Manželská a partnerská poradna
Na vaše dotazy odpovídá Lucian Kantor - provozovatel Manželské a rodinné poradny a odborný poradce vzdělávacího cyklu ČT "Partnerské vztahy.
Zodpovězené dotazy
[Dalších 19 dotazů >>]
|
?
74708
|
Je rozvod správná volba?
Dobrý den,
prosím o Váš názor.Jsem vdaná skoro 10let, mám 6ti leté dítě.S manželem jsme žili celkem poklidný život. Až na jedno trápení, které jsem prožívala vždycky, s větší nebo menší intenzitou, vlastně po celou dobu manželství. Jde o to, že manžel je ve věcech fyzické lásky a projevů náklonnosti naprosto nenáročný a tyhle věci prakticky nepotřebuje.Nepotřebuje dotyky, mazlení, fyzickou blízkost.I v sexu nechal vše jenom na mě.On až na pár výjimek nikdy nezačínal.Možná dříve občas ano, ale poslední rok určitě ne. I když jsem ho nechala delší čas, čekala, že za mnou přijde, nakonec jsem to nevydržela já. Bylo to tak prakticky od počátku vztahu, kdy pominulo zamilování,jen jsem tomu dříve asi nepřikládala takový význam, že mi to bude tak moc vadit.Mluvila jsem o tom s ním velmi často, že se trápím, že o mě nemá zájem. Říkal mi, že to tak není.Ale nikdy nebyl schopen tento stav změnit, myslím tím dlouhodoběji.On si neumí představit, jak se cítí frustrovaná mladá žena, které se manžel nikdy sám od sebe nedotkne, nereaguje na ni jako na ženu, nedává jí pocit, že je žádoucí a přitažlivá.I když jsem mu říkala, že náš vztah tímto ničí, že jeho intenzita není taková, jaká by měla být,že je pak člověk náchylný k něčemu..nepomohlo. Už jsem ztrácela naději, že to bude někdy jiné.Již několikrát jsem to chtěla ukončit, ale výdycky mi to rozmluvil, že to má cenu ještě zkusit.Ale já už tomu nevěřila. Tento stav bohužel vyústil nevěrou z mé strany.Ano vím, byla to velká chyba. Uvědomuji si, že jsem selhala a velice ho ranila.Nyní řešíme rozvod. Já vím, že pokud bychom spolu zůstali, nepřestanu tyto věci řešit a budu se trápit i nadále.Na druhou stranu má manžel vlastnosti, kterých si vážím. Je spolehlivý, zodpovědný, dobrý otec.Jsem v koncích a nevím, co je správné.Jak to vyřešit.Ale pokud rozchod, tak je to určitě lepší teď, kdy jsme oba ještě relativně mladí, a máme šanci si někoho jiného najít, než za pár let, to vím určitě.
Vaše zkušenosti: |
|
?
74619
|
Má můj vztah šanci?
Dobry večer,chtěla bych vás požádat o radu,s přítelem nám to už delší dobu neklape máme spolu 15měsíčního chlapečka,ale já mám pocit ,že ho vůbec nezajímame.Vůbec spolu nespíme ani mě neobejme.Cítím se strašně opuštěná,kdybych neměla děti tak bych se asi zbláznila,nemám nikoho skym bych si omich pocitech mohla z někym popvídat tak vás prosím poradte mi co mam dělat
Vaše zkušenosti: |
|
?
74596
|
Svobodná matka
Prosím co vše potřebuji, kam s čím zajít, co udělat,chci být svobodná matka, jelikož přítel nejeví zájem o mě nenarozené dítě a nepřispívá na domácnost anic výbavičku. |Moc děkuji
|
|
?
