Deník Jednorázovky versus látkovky
odkazy na články, porovnávající jednorázovky a látkovky

Tak jsem dala dohromady hodnotu mé výbavy. Vychází to na cca 10.400,- SKK (cca 8.650 Kč). Látkuju od listopadu. A teď versus papírovky. Brávala jsem fialový tesco plíny, cena (pokud nebyla v akci a já větš. nevychytala) 345,- SKK, 2,5 balíku na měsíc, to je už 8 měsíců x 2,5 (balíku plen měsíčně) x 345 = 6900. No dejme tomu. Když si představím, že bych tuto výbavu měla od začátku...prvním 14 měsíců x 3 (ze začátku větší spotřeba) x 345 = 14.490. Celkově by to bylo 6900+ 14490 = 21.390 versus mých 10.400 za látkovky. To už jde. Ta suma samozřejmě není přesná - ceny balíku v menších velikostech jsou asi jiné, jakožto i množství plen v balíku je jiné. Taky jsme určo někdy akci vychytali. A máme teď větší spotřebu prášku a energie/vody za praní. No ale jedna pračka za 2-3 dny navíc, to není žádná trága. No mě se to prostě zdá výhodnější.

Navíc když si představím, že na druhé mimi už budu akoráT prát....No a pak postupně budu rozprodávat....jsem rozhodně v plusu.

P.S. Doufám, že jsem někde neudělala botu

EMA28

V dnešní době je velice problematické zorientovat se v tom, co je doopravdy zdravé a prospěšné nejen pro nás, ale hlavně pro naše děti. Současná doba přeje rychlým a pohodlným řešením, o kterých často ani nepřemýšlíme. Není tomu ani deset let, kdy se ještě běžně používaly bavlněné pleny, a dnes už je dítko v látkových plenách docela velkou raritou a jeho maminka pro okolí chudinkou, která tráví veškerý čas praním, věšením a žehlením stohů plen. Na úvod si připomeňme, kdo tuto změnu způsobil – výrobci jednorázových plen, kteří nás díky masivní reklamě denně přesvědčují o tom, že pro dítě je jejich výrobek to nejlepší. No a která maminka by nedala svému dítěti pocit sucha a pohodlí po celý den, ještě když je to tak pohodlné i pro ni – nemusí přece otročit u pračky a žehličky a může se mateřství věnovat tím intenzivněji.

Většinou jsme si zvykli reklamám nevěřit a nenechat se jimi ovlivnit, tady naše obranné mechanismy selhaly. Neuvědomujeme si ovšem, že jednorázové pleny jsou výhodné hlavně pro nás maminky, děťátka by to asi viděla jinak, kdyby měla dost rozumu a informací.

Argumentů proti jednorázovým plenám je možné vyjmenovat opravdu hodně. Shrňme je do tří základních skupin: ekonomické, ekologické a zdravotní. Ekonomické hledisko je jasné, jednorázové pleny jsou drahé. Maminka proto plenami šetří a snaží se přebalovat co nejméně. Také stráví spoustu času vyhledáváním slev, případně kupuje levnější pleny podřadné kvality. Ekologická problematičnost jednorázových plen vyplývá už z jejich názvu. Každé dítko, do té doby než začne chodit na nočník, vyprodukuje až 1 tunu odpadu (kam se na něj „hrabe“ průměrný Čech, který za tu dobu do popelnice nanosí 600 kg). Pleny se nedají recyklovat. Část se pálí ve spalovnách, zbytek jde na skládky, kde je naši prapotomci najdou ještě za 200–400 let. Zajímavá je i surovinová náročnost jednoho batolátka. Na výrobu „papírových“ plen pro jedno dítě se spotřebuje 250 kg surovin, a papír mezi nimi skutečně není. Jedná se o dřevo a vodu na buničinu, ropu na umělé hmoty a palivo na transport. Nakonec jsou chudinky maminky používající jednorázovky, protože musí těch 250 kg plen sehnat, nakoupit a nanosit domů a 1 tunu zase z domu odnosit.

Zdravotní rizika nám reklamy bohužel zatajily, ale lékaři už na ně upozorňují. Díky tomu, že je zadeček v suchu, necítí dítě sice moč a výkaly, to však neznamená, že tam nejsou. Většina dětí je proto opruzená. Kvůli absorpci se do plen používají gely (chemické látky), s nimiž by se jinak dětská prdelka vůbec nemohla setkat. Lékaři také varují před nárůstem výskytu srůstů stydkých pysků u děvčat a před poruchami plodnosti u chlapců, způsobenými zejména vyšší teplotou v jednorázových plenách.

