| Anca-Filipek4.12.2006 | 
 |
(21.1.2010 9:19:05)
Našemu psu Pajdovi je 14let,je to hrbosrsty jezevcik.Mame ho od stenatka,jenze ted zacal nejak hodne chatrat,cely dny prolezi na dece ani se nezvedne a jednou zhruba za dve hodiny strasne zavije(Ma vyhrezlou plotynku)ma asi chudak strasne bolesti,ale porad zere a chodi na zachod tak si rikam,ze to zatim neni na utraceni.U veterinare uz snim byly,pan doktor rikal ze je to jedine na operaci ale tu by nemusel ani prezit a ani penize na to nemame,tak se rodice rozhodli ho neoperovat..mame cekat nebo ho nechat utratit,protoze ma velke bolesti?
|
| Merylin5 | 
|
(21.1.2010 9:20:44)
Já bych ho nechala umřít přirozeně, ale dávala bych mu léky proti bolesti.
|
| Anca-Filipek4.12.2006 |
|
(21.1.2010 9:22:01)
za ty jsme uz jednou vyplazli pres tisic korun,ale uz nam dosli a vzhledem k tomu ze by sme mu to museli nechat pichat hodne casto by jsme asi na tom pak byly hodne spatne,protoze musime jeste vyplatit tetu z baraku za milion
|
| Ira+M(2/02)+K(1/04)+M(2/07) | 
|
(21.1.2010 9:25:23)
Pokud nechcete, nebo nemáte peníze na léčbu, volila bych utracení, ať se netrápí- je už hodně starej.
|
|
| Sharien | 
|
(21.1.2010 9:26:01)
Ja z toho mam dojem, ze chces potvrzeni, ze ano. Ale zklamu te, ted jsme to resili skoro s 16letym jezevcikem... ve 14 mel podobne problemy, dokonce ochrnul, ale mamka se nedala, cvicila s nim a vse se spravilo a zil jeste 2 roky hodnotny zivot. Veti tvrdili, ze se to nezlepsi, nikdy uz chodit nebude, ani operace nepomuze... Pokud pes trpi, tak bych ho uspat nechala, ale pokud sam chodi na zachod, zere a ma celkem zajem o okoli, tak teda v zadnem pripade. Naseho jsme nechali uspat ve chvili, kdy prestal vnimat okoli a krevnimi testy jsem si overili, ze mu sehlaly uplne ledviny, to uz neni cesta zpet.
|
|
| & |
|
(21.1.2010 9:26:36)
Anco, segry pews mel taky vyhrezli plotynky. Nedali ho operovat, pul roku byl na pracscich proti bolesti. Chvili to slo, pak uz nechodil bylo na nem videt, ze trpi tak ho nechali utratit, ze dne na den se rozhodli..
|
|
| Líza | 
|
(21.1.2010 9:41:18)
Ančo, nejdřív bych vyzkoušela, zda nepomůžou proti bolesti i léky, které není nutné dávat injekčně (někteří veterináři rádi nabízejí drahé léky a drahé procedury, a o těch levnějších pomlčí, nevím, zda to může nebo nemůže být případ toho vašeho).
Pokud pes žere a je veselý, pak bych řekla, že je na místě tlumit bolest. Asi bych v takové situaci utracení za vhodné nepovažovala.
|
| Anca-Filipek4.12.2006 |
|
(21.1.2010 9:47:13)
Vesely urcite neni,jen lezi a obcas zaknuci,ztezka chodi.Veterinar jim dal leky a injekci dohromady pres tisic korun,na ty levnejsi leky se zeptam ja si taky myslim ze to neni na utraceni ale rodice to vidi jinak
|
| Alice a 2 zlatíčka | 
|
(21.1.2010 15:30:48)
A milovaný pane, až přijde čas, kdy už nebudu zdravý a nebudu mít radost ze života, nedávej mne od sebe pryč.
