Kotrmelec |
|
(18.2.2010 5:32:02) Jsem těhotná,čekáme chlapečka.Rozhodli jsme se nakonec dát jméno po manželovi - Jakub. Ale chci se zeptat maminek,co mají doma taky stejné jméno,jak je to třeba s poštou?Nestalo se někdy,že otec třeba rozdělal poštu synovi? Jasně,když je malej,nevadí to,ale třeba později.Možná je to jen blbá myšlenka,nevím.Prostě jsme doma jméno po rodičích neměli,tak asi proto se ptám.A jak třeba své potomky rozlišujete jménem? Díky moc za názory P.S snad mi tu nenasadíte brouka do hlavy,abych dala jméno jiné než po manželovi
|
If & 3♥ |
|
(18.2.2010 6:45:24) Anavi, asi takhle.. mám dědu Honzu, tátu Honzu, bratra Honzu, manžela Honzu a můj otec tvrdí, že už by nikdy takovou blbost neudělal (brácha se měl jmenovat Tomáš) V mejlu a ve všech "neúředních" korespondencích se můj táta podepisuje jako Jan "Novák" st. ml. a přijde mi to úsměvný...
Nicméně po skoro deseti letech vztahu jsem kapitulovala a náš druhý syn dostal jméno po tátovi.. prostřední se jmenuje Jakub (ale jeho jméno jsme losovali z klobouku)
Můj manžel je z těch kteří to ke svému životu řekněme "potřebují" mít pokračovatele.. chlapská ješitnost? Je stejný jako byl můj táta před třiceti lety... a snad za dvacet let si nebude stěžovat
A jak je rozlišujem? Zatím celkem snadno... i když můj muž i můj bratr (cheche ve třiceti letech!) jsou pro své maminky pořád HONZÍKOVÉ... legrační pro skoro stokilové chlapy... nestýkáme se tak často, ale pokud se všichni naši Honzové sejdou v jedné místnosti, tak můj muž a můj syn začínají "Jéčkem" (manžel Jenda a junior je Jeníček). Nejlepší "zdrobnělinu" vymyslela Honzíkovi ségra.. říká mu Honzuláš
Nevím jestli jsem ti tímhle elaborátem pomohla nebo spíš nasadila brouka do hlavy, v každém případě (byť jsem nakonec podlehla) to nepovažuju za šťastné, právě kvůli té otvírané poště, kvůli telefonům (i když to už je dnes pasé, protože v době mobilů voláš jen tomu kterému chceš, ale v době pevných linek pořád musíš upřesňovat jestli chceš "staršího nebo mladšího"), pořád sebou ponesou to že budeš muset "upřesňovat" kterého máš na mysli. Malej, velkej, tlustej, tenkej, starej, mladej... ale rozhodně se s tím DÁ žít
|
VERI + V6/08 + bříško |
|
(18.2.2010 7:30:11) ..určitě se s tím dá žít.. fakt dobrý IF
Manžel se jmenuje po otci a já tedy nepopírám, že ta záležitost ohledně pokračovatele rodu atd. nezní či nevypadá hezky.. necméně je to fakt dost nepraktické.. už když jde o oslovování či v hovoru upřesňování, koho máš vlastně na mysli.. a korespondence taky problém, manželovy rodiče vždycky všechno otevřeli a pak zkoumali, jestli najdou rč. nabo dat. narození.. MM z lenosti měl ještě dlouho po naší svatbě trvalý pobyt u rodičů a chodilo mu tam vše důležité..
Já osobně se na pojmenovávání dívám tak, že by právě mělo člověku v rámci možností poskytnout i určitou míru jedinečnosti - aby nebyl xy-tý Jan Novák..
|
|
|
Paraplíčko |
|
(18.2.2010 7:32:59) Ahoj, můj brácha i táta mají stejné jméno (pokračovatel rodu), a vždycky to bylo hrozné, hlavně kůli poště. Můj bratr dal synovi taky stejné jméno a doma se zavolá "Járo" a utíkají všichni. Já mám dva syny a nedala bych jim jméno po tátovi. Z praktického důvodu. Jsou kůli tomu i zbytečné mrzutosti.
