Sandra a dvě holky |
|
(11.10.2009 19:56:41) Moje kamarádka je uplakaná, její maminka i tchyně si chtěj malou povozit.Skoro denně.Ona nechce půjčit své první mimi na vycházku skoro ani manželovi. Nechce je urazit, tak občas svolí na hodinku , ale pak se o ni bojí.Přitom obě babičky nejsou staré, asi padesátnice.Já jsem nechala povozit děti i mojí babičce a to jí bylo 67! Zvládla to. Chápejte je to její první mimi a procházky v kočárku považuje za vrchol dne, nastrojí malou i sebe a courá po sídlišti a je šťastná.Já se nudila a maminka pracovala, takže když přijela tchýně nebo moje babi, tak jsem jim kočár svěřila ráda a brala jsem to jako odpočinek pro mne. Malé je měsíc.Od kdy půjčíte vaše dítě babičkám?????
|
missman |
|
(11.10.2009 20:03:20) Já jsem ze začátku taky měla strach,ale čím víc mu je měsíců,tak už se o něj tak nebojím a nakonec jsu moc ráda,když mi ho někdo pohlídá a já si odpočinu.Ale člověk potřebuje čas,zvlášť když je to první dítě.
|
kokosy.na.sněhu |
|
(11.10.2009 21:28:16) Tak tchýně vozila asi tak tu hodinku už v šestinedělí a vozí pravidleně čtvrtky odpo, někdy i úterky a všem to tak vyhovuje, já si do těchto dnů směruju vše potřebené, oni jsou s tchánem štěstím bez sebe...Ale chápu, že někdo chce mít své první mimi stále u sebe, on Tobísek zrovna nebyl spavej novorozenec, měl děsné prdíky, takže jsem za tu hodinku spánku, co ho vozila, byla moc vděčná...
|
|
|
cihla |
|
(11.10.2009 20:03:34) Kamarádka je krapet přecitlivělá. Já půjčovala od narození, od roka už u babičky občas i na noc. Pokud není babička schizofrenička nebo alkoholička, nechápu, čeho se kamarádka bojí.
|
boží žena |
|
(11.10.2009 20:10:17) v podstatě ihned, v kočáru spalo a když se vzbudilo, tak se vrátili
|
|
|
MirkaEyrová |
|
(11.10.2009 20:12:41) Sandro, v šestinedělí mi taky babičky pomáhaly skoro denně (už je to řádka let, takže nevím, snad 4x do týdne?). Tedy i s procházkami. Upřímně, já byla tak upachtěná a zničená nevyspáním, že jsem byla ráda, že mám chvíli klid. Možná by se mohla domluvit s babičkami, aby jí chodily pomáhat jen několikrát týdně, třeba si vymyslela nějakou záminku, proč chce jít s kočárem sama třeba někam s konkrétním dostupným cílem. A ač teď asi, jak se zdá, za největší svou touhu považuje právě to být s miminkem, ať si vzpomene na věci, které ji před mimčem bavily, a ať si ten čas využije jen tak pro svoje potěšení. Možná chodí ráda na výstavy, možná ráda čte, nebo třeba vyšívá, drátkuje... Nebo by si mohla třeba v té době, kdy bude na procházce s malým babička, založit a upravovat fotoalbum děťátka, psát si deníček, jaké hezké nebo třeba legrační chvilky s ním prožívá. Ono se to nezdá, ale čas strašně rychle letí, a sama moc dobře vím, jak po nějakém čase rodičovství to "volno pro sebe" děsně chybí...
