smajska |
|
(2.9.2010 22:19:01) Holky poradte, jak se uklidnujete, kdyz vas ustavicne doma vytaci deti. Nase mala (5 let) ma asi v posledni dobe nejakou "malou pubertu", uz z ni vazne nemuzu a vytaci me spoustou blbosti v podstate cely den. opakovane testuje, co si muze dovolit, schvalne neposloucha, odmlouva, chova se jako fracek (schvalne nezdravi, neprosi, dela "kraviny" atd.). nekdy je zlata, ale nekdy je to vazne na hlavu... a ja toho ted mam taky v posledni dobe docela hodne, tak na ni ne vzdy reaguji klidne, respektive dost casto na ni zarvu nebo reknu neco nepekneho, pak je mi to treba lito, ale v danou chvili se proste neovladnu a pak me to mrzi. jak se uklidnujete, abyste na deti nervaly a nebyly sproste? ja jsem obecne dost impulsivni a reaguju asi dost prehnane, nasledne me to mrzi, ale v danou chvili se nejak neovladnu...
|
Ecim |
|
(2.9.2010 22:29:58) Mně pomáhá odejít na druhý konec bytu a praštit s něčím, co nedělá hluk - třeba tričkem, hadrem nebo plenkou.
|
Ecim |
|
(2.9.2010 22:30:52) Je to praktické v tom, že já si ulevím od napětí, ale nedělám kravál.
|
smajska |
|
(2.9.2010 22:31:49) no to ja prave bohuzel rvu a nekdy i dost sproste, pak me to mrzi, ale v ten moment si proste nepomuzu...
|
Ecim |
|
(2.9.2010 22:44:37) Anonymko, já také občas vyletím. Tomu se člověk úplně nevyhne, dá se to jen omezovat. Nehledě na to, že občas člověk musí být důrazný.
|
|
Zuuuza |
|
(3.9.2010 10:09:34) Anonymko, taky mi to sem tam ujede a štve mě to. Je to rychlejší než já Ale nápad s plínou, jak píše, Ecim, se mi líbí.
|
Zuuuza |
|
(3.9.2010 10:09:51) ...pardon, ujela mi tam čárka navíc
|
|
|
|
|
|
Balbína |
|
(2.9.2010 22:33:46) moje dcera je celkem hodná, ale občas má den a není s ní řeč. Držím se, ale pak na ní taky už zakřičím. Snažím se teda nekřičet, ale mluvit dost důrazně (vzhledem k tomu, že jsem hlučná, tak to možná vyjde nastejno..). A hned nato jí v klidu řeknu svoje stanovisko a že na ní nerada křičím, ale že jsem taky jenom člověk atd atd. Když to přeženu, omluvím se jí, že řvát jsem na ní nechtěla nebo že to nebylo opodstatněné a zase vysvětlím stanovisko. Přijde mi, že to ze sebe dostanu a ona to vezme.
|
|
dkkns |
|
(2.9.2010 22:42:18) Taky jsem taková výbušnina ale později mě to mrzí
|
smajska |
|
(2.9.2010 22:44:08) Me to mrzi silene, ale vazne se nezvladam ovladat, coz me sice pozdeji mrzi, ale v danou chvili mi to moc nepomuze :(
|
dkkns |
|
(2.9.2010 22:51:39) asi tak nějak
|
|
Zuuuza |
|
(3.9.2010 10:11:44) Anonymko, ale určitě se pak dceři omluvíš a vysvětlíš, co tě naštvalo, ne? Aspoň to, když už se nedokážeš zastavit... Rozumím ti. Občas jsem výbušnina šílená.
|
|
|
|
cyann |
|
(2.9.2010 22:48:05) Mně se osvědčilo v těhle vypjatých situacích syna odvelet do pokoje (ložnice), ať se tam uklidní a rozmyslí, jestli ještě hodlá dál takhle zlobit. Protože jinak bych ho musela zabít. jako malého jsem ho tam párkrát zamkla, teď mu stačí jenom navrhnout, jestli se nechce jít uklidnit vedle, a on jde. Já si mezitím pustím nějakou hudbu a umyju nádobí, vyluxuju atp., abych ze sebe produktivním způsobem dostala vztek. Je to lepší než ho mydlit nebo na něj v afektu řvát a má to výsledky - minimálně je občas uklizeno...
|
smajska |
|
(2.9.2010 22:52:32) prave taky si budu muset nejaky zpusob najit, nechce se mi na malou rvat, vim, ze bych nemela, ale nejak mam nervy na pochodu a nezvladam to... o litosti po revu mluvit nemusim :(
|
|
Zuzaniela |
|
(3.9.2010 12:46:11) Anonymko - víš kolikrát jsem si říkala, že jsem určitě ta nejhorší matka na světě. Myslím, že to kolikrát nejde se ovládnout nebo někam odejít. Vyjede to a pak to samozřejmě hodně mrzí. Chjo, je to někdy těžké!! A ty děti mi připadají, že se v tom kolikrát vyžívají - točit rodiče
|
|
Veronika, syn 6 let | •
|
(9.9.2010 8:12:37) Taky bych potřebovala syna odvelet do jiné místnosti, bohužel se buď vůbec nenechá a nebo když se mi podaří za ním zavřít dveře, tak pak do nich kope a ničí je :-((, jakou radu ohledně tohoto máte?
|
|
|
jalinka |
|
(2.9.2010 22:54:41) Taky jsem impulzívní a často vypustím z huby něco, co mě pak mrzí. Trošičku mi pomáhá výrok jednoho dětského psychologa, že "dítě má právo na autentickou osobnost svého rodiče")) Prostě snažím se neubližovat, ale úplně se nepředělám...
|
|
Zuuuza |
|
(3.9.2010 10:13:05) Hezky napsáno. Tak nějak
|
|
|