|
veverkaa | •
|
(18.2.2010 7:41:35) taky bych nepojmenovala syna stejně jako otce. nechápu tu chlapskou ješitnost a touhu po tom, aby po světě běhal jejich potomek s jejich křestním jménem. stačí když budou mít stejný příjmení ne?
brácha a táta mají taky stejné jméno. s poštou snad nikdy problémy nebyly. ale co se týče rozlišování těch osob v domácnosti, tak je to děs. přesně jak říkáš, zavolalo se jméno a běželi oba. :-/
|
Jana + 3 rošťáci |
|
(18.2.2010 8:16:44) Já měla stejného jména otce a bráchu. Vždy jsem nesnášela, jak všichni říkali starý a mladý...můj tatínek byl už ve 30 starý!!! Svému synovi ani manželovi bych toto nikdy neudělala,jmenují se na stejné písmeno, ale každý jinak - manža Radovan a syn Radim
|
|
|
Lizzie |
|
(18.2.2010 8:31:33) Je to děs, to pojmenování dětí po rodičích. Každý má právo na své vlastní jméno. A MALÝ pětadvacetiletý nebo MLADÝ padesátiletý Pepa...
|
Terinka4444 |
|
(18.2.2010 8:44:30) Ještě znám jednoho Vítka po tatínkovi, má určitě 140kilo, 2 metry, 40 let a stále se mu říká malej Vítek neb taťka je velkej Vítek
|
|
|
|
Osamělá |
|
(18.2.2010 7:34:18) já si myslím, že ohledně pošty problém bývá, i když můj brácha se jmenuje stejně jako otec, a když mu příjde doporučená pošta a on je na intru a nemá šanci si jí vyzvednout, tak jí může dát pošťačka otci (teda, pokud tam není uveden rok narození), ale jinak z odposlechu svého okolí ty problémy bývají dost časté a nepříjemné. A označení starý a mladý se mi teda vůbec nelíbí. Naštěstí ale mám dvě holčičky, takže to řešit nemusím.
|
hvezdicka | •
|
(18.2.2010 8:01:58) Tak já měla stejné jméno s mamkou a taky žádný problém nebyl ,když přišla pošta a nevědělo se komu to je tak jsme to otevřeli spolu.Doporučené dopisy jsem taky mohla přebrat poněvač se nevědělo komu jsou atd..I po letech asi loni tu přišel jeden pán a chtěl Ivetu.... tak volám na mamku ať jde dolu(já už dávno byla a jsem vdaná)jak mamka přišla dolů tak z pána vylezlo že plete košíky ,tak to jsem řekla že to jsem ale já,ale už se jmenuji jinak.
|
|
|
Terinka4444 |
|
(18.2.2010 8:10:45) Tak můj manžel se taky jmenuje po otci, jako děda a praděda. Tchán je Jenda a manžela, aby se to rozlišilo, je od mala Jeník. Je mu 38 a všichni mu říkají Jeníku a manžel z toho roste, vyloženě to nesnáší a vadí mu to. Kamarád je taky Jan po otci, ten byl a je stále pro změnu Honzík ve svých 37 letech a taky to nenávidí Je taky hodně veliký ješita, ale jeho syn se jmenuje jinak. Říkal, že to by svému dítěti neudělal. Tak asi tak, my kyž budeme mít kluka, tak ačkoliv by to už byla 6. generace Janů a tchánovci mi to neodpustí, bude se jmenovat jinak. Můj muž tu zdrobnělinu fakt nesnáší a nikdo mu jinak neřekne a když se ještě na rodinné oslavě vzteká, že není Jeník Jeníček, tak se ještě rodina tlemí.
|
If & 3♥ |
|
(18.2.2010 8:24:44) Terinko, no u nás ti Honzové "mají výhodu" že mají aspoň dvojí příjmení. Můj manžel je "druhorozený" v klanu Pepíků (díkybohu jeho bratr měl natolik soudnosti že ač xy-tý Josef v řadě a má tři syny ani jeden se nejmenuje po něm) takže o to větší nebo silnější byla ta chlapská touha-ješitnost pořídit si "vlastní rod" Ale jak říkám vyměkla jsem až po skoro deseti letech zhruba měsíc před porodem (ale to je jiná kapitola)....