Raději mne drž jemně ve svých rukou
a dopřej mi milosrdný věčný odpočinek
a já odejdu s myšlenkou, že můj osud byl
nejbezpečnější v Tvých rukách.
|
|
|
|
|
| aachje skunk a tři holky | 
|
(21.1.2010 9:33:59)
já nevím...jednou jsem jela se psem na očkování na veterinu a viděla jsem pána jak přinesl psa v náručí,velikánského dlouhosrstého křížence vlčáka.ten pes mu v té náruči vzhlížel do obličeje a očima šeptal...už nemůžu.. dali jsme pánovi s pejskem přednost a šli se ven vyvenčit.asi za hodinu jsme v ordinaci u doktora měli možnost zahlédnout okamžik,na který do smrti nezapomenu..viděli jsme když se doktor vzdálil telefonovat co se děje ve vedlejší místnosti...pejsek toho pána ležel a pán ho objímal a pevně držel a plakal a utěšoval ho..nebylo mu rozumět,ale ton jeho hlasu se mi vryl do srdce.tiše jsem přivřela dveře,abych nevyrušila poslední rozhovor těch dvou..
od té doby,vždycky když mě to moje psí zlobidlo namíchne a mám chut ho přetrhnout,vzpomenu si na onen zážitek a okamžitě vychladnu..mají tak krátký život oproti nám lidem...
myslím,že by tu chtěli zůstat až do posledního okamžiku..
|
| Vanda++ | 
|
(21.1.2010 10:58:36)
Achje, málokdy se mi stane, že mě pouhé čtení něčeho vžene slzy do očí a sevře mi srdíčko. Ty němé tvářičky jsou tak bezmocné.
|
|
|
| katka +vaneska davidek+2 | 
|
(21.1.2010 13:34:39)
ahoj mi jsme tuto situaci řešily minulej rok je to strašne težke rozhodnuti ale mi jsme ho nechali utratit trapil se a i mi pohledem na nej mel nemocne srdce operace na ni jsme nemeli a raruka na uzdraveni taky ne na lekach žil 3 roky a pak i to nepomahalo a jen se trapil zavodnoval se a nemohl dejchat lekař řek že jsme pro nej udelali to nejlepši ty bys taky nechtela žit v bolestech utrpeni a pod lekama žit přezivat
|
|
|
| ALianan | 
|
(21.1.2010 9:28:47)
Nevím, logické se zdá utracení (věk psa, prášky na bolest asi moc nezabírají, finanace).
Ale jak se znám, pro našeho psa bych udělala první poslední. Určitě bych se zeptala na názor několika veterinářu a pak se rozhodovala.
|
|
| MishuI | 
|
(21.1.2010 9:29:31)
Babička nechala utatit jezevčíka až když ani nechodil,nežral,jen trpěl v bolestech.Tohle musí asi každý páníček zvážit sám..
|
| Anca-Filipek4.12.2006 |
|
(21.1.2010 9:33:19)
Ja se snazim presvedcit rodice aby ho jeste neutraceli,ze dokud zere a chodi na zachod neni to na utraceni,mama je z toho spatna je to jeji milacek ale kdybyste slyseli to jak tu rve kdyz ho to chyti je hruza.
|
| Sharien |
|
(21.1.2010 9:35:01)
A nepomohlo by treba teplo, nejaka masaz nebo neco? Zkus zjistit od veta nepo po netu... To na tom psovi proste vidis, zda i pres bolesti chce zit nebo ne... nas tehdy bojoval, tentokrat uz vubec :-(
|
|
| Sylva2 | •
|
(21.1.2010 10:14:26)
Ono je to hrozně těžké najít tu hranici, kdy to ještě jde a kdy už ne. Zvlášť, když je to takové neakutní. Já tohlezažila před 4 roky, naštěstí pro mne to bylo velmi rychlé. Pejska dostala zánět slinivky břišní, odvezli jsme jí na kliniku, druhý den volali, že už není naděje a ať dám souhlas. Přijeli jsme se rozloučit, ale už nás nevnímala... Pak tiše odešla. Mám slzy v očích ještě teď.
