Vendy a dve holky |
|
(16.8.2010 19:05:37) Ahoj, mam trochu predcasny dotaz, ale chci se zeptat, jake mate zkusenosti s cestovanim letadlem s miminkem.Mam v hlave predstavu, ze mala bude jecet a ne a ne presta v letadle s 180 lidma na palube.Tam neni kam utect.Jak jste to udelaly,bylo to v pohode nebo poradne pozdvizeni?Popr. da se koupit neco, cim dite uklidnit, nejaky lek? Vim, ze je to normalni, ze deti placou, ale mam z toho ujimani 4 mesice dopredu.Diky Vendy
|
Pawlla |
|
(16.8.2010 19:15:03) No my lítáme už s většími dětmi,ale je běžné pokud je v letadle miminko,tak pláče,asi jim vadí zalehlé ouška ,řekla bych.Je to normální,nikdo se nad tím pozastavovat nebude,jestli existuje něco na zklidnění nevím,to Ti poradí maminky miminek.
|
czechchic |
|
(16.8.2010 19:19:22) Ahoj Vendy, uplne v pohode, my letame s dcerou od jejich asi 3 mesicu pravidelne, jo nektere mimca placou, ale normalne malou nakojis pri take off a landing nebo ji das flasku. To je kvuli usim!!! A pak doufame, ze mala usne... Jinak zalezi jak dlouho poletite, ono treba hodina nebo dve jsou v pohode, my jsme leteli 5,5 hodin a to uz byl zahul...
|
|
Rokytka |
|
(16.8.2010 20:45:33) S tím bych úplně nesouhlasila, že se nad tím nikdo nepozastavuje a že je to normální. Patrně sis nevšimla. Já když letím, tak zdaleka nejsem jediná, komu vadí poslouchat pláč celou cestu. A opravdu - není kam utéct. Nechápu, proč něco takového pokoušet. Miminkům je v letadle samozřejmě zle (alespoň většině), to je přece i spoustě dospělých. Tak pláčou. Proč? Protože je nutné je dopravit na pláž, ze které vůbec nic nebudou mít? A co ostatní cestující? Sama mám malé dítě a na létání si zkrátka počkáme, až to bude ok. Nic nám neuteče.
|
Pawlla |
|
(16.8.2010 20:52:40) Tak oprava,já se nad tím nepozastavuju,i když je to pro nás trochu problém,vzhledem k tomu,že autistický syn špatně křik snáší.Ale beru to tak,že se s tím nedá nic dělat,malé miminko jinak neumí vyjádřit svou nelibost.Názor,že tedy mají sedět doma neberu,u moře je fajn,v pěkném hotelu to není problém ani s miminem.Je to o toleranci.
|
Rokytka |
|
(16.8.2010 22:51:24) je to o toleranci. Dneska všechno. Jdu do kina a tam si klidně někdo během filmu šustí a vykládá do mobilu, jdu na svatbu a tam malé dítě tak ruší obřad, že je z toho zjevně nervózní i farář (a matka s ním neodejde, to je přece normální, že děti hlučí), pes z protějšího domu celý dny a část noci proštěká, soused na balkoně co půl hodiny kouří a já mám v bytě zahuleno jako v putyce (o zastávkách ani nemluvím, na ty přece nemám chodit, když mi to vadí), a tak bych mohla pokračovat pořád dál a dál. Ač mladá, jsem ze staré školy, mě ještě učili především brát ohledy na druhé. Dnes už je to ale zjevně totálně out. Dnes už si každý může dělat, co se mu zlíbí, hlavní je vlastní pohodlí, a místo ohledů se vyžaduje tolerance. My, co chceme respektovat druhé a být jimi naopak respektováni, máme sedět doma. Dík za poučení.
|
dkkns |
|
(17.8.2010 0:01:22) Luciq
|
|
|
|
Len |
|
(16.8.2010 20:58:13) Ty asi nevis, ze cestuji i lide, kteri nelitaji k mori, ani na dovolenou...