Chcete tedy použít levnější, ekologičtější a zdravější řešení? Zkuste látkové pleny.

V týdnu od 12. do 18. května 2008 se v pražském kině Perštýn koná informační festival o těhotenství, porodu a rodičovství Umění porodit. V rámci sekce Homo Ecologicus http://www.respektkporodu.cz/ecologicus.php se dozvíte o k přírodě šetrné péči o děťátko a budete si moci osahat, nebo alespoň prohlédnout, látkové pleny nové generace, které vás určitě příjemně překvapí.
Podrobnosti se také můžete dozvědět v rámci doprovodných programů Světového týdne respektu k porodu na semináři "Látkové pleny moderně" , který vede Mgr.Kateřina Havlínová v úterý 13.5.2008 od 14.00

PRAHA (EkoList) - Když se v 80. letech minulého století objevily jednorázové pleny, hlásali jejich výrobci, že jde o revoluci v péči o dítě. Jenže není všechno zlato, co se leskne, a to ani v případě plenek.

Jedním z argumentů výrobců jednorázových plenek bylo mimo jiné tvrzení, že jejich výrobek je ekologičtější než plena látková. Toto tvrzení vyvrátila studie společnosti Landbank Consultancy, kterou si nechala vypracovat organizace Women’s Environmental Network (WEN) z Velké Británie. Snahy o návrat ke klasickým látkovým plenám se postupem času rozšířily i mimo Británii. U nás se o to snaží jihočeská Rosa, která v nedávné době provedla průzkum mezi českými matkami, výsledkem výzkumu je informační leták o této problematice.

Plenkový odpad
Podle materiálů WEN je „ekologická stopa“ jednorázové plenky dvakrát větší než stopa plenky látkové. Jiné prameny uvádějí, že při výrobě papírových plen se spotřebuje až desetkrát víc surovin, třikrát víc energie a také se znečistí vzduch víc než při výrobě plenek bavlněných, i když počítáme se spotřebou energie na jejich praní a žehlení. Nic z toho se však pochopitelně nedá rovnou převzít pro české poměry, protože vlivy na prostředí jsou závislé na mnoha faktorech výroby a místních podmínkách, ale orientační hodnotu jistě mají.

Foto: Alena Dvořáková, Viktor Fischer/Afisphoto.com

Nevýhodou jednorázových plenek je, že obsahují umělé hmoty – propustná polypropylénová folie na „suchou“ vrstvu, nepropustná polyetylénová folie na ochranu oblečení, polyakryláty ke zvýšení absorbční schopnosti celulózy. Hmotnost umělých hmot v plence je sice zanedbatelná, přesto se jejich výroba na prostředí také podepíše. Nejvíce však plenky zatěžují prostředí horami odpadů. Dítě spotřebuje průměrně denně 5-6 jednorázových plenek, a to za dva roky, po které dítě plenky potřebuje, činí 4000 plenek, které v nasáklém stavu váží kolem 1 tuny. Takové množství odpadu vyprodukují za stejnou dobu 2 dospělí. V zahraničí jsou sice vyvíjeny speciální technologie na recyklaci použitých plenek, ale vzhledem k přítomnosti těžko rozložitelných umělých hmot je praktické zavedení recyklace papírových plen zatím spíše v oblasti zbožných přání.

Papírové pleny jako odpad tak putují buď do spaloven, kde shoří, často s produkcí jedovatých látek. Druhou možností je skládkování, což ovšem také přináší mnohá ekologická rizika. Jenom pro ilustraci, ve Velké Británii tvoří jednorázové plenky v průměru něco málo přes 4 % domácího odpadu. Problém odpadů z domácností, přestože tvoří zhruba jen 17 % veškerého odpadu končícího na skládkách, spočívá v tom, že jeho velká část podporuje vyhnívání skládek. Při tomto procesu vznikají plyny včetně metanu, který přispívá ke klimatickým změnám a také zvyšuje riziko exploze a následného požáru skládky. Při vyhnívání se uvolňují kyseliny, které rozpouštějí kovy a tyto látky pak zamořují skládku. Hrozí nebezpečí průsaku skládky a kontaminace spodních vod. Hnijící odpad také zatěžuje okolí zápachem. Proces vyhnívání zabere desetiletí a i staré skládky jsou stále zdrojem metanu. Jednorázové plenky k těmto problémům významně přispívají: okolo 25 % odpadu z plenek je papír a plast, zbytek je moč a stolice. I když téměř vše z papírové plenky nakonec zetlí, její plastové části se budou rozkládat ještě několik stovek let.