Naproti tomu sousedka letos dávala utrácet 12 letou ovčandu. Ona už nemohla na zadní, tahala zadek za sebou. Ale pořád žrala a snažila se účastnit. Dlouho byli domluvení s vetem, že přijede a utratí jí. Ale pořád neměli to srdce. Nakonec se odhodlali, když pejska proplakala pár nocí, už měla bolesti. Brečeli jsme všichni, sousedi i my. Pomáhala jsem jí pohřbívat, sousedka nemohla. Najít tu hranici je hrozně těžké.
|
|
|
|
| Liška s banem :) | 
|
(21.1.2010 9:34:11)
Bratr musel ručně utratit svého psa - srazilo ho auto, byl celý polámaný, hrozně křičel. Bratr si půjčil od řidiče toho auta ten největší klíč a psa tím zabil (ten pes byl jeho miláček). Pak šel zvracet.
|
| MishuI |
|
(21.1.2010 9:43:28)
To je hustý 
|
|
|
| Staronová.luc | 
|
(21.1.2010 9:43:38)
My jsem museli nechat utratit pejska - jezevčici před měsícem a půl. bylo jí necelých 15 let. Poslední měsíce byly těžké, skoro nechodila, jen ležela a občas kňučela ze spaní. Ale dokud žrala, pila, vnímala, tak jsme jí nechávali dožít. Chodila špatně a pomalu, ale dycky došla tam, kde jsme byli my a lehla si nám k nohám.
Bylo to chvílema těžké, v noci nás budila, občas i několikrát za noc potřebovala ven, ke konci se počůrávala doma a neudržela stolici. S ročním dítětem nic moc, pořád jsem desinfikovala byt.
Den před si na mě lehla a dívala se na měl těma psíma očima, mě napadlo, že se loučí, tak jsem jí celý večer hladila, v noci jsem jí položila vedle postele, aby byla s náma. Ráno jsme se vzbudila a byla apatická, nevnímala, pravděpodobně prodělala mrtvičku, tak jsme jí odvezli na injekci a pochovali u nás na zahradě.
Všichni jsme jí oplakali a pořád mi moc chybí.
|
|
| Roxie | 
|
(21.1.2010 9:51:00)
Pokud ty chvíle bolesti a strádání jsou nepoměrně větší než ty radostné tak bych jeho trápení ukončila. 14 let je pro pejska krásný věk, byla bych ráda, že tu s námi tak dlouhop pobyl. Psů už jsem měla povícero a když nadešel jejich čas, nikdy jsem je nenechala trápit. Za důležité považuju být v té poslední chvíli s ním, nenechat ho samotného
|
|
| Edvi+1+1 | 
|
(21.1.2010 9:53:17)
taky jsme stály před takovou volbou. Pes nám začal táhnout nohy a pořád se to zhoršovalo, na rentgenu se ukázalo , že má rakovinu a operaci by zřejmě nepřežil vzhledem k věku a byla by to pálka. Nakonec jsme se shodli, že menší zlo je ho utratit, než natahovat třeba 14dní. Přišel veterinář a píchnul injekci a usnul Bylo to strašně smutné, ale asi lepší pro všechny.
|
|
| arsiela, | 
|
(21.1.2010 10:05:30)
Mám stejně starou fenku jezevčinku se stejnou diagnozou,taky nebudem nechávat plotýnku operovat.Pícháme vit.B12,to není nijak drahý,k tomu dostává gelacan a na bolest má rimadyl(nebo tak nějak se to píše).Když má akutní bolesti dáváme teplé obklady - máme ten pytlík s peckama co se používá u miminek na bříško.Taky má chvíle kdy nevyleze z pelíšku,ale zatím chce žít.Jestli pejska utratit je těžké radit,záleží jestli má ještě chut do života.
|
| Moucha tse-tse | 
|
(21.1.2010 10:39:23)
Nechala bych ho uspat. Jestli bydlíte na vesnici, domluv se s vesnickym veterinarem, at prijde za psem domu a vemte si pejska do naruce a vet. pichne uspavacku a pak tu poslední. Vím o čem píšu, takhle jsem dala uspat fenku v 18 letech. Ted mam doma ještě 17 letou a vidím že ta chvíle se blíží.