|
Terinka4444 |
|
(18.2.2010 8:42:00) Já když byla těhotná, neměla jsem jméno pro kluka, prostě jsem nevybrala. Tak jsem říkala, bude to Jan a hotovo, tchýně šťastá, ale manžel, že prý jen přes jeho mrtvolu naštěstí mám holku?
|
|
|
Lassie66 |
|
(18.2.2010 10:48:37) Buďte v klidu - Honzíkové, Pepíčkové, Péťové, Tomáškové a jiná podobná označení nemusí souviset nutně s tím, že by jich bylo doma tolik. Je to často proto, že v našich CHLAPECH často příbuzní stále vidí ty malé chlapečky, kterým je deset a odmítají připustit, že jim je o dvacet let víc. U nás to je taky a je to fakt hnus
|
|
|
červík + V. 6/03 + L. 5/08 |
|
(18.2.2010 8:10:46) přítel má stejné jméno s otcem a nikdy by to pro svoje děti nechtěl
|
|
bohemiana (Nora06/Emma09) |
|
(18.2.2010 8:11:11) Anavi, já taky nejsem příznivcem stejných jmen, spíš kvůli energiím, než kvůli poště. Ale co chci napsat je, že naši příbuzní to tak mají a rozliší se - byl dědeček Evžen, jeho syn Evženek (dnes kolem 70 let) a jeho syn Evženeček (můj 40letý bratranec). Ten má naštěstí dvě holčičky :)
|
|
tinas |
|
(18.2.2010 8:11:44) Anavi, když jsem otěhotněla ptala jsem se manžela,zda by chtěl,aby se syn jmenoval po něm. Prý ne a tak jsme společně vybrali Adama. Já jsem si na to jméno zvykla a tak nějak jsem si ho přiřadila k miminku. Jak se blížil termín porodu začal manžel nenápadně i nápadně naznačovat,že by přeci jenom chtěl,aby se syn jmenoval po ně. Ob absolutně nepochyboval o tom,že to bude syn. Nevím,kde tu jistotu vzal! Nicméně byl to syn a já vytrvale prosazovala dohodnutého Adama. No co myslíte na porodním sále jsem vyměkla a máme Petra. Vzhledem k tomu,že synovi zatím chodí pošta minimálně problémy tohoto typu doma nejsou. Ovšem,když zavolám Petře přijdou buď oba nebo nikdo. Na dovolené se na jedné lodi sešli 3 Petrové a jedna Petra,takže po zavolání Péťo nepřišel absolutně nikdo.
A z mojí strany je zase jméno Stanislav. Děda,táta a brácha. Bohužel to vypadá,že brácha si dítě nepořídí,takže další Stáník nebude.
|
Kotrmelec |
|
(18.2.2010 9:56:15) Danielko,jméno Jakub se mi líbí,ale fakt je,že je rozšířené hodně.No,manžel by se asi zpracovat nechal,ale o jiném jmémě nemluvíme.dcerka už se taky moc těší na Kubíčka.tak vážně nevím mám pochybnosti,ale po přečtení této diskuze uznávám co holky píší
|
Ráchel, 3 děti |
|
(18.2.2010 16:38:49) manžel si přál, aby se dcera jmenovala po mně, ale byla jsem proti a jsem moc ráda. Přátelé mají dceru, která se jmenuje jako já, a když na ni její táta zavolá, ohlédneme se obě Když byla malá, tak se jí říkalo zdrobněle, a kamarádi se divili, proč se ohlížím i tak - no prostě protože můj muž mi zdrobněle běžně říká náš druhý syn se jmenuje od stejného písmene, jako manžel, takže mají stejný monogram. Stejné iniciály měl i jeho otec a děda - ale vždy s jiným jménem. To se mi líbí, sama jsem záměrně jméno takhle pro syna hledala. Alespoň může zdědět pečetidlo po pradědečkovi
|
|
|
|
Lída,3 kluci a holka |
|
(18.2.2010 8:35:23) První a třetí syn jsou každý po svém otci, obvykle z toho jsou spíš výhody - jako třeba vzájemné vyzvedávání pošty. Brácha je taky třetí v řadě svého jména, ale zrušil to, ani jeden z jeho synů se nejmenuje po něm. U pošty se stejně většinou dá rozlišit, pro koho to je, podle odesilatele.
|
|
|