem a máma s dědou si mě posílali a já skoušel plavat. Pochopitelně mi to moc nešlo, ale na dva a půl roku to šlo. také jsem rychle zjistil, že vda je slaná, ale pusu jsem stejně nezavíral. Na pláži jsem byl prý velmi hodný. Většinou jsem si tam hrál s bábovičkama a nebo jezdil autama. Byl to super týden a když se mě máma poslední den ptala jestli pojedeme domu tak jsem řekl: "NE.NE.NE" Prostě se mi tam líbilo. Cesta domů byla prima. máma to zvládla za 11 a půl hodiny i s přestávkama na jídlo.
Koupili mi tam i nějaké věci. Pantofle, které vypadají jako pejsci, traktor, balon Úžasňákovi a dres fotbalisty Nedvěda z Juventusu. Po zmrzlině jsem měl průjem, ale zase jsem pak jedl vynikající pizzu.
BYLA TO SUPER DOVOLENÁ

Ahoj Vojtí.
Tak v pátek 1. dubna jsme měli soud o alimenty a svěření tebe do péče. Takže tě mám v péči a výživné každý měsíc od února 2005 tisíc korun měsíčně. Byly to docela nervy, ještě teď se klepu jak si na to vzpomenu. No a po soudu jsme jeli s tvým tátou do Tesca, kde jsem ti koupila dvě videokazety Úžasňákovi a Bořka stavitele, protože ve čtvrtek 31. března jsem ti koupila na Zličíně v Elektrowordu video. A od toho dne na něm jedou pořád tvoje pohádky. Bavyli jsme se s tvým tátou a že by si tě vzal na celý den ve středu 6. dubna do zologické, dále, že nikoho nemá a že se už ani s tou známou z Tesca nestýká. A ještě o tom jak schání práci atd. Po hodině jsme se rozloučili a on zůstal na Kladně, kde bydlí. A já jela za tebou domu.
No a pak nastala středa 6. dubna. Tvůj táta mě naštval už jen tím, že tě chtěl vidět a ani se nenamáhal ozvat a pak jsem přišla k tetě Heleně Jiráskové a ta mi řekla: "Hele Vojta se ještě stýká s tou z Tesca, jak po něm jela? No Martin jel totiž včera ráno do práce a viděl je spolu jak vycházejí z nemocnice, smějou se a Vojta jí něco důležitě vyprávěl a smál se na ní, div se nerozplynul. A šly spolu na autobus." Tak že mě tvůj tatínek tímto naštval a už mu nevěřím ani nos mezi očima. Už je mi jedno jestli někoho má, protože jen tak bez důvodu by se na nás nevykašlal, ale také jsem předpokládala, že má trochu slušnosti a prostě by mi to řekl. A on ne a klidně mi lhal do očí. No asi něco bude na tom, že má raději cizí děti než vlastní. Je to hnusné to říct, ale říká to osobě on sám. Nejvíc mě mrzí, že teď mu nemůžu věřit a tak se nezlob, ale protože mi lže mu nemůžu dát jen tak na celý den tebe. Vím, že na to asi nemám právo a nebude se ti to jednou líbit, ale prostě nemám jistotu, že mi tě vrátí. Doufám, že by ti nic neudělal, ale spíš, aby tě nezbalil a někam neodvezl. Přeci jenom se jmenuješ stejně jako on.
Vojtí doufám, že mě jednou pochopíš. Nedělám to naschvál, ale když mi pořád jen lže nemůžu mu věřit a ty jsi pro mě všechno.
Tvoje máma

Ahoj.
Tak jsem měl super velikonoce. Strávil jsem je v posteli.
Proč? No máma měla od soboty antibiotika, teta Jana také, děda ležel s chřipkou a tak není divu, že jsem onemocněl také. V sobotu jsem měl již teplotu 38,5 a v neděli  jsem se k tomu ještě osypal a tak jsme jeli na pohotovost i se mnou. Doktor řekl, že to nic není, že neštovice vypadají jinak. Takže jsme jeli zase domů. No a protože jsem měla v neděli na večer skoro čtyřicet tak máma žekla, že na velikonoce ležím v posteli. Takže jsem zůstal doma a dostala na zadek jen teta Jana, babičky a máma.
Volal i táta, jestli přijedeme do Ledců. Ale máma mu řekla, že když marodíme tak určitě ne. Takže jsem si Velikonoce moc neužil.
Vojta

Ahoj Miško.
Tak dneska ráno jsem jela k soudu. Jenže se nic nevyřešilo, protože tvůj táta se tam nedostavil. Prostě si nevyzvedl dopis. Takže to pan soudce odročil na duben. No uvidíme jak to dopadne. Odpoledne mi psal SMS a v ní mi vynadal, že jsem mu o tom soudu neřekla. Neudělala jsem to schválně. Prostě jsem na to úplně zapomněla a navíc když se ozve jednou za 14 dní tak si na to člověk hned nevzpomene. Ale už je to jedno. Stalo se a poslala jsem mu omluvnou SMS. Snad to přijme.
Ode dneška máme v ložnici vlastní věž a tak Ti můžu každý den pouštět pohádky. Což tě určitě moc těší. I když jen co jsem jí dala do pokoje a zapojila, tak jsi se tak hezky houpal na svojí židličce, až se s tebou překlopila a bouchl jsi se do hlavy. Snad bude vše v pořádku. I když si dneska asi hraješ na horolezce, protože tě pořád sundavám, buď ze židle, stolu, z motorky, tatry atd. je to dneska k zbláznění.
Teď už spíš. Tak sladké sny.