74569
|
Přejmenování křestního jména
Dobrý den nevím zda tato otázka spadá aspoň částečně sem,ale už si nevím rady.Mám 14letou dceru a nenávidí svoje jméno a chtěla by přejmenovat,už se kvůli tomu se mnou ani nebaví.Začínám se nad tím čím dál více zamýšlet.Své jméno nemá skutečně velice ráda,když ji tak někdo osloví tak se rozčílí.Prosím poradtě mi dyštak odkaz na nějaké stránky nebo jinou poradnu a jestli je to ve vašich silách tak mi prosím pomozte.Děkuji za odpověď.
Vaše zkušenosti: |
|
?
74524
|
Partnerský vztah
Prosím, jak mohou spolu nejlépe vycházet partneři, z nichž jeden má tendenci vše,co v životě přichází,aktivně řešit, a druhý zase věci ponechat osudu?
Děkuji.
|
|
?
74483
|
Neshody s partnerem, jsem ta špatná?
Začnu od začátku. Možná bude můj dotaz hodně obsáhlý, takže se omlouvám. A taky se omlouvám za to, že tento dotaz nebude mít hlavu a patu. Jsem nějak zmatená a moje myšlenky plynou rychlostí blesku.
Je mi 19 let a partnerů jsem měla opravdu hodně. Jedna ruka mi na spočítání nestačí. Ovšem tři ruky k tomu naštěstí zatím nepotřebuji.
Mému příteli je 24 let. Budeme spolu 8 měsíců. Seznámili jsme se přes internet. Už na začátku vztahu jsem věděla, že jeho otec je alkoholik a nechce si nechat pomoct. Nyní už se to neřeší a máma si dá skleničku taky. S otcem si můj partner umí vynadat hodně škaredě, byla u nich doma i policie.
Spolu jsme začali chodit v září a v lednu jsme spolu už bydleli. Přistěhoval se ke mě hlavně z důvodu, aby nemusel dojíždět do práce (odešel z bývalé práce a našel si novou, kde bydlím já) a potom taky proto, že jsem chtěla, abychom byly spolu. Bydlíme tedy v 1kk.
Ze začátku bylo vše v pořádku. Já příteli řekla, že mám problémy se sebeubližováním a on to bral docela dobře. Vztah byl v pořádku, občas jsme se chytli kvůli nějaké hlouposti, ale vše bylo ok.
Budeme spolu 8 měsíců a můj přítel si už 3x balil věci, protože jsem řekla, že se teda můžeme rozejít.
Já jsem pořádná, spolehlivá, přecitlivělá, výbušná, lehce se zamiluji. Můj přítel je nepořádný, nespolehlivý, přecitlivělost by se mu hodila, protože absolutně nedává city najevo, výbušný není, protože se umí dobře ovládat.
Nedokáže pochopit, že vidím chyby doopravdy ve všem. Ve vztahu jsem nespokojená a jak řekla jedna moje kamarádka. Když byl rozchod v návrhu, stejně k němu dojde. Mě se zdá, že bohužel měla pravdu. Poslední dobou už rezignuji a nebo ležím v posteli a brečím.
Nevím už co mám dělat. Letos maturuji a když přijdu domů, první co udělám je, že uklidím rozházené ponožky, kalhoty, trika, mikiny, zavřu gel na vlasy, uložím ho, vyčistím sporák, který je nehorázně zapaplaný od vaření mého přítele, vyluxuji a podobně. Samozřejmě že to vše nedělám denně, ale každou věc aspoň 2x týden udělám.
Můj přítel dojde domů, vysleče se, nechá vše tak, jak to shodil a nachystá si jídlo, které po sobě neuklidí, lehne do postele, nebo jde k PC, do posilovny a podobně.
Napíšu vám pár příkladů naší hádky.