|
terezie + tadeáš 05 + berta 08 |
|
(11.10.2009 20:14:04) no hlavně mi přijde snazší vozit měsíční mimčo (pokud je takový to spací mímo) než třeba půlroční až roční
|
|
Sandra a dvě holky |
|
(11.10.2009 20:15:02)
|
|
krupice. |
|
(11.10.2009 20:15:48) Klidně hnééééd!!! Takové ježdění s kočárkem venku bych brala všema deseti. Nevím, čeho bych se jako měla bát? Mojí mamce je 70 a do léta ještě pracovala. Teď se těším, že bude mít konečně čas na povození
|
krupice. |
|
(11.10.2009 20:17:06) No fakt, oblíknu, naložím a vyexpeduju. Co by jako babička mohla na tlačení kočárku zkazit? Řidičák na to nepotřebuje.
|
|
MirkaEyrová |
|
(11.10.2009 22:42:18) Mamce taky bylo letos 70. Ještě je schopná bráchovi uspávat dvaapůl letou dcerku, jít s ní a její starší sestřičkou na procházku na dětské hřiště... Běžně u ní syn tráví po týdnu nějakou část prázdnin, dtto šestiletá neteř. Tchyňka 66 je schopná ještě čapnout syna a jet s ním vlakem do Tater. Myslím, že vožení kočárku po městě pro babičky padesátileté je vcelku pohoda.
|
|
|
|
HelenaPa |
|
(11.10.2009 20:13:41) Já půjčovala prakticky od narození. Byly to pro mě chvíle, kdy jsem mohla v klidu odsávat mlíko nebo chvilku dospat. Dokonce jsem za to byla vděčná já. Ne aby mi byly vděčné babičky za půjčování. A to bylo a je taky moje první dítko.
|
|
Inka | •
|
(11.10.2009 20:15:31) Klidně od prvního dne, na procházení s kočárkem jsem neshledávala nic zábavnýho. Ale bavilo mě to když jsem byla malá, to jsem s kamarádkou pořád vozili mimi sousedce.
|
Sila | •
|
(11.10.2009 20:17:41) Já jsem kluky "půjčovala" hned, jak s nimi bylo možné jít na procházku. Brala jsem to jako velkou úlevu a čas na dospání. Přes noc ale až kolem dvou let.
|
|
|
Líza |
|
(11.10.2009 20:16:49) Myslím si, že tohle je jednoznačně věc té matky, pokud je jí to nepříjemné a procházky si sama užívá, tak považuju za docela přiměřené babičku vzít na procházku jen s sebou nebo třeba ji pozvat jen na krátké kafe s poňuchňáním miminka. Něco jiného je, když to té mámě nevadí, naopak je ráda, že jí někdo vyvenčí dítě. Ale to si musí každý regulovat sám podle sebe, na to je nesmysl používat nějaké mustry, jak je to "normální".
|
Molly. |
|
(11.10.2009 20:34:09) Souhlasím, jestli se nám někdy podaří dítě, tak zcela jistě bude vymodlené a vyprošuju si právo chovat se sobecky a nikomu ho nepůjčovat (kromě tatínka). Maminku z úvodního příspěvku chápu, je pravděpodobné, že jednou budu stejná, ne-li horší.
|
|
Inka | •
|
(11.10.2009 20:50:55) To je jasný, ať si to každý dělá jak mu vyhovuje. ALe když to tady čtu si připadám jak krkavčí matka. Mamka syna hlídala tři dny, když mu bylo 7 měsíců a týden, když mu bylo 9. Pak už každý rok nejmíň týden. Přes noc hlídala určitě dřív než v půl roce. My jsme s manželem občas někam večer chodili a nepřišlo mi to divný. Mamce jsem důvěřovala stejně jako sobě, manželovi taky, ten zvládnul týden beze mne v osmi měsících.
|
|
|
Mlanka, NK 09/05, LA 01/10 |
|
(11.10.2009 20:21:48) Moje mama vozila dceru hned prvni dva tydny a tchyne nasledujici dva (tak totiz byli u nas na navsteve, bydlime daleko)... ja jsem si zatim krasne schrupla!