Me vadi v letadle spousta veci - nemocni lide roznasejici bacily diky cirkulaci vzduchu v kabine, lide, kteri jedi banany nebo jablka, lide, kteri pachnou potem, lide obezni, lide pomali pri nastupu a vystupu... Mohla bych pokracovat. Nicmene vsichni maji pravo cestovat a na me pohodli se neohlizet. Pokud ti to tak strasne vadi, tak si proste ty cesty odpust ty.
|
|
dkkns |
|
(16.8.2010 23:58:46) Souhlasím Proč zrovna na dovolenou s miminkem letadlem? Vždyť u nás je taky pěkně a někam letět s mimčem tomu se asi dovolená říkat nedá Určitě bych takovou dovolenou oželela a počkala bych si až bude mimčo starší, raději bych jela někam do hor na čerstvý vzdoušek, to se mu bude určitě líbit mnohem víc, já vím kvůli dětem k moři většinou nelítáme
|
|
Vendy a dve holky |
|
(17.8.2010 5:38:54) To jiste neutece, ale clovek se rad podiva domu, kdyz v Cechach neziju a prarodice taky radi miminko vubec uvidiJa si zadnou dovolenou k mori netlacim.
|
|
|
|
Len |
|
(16.8.2010 19:16:45) Me teda deti nikdy neplakaly, osobne povazuju za mnohem horsi batoleci vek Litame dost a jeste jsem nezazila dite, co by neprestalo. Krici maximalne par minut a zklidni se.
|
czechchic |
|
(16.8.2010 19:21:33) Len, my jsme jednou leteli a chlapecek así tak 2 roky tak priserne rval a tak dlouho, ze ostatni mrnata se lekly a zacaly taky, on pak unavou zaspal a par tech malych pokracovalo
|
|
Vendy a dve holky |
|
(16.8.2010 19:28:23) No ja letela do Brazilie, to je tusim 11 hodin a nejake miminko ukrutne jecelo asi 5 hodin minimalne, jen s prestavkama, kdyz mu dosel dechJenze co muze clovek delat.
|
Lenka a dva kluci |
|
(16.8.2010 19:34:00) dvouletak byl v pohodě nechtěl pít kvuli tem uším tak stačil i dudák dudal o sto šest
|
|
|
Bumbi&05,08,10 |
|
(16.8.2010 20:33:40) asi jsi neletěla s náma... 15 měsíční nepřestal ječet celých 2,5 hodiny a následně to odstonal (jak ječel, vyječel si hlasivky a tři dny pak horečkoval...). Mlíko nepomohlo, nic nefungovalo. Byl přetažený před odletem, měla jsem ho dát předtím do kočárku vyspat - dneska už to vím (doufala jsem, že když ho nedám vyspat, usne v letadle, ale houbičky...). Spolucestující to snášeli statečněji, než my.
|
|
|
katyn |
|
(16.8.2010 19:41:21) Poprvé jsme letěli na 6 m. a bylo to naprosto v pohodě. V té době jsem ještě kojila, takže jsem měla mimi na prsu při vzletu a při přistání, aby mu nezalehla ouška. To jediné si myslím, že by mohlo způsobit pláč, pokud je tedy jinak mimi pohodové.
|
Vendy a dve holky |
|
(16.8.2010 19:44:50) No prave, Veru se umi rozlitostnit nad kde cim a furt ji trapi prdiky, i kdyz vsichni rikali, ze to od 3 mesicu prejde, tahne ji na ctvrty a nic ji nepreslo.No ale kolem osmeho mesice snad bude o dost lepe a vetsina aktualnich problemu bude zazehnana.
