| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Spokojená matka = spokojené dítě?

 Celkem 78 názorů.
 Lassie66 


Téma: Spokojená matka = spokojené dítě? 

(7.9.2010 13:29:30)
Čím dál víc s tím nesouhlasím. V poslední době se to hodně používá, přiznám se, že jsem to i já v minulosti použila. Ale nezdá se mi to, není to prostě pravda - pokaždé.
Když zde Monty řešila, zda odjet do ciziny a syna tu nechat, roznesly jsme jí na kopytech. Já taky ~f~. Jiný příklad - matka, která tráví noci po barech, může být taky OK - ovšem ne tak její děti. Další příklad - půlroční dítě každodenně v jeslích celý den, ačkoliv matka není finančně nucena to takto dělat. Jiný příklad - partner vezme práci v cizině(domů bude jezdit na víkendy). Bude spokojený, zvýší si sebevědomí. Ovšem od vás očekává, že se přizpůsobíte. Budete šťastná, protože je šťastný on?
Podle mě je láska i o tom, že si dokážeme něco odříct pro druhého, případně se pokusit o kompromis. Pokud máme volbu a rozhodneme se jen podle vlastního pohodlí, pak bych zde ono rčení zase tak moc neuplatňovala.
Jiné je rčení "velmi nespokojená a nešťastná matka rovná se nespokojené dítě". Tam je to jiné. Může být. Změna by ale mělo proběhnout i s ohledem na své okolí, zvláště pokud to okolí jsou děti.
Je egocentrismus podmínkou k tomu, aby byly naše děti šťastné? Neměly bychom dělat kompromisy, případně se sem tam přizpůsobit úplně, pokud to děláme pro naše blízké? Není láska i o tom, že někdy uděláme něco, co dělat vůbec ani trochu nechceme, pro někoho jiného? Nepopírám, že jistá forma asertivity a mírná forma egocentrismu je pro zachování duševního zdravé nutná, ale kde je ta hranice?
Co vy na to? A jste spokojené matky?
 babiki 


Re: Spokojená matka = spokojené dítě? 

(7.9.2010 13:33:26)
lassie, samozrejme spokojena matka v ramci jakesi normy, tedy zadne patologicke chovani jako napriklad vysedavani po barech...Podle me je problem spis v tom, ze lide jsou malo tolerantni k nazorum jinych ~d~
kazdy mame sve meze, a kazdy je ma nekde jinde,o tom to je..ja jsem ted doma s tremi detmi a v pohode, i kdyz mi to nekdy leze na mozek, ale zcela chapu, ze pro nekoho je to proste nocni mura, a resil by situaci chuvami a jeslemi...
 Lassie66 


Re: Spokojená matka = spokojené dítě? 

(7.9.2010 13:36:52)
Babiki, právě. Tu míru, kdy je naše rozhodnutí ještě ok, si vlastně určujeme my. Ale není prostě jen alibismus použít ono rčení a nedívat se nalevo napravo?
 babiki 


Re: Spokojená matka = spokojené dítě? 

(7.9.2010 13:37:48)
lassie ja myslim ze naprosta vetsina rodicu zvlada tuto miru dobre odhadnout ~d~
 Kaplanka+kluci 07/05+11/08 


Re: Spokojená matka = spokojené dítě? 

(7.9.2010 13:56:07)
~R^
 Dee Dee+2 kluci 


Re: Spokojená matka = spokojené dítě? 

(9.9.2010 21:24:07)
Babiki, líp bych to nevyjádřila.Je mi jasný,o co jde.Lassie (a ostatní) pořád drtí ty jesle.Mě zas drtí,že se tu neustále předkládá,že musím být 100% doma s dítětem.Myslím,že to je prostě individuální.Já cítím, že čím déle jsem sama doma s dítětem,tím míň se mu věnuju.Není nad to odjet na 4 hodiny do práce a dát dítě babičce.Cítím se pak jako znovuzrozená a mám víc chuti,na mazlení, na cvičení,na stimulaci. Nepracuju,protože musím,pracuju,protože chci.

Každému co jeho jest.Možná,že dítě/děti některých maminek nepřežijí ani minutu bez nich,ale můj syn je u babiček rád.To je na něm vidět.
 Lassie66 


Re: Spokojená matka = spokojené dítě? 