|
|
vendyna (Janinka + Alenka) |
|
(11.10.2009 20:24:22) Já se bojím ještě teď. Tchyně je alkoholička (jedno jsem ji nachytala, jak si loká těsně před procházkou a tím u mě skončila) a moje máma je praštěná. Prašť jako uhoď. Občas musím půjčit mámě, když potřebuju k doktorovi, tak to nějak přežiju. Tchyni jsem na samotné vození prostě odepsala. Manžel to ví a když už veze, tak jde někdo s ní. Ale manželovi svěřím dcerku klidně na celý víkend, to je žůžo odpočinek.
|
|
daba+holčička |
|
(11.10.2009 20:25:05) já bych půjčila, ale zájemci chyběli s maličkým mimi bych měla podmínku, aby kroužili poblíž, aby mohli naklusat v případě hladu
|
|
mamina | •
|
(11.10.2009 20:26:43) Dite neni vec, abych ji pujcovala. Mamka bydli daleko, ale i kdyz dojela, tak jsem ji malou nepujcovala, pokud bych mela byt nervozni, tak jsem ji nedala. Je ji pres dva a ted uz nemam problem ji pustit s babickou na prochazku, ale na noc to jeste nevidim. Nemylsim, ze je na tom cokoliv spatneho, mala je velmi spolecenska a vztahy k lidem jsou v poradku, veri sobe i mne, kdyz reknu, ze se hned vartim, ci, ze to tak je. Takze za mne: pokud ji to nedela dobre, malou bych proste na zadnou prochazku nedala, maximalne bych sla s nima. Sama casem pozna, kdy je na to cas a vsem zucastnenym to vyhovuje, nejen babickam.
|
|
Del |
|
(11.10.2009 20:32:16) tak já malou půjčila až po šestinedělí, max. jednou týdně na hodinu. Denně bych dítě nedala. Jednou jsem dala malou tchánovi a dovezl ji řvoucí, jeho vinou. Jemu už bych nedala dítě nikdy. A tchýni jsem musela naučit malou vozit. Neuměla ji v kočáře uspat. Chodila s ní jak na promenádu a dcera potřebovala svižný tempo a hodně drncat
Když nechce kamarádka dávat ať nedává, je to její dítě, povinnost nemá vůči babičkám žádnou. Nebo ať chodí spolu na vycházku.
|
*Jasmína* |
|
(11.10.2009 20:40:06) Dceři budou v listopadu 2 roky a tchyně ji nevozila ani jednou. Neprojevila zájem a já jsem jí to nenutila. Moje mamka vozila tolikrát, že by mě na spočítání dvě ruce stačily. Naštěstí jsem to nevyžadovala, procházky mě bavily a baví dodnes. Takže za mě, když se na to necítí, ať miminko nepujčuje. Docela to chápu.
|
|
|
Helois+Hela03/06+Dia07/09 |
|
(11.10.2009 20:36:23) Já ji chápu, už u prvního dítka jsem byla přesvědčená, že se o něj nikdo nedokáže lépe postarat než já No fakt, je to úúúplně normální mít o mimi strach, je úúúplně normální nechtít ho nikomu půjčit, ale v zájmu zachování zdravých vztahů v rodině a do budoucna i v zájmu zachování vlastního zdraví duševního doporučuji to v sobě překonat, aspoň občas...
První dceru jsem půjčovala "na chlubení" hned jak mohla ven a pak téměř denně, trajdat sama po dědině mě nebavilo a byla jsem ráda, že mám klid. Druhou dceru už moc nepůjčuju ikyž bych chtěla, protože musím stejně ven každý den s tou starší...
|
|
Pole levandulové |
|
(11.10.2009 20:41:07) Prvni dite jsem pujcovala velmi brzy, druhe, nevim vubec proc, nedavam naopak skoro vubec. Tak nejak mam pocit, ze kdyz je to naposledy, tak si to musim uzit. Sice prochazku teda opravdu nepovazuju za vrchol dne /to je docela usmevna predstava/, ale pokud jdu pryc, Belu muze hlidat jen manzel a to jeste jen tehdy, kdyz je najedena. Je fakt, ze ona je vic nuchnaci nez byl syn, spi s nama v posteli a je v klidu, kdyz mne vidi na blizku, tak proc ji to nedoprat. Navic, ja jsem bez ni taky nervozni. Byt tvou kamaradkou, tak to babickam reknu, jak to je. Je to jeji dite a ona si s nim muze delat, co chce.