Nenechavetje psa trpet, nezaslouží si to. Já vím ,,pošpiníte si ruce,, ale jen proto, že se u toho budu citit hrozne, nenechám psa trpět.
|
|
|
| aaa | •
|
(21.1.2010 10:44:23)
Kdysi jsme nechali uspat fenku vlčáka. Nikdy na to nezapomenu, ten její pohled... Věděla, proč jí tam necháváme a jako by prosila, ať ji vezmem domů. Pro ni to ale bylo vysvobození. Když nám pak zemřel druhý pes (jezevčík ve 14ti letech), už jsme žádného nikdy nechtěli. Pokud to nebudou vyžadovat děti, už si ho nepořídíme, i když bych ráda, ale právě pro to, abych jednou nemusela volit tuhle cestu znovu.
|
|
| Andy a kluci | 
|
(21.1.2010 11:09:48)
Take jsme meli hodne nemocneho pejska. Mel rakovinu s metastazami a hrozne bolesti. Nechali jsme ho uspat, protoze to pro nej bylo hrozne. Nebylo mu pomoci. Byla jsem u toho a myslim, ze se mu strasne ulevilo. Presto to bylo opravdu strasny...... Byl to clen rodiny.
|
|
| smetule,T06/06,L02/08,M04/10 | 
|
(21.1.2010 11:45:20)
no tak tohle je téma na mě jak šité..před 5ti lety jsem msueal nechat utratit skotáčka, měl ajsem ho ještě od mamči,b yla to poslední živá vzpomínk anani, jenže prodělal několik mozkových mrtviček a tap oslední mu dala zabrat, nedokázal pak nic pozřít ani se napít, tak sjem snímejla zas na veterinu a nechala ho uspat, bylo to pro mě staršně těžké rozhodnutí, jenže jsem ho nedokazala nechat trpět, celou dobu sjem byl au něja jen jsem viděl aten vděčný phled, že je to úleva..dlouhojsem to bez psa nevdyržela a měl nástupce, měli jsem bulíčka, ano měli, museli jsem ho na mIkuláše nechat utratit, selhaly mu ledviny, bohužel dosti běžné onemconění u bulíků, bohužel neléčitelné, většinou se to zachytí ve fázi, že už psovi není moc pomoci, sice dieta, infuze, a tak, jenže pak to co sežral, tak po delší době vyzrvátil nenatrávené a ke konci už jen s krví, celý den tu jen ležel a třásl se, jak mu bylo zle..bylo to pro nás tak těžké rozhodnutí a obzvlášt pro manžu, bo to byl vůbec jeho první pes v životě, já musla zůstat doma, on si vzal ten nevděčný úkol na starost, psa odvezl na veterinu, ten ještě se vítal s dr, je to našekamarádka, a ta mu s bolestí v srdci dal atu poslední ulehčovačku, i pro ni to bylo těžké, bo našeho psa zanla a byl to ten největší dobrák pdo sluncem.Vážil chudák už jen 22kg a kdyby neměl vodu na srdci a plicich, tak by vážil ještě mín, KDyž to byl pes v plné koncici, byl to krásný svalnatý pes, plný života. Nehjhorší bylo pro manžu ten pocit, že tam šel s živýmpsem a odchzel s bezvládným navždy spícím psem,ael už bez bolestí a utrpení..a jel ho pohřbít na to jeho nejoblíbenější místo, na chatu, máme hokousek odchajdy, kde to ten náš pesan miloval.Měli jsem k němu ještě štěndo, jenže to nám jako naschvál také onemocnělo nějakou revmatoidní artritidou a ta je u štěnat také téměř nelečitelná, a stojí to majlant a ještě a léčba není jistá, tu sjem utráceli koncem září..takže toho utrácení máme ted za sebou mraky a není to opravdu nic příjemného,ale v tomhel maj ta zvářata výhodu, že jim člvoěk ten odchod může usnadnit a je to bez bolesti.
uff, jsem se tu u toho rozbrečela, staršně moc bych ten čas chtěla vrátit , chybí mi tady ten bilý otravon a šťouchal, děti se furt ptají, kdy budem mít nového pejska, staršímu(3,5let) jsem řekli pravdu a pochopil to.Zařekli jsemse, že psa ted dlouho ne,ale a jaře by měl amít kamoška zas štěnda bulíčků,takže to asi nevydržíme a kčerstvě narozenému mimi přibude ještě psí mimi.Nedokážem bez psa být a dětem to moc chybí.
