| KatVafi | 
 |
(28.7.2010 12:04:43)
Syn býval tak od pěti let hrozně rád sám doma (samozřejmě max.na hodinku, jen jsem skočila do obchodu nebo na poštu). Vždycky, když se někam šlo jen na skok, žadonil, jestli může zůstat doma, že už je velkej, že se bude kuokat na pohádku apod. Byli jsme rádi, že se nebojí, vždycky měl k dispozici telefon, kterým nám mohl zavolat a přesvědčit se, že jsme k dispozici a kdy budem doma. Bohužel jednou jedinkrát, tak před měsícem a půl, jsem telefon zapomněla doma a byli jsme pryč tak hodinu. Po návratu nás čekal vystrašený uplakaný syn, že kde jsme byli, že se strašně bál, když zjistil, že máme telefo doma, dokonce volal na několik čísel, co našel v telefonu, dovolal se snad třem kamarádkám, které mi pak celé vystrašené volali, co se stalo.... A od té doby nechce zůstat ani na vteřinku sám doma, dokonce i když jdu venčit psa, chodí se mnou, když jdu vynést koš.....prostě má panický strach z toho, že tu zůstane sám. Ptala jsem se ho, proč se tak bojí, tak prý že má strach, že se mi něco stane, že se nevrátím.
Nepomáhá vysvětlování.....nic.
Co myslíte, chce to čas? Já doufám, že se to časem zase spraví. Jak byste situaci řešili - snažili se ho přesvědčit, aby chviličku doma sám zůstal (třeba když jdu s košem) nebo byste to nehrotili a nenutili ho?
|
| bibianna | 
|
(28.7.2010 12:11:13)
KatVafi, asi bych to nechala "uležet".......ten zážitek není tak starý a on ho má ještě v živé paměti....Můj 8letý taky bývá doma sám a hodně všechno "řeší" ve smyslu - co kdyby ses nevrátila, apod. Myslím si, že dnešní děti jsou hodně vnímavé i z hlediska nehod na silnicích, násilí apod, takže se jim potom v mozečku odehrávají různé scénáře.....Časem bych ho zkusila znovu nechat doma, když bych šla jenom na skok a postupně prodlužovat intervaly....a určitě nechávat telefon a brát si s sebou i v případě jenom toho vynešení koše, aby měl jistotu, že může zavolat. Event. bych mu vysvětlila, komu může zavolat, kdyby se mi nedovolal (např. vybitý mobil) - třeba babičce, tátovi, tetě.....
|
| KatVafi |
|
(28.7.2010 12:16:38)
JJ, přesně těma nehodama on se ohání, že má strach, že se někde vybouráme nebo že mě srazí auto a tak....a to i když jdu s košem. Mě to moc mrzí, že jsem byla tak nepozorná a ten telefon doma nechala  .
|
| Katka +3 | 
|
(28.7.2010 12:23:54)
Tak zrovna na to vynešení odpadků bych se s ním domluvila, že mě může celou dobu kontrolovat z okna,nebo stát ve dveřích a koukat na mě, ale jinak bych na něj v ničem netlačila. Ono se to časem trochu utřepe. A ještě, až to bude aktuální, bych ho třeba požádala, aby mi ten mobil vždycky připomněl, když budu odcházet.
|
| KatVafi |
|
(28.7.2010 12:37:16)
No já to tak zkusila jednou, že půjdu s košem, on s tříletou sestrou že počká doma, jenže on hulákal na celý panelák mamíííí pojď domů a to jsem sotva sjela výtahem do přízemí.....lidi si museli myslet.....
|
|
|
|
|
| Lucka007 | 
|
(28.7.2010 12:18:10)
Nedělala bych nic "nasilu", ale počkala bych, až to samo odezní.
Já ho docela chápu, holky taky občas zůstanou samy doma (taky max. na hoďku a na telefonu), je jim 10 a 8. A někdy si taky říkám, co kdybych měla bouračku nebo se něco stalo.
Sice vědí komu mají volat, ale určitě by se taky bály.
|
|
| withep | 
|
(28.7.2010 12:20:19)
Bez ohledu na to, kolik mu je, bych ho nenechávala samotného doma, pokud sám nechce. V pěti letech mi připadá strašně brzo, ale rozumím tomu, když si o to sám řekl. Počkala bych, až si o to řekne znova.
|
| malostranska | 
|
(28.7.2010 13:18:00)
souhlas.Petilete dite bych taky doma nenechala. Syn ma 7 let a doma sam nebyl nikdy - zatim.
|
|
|
| Raduza | 
|
(28.7.2010 12:22:41)
Já bych to postupně zkoušela. Když řidič nabourá, taky má hned začít jezdit  . Příště jdi vynést koš v lijáku, určitě s tebou nebude chtít jít, nech doma telefon, za chvíli budeš zpět a on uvidí, že je všechno v pořádku. Postupně si zase zvykne.
|
|
| ZUZU | •
|
(28.7.2010 12:31:09)
A proč by mělo dítě v 7 letech být proboha doma samo?????