|
Sandra a dvě holky |
|
(11.10.2009 20:50:10) Děkuji, dám jí to přečíst všechno.
|
|
luci07+M 3/07+M 9/08+ A 12/12 |
|
(11.10.2009 20:50:46) Hlavně si to kamarádka podle tvého popisu užívá, že má miminko, kor když je malé teprv měsíc! Ať pošle babičky k šípku a dopřeje si tu procházku pro sebe. A to, že jiné maminky v tom nevidí nic tak okouzlujícího na věci nic nemění. Jistě, že časem bude chtít taky chvilku pro sebe, ale to si snad pozná sama a na nějakém vožení, či hlídání se s babičkama domluví. Já nedala prvního syna cca do 3/4 roku a pak jedině, že jsem šla s nima. Ono teda u nás stejně nikdo o vycházky s vnoučaty nestojí. Hlídání jsem pro kluka měla jedině, když jsem byla v nemocnici, jinak vyjímečně přespí u jedné babičky - tak 1x za 3-4měsíce. Sama doma jsem nebyla už 2,5 roku a nemyslím to jako stížnost, je to prostě fakt.
|
|
Vaal |
|
(11.10.2009 20:54:27) Skramuško, ono to bude asi nějak souviset s tím kojením..Taky jsem bez ní byla děsně nervózní, vůbec jsem nebyla schopná spát..a využít, že jsou na chvíli pryč...i když jsem byla utahaná jako kůň...jenom jsem pořád přemýšlela kde jsou, co dělají, jestli jí něco nechybí..když přišli, vrhla jsem se na ni,jako kdybych ji měsíc neviděla
|
Pole levandulové |
|
(11.10.2009 21:00:51) Vaal, souhlasim, nejspis jo. Ale taky s tim, ze jsem si prehodila docasne priority, mam pocit, ze tim, ze dalsi pokus uz nebude, musim si vsechno vyzkouset, takze pracuju jen minimalne a navic jen doma, mam teda hodne casu. Bela dobre spi, jsem odpocata, uzivam si to. A jsem za to moc rada.
|
Vaal |
|
(11.10.2009 21:07:26) Já měla dost komplikované těhotenství a porod sekcí, takže také mi asi hrálo v hlavě, že mimin asi také moc mít nebudu.
|
|
|
|
acetom+Radek05/09+Matěj01/11 |
|
(11.10.2009 20:55:24) Tak já ji chápu.. naše vymodlené dítě jsem nebyla schopna půjčit ani vlastní mámě. Pak se "stěžovala" ségře. Tchýně Bzuča vozila 1x na návštěvě těsně po porodu. Ona má jedno vnouče v Praze a to jí stačí. Mě to teda nevadí.
Moje máti by vozila, ale Bzučko nectěl hluboký kočárek, tak jsme vytáhli sporťáka je klid. takže až babička příjede může vozit. Trošku mám ale obavu, jak je moje maminka tak "citlivá" jestli to a tamto může udělat a tak.. ale to zvládneme.
Obě maminky máme cca 200 km daleko. Malý byl v šestinědělí hodný a stále je hodný. Spíš byl problém u mě, že jsem s ním chtěla být stále a zapomínala jsem i na jídlo pro sebe
Jednou se i tatínek postěžoval, že často syna nevozí. Teď kdykoliv si řekne tak mu ho frnu do maducy nebo do sporťáčku a jdou kluci venčit pejska.
|
|
|
Vaal |
|
(11.10.2009 20:49:49) Se nediv a logiku v tom nehledej V přírodě platí, že jak se takovéto malé mládě příliš vzdálí od matky, znamená to obvykle jeho smrt..ty citlivější z nás, to mají v sobě nesmazatelně zakódováno...je to prostě pud. Já taky nechtěla mimi půjčovat, od toho roka už to tak necítím a klidně nechám malou na půl dne s tátou u babi.