(9.9.2010 21:29:00)
Dee Dee, nečteš pozorně mé příspěvky. Já nedrtím jesle, dokonce jsem se na jesle pro syna letos informovala. Pro dvouletého syna na 2x 6 hodin týdně. A nakonec nechodí do jeslí, ale do miniškoličky. Nevadí.
Co píšu je:
Žádné půlroční dítě neocení kolektiv. Žádné roční dítě nevymění nadšeně mámu za jesle. Jesle jsou institucí, která to zjednodušuje rodičům - velmi malé děti z toho netěží. Někdy není volba a musí se udělat nějaký kompromis(samoživitelky).
Psala bych dál, ale stejně to zase někdo překroutí.
 Lassie66 


Re: Spokojená matka = spokojené dítě? 

(9.9.2010 21:34:23)
Jinak nejsem 100% doma s dětmi, pracuji na částečný úvazek, studuji (do školy to mám cca 100km). Pracovat jsem začala, když bylo synovi něco kolem roku a 3/4. To neznamená, že bych změnila názor na to, že velmi malé děti by se neměly jen tak odkládat, protože "spokojená matka = spokojené dítě. Všechno se dá nějak zdravě vybalancovat.
 Anezka73 


Re: Spokojená matka = spokojené dítě? 

(7.9.2010 14:39:02)
Lasie, až budeš znát odpovědi na tyhle otázky, dostaneš Nobelovku a prohlásí tě za Bohyni.

Život je přece o tom, že ne všechna rozhodnutí jsou vždy ta správná. A kdo ví, jak to má být správně???
A to je ono. Ty odpovědi máme v sobě my. Snažíme se je nalézt. Někdo v Taoistických příručkách, někdo v alkoholu, někdo v přírodě někdo v kostele či mešitě....
Určitá, kultivovaná míra egocentrizmu je třeba, abys vůbec věděla kam jdeš, k čemu směřuješ a dokázala si své uhájit před lidmi, kteří si myslí, že to děláš špatně :-)

Pořád se vracíš k těm jeslím, tak ti to řeknu takhle. Já vím, že jesle byly pro mého syna to pravé a moc nám daly oběma. Mně možnost dělat svoji práci a tím pádem být klidnou a spokojenou matkou svému synovi. Tečka.

Ani já ani syn nejsme jeslemi poznamenaní. Ač do mně pořád někdo šil, uhájila jsem si své a dnes vím, že to bylo dobře.

Myslím, že je v životě hodně důležité respektovat životní cestu jiných lidí. Jen respektovat a nechat je být, i když si třeba myslím, že něco dělají blbě. Je to jejich věc.
I to patří ke kultivaci osobnosti a není lehké se to naučit. Soudit způsobem "podle sebe soudím tebe" je legrační.

Do toho, že dá některá maminka dítě do jeslí v půl roce je ti tak akorát velké prd. To je její volba a není vůbec jednoduchá. Nejsi nucena komentovat všechno a vyjadřovat se ke všemu. Maminek, které z různých důvodů do jeslí své děti daly jsou statisíce a jen ony jsou kompetentní se vyjadřovat k tomu, jaký to mělo význam pro ně a jejich děti.
 kreditka 


Re: Spokojená matka = spokojené dítě? 

(7.9.2010 13:33:52)
Taky se mi ta formulace nezdá co matka alkoholička naložená dwen co den v lihu - ona je spokojená, její dítě těžko...
 boží žena 


Re: Spokojená matka = spokojené dítě? 

(7.9.2010 13:39:22)
no záleží jestli ta alkoholička denně v lihu je spokojená tak aby to mohla přenést na dítě
 Lassie66 


Re: Spokojená matka = spokojené dítě? 

(7.9.2010 13:44:15)
Myslím, že alkoholička naložená denně v lihu ne. Ale jsou lidé, kteří se rádi baví. Děti nechávají doma a přijde jim to ok. Přes den mohou fungovat bez problémů. Takže v pohodě být vlastně mohou.
 boží žena 


Re: Spokojená matka = spokojené dítě? 

(7.9.2010 13:49:37)
no tak jestli fungují přes den, jsou spokojení a dítě to pozná, tak proč ne
že nejsou doma , dítě třeba v noci ani neví
 Lassie66 


Re: Spokojená matka = spokojené dítě? 

(7.9.2010 13:34:17)
A už vidím tu blbou formulaci ~q~. Jistě, že matka, která je psychicky v pohodě, působí na rodinu jinak, než matka vystresovaná a vzteklá. Čili dobrá nálada JE nakažlivá, stejně tak ta špatná. Mé téma se ale týká způsobu, jak matka tuto pohodu získá a zda je výsledkem této pohody vždy spokojené okolí.
 Inka 
  • 

Re: Spokojená matka = spokojené dítě? 

