JaninkaS. |
|
(4.9.2009 22:57:46) Uvažuji o něm a to hodně (zatím o tříletém bakalářském), děti by v té době byly 4 a 1 rok. Je tu někdo, kdo ji studuje nebo absolvoval v podobné situaci? Jak moc je pro vás studium časově náročné a jak se daří ho skloubit s péčí o rodinu? Tak nějak potřebuji ujištění, že to lze...
|
Aja | •
|
(5.9.2009 2:09:30) Ahoj, urcite se da, mam taky dve deti, zacala jsem studovat , kdyz bylo mladsi rok. A mam dobrou zpravu, narozdil od Jirky se teda fakt neucim v noci, protoze jsem spavec. A zvladla jsem to i bez noci - a tez nemam nikoho, kdo by mi hlidal jen na uceni nebo psani eseju. Hlidani mam pouze v dobe, kdy jsem fyzicky ve skole, kde si bajecne odpocinu....takze jde TOOO!
|
EvaK, Kryštof04,Rozulína11/07 |
|
(5.9.2009 8:21:45) Já začala studovat (1.stupeň na UHK) dálkově, na koci prváku jsem otěhotněla. Po porodu jsem trochu omezila ježdění na přednášky, raději jsem se domluvila a popř. vypracovala seminárku, když už jsem na nějakou přednášku musela, zkoušela jsem si domluvit třeba zkoušku z jiného předmětu v předtermínu (takže 3.ročník), čtvrťák jsem tak nějak zvládla, opět otěhotněla. Státnice jsem skládala 3 měsíce před porodem, diplomku psala, když se Rozulka narodila. Zvládnout se to dalo, ještě jsem k tomu občas chodila zastupovat do práce. Úlevy jakožto těhotná ani matka jsem neměla, moc jsem se nepotřebovala učit, pracuji v oboru, tak jsem to měla snazší. Největším problémem byl pro mě zápočet z gymnastiky (na počátku těhotenství, měsíc po zápočtu jsem potratila), odjet na lyžařský výcvik (K neměl ani 2 roky). Výhodou byl kreditní systém, takže třeba tělocviky jsem si zapsala až ve čtvrťáku.
|
|
|
|