Po narození malé jsem se na každého dívala jako na vetřelce, který mi chce malou ukrást a když si chudinka tchýně chtěla malou pochovat, tak jsem se na ni prý dívala dost škaredě (opravdu se mi to nelíbilo)..Tomu, aby ji vozila, jsem se také vyhýbala, jak jsem mohla.
Ono šlo i o kojení, mimi pilo jenom z prsa, tak jsem měla strach, že bude řvát hlady, než se dostanou domů. Myslím, že je to spíš pud, časem ji to pustí, jako mě...teď si jejího hlídání velmi cením
|
|
2 sluníčka |
|
(11.10.2009 20:52:17) Tak já "půjčovala" i první mimi od prvního dne, co jsme přijeli z porodnice. Babička už čekala u nás nachystaná (nám dovezla oběd ) a hned mimi hlídala. Vlastně doma, na procházku jsem vyrazila já s manželem. Mimi bylo zimní, takže ven šlo asi až za pár dní. Jedna babička chodila často, druhá je pracující, tak méně často, ale třeba 1x za týden jo. Bylo to bezva a mně na tom nepřišlo nic divného. I kdyby chodila každý den, tak proč ne..? Babičky se o naše děti zajímají a mají s nima hezký vztah!
|
|
huhu, holky03+05+11, kluk09 |
|
(11.10.2009 20:53:04) ja ji rozumim, take jsem prvni mimi nechtela pujcovat. A to prijde doba, kdy se detatko bude babicky aktivne dozadovat a k mamce nebude chtit, to bude teprv kamaradka uplakana.
Otazka je co s tim. V sazce je jednak dusevni pohoda matky a druhak dobre vztahy s pribuzenstvem. Snazila bych se najit teda mezi tim vsim nejakej kompromis, neco co bude prijatelne pro obe strany. Zadna norma neexistuje. Nekdo da dite na vikend babicce hned po sestinedeli, nekdo az ve 4 letech, je to ruzne.
|
|
Merida7 |
|
(11.10.2009 20:54:52) Pokud je babička svéprávná a příčetná osoba, tak bych nedělala s vožením kočárku vědu - hned od začátku.
Je vidět, že tvoje kamarádka je sama ze sebe a svého mateřství ještě moooc poprděná. Co je na tom za problém půjčit kočárek na dvě hodiny, popř. být na mobilu? Není jediná matka na světě s miminem. Vídám spousty babiček a snad jsem ještě neviděla takovou, která by s panikou a hrůzou v očích nevěděla, co s miminem uvnitř kočáru.
A taky hřeší na to, že se ony předhánějí, aby jí vozily.
Za pár měsíců bude nejspíš mooc ráda, když jí někdo nechá orazit a dítě si vezme. Aby si ale do té doby svým přístupem babičky neodradila.
|
|
kája+dva |
|
(11.10.2009 21:01:36) Půjčovala jsem od narození, bylo to pro mě přijatelnější než, když byla tchýně u nás a malého pořád pusinkovala, brrrr. Skončilo to, když zabloudila na Jižním městě, kde 20let žila a ani mi nezavolala. Od té doby s ním venku nebyla a on by teď ani nešel. Moje mamka hlídala od narození,ale spíš u nás doma, když jsem něco potřebovala zařídit nebo šla se mnou a čekala s kočárkem venku. Jsem závislá matka, takže beze mě nebyl ještě dýl jak tři hodiny a rozhodně nejsem připravená na tom něco měnit. Takže kamarádku chápu.
|
Merida7 |
|
(11.10.2009 21:12:19) Tak jsem dočetla...no hmmm
Nechápu ten postoj, že je to jen "moje" dítě a babičky se mají doprošovat, aby mohly povozit svého vnoučka. Nevím, podle mě to hodně vypovídá o tom, jaké vztahy má matka jako člověk s vlastní matkou i tchyni. Pokud bezproblémové, tak na ní přece nekouká jako na vetřelce, ale jako na milující babičku, která má zájem budovat s vnoučkem vztah už od počátku.