(7.9.2010 13:38:29)
Asi je to myšlené tak, že je spokojená a přenáší tu spokojenost na dítě a když je nespokojená, tak na něj vrčí a je nepříjemná. Ale asi se to nedá vzít, že je spokojená, protože dítě někam odložila a sama zmizela pryč. I když v některých případech i tak.
 Kopřiva Dvoudomá 


Re: Spokojená matka = spokojené dítě? 

(7.9.2010 13:36:49)
Tak mateřství je vždycky kompromis.
Já to "spokojená matka = spokojené dítě" chápu spíš jako takové přesvědčovadlo pro mámy, aby dělaly taky něco pro sebe (protože dost jich má asi sklon k sebeobětování až do úplného sebezničení) :-)
 Lassie66 


Re: Spokojená matka = spokojené dítě? 

(7.9.2010 13:37:17)
To jo, s tím souhlasím ~R^
 babiki 


Re: Spokojená matka = spokojené dítě? 

(7.9.2010 13:38:19)
Koprivo,presne, hlavne v CR ~R^
 Kaplanka+kluci 07/05+11/08 


Re: Spokojená matka = spokojené dítě? 

(7.9.2010 13:57:31)
~R^
 Mlanka, NK 09/05, LA 01/10 


Re: Spokojená matka = spokojené dítě? 

(7.9.2010 16:40:29)
Presne tak! ~R^
A ktera se nesedre az na uplne dno sil, tak neni spravna matka! Prijde mi to nekdy vyslovene fundamentalismus typu "i my jsme trpely, i ty musis" ...

Ja jsem spokojena matka ktera pomerne dost hledi na zajisteni svoji spokojenosti, a moje spokojene deti mi spravnost tohohle pristupu jenom potvrzuji ;-)
 Lassie66 


Re: Spokojená matka = spokojené dítě? 

(7.9.2010 17:19:06)
No já myslím že zde obětech, trpění a sedření se nepadlo ani slovo (kromě tvého příspěvku). Určitě existuje jistá zdravá dávka sobectví, o tom žádná.
 boží žena 


Re: Spokojená matka = spokojené dítě? 

(7.9.2010 13:38:09)
asi se to nesmí brát doslova, jako každé rčení

obecně myslím, že to platí
 Lassie66 


Re: Spokojená matka = spokojené dítě? 

(7.9.2010 13:55:57)
Bordel v bytě vypovídá o tom, že se tam neuklízí ~t~
 Lída,3 kluci a holka 


Re: Spokojená matka = spokojené dítě? 

(7.9.2010 14:46:32)
Ani to ne ~t~ Bordel v bytě vypovídá o tom, že bordelu přibývá rychleji, než se stačí uklízet ~j~
 bláhová Dajána 


Re: Spokojená matka = spokojené dítě? 

(7.9.2010 15:55:41)
Zlatá střední cesta ~x~, a hlavně být srovnaný/ná ~;(( sám se sebou...
 Vokounka 


Re: Spokojená matka = spokojené dítě? 

(7.9.2010 13:50:11)
Uvedla jsi pár konkrétních příkladů, ze kterých je jasné, že když už má žena děti, tak by hlavně měla přihlížet při plnění svého štětstí také na ně.
Dám ještě jeden a zajímalo by mně, co v tomto případě.
Žena opustí manžela a odejde k jinému muži i s dětmi.
V manželství byla dost neštastná, protože nefungoval sex. Už od začátku nebyl hlavním v tom vztahu,ale vyhovovali si s mužem po psychické stránce.Postupem let, žena získala (bůhvíproč)až odpor k sexu s ním. Jenže by mu to nikdy nepřiznala,protože nechtěla ranit. Tak se přemáhala. Ale byla čím dál víc neštastná, frustrovaná a depresivní. Nakonec odešla. Že se objevil zrovna muž, se kterým si v sexu rozumí,to jen urychlilo. Ted je spokojená žena,ale za cenu, že rozbila rodinu. Měla spíš zachovat rodinu i za cenu , že ve třiceti letech vpodstatě skončila se sexuálním životem.Neboť já pochybuji, že to, že někdo někomu přestal voňet,(ba hůř) se dá nějak napravit. Leda tím, že se bude celý život překonávat a nakonec se jí stane chlap i odporný.
A ted babo raď~;).
 Lassie66 


Re: Spokojená matka = spokojené dítě? 