|
*Aida* |
|
(16.8.2010 20:14:51) Litame s detma od hodne mala, myslim ze s posledni dcerou jsme prvne leteli, kdyz ji bylo 8 tydnu. To je jeste zlatej vek na litani. Nejhorsi zazitek mam s prvnim synem, kdyz mu bylo asi kolem 8 mesicu. Vsude chtel lezt, nechtel se nechat pripoutat, nechtel mi sedet na kline, rval, pak uz byl tak unavenej, ze rval jeste vic a nemoh usnout. No nocni mura hadr. Medikace pro takhle mala mimina neni, teda primo na cestovani. Muzes zkusit dat paracetamol, pokud po nem normalne spi, tak by to mohlo zabrat. V 8mi mesicich jednu davku bez indikace prezije. Parkrat jsem to aplikovala u syna, on je takovej "pripad". U vas to bude asi delsi let, tak vzit veci na zabaveni, jidlo do ruky (mimikrupky nebo tycinky). Taky pokud poleti i manzel, tak je vse jednodussi. A predem si zarid, at Ti vydaji kocar po pristani. Me se nekolikrat stalo, ze mi ho nedali a vyjel az s kuframa. A tahat se s ditetem pres cele letiste, stat frontu na pas atd je teda nic moc.
|
|
|
|
Rotem |
|
(16.8.2010 19:46:53) Dcera letela poprve kdyz ji bylo 6.mesicu a v pohode,mala byla na flasce a hned usla. Ony to ty deti vetsinou prospinkaji
|
Terka Kubík06, Vašík08 |
|
(16.8.2010 20:07:23) Roční Kuba to zvládl v pohodě, dvojročáci hůř, čtyřleták v pohodě. Ale záleželo na povaze dětí. Letěla skupina cca 10 dětí od dvou do pěti let a každé byllo jinak. Můj čtyřleták seděl a koukal a kamarádčin 5lety proknoural celou cestu. Takže fakt je to o povaze.
Do kapes si schovej hračku, vypnutý mobil, prostě něco co ho zaručeně zabaví. A nevím jak je velké, ale nějaké křupky či u starších bombonky. Na cestě tam to bylo docela záhul, nelíbilo se jim sedět připouutaní - to bylo přes den a zpátky už trochu líp vybavení, ale zase v noci a byl klídek bo většina dětí usnula.
|
|
|
martina | •
|
(16.8.2010 20:25:23) je normalni, kdyz miminko v letadle place. ale pomuze ti dat flasku nebo nakojit. taky se tim se mimco lip uspi. kazdy mimi to snasi jinak, ale urcite se to da prezit. jestli letite daleko tak se informuj jestli aerolinky nabizeji baby crib, postylku pro detatko, abys mela volnejsi ruce a mimco mohlo v klidu spat. Leky neporadim, asi jen ty kapicky proti prdikum a pokud by treba lezly zoubky tak neco na tlumeni bolesti. Domluv se s doktorkou nebo v lekarne. Snaz se byt v klidku. Mimco nervozitu vyciti a mohlo by plakat vic. nase deti od miminka v letadle vse prospi. Akorat jednou mi dcera rvala, ale bylo to tim, ze jsme sedeli blizko jinych lidi s detma a to jejich brecelo a ona jecela solidarne s nim. Nabidla jsem mlicko, tim se sklidnila, chtela hladit vlasky, dostala svoji deku a za chvili spala. Druhymu uplakankovi pomohlo to, ze s nim tatinek chodil po letadle.
|
Vendy a dve holky |
|
(16.8.2010 20:28:36) No s tim snaz se byt v klidu....to uz nacvicuju od porodu, ale jeste jsem neprisla na nic co by na me zabralo a do klidu me dostalo.....no mozna alkohol, ale ten nepripada v uvahumozna hypnozajsem proste nerves a zda se, ze Vera taky
|
|
|
Adina,kluk 08 | •
|
(16.8.2010 20:36:30) já bych tedy s takhle malým nikam nejela.jeli jsme letos s 2 letým a bohate stačilo.copak v letadle to šlo,ale na letištei trčet 8 hodin,když má let.zpoždění to je pak něco !! to je pak zábava..jezdit tam celou dobu kočárem furt dokola,aby byl klid. nikdy více.jedině až bude starší
|
|
Lída1 |
|
(16.8.2010 21:29:46) Ahoj Vendy, nečetla jsem všechny příspěvky a napíšu osobní zkušenost. Se 17 měs. synem jsme letěli cca 2,5 hodiny a musím říct, že celkem v pohodě.A on není žádné klidné dítko, chvíli neposedí. Tak tam skákal na sedačce, chvíli koukal z okýnka, chvíli prohlížel knížku (jo, vemte mu do letadla něco "na hraní"), taky jsme se s ním procházeli po letadle....Cestou tam i chvíli spal,jinak dudal, pil a jedl a za námi seděli úžasní manželé, kteří syna v jeho srandičkách podporovali. Bylo tam dost dětí a taky bych řekla, že byly v pohodě. Letěla bych znovu. Ale asi bych vybírala vzdálenost tak do tří hodin.... A jak jsem v jednom příspěvku četla, neřešila bych to, že by vadil někomu pláč dítěte. Je pravda, že tobě taky můžou vadit jiné vlastnosti jiných spolucestujících... A pláč dítka každý přežije bez úhony, kdežto nemocného spolucetujícího už třeba ne...