Jeden týden jsem chtěla půjčit jeho auto. Potřebovala jsem zajet na nákup. On sice řekl, že zajede jak budu ve škole, ale já si stála za svým, protože jsem věděla, že by nechal zbytečně moc peněz v obchodě. Řekl mi, že auto mi nepůjčí, protože mu blbne baterie a nemá moc benzínu. Já se teda táhla se dvěma taškama a jedním batohem do kopce a 4 pater. Na druhý den můj miláček sedl do auta a jel kopupit chleba do obchodu, kam bych došla já během 20 minut. Když jsem se ptala, proč nejel trolejbusem, řekl, že to bylo rychlejší atd... . Ještě ten den půjčil své sestře auto. Ona jela domů. Když jsem se zeptala, proč jí auto půjčil, proč ji nenechal jet busem, řekl, že by jí mohl jejich táta. V duchu jsem si pomyslela, že těžko. Proč? Nalitý do auta těžko sedne, ovšem o papíry už přišel, tak třeba měl pravdu. Druhý den jsem chtěla půjčit auto do divadla. Jeli jsme se třídou a já potřebovala být brzo doma. Řekl mi že ne, ale během půl hodiny došla jeho sestra a vzala si auto. Když jsem se zeptala, kdo by jí pomohl teď, řekl, že to nedomyslel. Pak jsme se pohádali a rozešli. Ještě ten den u mě zase spal.
Další příklad je včerejší. Došla jsem domů, všude sprominutím bordel. Začala jsem uklízet. Luxovat. Přítel došel z práce, kde má oběd a začal si chystat jídlo. Vypla jsem mu sporák a řekla, ať první utře nádobí. Vaří stylem takovým, že nechá vše tak jak je a až mu to uteče a vše pocáká, pak se tomu věnuje, ale bordel kolem nechá. Tak jsem mu radikálně vypla sporák, dala utěrku a jak malému dítěti vysvětlila co kam patří. Stěžuje si, že v tak malém prostoru je toho hodně. Má pravdu, to jsem si uvědomila, ale jeho nápad byl, že si vyměníme role. Souhlasila jsem. Vyslékla jsem se, hodila oblečení všude možně a sedla k pc. On začal uklízet poličky a nadávat, kolik zbytečností máme. Pak chtěl oloupat brambory, já mu odpověděla jeho stylem: za chvíli. Po chvíli jsme se začali hádat. Dopadlo to tak, že jsem zoufalá, nevím co dělat a jsem pořezaná.
Další příklad je: Byly jsme s jeho ségrou venku, můj pro nás dojel a jeli jsme k nám na byt. Ti dva se "hádali". Já říkám hádka všemu, jelikož jsem děsně... já nevím co jsem. Asi blbá. Začala jsem na ně řvát a vystoupila z auta a odešla.
Když jsem se vrátila zpět na byt, omluvila sem se jeho sestře asi 3x. Ani jednou mi na to neodpověděla. Svému jsem se omluvila taky, ale mu to nestačilo. Místo mé omluvi za řev, chtěl slyšet omluvu za bouchnutí dveřmi od auta.
Jsem bezradná a šílená. Jednou mi řekl do očí, že jsem tlustá, že mu to vadí, pak o týden později řekl, že se mu to líbí. Pak psal své bývalé, že neumím vařit, proto vaří on. Zjistila jsem taky, že miluje slečny, které jsou vyloženě jako anorektičky. Ale já, jelikož mám prsa č. 4 a jsem po mamce prdelatá a boky mám taky, nepředpokládám, že někdy budu mít míry 90-60-90 či dokonce míň.
PORAĎTE MI!!! Mám vztah ukončit? Nebo co mám dělat!? Miluji ho! Nechci zůstat sama! Vím ale, že ho nezměním. On, když uklidí, umí se tím chválit hodiny, ale mě nepoví nic, když uklizím denodenně.
Miluji ho a dalšího partnera nechci. Nebaví mě ta samota, to hledání. Chci od partnera pochopení, lásku, cit.
Na začátku vztahu jsem ho podvedla. Líbala jsem se s jiným, on to ale přešel, za což jsem velice vděčná. Přijde mi proto jako blbost se rozejít kvůli hádkám, které tu píšu.