(7.9.2010 13:54:58)
To je příklad za všechny prachy. Každopádně by mě zajímalo, jestli když dotyčná pracovala na těch třech dětech, jestli se jí to s manželem líbilo, nebo ne. Protože 3 děti nejsou vždy 3 soulože, čili dříve to buď bylo dobré, nebo ne. Možná stálo za to změnit partnera v době, kdy ještě ty děti nebyly.
Jinak si nemyslím, že je nutné se vždy přizpůsobovat dětem - to vůbec ne. Ale jít si jen za svým a obhajovat to tím, že když budu spokojená, bude spokojené i mé okolí, není vždy na místě.
 boží žena 


Re: Spokojená matka = spokojené dítě? 

(7.9.2010 13:56:54)
asi by tens vůj odpor k manželoj měla nejdrřív řešit,
třeba chudák ani netušil a začal by se snažit nebo měnit

jinak obecně nejsem zastáncem zachovat rodinu kvůli dětem

ale kvůli sexu bych se asi nerozváděla

nadruhou stanu pokud ona byla depresivní atd, tak to na děti přenášela asi a teď jim může být líp, pokud neztratili kontakt s otcem

no je to někdy těžký~;)
 Vokounka 


Re: Spokojená matka = spokojené dítě? 

(7.9.2010 14:05:05)
boží ženo, ale jak řešit? Sexuální techniky změnit můžeš, ale to, že ti někdo nevoní,fyzicky ti není příjemný, na to asi žádnej sexuolog radu nedá. A chudák chlap, kdyby se to dověděl, že je ženě odporný. Jak on by se mohl změnit? Je to moc smutný, ale já myslím, že to by se mužům říkat nemělo.A hlavně ne, pokud je to slušnej člověk. Pak to řešení má v rukou jen ta ženská.
 boží žena 


Re: Spokojená matka = spokojené dítě? 

(7.9.2010 14:07:52)
no tak říct mu, že je odpornej, to ne
ale řešit proč tomu tak je, kdy to začlo

ale nejak si to neumim asi predstavit
 Ráchel, 3 děti 


Re: Spokojená matka = spokojené dítě? 

(7.9.2010 14:44:26)
přesně tak, řešila bych, proč to začalo. určitě to tak nebylo od začátku, to by si ho nebrala, takže nějaká příčina se tam musela objevit časem. myslím, že ta žena měla v sobě něco nevyřešeného a promítlo se to do sexuální oblasti.
 Vokounka 


Re: Spokojená matka = spokojené dítě? 

(7.9.2010 14:53:49)
Možná to tak bylo,ale jsem si jistá, že ona to řešila naprosto určitě. A dlouho a bolestně, protože nebyl nikdo, komu by se v té době svěřila.Považovala to za svoje selhání. A snad prý jednou řekla nějaké psycholožce, že jí nějak přestal bavit sex( o odporu prý nemluvila nikdy)a ta jí řekla, že má být trpělivá. Tak byla trpělivá a čím dál víc v prd...
 Ráchel, 3 děti 


Re: Spokojená matka = spokojené dítě? 

(7.9.2010 15:01:57)
taky jsem měla různá období, kdy mě to z nějakého důvodu nebavilo, manžel taky a vždycky jsme se o tom normálně bavili. možná i díky tomu se to vždycky zase přehouplo. podle mě v tomto směru je základem otevřená komunikace a společné hledání řešení. teď zrovna to baví oba, tak to je prima :-) a díky zkušenostem už vím, že i kdyby to chvíli zase "nešlo", tak to zase přejde.
 Vokounka 


Re: Spokojená matka = spokojené dítě? 

(7.9.2010 15:06:33)
Ráchel, šťastná to žena,budiž Ti přáno~x~.
Někdo se holt k tomu musí doprácovávat déle a dělá při tom různé kotrmelce.
 Ráchel, 3 děti 


Re: Spokojená matka = spokojené dítě? 

(7.9.2010 15:15:21)
ale jo, to je mi jasný, že každej dělá nějaký blbosti, já taky ~;) to jen, že mi někdy připadá, že lidi sváděj svoje rozhodnutí na něco "co nešlo ovlivnit", a ono to ovlivnit třeba šlo ~d~
 Ráchel, 3 děti 


Re: Spokojená matka = spokojené dítě? 