A taky - já teda nevím, ale ty babičky a tchyně přece vychovaly taky svoje děti, takže nechápu, proč vidím tady na diskusi v takovém měříku názor, že je babička "osoba, co ROZHODNĚ vožení kočárku nebo hlídání" nezvládne tak dobře, jako matka.
A poslední postřeh - někdo tu napsal, že je "závislá matka". K tomu můžu říct jen jediné - závislá matka svému dítěti svou závislostí dělá medvědí službu. Existuje spousta článků o tom, že dítě přebírá od matky její závislost a následně je samo úzkostlivé a nerado jí opouští.
Nebudu paušalizovat, ale za sebe říkám - kéž by každá babička byla taková, jako je o ní tady ta diskuse.
|
Líza |
|
(11.10.2009 21:22:56) Klaudie, a neprožíváš to trochu moc ty? Ta holka je ještě v šestinedělí a v tu dobu by matka měla mít absolutní právo veta, pokud jde o cokoliv počínaje návštěvama přes nároky okolí až po to, jaké kontaky svoje nebo dítěte považuje za příjemné či vhodné a jaké ne. Časem se jistě trochu otrká, každodenní péče jí taky trochu zevšední a všechno si sedne. Ale je-li teď naplněná miminkem a chce a potřebuje se o něj starat jen ona sama osobně, tak na to má svaté právo.
|
Vaal |
|
(11.10.2009 21:25:55) Souhlasím s Lízou...
|
|
Tvoje horší já |
|
(11.10.2009 21:27:56) naprostý souhlas s Lízou
|
|
|
Maia | •
|
(11.10.2009 21:23:22) Mě zaujala věta "půjčovat mimi manželovi"...jak proboha půjčovat??? On je jeho otec a rodič stejně jako matka, tady snad neplatí žádné půjčování.
|
Evik+holky |
|
(12.10.2009 11:13:43) Maio, to je slovíčkaření. Je jasný, když jsem s prckem 24 hodin denně a občas ho vezme manžel na procházku, tak se dá použít slovo půjčit.
|
|
|
Vaal |
|
(11.10.2009 21:23:34) Klaudie, tak ho strč po půl roce do jeslí, po příchodu z porodnice ho odstav a dej na sunar, dítě nech půl dne drndat neznámým dítkům ze sídliště, v šestinedělí ho na noc dávej babičkám, nebo ho nech doma samotného, abyste s manželem mohli vyrazit na diskošku ..takto z něho vychováš jistě NEZÁVISLÉHO a SILNÉHO jedince...ostatně naše mámy by mohly povídat, že...
|
JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) |
|
(11.10.2009 21:38:05) Vaal, jakej smysl má tenhle příspěvek, když všichni víme, že takhle to Klaudie ani náhodou nemyslela?
Jen řečnická otázka...