Ahoj. Tak už je to skoro měsíc co mi byly dva roky. tátu jsem ještě pořád neviděl a ani já a ani máma nevíme jestli s námi chce být a nebo být s někým jiným. Ale asi spíš to druhé. Pokud by přeci chtěl být s námi tak by nás chtěl vidět. No nic. 2 a 3 března jsou dny otevřených dveří ve školce a tak se tam s mámou a s babičkou půjdu podívat. Dneska jsme se šly podívat s mámou okolo a docela rád bych se podíval i dovnitř. Máma mě musela snést ze schodů, protože bych jinak snad ani domu nešel. Pak jsme šli k pradědovi a prababičce a tam jsem jim snědl půl lednice. Koblihy, pacholika, pití atd. Pořád ještě moc nepovídám, ale minulý týden byla teta Jana na horách a když se mnou povídala po telefonu, tak jsem jí alespoň po každé poslal pusinku. Je to docela sranda.
Jen mě mrzí, že když napadl sníh tak jsem marodil a teď, když můžu být pořád venku a jezdit na saních, že žádní sníh neni. Je to prostě k vsteku.
Hezký den všem.

Ahoj.
Tak jsem od pondělka nemocný. Nevíme přesně co mi je, ale tak jako se tvářím na vé fotce se tvářím již čtvrtý den. A nedivte se mi. Mám teplotu přes 39°C a nemám chuť ani na bonbónky ani na nic jiného co mám rád. Je mi prostě špatně. V úterý jsem byl s mámou a babičku u paní doktorky a ta mi napsala paralen a antibiotika. Teprve dneska jsme zjistili, že mi asi paralen na teplotu nezabírá a tak mi máma začala dávat brufen. A po tom se mi hned ulevilo. Začal jsem řádit a zlobit. Jenže mě nenechali, prý jsem nemocný a mám ležet, ale mě je poprvé od pondělka dobře. Takže jsem stejně zlobil. Usnul jsem až v půl dvanácté a jestli se z toho vyspinkám, tak budu zítra řádit znovu.
Dobrou noc

Tak už jsou TI dva roky.
V sobotu byla u dědy a babičky velká oslava. Pařížský dort už se dvouma svíčkama.
Dárky: Máma - auto popeláři, kalhoty a letadlo, čepice + šála a peněženka (snad na miliony).
Děda a bába - košile a tričko.
Praděda a prabába - mikina a kalhoty.
Prabába - 200,- Kč.
Byla to hezká oslava a snad se Ti také líbila. Jen mě mrzí, že tvému tátovi nestojíš ani za to, aby třeba alespoň zavolal jak se máš. Už tě neviděl přes měsíc a asi mu ani nechybíš. Mrzí mě to a jsem na něj za to hodně naštvaná. Hlavně proto, že vím, že nějaká jiná ženská s dítětem je mu přednější než ty.
Ať máš ten třetí rok života plný štěstí a lásky. To Ti přeje máma.

Krásné Vánoce.
Prožil jsem v rámci možností hezký den. Dopoledne jsem zlubil a tak jsem byl u prababičky a pra dědy.
Po obědě jsem spal a pak jsme šli s mámou ven. No a pak Večeře, děda jí s kapsem protahoval a tak jsem z nudy píchal do mámi vydličkou. No a stromeček a dárky. Byla jich zpousta. Tak se je pokusím vyjmenovat.
Máma: Velké auto džíp s hákem, mycílinka na autíčka, čepice a šála, tepláčky, lentilky, jezdicí a hrací a blikací mačinka, hrneček, krtečka s čepicí, asi pět malých autíček.
Táta: Plyšového soba, plyš. sněhuláka, 2x tričko dresy, zimní boty, štěkacího psa.
Děda a babička: odstrkovadlo motorku, kýblík kostek (stavebnice), mikina.
Praděda a prabába: auto jeříb, patrovou garáž a sadu autíček.
Prababička: upletla svet.
Babička: batůžek
Teta Helena Kladno: policejní auto se sirénou na batérky
Byl jsem tak nadšený ze všch těch dárků, že jem si šel lehnout až v půl jedné ráno a usnul jsem až ve dvě.
Všem hodně štěstí do nového roku 2005.

VOJTA

Ahoj. Tak dneska byl Mikuláš.
Ani jsem se ho nebál, protože zatím nevím o co jde. Strávil jsem ho s mámou, babičkou Stáňou, pradědou a brababičkou. Táta se nám celý den neozval a tak ani nevíme co s ním je. Mámě totiž tento týdem třikrát volala ta tátova kamarádka z Tesca. Táta říká, že má být máma v klidu, ale nějak se jí to nedaří. Je vzteklá i na mě. (K té jeho kamarádce. Jmenuje se Milena, cca 28 let, rozvedená, má dceru a prý přítele debila, asi bydlí v Kladně Rozdělově u disco klubu Jalta. A určitě se snaží Vojtu ulovit. Všimlul by si toho i slepec.Uvidíme jak to dopadne.).
Včera jsem měl teplotu a tak jsem se byl jen na chvíli podívat v Jedomělicích na Mikulášské a pak mám a s babičkou odjeli do Prahy na oslavu narozenin. Máma se tam odsud vrátila bez hlasu. To byla sranda. Nemohla mi nadávat a už vůbec ne křičet. No a denska jsem dostal spoustu dobrot. Tři kalendáře, spoustu čokolád, ovoce, pět autíček, a četrika Štístka. Jsem zvědavej co dostanu k Vánocům.

Hezký večer.