V 5 letech bych nenechala dítko doma samotné ani za nic - to by mohl žadonit jak by chtěl. NEvidím jedinej důvod - pokud chce být sám ať se zavře do pokojíčku.
Tím pádem pokud se bojí v 7 letech, tak bych ho rozhodně nenechala samotného ani na vteřinu. Proč by se měl bát?? Proč ho stresovat???
|
| KatVafi |
|
(28.7.2010 12:39:15)
Proč? Protože o to dřív vyloženě žadonil, že se mu se mnou nechce do obchodu, že počká doma a taky nikdy nebyl doma sám víc jak hodinu, většinou to bylo do půl hodiny. A od těch pěti let - to jsme ještě bydleli v domku, takže já jsem byla třeba před barákem a on si hrál doma, prostě takto postupně, né že jsem ho v pěti nechala doma a sebrala jsem se a na hodinu odešla.
|
|
| bibianna |
|
(28.7.2010 12:40:58)
Zuzu, já jsem třeba ráda, že se syn tímto způsobem osamostatňuje....ano, jiné je to na vesnici, jiné ve velkoměstě v paneláku, ale u nás třeba funguje družina jenom pro děti v 1. a 2. třídě a syn půjde do 3. Kdybych nebyla na RD, tak bych asi musela řešit, že bude chodit ze školy sám domů a bude tady třeba 3 hodiny denně sám, než přijedu z práce. Já jsem takhle chodila od 1. třídy a nestresovalo mě to....je to o pocitech konkrétního člověka - někoho stresuje řízení auta, já řídím ráda
|
|
| Johy, syn 7 let | •
|
(28.7.2010 13:00:01)
Tak koukám, jak to má každý jinak. Synovi je 7,5 a rozhodně sám doma nezůstává.
Občas navrhnu, že jdu jen na půl hoďky nakoupit a on má něco rozděláíno, nebo se na něco dívá, ale nechce ani to, tak jde se mnou. Jde sám tak k babi ta bydlí od blok naproti a to chce, abych koukala z okna, což stejně dělám. Přesně má pořádnou fantazii a pořád něco řeší, co kdyby to a tuto. Je hodně vnímaví a nechce , tak není sám doma, i když občas ho trochu postrkuji, aby se ohdodlal - ne tedy k tomu, být sám, ale třeba spát s kamarádem ve stanu a tak. Když má doma kamaráda, tak mu to chvilku nevadí, ale hodinu bych rozhodně je sama nenechala.
|
| Beruška+J02A07T10 | 
|
(28.7.2010 13:03:25)
když nechce, tak nechce, ale pokud dítě chce a rodiče ví, že to zvládne, tak v tom problém nevidím.
|
|
|
| Beruška+J02A07T10 |
|
(28.7.2010 13:01:19)
ZUZU, to je trošku přeháňka ne?
můj starší syn býval sám doma od necelých 4 let. Naučil ho to manžel, když syn měl meningokoka a hodně vysoké horečky a manžel musel zajít nakoupit - já byla mimo město.
Skočil jen do sámošky dole, co je deset kroků, syn doma byl sám max 10 minut a ještě třeba spal.
Hodně záleží na dítěti, ale já normálně bývala v šesti doma sama, přišla jsem ze školy a byla doma a co jako? A žádný mobily nebyly.
v současné době je 8mi letý syn schopný postarat se doma o 3,5 letou ségrou, pokud zrovna nechce jít se mnou když jdu do sámošky na 20 minut pryč. samoptnou bych ji nenechala, povahově je spíš divočejší.
Jinak syn v osmi letech je doma sám klidně tři hodiny, když se mnou prostě jít nechce.. třeba do práce pomoct manželovi a nakoupit.. tak proč ho tahat. Vím že doma bude u PC, nebo ho klidně nechám venku před barákem s kamarádama.
Samozřejmě, že o tom ví třeba sosuedka, že jsem pryč. takže kdyby něco zavolá. ale bydlíme na menším městě, malé sídliště, oplocené hřiště..
Osobně na tom nevidím nic špatného.
|
|
|
|
V její náručí
Jaké dokumenty můžete podepisovat online?
Pohádkové FilharmoništěPraha 2 
Vánoční dílničkyLiberec 
Sportovní MikulášskáPraha 6 
Putování adventemProstějov 
Zapomenutý příběhHodonín 
Pohádkové Filharmoniště
Vánoční dílničky
Sportovní Mikulášská
Putování adventem
Zapomenutý příběh
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)