|
Vaal |
|
(11.10.2009 21:43:45) Ale myslela, mluvit o nějaké "závislosti" pár týdnů po porodu mi tedy přijde trochu mimo.. Přesně takhle se mluvilo za komunistů...nechovej ho, rozmazlíš ho!, nech ho vyřvat...a další "prospěšné" praktiky, viz.výše
|
|
|
|
Pole levandulové |
|
(11.10.2009 21:30:05) Klaudie, to neni o neduvere, ale o tom, proc by mela dite pujcovat, kdyz to citi jako problem a miminu je mesic. To neni zavislost, ale prirozenost, si myslim. Ja jsem posledni, ktera by dite drzela "za nohu", mame verim a syn u ni byval od mala, ale on byl spolecensky a nevadilo mu to. Dcera je zatim vic tuliva, na okoli se smeje, ale pochovat se od cizich nenecha a od babicky jen tehdy, kdyz mne ma na dohled. Jeji okruh jsem ja, manzel a bracha, ty muze vzdy. No tak ji to nenutim a babi chodi k nam, pripadne my k ni, ale nevidim duvod, proc dite zbytecne stresovat tim, ze ji necham v kocarku beze mne.S mamou mam dobry vztah, verim ji, ale jeji cas urcite prijde az pozdeji. Co je spatneho na tom, ze si rodice chteji sami rozhodnout o tom, komu dite sveri?
|
Pole levandulové |
|
(11.10.2009 21:31:54) Aha, koukam, ze jdu s krizkem po funuse. Takze velky souhlas s Lizou.
|
|
|
|
|
kaMyš |
|
(11.10.2009 21:21:17) Asi to má koukám každej jinak. Já půjčím děti babičce, kdykoliv babička chce Bez ohledu na věk.
|
|
Tvoje horší já |
|
(11.10.2009 21:27:31) Záleží na tom, jaká ta babička je. Pokud se nevrátí z procházky dvě hodiny po stanoveném termínu, proč ne. Ale je lepší, když ta babička spíš pomůže a povozí, když se to mamince hodí. Ne že přijde a teď mi nachystej malé, honem, honem, chci se předvést. Pak je to opravdu spíš na zlost.
|
|
Janča+Adélka9/05 a Simonka5/08 |
|
(11.10.2009 21:28:42) No tak u první dcery jsem to cítila podobně, ale ona až taková ochota ze stran babiček ani nebyla. U druhé jsem byla a stále jsem ráda, kdykoliv s ní jde někdo ven a já si dáchnu, udělám si svoje, je to prostě jiné.
|
|
K + M + J |
|
(11.10.2009 21:35:29) Já bohužel bydlela s prvním dítětem u rodičů, prakticky jsem ho neviděla, pouze nakojila a už mi ho rvali z náručí, věčně návštěvy, v noci mi matka lezla bez svolení nebo bez toho, abych si řekla o pomoc, do pokoje, rvala mi malého z náručí, že ho uklidní sama, dokonce si ho chtěla přestěhovat k sobě do pokoje,několikrát z ní vypadlo, že mě jen tak zničehonic zbaví svéprávnosti a dítě vychová sama... Za týden mám termín porodu druhého dítěte, vzala jsem si půjčku na kauci na byt - jinak to nešlo - a budu ve svém, sama se dvěma dětma bez přítele a těším se na to... Vím, že to bude náročný, ale jsem ráda, že nebudu mít nikoho za zadkem...
|
|
Winky | •
|
(11.10.2009 21:41:29) nestíhám číst příspěvky, tak jen ve zkratce jak to bylo u mě: první dítě (dceru -též první vnučku obou babiček) jsem taky nechtěla "půjčovat", prakticky ANI na pochování, užuž jsem si ji zas brala, měla jsem za to že babičky si už "svoje odchovaly" u vlastních dětí, že dcera je "moje" tak si ji budu ňuňat jen já sama. Byla docela hodné, spavé a neplakavé dítě. Když začala vyžadovat víc a víc péče a mě lehce docházely síly(cca půl roku), najednou nebyl nikdo kdo by vozil - babičky se bály že ji zas nebudu chtít "půjčit", tak se radši nehrnuly a čekaly že zavolám, já zas byla nafrněná že "ani nepřijdou" (chjo, ta hormonální nerovnováha). Druhé dítě (syn - dědečky velmi očekávaný) byl také hodné spavé a neplakavé miminko, ale už jsem byla poučenější, zkušenější, a s dvou a půlleťandou na krku, takže jsem ráda nechala VŠECHNY zájemce pochovat, povozit, cokoliv. Současný stav - dcera nyní 4r - nespolečenská, nekolektivní, nechce se mazlit ani s námi, natož s někým jiným. Syn - nyní 1,5r - společenský, velmi hravý, sápe se na kohokoliv kdo ho chce chovat, ovšem taky velmi často na mě - prakticky mě neustále hlídá, jakékoli odchody ode mě nebo od manžela jsou náležitě ořvány. Tj. ve výsledku nemůže neustálé chování matkou zaručit "přítulnost" dítěte k ní, a naopak, chování nejrůznějšími lidmi neznamená, že se dítě matky "vzdá" a bude "do luftu".