(7.9.2010 15:04:06)
jo a ještě - pokud ani psycholožce nebyla schopná to vybalit p pravdě, tak má holka fakt problém sama se sebou ~d~
 Vokounka 


Re: Spokojená matka = spokojené dítě? 

(7.9.2010 14:07:47)
Vím, že se snažila s ním spát, ale bylo jí to čím dál víc zatěžko.Tak oddalovala, vymýšlela výmluvy... On byl úplně normální, slušnej, hodnej člověk.
Milenec nepřicházel do úvahy, to by mu nikdy( tomu manželovi) neudělala,aby ho za zády podváděla a dělala z něj blbce.
 Lassie66 


Re: Spokojená matka = spokojené dítě? 

(7.9.2010 14:09:42)
No a co sex na počátku vztahu? 3 děti nevzniknou za měsíc. Muselo to být špatné už tehdy.~d~
 Vokounka 


Re: Spokojená matka = spokojené dítě? 

(7.9.2010 14:22:53)
No co vím, tak si vyhovovali po psychické stránce. Na začátku vztahu přehlídla varovný signály, nechtěla tomu asi věnovat pozornost. Otěhotněla poprvé a pak vše připisovala jiným věcem...prostě nepřipisovala tomu, že to v posteli za moc nestojí velkej význam,určitě ne v počátku vztahu.
 Lassie66 


Re: Spokojená matka = spokojené dítě? 

(7.9.2010 14:11:48)
Valkýro, ale jak to uhrát s manželem, který se tě každou noc snaží ukecat? Jak dlouho se to dá?
 Klára 
  • 

Re: Spokojená matka = spokojené dítě? 

(7.9.2010 14:30:08)
Tak podle mě hlavně měla o tom s mužem měla mluvit od začátku, a ne to omlouvat tím, že jí ho bylo líto. Když ho nakonec opustila to už jí ho líto nebylo? To teda nějak nechápu. Podle mě když něco nevyhovuje, tak se o tom mluvit musí, ne říkat, že je jí chlap odpornej, ale přiznat, že něco není příjemný a hledat co příjemný je....myslím, že takhle to otevřeně řešit je pro toho chlapa tisíckrát lepší než mu nic neříct a pak ho kvůli tomu opustit..Jak mohl něco změnit, když ani nevěděl, že někdo o nějakou konkrétní změnu stojí? A to, že někdo v sexu přestaně vonět podle mě většinou vzniká postupně a je potřeba řešit to pokud možno hned jak to vznikne....ale kamarádka se asi styděla a nakonec se řešení našlo jiné....Doufejme že i ten její chlap najde někoho s kým bude spokojený.
 Vokounka 


Re: Spokojená matka = spokojené dítě? 

(7.9.2010 14:36:21)
jojo, ten už je dávno štastně ženatej:-)
ale je fakt, že to co říkáš se hezky píše tady a hůř řeší opravdu v reálu. Já fakt nevím, jak řešit takové naprosté intimnosti. Např. pach svého potu těžko změnímě a ten právě NAPŘÍKLAD může vonět nebo ne. a za to, že se stalo postupně mohla? A jak to to zarazit v počátku, vždyt pořád doufala, že se to zlomí, že to v sobě překoná...jak o tom mluvit...
 Vokounka 


Re: Spokojená matka = spokojené dítě? 

(7.9.2010 14:40:51)
Já si myslím, že tím, že by se přetvařovala pozbytek života by mu prokázala taky medvědí službu. Vždyt on si to ted může naplno užívat s někým , kdo ho plně ocení:-)Sice mu ublížila, ale vztah by měl fungovat a ne to být jen zástěrka. Děti se otcem vídají, vztahy mají mezi všemi výborné.žádné hádky, nenávisti,naschvály,jen spolu nemohli žít jako partneři. jako rodiče si vychází vstříc ve všem.
 Klára 
  • 

Re: Spokojená matka = spokojené dítě? 