Jsem pořádná. Potřebuji mít byt bez prachu, potřebuji mít v koupelně pořádek, v poličkách taky, ve skříních též. Mu je to ale jedno. Říká, že je rád, že ho to učím, ale najevo to teda dávat neumí.
Neudělala jsem scio testy na vysokou, zase jsem se pořezala, za pár týdnů mě čeká maturita a práci zatím žádnou nemám. Chtěla jsem se odvázat tím, že bych šla tuto sobotu na koně. Miluji koně a děti. Na tábory teď nemůžu, tak aspoň jednodenní výlet. Kamarádka to zrušila!
Můj se dostal bez přijímaček na školu, chce jít na policii, psychotesty udělal a teď čeká na fyzické. V práci má zase o něco vyšší plat. Sice ho to tam nebaví, ale uživí se.
Mám pocit, že vše se mi ... sprominutím sere. Mám pocit, že vše, co udělám, je špatně, vše co udělám, tak za to můžu já. Už doopravdy nevím, jestli jsem já ta kráva, nebo jestli je chyba doopravdy na obou stranách. Začínám mít chuť vše hodit za hlavu a vrátit se do života, kdy mě drželi nad vodou žiletky.
Poraďte, prosím!
Máma na to má názor takový a takový, protože jsem její dcera, holky zase protože sem jejich kámoška. Vy mě neznáte.
Ps: Spali jsme spolu asi po měsíci. Prý je vysexovaný a nebaví ho to. Když jsem se jednou ptala, jestli se mu to nelíbí protože vypadám jak vypadám... první se dlouze zamyslel, pak řekl, že asi jo a a pak teprve řekl, že to tak není... .
Vaše zkušenosti: |
|
?
74477
|
Nulová komunikace po rozchodu
dobry den,s mym byvalym pritelem jsme meli hezky 5-ti mesicni vztah,ktery skoncil z duvodu partnerovy zaneprazdnenosti..je velmi vytizeny a je prvda, ze v soucasne dobe nema na pritelkyni cas ani myslenky. Byval casto stresovany, z nedostatku casu, z prace a ostatnich povinnosti. Byly jsme oba zamilovani, ale je pravda, ze ja asi vic..
Partner s mnou od naseho rozchodu, ktery probehl pomerne v klidu, (jiz 3 mesice) nekomunikuje. nekolikrat jsem mu zavolala nebo napsala email, vzdy se ale nejak vymluvil anebo vubec neodpovedel. Co si o tom mam myslet? je to inteligentni, vzdelany clovek (ja take), nicmene jeho chovani po rozchodu mne dost prekapilo. Je pro nekoho jednodussi zapomentout timto zpusobem (anebo naopak zapomnel velmi rychle)? jsem ze vseho dost zklamana..dekuji za nejakou radu
|
|
?
74471
|
Rozvod - jak na to
Dobrý den,
ráda bych se Vás zaptala,jak vyřídit rozvod co nejrychleji, dohodou, co k němu potřebuji a kde mám začít. Na co si dát pozor a co je dobré si pohlídat,abych v budoucnu nelitovala.Jestli zvolit právníka. Jakou výši výživného mohu požadovat. Máme s manželem jedno nezletilé dítě,na společném vypořádání majetku se dohodneme. Děkuji za odpověď
Vaše zkušenosti: |
|
?