|
|
Ivona,Klára02,Tereza06 | •
|
(11.10.2009 21:58:52) byla bych šťastná jak blecha,kdyby byl takový zájem o vození.Moje mamka pracovala,ale když měla volno,povozila.Tchýně na naše holky kašle,byla s kočárkem jen 1x a to ji ještě manžel donutil jít s ním,ať si můžu odpočinout,že s ní nebudu popíjet kafíčko,ale půjdu spát,protože jsem K.O
|
|
Amka | •
|
(11.10.2009 22:07:19) Od narození, poprvé byl malýmu tejden. Byla jsem moc ráda, že si můžu na hodinku zdřímnout a na nic nemyslet. Ráda nechávám vozit mojí babičku, je jí 65 a dokáže bejt venku i přes tři hodiny a přijet až na kojení. Teď je Adamovi půl roku a minimálně 3x týdně si ho někdo půjčuje na procházku (kamarádi, mamka, babička, tchýně, tchán). Nemám s tím problém, naopak.
|
Tvoje horší já |
|
(11.10.2009 22:08:40) Ke mě chodily různé holčičky ze sousedství, nikdy jsem ale nepůjčila, na to jsem fakt nervy neměla. Je fakt, že u třetího už pochopily a přestaly chodit.
|
|
Pole levandulové |
|
(11.10.2009 22:20:53) Tohůe fungovalo za naseho detstvi, ze jsme ve dvanacti vozili sousedovic mimino /v centru Prahy, zadna klidna lokalita/. Dneska si nedovedu predstavit, ze bych sve dite pujcila dvanactilete holce mimo dozor
|
Albar |
|
(11.10.2009 23:43:46) Já kamarádku úplně chápu. A souhlasím s tím, co napsala Vaal. Rodila jsem akutním císařem, po porodu jsem měla problémy, ve třech týdnech skončila malá v nemocnici na JIP a týden po propuštění jsem dostala dost těžké neštovice. Než jsme se z dcerkou daly obě alespoň trochu dohromady, byly jí tři měsíce. A já byla šťastná jak blecha, že mám konečně trochu klid od doktorů a nemocnic a můžu si jít "jen tak na procházku". Mamka bydlí daleko a stejně je pořád v práci (ale má pejska a králíčky a na ty malou naláká:) a ke tchýni prostě nemám důvěru, ale to je na jiné téma. I když šel s malou manžel, stejně jsem neměla klid a stepovala u okna, když přišel později. Občas nechce být ani u tatínka a chce mamku. Navíc jsem s ní 2-3 dny každý týden mimo domov, staráme se o nechodící babičku a když jsme doma, jsme obě rády, že máme klid. A já, že mám na starost jen ji. A na noc, to vůbec usne jen u mamky, z nouze u tatínka, navíc pořád kojím. Co je na tom tak špatnýho, že chci mít chvíli od všech príbuzných pokoj, že já jsem ráda s ní a ona se mnou???
|
holka anonymka |
|
(12.10.2009 9:44:26) Špatnýho.. pro vás nic, ale co pro babičky? Tobě by nevadilo, kdyby ti nechtěla dcera jednou půjčit, nebo třeba i pochovat tvé vnouče?
|
|
|
|
|
|