(7.9.2010 16:10:08)
Jo, třeba to pro ně takhle bylo fakt lepší....ale i když to není jednoduché, jde o tom mluvit - když mi smrdí chlapův pot, tak to jde třeba nějak ovlivnit vůněmi..samozřějmě všechno učinit nelze a možná taky ne s každým chlapem jde o takových věcech mluvit, já to zrovna teď trochu řeším, proto jsem na to asi reagovala...beru teď ze zdravotních důvodů anitkoncepci a na sex jsem přestala mít chuť, nejdřív jsem se párkrát přemohla, ale pak jsem to příteli řekla, že nevím, co děje, že je to asi tou antikoncepcí...tak pro mě je v tuhle chvíli lákavé s ním si vyměňovat masáže apod. a pro něj - dělám mu to rukou apod., klasická soulož pro mě ale teď lákavá není...hledáme prostě spolu co jde a co ne...ideální to není a já se těším až antikoncepci brát přestanu...na druhou stranu, třeba to, že jsem to příteli řekla mi ukázalo, že je fakt ohleduplnej, zajímá se o to, co chci a nenutí mě do ničeho, co nechci....a sama na sobě jsem cítila, že než jsem mu to řekla, taky se mi začal sex s ním protivit, protože já do toho chuť neměla a bez chuti to prostě je jen takovej hloupej obtěžující akt a štval mě, že on chuť má a necítí, že já ne....
 Vokounka 


Re: Spokojená matka = spokojené dítě? 

(7.9.2010 14:23:54)
No to je právě ta otázka, co je menší zlo.
 Petra 
  • 

většinou to tak bývá... 

(7.9.2010 13:55:38)
...do 12ti let.
To je dítě hodně jakoby vnitřně spojeno s matkou a je to i nadálku.
Je to prostě pokračování z těhotenství, kde nikdo nepochybuje, že tohle spojení - spokojená matka=spokojené dítě - funguje. A trvá to do 12.tého roku - i přírodní národy jakoby vědí, že den 12. tých narozenin je něco zvláštního, dítě jakoby "dospěje", odpojí se od maminky, je najednou samo za sebe. Proto se 12.té narozeniny často až magicky u těchto národů oslavují s celými rituály.
Funguje to fakt i nadálku - u biologické matky, takže i se to bohužel projevuje i u adoptovaných dětí a dětí v pěstounské péči - jsou navázané na biomatku do svých dvanáctin.
Takže k Monty a jejímu odjezdu do ciziny bych řekla - ano - pokud bude spokojeněší, než je teď. Není to o tom, zda se dítěti bude nebo nebude stýskat, to bude určitě, ale o tom, zda bude klidné, vyrovnané, spokojené - to je pocit tam uvnitř....u srdíčka.
 Lassie66 


Re: většinou to tak bývá... 

(7.9.2010 14:05:57)
S tím nesouhlasím V dospívání dítě potřebuje někoho blízkého, v případě Monty se jedná o nejbližšího rodiče. A mnoha lidem chybí rodiče i v dospělosti.(Ale tím neříkám, že nemůžeme odjet od třicátníka ~t~).
 16.5Salám&Lajka14 


Re: většinou to tak bývá... 

(7.9.2010 14:15:03)
Obávám se, že to, v jaké prdeli teď jsem na syna taky nepůsobí moc blahodárně. Takže je otázka, jestli mne za pár měsíců nepošle do háje sám, protože už to nebude schopen akceptovat. ~;)
 Evka13 


Re: většinou to tak bývá... 

(7.9.2010 14:17:49)
- a co takhle nechat to na synovi, kdy tě pošle tam, kam si myslíš, že tě pošle?- možná se budeš divit, kolik lásky a trpělivosti s námi ty děti mají, někdy nestíhám koukat, jak rychle mi dokážou něco odpustit
 16.5Salám&Lajka14 


Re: většinou to tak bývá... 

(7.9.2010 14:34:24)
Evko,
mého syna stejně nejvíc zajímají moje peníze, který teď ani nemám, takže pro jeho zdravý a nepokřivený psychický vývoj by mu možná jen prospělo, kdyby zůstal nějaký čas jen s tátou. Třeba by si jich potom víc vážil a dokázal vidět i to, co je za těmi penězi. ~:(
 babiki 


Re: většinou to tak bývá... 

(7.9.2010 14:44:29)
Monty, mozna by mu prospelo i zacinat znovu s tebou nekde v cizine...memu to prospelo, dodnes si pamatuje, jak jsme zili skromne, jak to bylo tezke, ze mu lide nerozumeli...
 Ráchel, 3 děti 


Re: většinou to tak bývá... 