Látková plenka po mnohonásobném použití steří, lze ji pak používat jako hadr a nakonec může zcela neškodně dožít v kompostu na vaší zahrádce. Nesmíme zapomenout ani na dopravu – těch 4000 plen se musí z továrny nějak dostat k zákazníkům, 1 tuna odpadu zase na skládky či do spaloven. Látkové plenky nakoupíte jen jednou – 60 kusů většinou vystačí i na dvě a více dětí. Vlivy na prostředí můžeme hodně ovlivnit sami – budete-li optimálně plnit pračku, prát pouze na 60 °C v bezfosfátovém pracím prášku a sušit na volném vzduchu. Žehlení prádla není od 3 měsíce věku dítěte nezbytné – z hygienického hlediska dítě nestrádá a vy ušetříte elektřinu a čas. Z hlediska vlivů na životní prostředí látkové plenky vyhrávají na celé čáře.

A mám to levněji!
Obecně je velmi rozšířený názor, že jednorázové plenky jsou sice dražší při nákupu, ale ekonomické náklady se srovnají výdaji na praní a žehlení látkových plen. Vzali jsme tedy papír a tužku, vyplněné dotazníky od maminek a počítali. Výsledkem jsme byli sami překvapeni.

Ilustrační kresba: Hugo Charvát/EkoList

Při našich výpočtech jsme brali 2 roky jako dobu, po kterou je dítě přebalováno – dnes je to ale kvůli používání jednorázových plenek i víc, protože děti, které jsou stále v „suchu“, nemají motivaci hlídat své potřeby. Počítali jsme, že dítě spotřebuje průměrně denně 5-6 jednorázových plenek, za dva roky tedy přibližně 4000 plenek, což při průměrné ceně 6,2 Kč dělá téměř 25 000 Kč. Za plenky látkové, které stojí 20 Kč a kterých nám postačí 60, zaplatíme pouze 1200 Kč. Látkové plenky se musí prát a v prvních týdnech i žehlit. Z našich dotazníků vyplynulo, že plenky se perou většinou ve 2-3 várkách za týden, tedy maximálně 312 várek prádla za 2 roky; po 3 měsíci již většina rodičů nežehlí, předtím tato činnost zabere asi 1 hodinu denně. Spotřebu elektřiny na praní na 60 °C jsme počítali 1,3 kWh – za 312 várek spotřebujeme 406 kWh v ceně 3,4 Kč, tedy celkem 1380 Kč, na žehlení spotřebujete 0,3 kWh za den, za 3 měsíce tedy asi 30 kWh, tj. 100 Kč. Na praní ještě potřebujeme vodu – průměrná pračka spotřebuje 50 l, za 312 cyklů to je 15,6 m3 vody, jejíž průměrná cena v ČR je asi 40 Kč/m³, zaplatíme tedy 624 Kč. Nejdražší je prací prášek, na jednu várku ho spotřebujeme asi 100-150 g v ceně kolem 10 Kč (to jsou ceny kvalitnějších a tedy dražších prášků), náklady za prášek jsou za dva roky 1320 Kč. Celkové náklady na praní jsou kolem 5200 Kč, plus 1200 Kč za nákup plenek. Když to všechno sečteme a odečteme, zbývá přibližně 18 600 Kč ve prospěch látkových plenek. Vstupní údaje jsou zaokrouhlované, konkrétní zisky se budou lišit i podle ceny vody, druhu pracího prášku a toho, jakou pračku a žehličku máme. Při našich výpočtech jsme zanedbali poplatky za odpad.

A co zdraví?
Podle informací na serveru www.therealnappycompany.com existují také studie, podle nichž jednorázové plenky škodí nejen životnímu prostředí a peněžence, ale také zdraví. V rozvinutém světě se prý u mužů snižuje průměrné množství spermatu. Výzkum upozorňuje na to, že od konce 60. let pokleslo téměř o polovinu a dosud klesá každoročně asi o 2 %. Podle některých vědců je možné hledat spojitost mezi snižující se mužskou plodností a papírovými plenkami. Vědci z univerzity v Kielu měřili u 48 chlapečků teplotu jejich šourku. Ukázalo se, že jednorázové plenky neumožňují normální ochlazování a zvyšují – na rozdíl od plen látkových – teplotu šourku o jeden stupeň Celsia. Nadbytečné zahřívání šourku patrně vede v dospělosti ke snížené produkci spermatu. Vyšší teplota je také dávána do souvislosti se vznikem rakoviny varlat.

