... 18. ledna 2007
V noci se vzbudila a šla na záchod. Nic neobvyklého, ON to dělá taky, jenže... byla tam hrozně dlouho... Vrátila se s lamentováním, že by ji zajímalo, jestli jí v restauraci otrávili svařák nebo jídlo... No, já doufám, že bude v pořádku, byl na ni docela žalostný pohled.
Ráno nevypadá o moc líp. Celé dopoledne se povaluje, má to svoje výhody, můžu si téměř dělat co chci. Hraju si s ovladačem od TV a ONA mě nechá :-) Nemá sílu mě okřiknout. Jsem zvědavá, jestli se dá dohromady a odpoledne půjdeme plavat, jak bylo v plánu...
21. ledna 2007
Něco je v nepořádku, ON se mi téměř celý víkend věnoval. Ne, že by se mi nevěnoval i normálně, ale ještě se u toho připitoměle usmíval. Začínám o NĚ mít vážné obavy. Pohled na NI je stále žalostný, i když už podstatně lepší. Už má sílu reagovat... Sbohem ovladači a telko...
22. ledna 2007
Ráno vyskočila z postele jako čamrda, prý jsme zaspali... Nevím o co jde a je mi to jedno. Jedeme na výlet tramvají. Jupíííí, konečně mezi lidi. Tam kde jdeme je taky lidí docela dost a to je něco pro mě. Mám lidi ráda, hlavně, když jsem středem pozornosti. Po chvíli čekání nás zavřeli do nějaké kukaně, nebo co to bylo, bušila jsem na dveře, aby nás okamžitě propustili, ale ONA mě držela zpátky. Se jí tam líbilo nebo co? Pak si chvíli povídala s cizím pánem a já jsem šla na klín nějaké tetě, byla docela fajn, líbila jsem se jí, takže má u mě kladné body. Při odchodu na mě halasila, že za 14 dní se zase uvidíme. No, jak myslí.., iluze jí brát nebudu.
22. ledna - 4. února 2007
Byla jsem s NÍ u babičky na "prázdninách". ON zase někam odjel, tak co už doma, že... Moc si toho z té doby nepamatuju, začaly mi růst stoličky, takže jsem se snažila přežívat jak se dalo. ONA už je zase ve své kůži, takže se snaží pořád vychovávat. To je vám taková otrava!
8. února 2007
Zase jedeme tam, co jsem se prý narodila. Nevím, proč ji ten barák tak přitahuje.., nic na něm není. To co se dělo, bylo podobné tomu, co proběhlo posledně. Chvíli se dívali na televizi, černobílou, (dokážete si to v dnešní době představit?) a tvářili se u toho vážně a soustředěně. Když odcházela, tvářila se hrozně spokojeně a hned volala JEMU, že je všechno v pořádku, a že ho PULEČEK zdraví. Kdo je Puleček??? Něco mi uniklo?
21. února 2007
Už zase mě vleče do toho baráku! Dokonce kvůli tomu ráno vstala dřív než já. To je snad v mém životě poprvé... Dneska jsme se tam ani moc nezdrželi, vpadla do nějaké laboratoře a tam jí sestřička vzala krev. Teda nic moc pohled na ní nebyl, tvářila se, jako by jí to bylo nepříjemné. No, já nevím, doufám, že až budu velká, budu statečnější než ONA.
5. března 2007
A je to tady zase... Ten samý barák, ten samý doktor, ta samá procedura. Snažila jsem se jim to tam rozebrat, ale ONA mě kontrolovala ostřížím zrakem a vzala si k tomu dokonce pomocnici, prý sestřička... Ten chlap, asi doktor, něco důležitě zapisoval do počítače a zřejmě si opakoval počty, několikrát totiž zopakoval 12+0. Taková jednoduchá matika a on s tím má snad problém...
6. března 2007
Dnes jsem byla s NÍ na plavání a jedna teta se mě ptala, jestli bych raději bratříčka nebo sestřičku. Co to mele? Za prvé nevím co to je a za druhé mě to uráží :-) Mám se začít bát? Už dlouho mám pocit, že se něco chystá. Když JÍ skáču po břiše, okřikuje mě a tváří se ublíženě... Když si od ní beru mlíčko, tak syčí a heká, že nemám jako být tak hrrr. Zkrouhla mi to jen na 2-3x denně, tak si to maximálně užívám a žádné ohledy na nikoho brát nebudu!
13. března 2007
Hmm, jak začít a neopakovat se... Jedeme, však víte kam... Je tam zase černobílá telka, ale program mě vůbec neba. Taky to dávám patřičně najevo. Je tam s náma i ON, takže na mě dohlíží. Nuda... Jediná změna oproti posledním návštěvám je ta, že nejdeme za tím pánem co vždycky, ale někam úplně jinam. Je tam spousta tlustých ženských a lidí v bílých pláštích. ONA si pak lehá na lehátko a paní v bílém jí něčím jezdí po břiše. Všichni se soustředěně dívají právě na tu černobílou televizi. ON se mě pořád snaží zvládat, ale na mě nemá :-) Pak se jí ptají, jestli chce vědět pohlaví (o čem to tak asi mluví?) a ONA se tázavě podívá na něj. Vrtí hlavou, ONA s ním drží basu. Ach jo, konečně jsem se něco mohla dozvědět a zase prd... Pak po nějaké chvíli konečně odcházíme. Trapně jsem si myslela (stejně jako ON), že jdeme konečně domů, ale omyl. Protáhla nás ještě přes ordinace a laboratoře a všude byla spousta těch tlustých paní... Taky se na chodbě bavili s jedním pánem a vzpomínali na Vánoce 2005. Prý Kristýnko podívej, to je pan doktor, co tě přivedl na svět. Snad po mě nechtějí, abych si to pamatovala...??? ...
............................................
Tak a je to venku, ostatně jistě jste si už všichni všimli, jak se ONA kulatí, takže není žádným tajemstvím, že v polovině září se nám narodí onen zmiňovaný PULEČEK. Tak jako já, i on bude "překvápkem" až do konce :-) |