(7.9.2010 14:47:15)
no, holka, jestli tvýho syna na tobě OPRAVDU zajímají jenom tvoje peníze, tak na to lze říct jenom "jaký si to uděláš, takový to máš". ale v reáu o tom dost pochybuju, že to tak je.
 Petra 
  • 

Monty, 

(7.9.2010 14:48:12)
chodím sem číst, ale moc nepřispívám. O tobě si myslím, pokud to říct můžu, když jsem nebyla o názor vůbec žádána :o), že jsi hodně moc inteligentní, hezká, charismatická ženská..ale že si moc nevěříš a hlavně poslední dobou trochu nevíš, kudy kam....
Ono je toho víc, co z tebe cítím, ale to nemůžu psát na veřejnou diskuzi, to by bylo moc osobní.
Přeju ti, abys svoje štěstí našla....a lásku...ale tu si člověk musí dát hlavně sám, nečekat na jiné.
P.S. - vlastní zkušepost.

Na tohle je fakt dobrý film "Tajemství", který se tu na Rodině odsoudil - a hlavně to rčení, že člověk sám sebe musí milovat, přetékat láskou...a pak ta přetékající láska zasáhne i ty kolem.....a přitahuje to k němu jiné lidi, stejně naplněné láskou. Žíznivý člověk nemůže dát jinému napít, když sám nemá...a druhému můžeme dát jen to, co sami máme. Občas se potkávají vyprahlé byosti a chtějí, aby jim ten druhý dal lásku...ale to musí být vzájemné. Každý chce být milován, každý chce lásku....i zvířátka akytičky to chtějí..ale začíná to u milování sama sebe, to není sobeckost, je to přirozené.
Omlouvám se, pokud jsem byla příliš osobní, ale tenhle poslední odstavec je zobecněí, co platí pro všechny lidi.
 Petra 
  • 

Re: většinou to tak bývá... 

(7.9.2010 14:40:54)
Je to o tom pocitu, a je to i o tom si to třeba jen vyzkoušet. Prostě jaký to je. Jestli někde jinde na člověk čeká něco jinýho, lepšího. Někdy člověk utíká před sebou samým, hledá něco, co si myslí, že je daleko, prostě chce žít JINAK.
Někdy to najde v práci, v zamilovanosti, někdy v jiném státě.
(nečetla jsem onu zmíněnou Montynu diskuzi teda).
Ale to, co člověk hledá, je uvnitř, v něm samotném, proto ta nespokojenost, proto ten "hon" za něčím. Nic, co je a existuje, to nač se dá sáhnout - nic člověku nedokáže dát vnitřní spokojenost, ta se skrývá jinde. A je jedno, kde člověk je.
Ale jde o to - zkusit. Třeba někde jinde, v jiné zemi, člověk najde impuls, jak změnit to uvnitř...to jsou POZNÁNÍ, a o ta jde.
Pak se člověk může buď vrátit domů, vnitřně jiný anebo hledat dál nebo zůstat.

Byla jsem "odložena" mamkou, která emogrovala do USA, když jsem šla do první třídy, odtržena od babičky, která mne milovala a dána k "lepší" babičce, která mi mohla zajistit lepší vzdělání, lepší podmínky k životu. Něco, co jsem nepotřebovala, potřebovala jsem tenkrát lásku. Ale nespokojená mamka mi ji nedokázala dát a necítila jsem ji ani od druhé přísné babičky. Tak jsem žila rok a půl, než se mamka vrátila zpět domů, nemohla v cizině vydržet....a je pravda, že mamce jsem to, že mě tu nechala, dlouho nemohla odpustit. Měla jsem strašný pocit osamění, pocit odtržení. Kdyby mne bývala nechala u druhého milovaného člověka, nevadilo by mi odtržení od ní....takhle jsem ztratila celé dosavadní zázemí.
Mamka taky spokojenost nenašla, našla zemi nekonečných možností, svého manžela, něco, co tehy v r. 72 by tady v ČSSR nikdy nepoznala, ale spokojenost - tu ne, byla ještě nešťastnější než tady.
Všechno jsem pochopila až potom, až když jsem byla velká.
Našla ale poznání, že má ráda svou zemi, svoji maminku, mě, že chce prostě DOMŮ.

přesto říkám - jo.....zkusit to, zkusit odjet a podívat se, jak by to vypadalo, jak bych se cítila...vyzkoušet. Jinak člověk NIKDY nebude vědět a bude si říkat - měla jsem to udělat.
A dítě nechat mezi milujícími lidmi. Vysvětlit, dát slib návratu, návštěv a vždy dodržet.
 Stáňa a dva kluci 


Re: Spokojená matka = spokojené dítě? 