74411
|
Strach o vztah
Zdravím.S přítelem sme spolu skoro dva roky. Přesně tu dobu spolu i žijeme.Je nám spolu dobře, stavíme si dům, plánujeme budoucnost. Vím existujou jiný problémy než mám já ale tento mně docela trápí. Od té doby co jsme začali se stavbou cca 8 měsíců je to jiný. Přítel je unavený, podrážděný a pořád je nemocný. Stavíme si dům sami jen občas nám přijdou něco udělat dělníci. Děláme na tom spolu i já jsem unavená ale snažím se aby sme byli spokojeni oba.Nejsme skoro vůbec spolu o sexu ani nemluvím a začal být problém vtom že sme spolu přestali mluvit.Dokáže se bavit jen o tom baráku a ja mám strach aby to tak nezůstalo že skončíme se stavbou a nebudeme si mít co říct.Pomáhám jak se dá ale jsem ženská a občas mu prostě nestačím.Nevyčítá ani nic podobného ale mně to trápí.A nejen že nemáme čas na sebe.Začal být nemocný je mu 35 let mne je 24 a přestal o svoje zdravý dbát.Tvrdí že nemá čas ale ten se vždycky najde.Mne to mrzí protože vidím jak se trápí když se kvůli obyčejné chřipce ani nenají.Má takové stavy že jsem pár krát když ho to chytlo musela zůstat doma.Nebyl schopný ani vstát.Nechci mu nic vyčítat mně samotnou to mrzí ale proste mám strach abych to ustála.Předtím to byl užastný člověk a věřím že je stále ale prostě hodně starostí a práce z něho udělalo mrzutého člověka.Možná je to malicherný problém ale já to cítím jinak.Děkuji za reakci.
Vaše zkušenosti: |
|
?
74108
|
Vztah k manželovi po narození syna
Dobrý den,jsem vdaná 5let a máme ročního chlapečka.Od porodu se můj vztah k manželovi hrozně změnil,protože jsem si myslela,že bude trošku jiný tatínek,s malým mi totiž vůbec nepomáha,malokdy si s ním hraje.Od malička máme se synem problémy se zdravím a s jídlem,takže jsem psychicky vyčerpaná a přála bych si,aby si ho aspoˇm na chvíli vzal a věnoval se mu,ale on si vždy vymyslí nějakou činnost na baráku s tím,že nemá čas.Jeho vlastní dítě s ním nechce být ani třeba na 5minut,protože taínek během tak krátké chvilky křičí,že malej udělal něco,co ho naštve.Koupání,uspávání,krmení,nikdy mě manžel nevystřídal,ani když jsem byla nemocná,to jsem musela k babičce.Začínám ho za to hrozně nenávidět,proč se nevěnuje svému dítěti jako každý táta?Včera jsme jeli k babičce a táta chtěl jet s námi,tak jsem byla ráda,chtěla jsem babičce vysvětlit něco na počítači a malej nás nikdy nenechá,ale milej tatínek se tam natáhl před televizi a nás vůbec nevnímal,i když jsem ho prosila,ať si malýho na chvíli vezme.Snažím se s ním mluvit o tom,že ho jeho syn potřebuje,ať s ním tráví aspoň trochu času,ale vždycky mi řekne a kdo udělá tohle a tohle?Přitom já s malým taky musím zvládnout spoustu věcí a někdy prostě musím počkat,až přijde babička a pohlídá ho,abych si to mohla dodělat.A když se babička pár dní neukáže,protože je unavená z práce,tak manžel hned začne nadávat,proč nechodí,že mě taky potřebuje,aby jsme něco udělali spolu,a to jeho matka u nás nebyla ani jednou a ani ji náš syn nezná.Už nevím co s takovým chlapem,každý týden se bavíme o rozvodu,protože jemu vadí,že mu pořád vyčítám,že je špatný táta a já zas nechci takového tatínka pro svého syna,to radši žádného.Co by jste mi,prosím,poradil?Moc děkuji za odpověď!!
Vaše zkušenosti: |
Zodpovězené dotazy
[Dalších 19 dotazů >>]
V její náručíTato poradna již není aktivní - nelze vkládat nové dotazy.
Poslední odpovědi
- Otec je matce nevěrný
- Popření otcovství
- Spor o dítě
- Nevěra a co dál
- Chci se bavit o sexu s manželkou
- Rozchod ano nebo ne
- Partnerská krize v těhotenství
- Sestra
- Partnerská krize
- Rozvod
Poslední komentované ze všech poraden
(C) 1999-2023 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.
Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.
Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.
Publikační systém WebToDate.