K tvému dotazu, je to těžké, asi bych také zkusila ještě nějakou rehabilitaci, cvičit, masírovat a uvidiš, hlavně v teple.operace u tak starého spa, už asi nemá moc smysl, stojí to šílené peníze a vysledek je nejistý. Pokud by ale pesan měl trpět, začal mít rable s vyměšováním, asi bych se rozhodla pro tu injekci a zbytečně to neprodlužovla, trápí se pes i vy.
|
|
| smetule,T06/06,L02/08,M04/10 |
|
(21.1.2010 11:45:35)
no tak tohle je téma na mě jak šité..před 5ti lety jsem msueal nechat utratit skotáčka, měl ajsem ho ještě od mamči,b yla to poslední živá vzpomínk anani, jenže prodělal několik mozkových mrtviček a tap oslední mu dala zabrat, nedokázal pak nic pozřít ani se napít, tak sjem snímejla zas na veterinu a nechala ho uspat, bylo to pro mě staršně těžké rozhodnutí, jenže jsem ho nedokazala nechat trpět, celou dobu sjem byl au něja jen jsem viděl aten vděčný phled, že je to úleva..dlouhojsem to bez psa nevdyržela a měl nástupce, měli jsem bulíčka, ano měli, museli jsem ho na mIkuláše nechat utratit, selhaly mu ledviny, bohužel dosti běžné onemconění u bulíků, bohužel neléčitelné, většinou se to zachytí ve fázi, že už psovi není moc pomoci, sice dieta, infuze, a tak, jenže pak to co sežral, tak po delší době vyzrvátil nenatrávené a ke konci už jen s krví, celý den tu jen ležel a třásl se, jak mu bylo zle..bylo to pro nás tak těžké rozhodnutí a obzvlášt pro manžu, bo to byl vůbec jeho první pes v životě, já musla zůstat doma, on si vzal ten nevděčný úkol na starost, psa odvezl na veterinu, ten ještě se vítal s dr, je to našekamarádka, a ta mu s bolestí v srdci dal atu poslední ulehčovačku, i pro ni to bylo těžké, bo našeho psa zanla a byl to ten největší dobrák pdo sluncem.Vážil chudák už jen 22kg a kdyby neměl vodu na srdci a plicich, tak by vážil ještě mín, KDyž to byl pes v plné koncici, byl to krásný svalnatý pes, plný života. Nehjhorší bylo pro manžu ten pocit, že tam šel s živýmpsem a odchzel s bezvládným navždy spícím psem,ael už bez bolestí a utrpení..a jel ho pohřbít na to jeho nejoblíbenější místo, na chatu, máme hokousek odchajdy, kde to ten náš pesan miloval.Měli jsem k němu ještě štěndo, jenže to nám jako naschvál také onemocnělo nějakou revmatoidní artritidou a ta je u štěnat také téměř nelečitelná, a stojí to majlant a ještě a léčba není jistá, tu sjem utráceli koncem září..takže toho utrácení máme ted za sebou mraky a není to opravdu nic příjemného,ale v tomhel maj ta zvářata výhodu, že jim člvoěk ten odchod může usnadnit a je to bez bolesti.
uff, jsem se tu u toho rozbrečela, staršně moc bych ten čas chtěla vrátit , chybí mi tady ten bilý otravon a šťouchal, děti se furt ptají, kdy budem mít nového pejska, staršímu(3,5let) jsem řekli pravdu a pochopil to.Zařekli jsemse, že psa ted dlouho ne,ale a jaře by měl amít kamoška zas štěnda bulíčků,takže to asi nevydržíme a kčerstvě narozenému mimi přibude ještě psí mimi.Nedokážem bez psa být a dětem to moc chybí.