|
|
alej |
|
(16.8.2010 23:01:55) Je to hrozně individuální, záleží na dítěti, jak to snáší. I třeba to množství cizích lidí kolem. Jen bych chtěla říct, že ne vždycky lítá člověk k moři, ale taky do místa, kde třeba dočasně bydlí a pokud chce být s tátou, co tam pracuje, tak se prostě přesouvat musí. A několik tisíc km fakt jinak než letadlem nejde! Ale k věci, naše mladší letěla poprvé v 8 týdnech, na prdíky jsem sebou měla kapky, při startu a přistání kojila, jinak ležela na mě ve své oblíbenené poloze na zádech koukajíc na mě. Půlku cesty prospala. Letušky byly úžasně milé, přinesly mi i polštářek. Se starší jsem letěla poprvé v 8 m a fakt bylo horší to, že už se chtěla hýbat. Takže zajistit si pokud možno, aby vedle vás bylo volné místo!!! pomáhala knízka, hračky, jídlo, pití...Dnes jsou jí tři, stačí noťas s krtkem, cestuju s oběma, tak je to docela sranda
|
|
Gordita |
|
(16.8.2010 23:04:12) Chvilkový pláč to nic není, teď co jsme s malým letěli tak spal jak dřevo, letělo se od půl desátý večer do jedný ráno (let měl hodinu a půl zpoždění, děs!!), ale za náma seděla asi dvouletá holčička a ta CELOU CESTU strašně nahlas žvatlala pronikavým hláskem, no mně z toho tek mozek ušima. Jo a pak nám nedali kočárek hned, ale až s batožinama u pásu, takže hezky přes přistávací plochu s miminem 10 kg na jedný ruce, bágl na kolečkách plus taška plus kabelka v druhý (letěli jsme bez tatínka, ten čekal na letišti) a pak čekat dokud to nevyjelo, to už se malý vzbudil (rok a půl) a byl čilý až do tří ráno, kdy jsme už dávno byli doma a chtěli spát. Jinak bych se lítání s miminem nebála, u nás to vždycky nějak v pohodě dopadlo, asi jenom jednou když mu bylo 13 měsíců trochu řval při startu a pak usnul a spal celou cestu (manželovi na klíně) takže žádný problém.