V březnu 2001 vyšel v časopise The Ecologist článek Roba Edwardse Many nappy returns. Podle informací z článku bylo v nejznámějších typech jednorázových plen (Benetton, Boots, Huggies, Sainsbury's a Pampers) v roce 2000 nalezeno stopové množství tributylu cínu, toxické látky, která poškozuje pohlavní hormony. Ačkoli množství této látky bylo velmi malé, děti mu mohou být podle WENu vystaveny až 3,6krát déle, než doporučuje limit Světové zdravotnické organizace.

Výrobci jednorázových plenek popřeli jakoukoli přítomnost této chemikálie, případně tvrdili, že tak malé množství nepředstavuje žádné riziko. „Jednorázové plenky jsou zcela bezpečné,“ tvrdí britská Asociace výrobců absorpčních hygienických výrobků. Její ředitel Peter Stephenson prohlásil, že se všichni výrobci shodují v tom, že tributyl cínu by se v dětských plenkách neměl vyskytovat, a pokud se nějaké stopové množství našlo, učiní vše proto, aby se ho podařilo odstranit.

Tradice bez odpadů
Pro někoho jsou při výběru plenek dostatečně silné argumenty ekologické, jiného osloví úspora peněz. Často však rodiče podlehnou argumentu z reklamy, že jednorázové plenky šetří mamince čas a také, že děťátko zůstane suché a neopruzené pouze v papírových plenkách. Jednorázové plenky jsou určitě pohodlnější, pokud ale vezmeme jako základ práci s plenkami okolo tří hodin týdně (s výjimkou prvních žehlicích týdnů), můžete se zamyslet například nad tím, kolik času strávíte třeba na nákupech při hledání akční slevy jednorázových plenek. Mnohé maminky v našich dotaznících navíc uváděly svou zkušenost, že dětské pokožce lépe svědčí bavlněné plenky, pokud se dítě včas přebalí. Ve Velké Británii už někteří reklamu prokoukli (taky se jim tam balíky s použitými plenkami hromadí o nějaký ten rok déle) a založili hnutí příznivců „opravdových“ (rozuměj látkových) plen. Jednorázové plenky je dobré odkázat tam, kam patří a kde mají své nezastupitelné místo – na cesty, na noc, pokud se dítě budí mokrem, a pro obtížné situace. Vrátíme-li se však při výběru plen k tradici, darujeme našemu dítěti zemi bez zbytečných odpadků.

Vlaďka Hejzlarová, Martin Mach

D2 napsala, Okopírováno z BC

I já bych se chtěla podělit o své cestě k látkovým plenkám.

Jakožto ještě bezdětná pracující v kožní ordinaci jsem měla možnost se nejednou setkat se zarudlým mokvajícím zadečkem kojence či batolete. Zatímco diagnóza byla poměrně snadná, plenková dermatitida, léčba byla kolikrát už obtížnější.

Nešlo jen o to, vybrat správnou lékovou formu, ale zavést i další léčebná opatření. Jelikož moje "guru" knihy doporučovaly vyměnit po čas léčby jednorázové igelitové plenky za pleny bavlněné, doporučovala jsem maminám i já. Při dalších kontrolách jsem se však s dítkem vybaleným z bavlněné plenky nesetkala. Režimová léčebná opatření jsou přeci důležitá i u jiných onemocnění, ne? Tenkrát jsem hodně častý výskyt plenkové dermatitidy přisuzovala hlavně málo frekventovanému přebalování, ona všudepřítomná reklama je mocná, když má dítě přeci suchý zadeček, netřeba ho přebalovat tak často...a neuvěřte tomu spokojenému smějícímu se robátku zabaleného do zářivě bílé papírové pleny.

O pár let později, již jako čerstvá maminka, jsem rychle z hlavy vytěsnila ty zářivě rudé zadky dětiček z ambulance, při plných rukou práce s prvním dítkem a sama se sebou, jsem ráda sáhla po zářivé jenorázovce. Ale.. Po čase mi nějak začal vadit ten "chemický" zápach linoucí se z pleny, to věčné tahání naditých odpadkových košů a hlavně takové drobné gelové kuličky na prdelce mojí ratolesti, které jsem občas při přebalování objevila. Byla jsem zvědavá, cože to na zadečku ulpívá a tak jsem sáhla po obalu plínek. Řádného složení plíny jsem se ale nedočkala. Sice u jednoho typu plenek byl jakýsi náznak složení, ale mne rozhodně neuspokojil. Na stránkách výrobce poměrně oblíbené značky byla možnost si přečíst deklarace o bezpečnosti a složení jejich výrobků - šamponů, krémů, žiletek apod. Nikoliv však o plenách. "Milí zákazníci, buďte ujištěni, že naše papírové výrobky jsou vyrobeny z nezávadných substancí, že nikdy nebylo potřeba předkládat materiály o jejich bezpečnosti". Hm, to mi na klidu rozhodně nepřidalo. Nakonec jsem se složení pleny dopátrala a spoustu věcí mi do sebe zapadlo.