K tvému dotazu, je to těžké, asi bych také zkusila ještě nějakou rehabilitaci, cvičit, masírovat a uvidiš, hlavně v teple.operace u tak starého spa, už asi nemá moc smysl, stojí to šílené peníze a vysledek je nejistý. Pokud by ale pesan měl trpět, začal mít rable s vyměšováním, asi bych se rozhodla pro tu injekci a zbytečně to neprodlužovla, trápí se pes i vy.
|
|
| Feliz |
|
(21.1.2010 11:55:26)
Nechali jsme, hrubostrstého jezevčíka...5 let. Dodnes se s tím nějak blbě vyrovnávám. Máme nového, ale jako ten první nikdy nebude, hodný a poslušný..
Ochrnul na všechny nohy, nic nepomohlo, pak se přidaly další problémy....
Ten váš má věk
|
| smetule,T06/06,L02/08,M04/10 |
|
(21.1.2010 11:59:11)
jo štěndu bylo 7 měsíců a tomu staršímu bylo 5 let..mladí psi a to je to bolestnější rozhodnutí.Víme, že už žádný bulda nebude stejný jako náš Gradýsek...
|
| Táni+dvojčátka 7/08 | 
|
(21.1.2010 12:13:12)
Je to asi krutý, ale nechala bych psíka utratit...když má bolesti a není veselý, tak co má za život? Vždyť jen trpí My se takhle rozhodovali před rokem a půl, když jsme se dozvěděli, že naše 6-ti letá dobrmanka má nádor v noze - rakovina kostí. Museli jsme se rozhodnout, co a jak...operovat a nechat amputovat nohu, ale rakovina kostí je prý nejdrastičtější...fenka byla veselá, nic jí nebylo, jen na tu nohu kulhala...takže jsme se rozhodli ji dávat léky na bolest, aby netrpěla a až uvidíme, že to nepůjde, máme ji přivézt k mvdr. Šlo to asi 2 měsíce, ještě stihla vidět a očuchat kluky, když jsme je přivezli porodnice a 6 dní na to najednou nemohla dýchat a přestala žrát...ten den se manžel rozhodl a odvezl ji na uspání. Přivezl ji zpět a máme ji pohřbenou na zahradě...už máme novou půl roční fenečku...když to teď píšu, pěkně jsem se rozbrečela...ale vím, že když jsme ji nechali uspat, udělali jsme pro ní to nejlepší, co jsme mohli...na trpícího psa bysme se dívat nemohli. Hodně sil při rozhodování
|
|
|
|
| Veruka | 
|
(21.1.2010 13:13:25)
Jestli trpí bolestmi, tak bych to ukončila, z toho už přece nemůže nic mít a stejně pojde, věk na to má, tak proč ho nechat chudáka trápit. Je to smutné, ale určitě měl krásný psí život a teď mu bude líp, až ho nebude nic bolet 
|
| bastik | 
|
(21.1.2010 13:27:37)
Můj 8 letý buldoček měl nádor.Nejdřív ve varleti,při operaci našli další i v třislech.Byl zhoubný.Za půl roku začal kašlat,tak zase rentgen a našli mu další na plicích.Našemu vet.věřím.Ani nenabízel léčbu,nemá to cenu.Jedině utratit.Neměla jsem sílu to udělat hned.Ještě jsme se s ním chtěli rozloučit,děti,manžel.Během dvou dnů přestal žrát a i v noci si nelehl(asi ho to dost bolelo).Po 3 dnech jsem zavolala vet.jestli by mu injekci píchl u nás doma.Aby se zbytečně ještě nestresoval.
Ten nádor na plicích se"ozval" během měsíce co jsme si pořídili štěně.Štěně jsme domů přinesli v únoru a Jimmy zemřel měsíc poté.Jako kdyby si řekl,už mají náhradu,tak můžu jít.
|
|
|
| Teraza Horáková |
|
(21.1.2010 21:56:44)
Ano. Samozřejmě by to vydrtilo. Taky bych zkusila co se dá, šílená jsem na to dost... Co třeba léky?
|
|
|
V její náručí
Vánoční koncertPraha 1 
Vánoční Rybova mše na KuksuTrutnov 
Vánoční slavnostiLiberec 
Živý betlémVsetín 
Štědrý den v pevnosti JosefovNáchod 
Vánoční koncert
Vánoční Rybova mše na Kuksu
Vánoční slavnosti
Živý betlém
Štědrý den v pevnosti Josefov
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)