|
|
Lysil |
|
(16.8.2010 23:23:47) Já letěla poprvé s šestiměsíčním synem 11 hodin do Ameriky (kde měl v té době na rok služebně tatínka, tak aby na sebe úplně nezapomněli), byla jsem vyděšená, jelikož jsem do té doby seděla v letadle jen jednou, a to v pěti letech cestou na zájezd do Bulharska, a nakonec šla cesta neobyčejně hladce. Jednak tehdy ještě lítaly ČSA přímo do New Yorku, takže jsme nemuseli přestupovat, jednak byly v letadle strašně milé letušky, které mi nabízely, že mi Huberta pohlídají, když budu potřebovat třeba na záchod a tak. Měli jsme to dětské lůžko - dá se objednat předem zdarma k letence, (je to skládací postýlka, kterou přišroubují k přepážce oddělující první třídu od druhé, takže rodiče miminek většinou sedí hned u té stěny), akorát mám pocit, že je to omezené věkem a váhou - každé aerolinky mají asi vlastní pravidla, dá se to najít na jejich webu. Na záchodcích v letadle (většinou na tom v zadní části) je sklopný přebalovací pult (takové úzké prkno). Pitíčko, přesnídávku, křupky apod. je třeba mít svoje a radši víc než míň ( i když nám napoprvé stačil pouze prs ) Jak už tu padlo, je výhodné kojit, zejména při vzletu a přistávání, kvůli vyrovnání tlaku v uších. Mně se kojení hodilo i během letu k utišení jakékoli nespokojenosti (loni jsem se synem létala do Bruselu, to už mu bylo mezi rokem až dvěma, a kojila jsem furt, jako starší začal let snášet hůř, tak jsem mu vždycky na tu hodinu ucpala pusinku prsem - spolucestující se možná mohli pohoršovat, ale zase cestovali v tichu ). Vyplatí se mít navíc jeden set oblečení, pravidlo, že dítě se v nejnevhodnější moment polije/počurá platí v letadle víc než kdekoli jinde. Cestu do Ameriky i zpět (zpátky jsme letěli v jeho sedmi měsících) můj neposedný hošík v letadle prohopsal na mém klíně, byl velmi veselý a sklízel obdiv starších spolucestujících dámského pohlaví. Letělo s námi v obou směrech víc dětí a všechny byly převážně hodné. Poslední poznatek z cest letadlem (ale taky vlakem z Prahy do Ostravy): batolata snášejí cesty hůř než kojenci, obzvlášť špatně nám to šlo v období, kdy Hubert ještě nechodil, ale už se chtěl pohybovat a sedadlo a mámin klín mu byly málo. Takže jestli si můžete vybrat termín letu, leťtě buď s dítětem tak kolem půl roku nebo až chodícím ročkem, s tím se dá capat po kabině.
|
Martina -Lukysek,Darinka |
|
(16.8.2010 23:59:26) S prckem jsme letěli poprvé když mu bylo půl roku-a to bylo naprosto v pohodě.Byl kojený,tak si většinou dundal prso a pospinkával.Nejhorší věk byl asi kolem roku,fyzicky dítko už docela nadané,zato ještě ne moc rozumově.Tak to bylo takové náročnější,ale na zpáteční cestu jsem to vyřešila menší dávkou Kinedrilu,tak spinkal.Když jsme letěli naposled-2 a čtvrt roku,tak byl zlatý,řešili jsme to jídlem,hračkami,přenosné DVD.Ovšem na zpáteční let mělo letadlo zpoždění a tak prcek usnul na letišti na cca 10 minut a pak už musel sedět sám a při připotání se probudil a chytl nerva,chtěl sedět na mamince,nepřipoutaný a řval jak tygr asi půl hodiny a do toho mě mydlil ručkama-normálně to nedělá,jenže vrátit mu to nebylo moc platné,ba ještě horší.No měla jsem toho plné brýle a litovala spolucestující.Nikdo neřekl ale vůbec nic.Mladý se vyřval,uklidnil a další 2 hodiny byl opět v pohodě.Takže to neřeš,pokud letíte něco kolem 2 hodin,tak to přežijete.Nám hodně pomohlo i DVD.Dcerka zase měla dětský notebook šikulku.Když se někdo pohoršuje,tak jsou to převážně lidé důchodového věku a hlavně mladé bezdětné páry.Ale ti na to taky jednou přijdou...
|
Claire4891 |
|
(17.8.2010 9:03:59) Tak s nasi malou jsme leteli, kdyz ji byl rok a pohoda...Pri vzletu jsem ji dala caj a zbytek letu vcetne pristani prospala. Ona je ale celkove hrozne spolecenska, ma rada lidi a vubec neco noveho, takze je schopna se koukat okolo nebo listovat casopisem - i v restauraci apod. Zalezi jake dite mas ty Co mi ale vadilo nejsou brecici miminka, to chapu, ale urvani 10tileti "spratci", kteri nam vytrvale 2,5 hodiny kopali do sedadel a i kdyz jsem jejich matku upozornila, tak nic neudelala. A mnohdy i dospeli se chovaji hur jak ta miminka, takze bych se toho rozhodne nebala
|
|
|
|
|