Pro ochranu prádla je v plence nepropustný polyethylen, vnitřek je tvořen savým jádrem z buničiny, pro zvýšení nasákavosti je přidám gelový superabsorbér polyakrylát sodný, nejspodnější vrstvu tvoří propustný polypropylen. Polyethylen i polypropylen patří mezi plasty, polyethylen je vlastně mikrotenový sáček... výrobci nám garantují prodyšnost pleny, ale může kůže dýchat přes mikrotenový sáček? Odpovědí může být právě nárůst výskytu již zmíněné plenkové dermatitidy. Vlhko, teplo pod plenkou vede k maceraci kůže, změně kyselého pH kůže a přemnožení bakteriální mikroflóry. Navíc, ač je nebo není suchý zadek v jednorázovce, kůže stejně do kontaktu s močí přichází, řada bakterií vyskytující se na povrchu kůže má tzv. ureázovou aktivitu, štěpí močovinu na amoniak, ten nám pak tu kůži pěkně dráždí. Pokud dítko nepřebalujeme v rozumných intervalech (pediatři doporučují á 3-4 hod, když není stolice), tak je vymalováno a to na rudo.

Dalším potenciálním zdrojem rizika je samotný gelový absorbér. V dostupných zdrojích se uvádí, že kontakt polyakrylátu sodného s kůží může vyvolat podráždění, mokvání, horečku. V r. 1985 se přestal používat při výrobě tamponů jakožto zdroj toxického stafylokokového šoku, pozření 5 g této látky může dítě i zabít.... V r. 2000 proběhla v Anglii odborná analýza 5 nejznámějších typů jednorázových plenek, v každém z nich bylo objeveno stopové množství tributyl cínu, toxické organokovové chemikálii, která působí škodlivě na nervový a hormonální systém. Množství bylo sice malé a možná i tato chemikálie v takovém minimálním množství není škodlivá, ale jestliže má dítko na sobě plenku 24 hodin po 2 roky, je vystaveno působení této látky nakonec déle než povoluje limit WHO (Světová zdravotnická organizace).

A není riziko jen z přestupu chemických látek. Jiná studie, provedená v Německu na Kielské univerzitě a publikovaná též v r. 2000 poukazuje na výskyt o 1-2 st. vyšší teploty šourku u chlapečků v jednorázových plenkách. O nutné nižší teplotě (než je teplota těla) pro správný vývoj spermií netřeba nijak polemizovat, pokles množství spermatu za poslední roky je též všeobecně znám, fakt, že se na tom podílí těsné oblečení, ve kterém se varlata přehřívají je nesporný, tak proč by to mělo být jinak u dobře těsnící neprodyšné plenky... Dle pediatrů nyní narůstá počet infekcí močových cest, převážně u děvčátek. Ženské pohlaví má přeci jenom trochu kratší močovou trubici, a tak přestup bakterií ze znečištěné pleny pro ně není nijak obtížný.

V neposlední řadě jednorázová plenka nám nezajistí to správné široké balení nutné pro správné postavení kyčliček. A ekologie? Ano, i ta je pro mne důležitá, přinejmenším proto, že díky zhoršujícímu se životnímu prostředí a životnímu stylu přibývá počet dětí trpící na alergická onemocnění. Né nadarmo se o alergii říká, že je to neinfekční epidemie dnešní doby.

Výše uvedená zdravotní rizika mne nakonec přesvědčily a tak jsem začala balit dceru do bavlny. To jí bylo cca 5 měsíců a rozhodně toho nelituji. Jednorázovky taky ještě používám, na noc, občas na delší cesty, sice rádoby ekologické, u těch alespoň nemám tak provinilý pocit (i když občas taky).

V dolní třetině článku, i pro ty, co nemluví anglicky dost výmluvné..  http://www.natureschild.com.au/flex/nappies/19/1

http://www.thediaperhyena.com/diaper_drama.htm

Chtějí však rodiče skutečně připravit pro svoje děti budoucnost v podobě rozkládajících se „pampersek“ ohrožujících životní prostředí methanem, dioxiny a dalšími nebezpečnými látkami? Rizikům používání jednorázových plenek a souvislostem britské kampaně Návrat látkových plenek se věnoval Rob Edwards v loňském dubnovém čísle časopisu The Ecologist. Celý článek v češtině najdete na stránkách společensko ekologického časopisu Sedmá generace.

Více najdete na stránkách ROSA v článku Děti, pleny, životní prostředí