(7.9.2010 13:55:40)
Lassie, ani nevíš, jak mi protentokrát mluvíš z duše...
 Lassie66 


Re: Spokojená matka = spokojené dítě? 

(7.9.2010 13:56:21)
Jak protentokrát? ~o~ ~:-D
 Stáňa a dva kluci 


Re: Spokojená matka = spokojené dítě? 

(7.9.2010 13:59:59)
~t~~t~ je to určitě častěji, než si myslíš~t~. Ale to víš, nikdo není úplně stejnej jako já~t~, tudíž se vždycky najdou nesouhlasné názory~;).

A k tomu rčení, často může být pravdivé, nicméně ve spoustě případů slouží jen jako zástěrka vlastního ega.
 Stáňa a dva kluci 


Re: Spokojená matka = spokojené dítě? 

(7.9.2010 14:10:02)
K těm otázkám, myslím, že nejdůležitější je vždycky se ptát sama sebe, jestli to, co chci, je zároveň i tím nejlepším pro mé blízké, jestli to fakt není jen závan egocentrismu a prosazování vlastních přání na úkor jiných.
Dost mi vadí, že slovíčko "obětovat" dostává ve zdejších diskuzích pomalu nádech sprostého slova. Já ho tak nevnímám, i když si uvědomuju, že má různé stránky výkladu. Občas něco obětovat pro druhého není vůbec špatné, navíc pokud to člověk dělá z lásky, tak osobně to pak už necítím vůbec jako oběť, ani mi to tak nepříjde.
Hranice zdravé asertivity, ega a schopnosti něco dělat pro druhé jsou velmi blízko sebe, asi jako u všeho v životě, takže je někdy těžký to vybalancovávat:-).

jo a jsem momentálně nejspokojenější v celým svým životě..
 Lassie66 


Re: Spokojená matka = spokojené dítě? 

(7.9.2010 14:11:00)
Protentokrát souhlasím ~:-D
 Stáňa a dva kluci 


Re: Spokojená matka = spokojené dítě? 

(7.9.2010 14:11:54)
~:-D~3~
 Stáňa a dva kluci 


Re: Spokojená matka = spokojené dítě? 

(7.9.2010 14:22:07)
Valkýro, ale mám takový pocit, že zrovna tenhle popis sedí na ten způsob oběti, který není zdravý, a že je už za hranicí, daleko i za tou mou. A dost často je to ve vztazích, kde žena nemá úplně v pořádku vlastní sebevědomí a tak dává a dává a za manžela má většinou těžkýho sobce a macha...Zevšeobecňuju, možností je určitě vícero....
 Lisel 


Re: Spokojená matka = spokojené dítě? 

(7.9.2010 14:04:43)
Souhlasím s tím co jsi tu napsala. Já jsem spokojená, někdy více, jindy méně. Snažím se aby celá moje rodina byla v pohodě a to je hlavně o kompromisech.
 Evka13 


Re: Spokojená matka = spokojené dítě? 

(7.9.2010 14:06:54)
... a nešlo by tu rovnici otočit? co když spokojenost matky vyplývá i z toho, že vidí své dítě spokojené, šťastné? mě to hodně nabíjí, ty záchvěvy štěstí..
 Lassie66 


Re: Spokojená matka = spokojené dítě? 

(7.9.2010 14:08:31)
To určitě. A naopak - syn je v období vzdoru, pořád se vzteká a něco se mu nelíbí, a to mě vybíjí ~t~
 Evka13 


Re: Spokojená matka = spokojené dítě? 

(7.9.2010 14:15:40)
no, taky netvrdím, že štěstí je permanentní, spíše tomu říkám záchvěvy štěstí, protože je to hodně vzácné- ta shoda na obou stranách~;((
 Rokytka 


Re: Spokojená matka = spokojené dítě? 

(7.9.2010 14:12:33)
Optimální je, když matce přináší spokojenost to, že může udělat něco pro své dítě ~t~ Jako já ~b~
Jinak souhlasím.
Hodně je to také o povaze. Jsou lidé, kteří prostě nebudou spokojení nikdy. Znám matky krásných, hodných a zdravých dětí, které si na ně neustále stěžují (často před nimi samými - jak mě je těch dětí líto ~a~), znám matku, která má kompletní rodinný "backup" na hlídání a může si dělat ve volném čase co chce, a stejně naříká, jak je to náročné, matku, kterou tak strašně mateřství otravuje, že by nebyla spokojená ani kdyby byly děti v jeslích 24 hodin denně a ona je jen chodila po práci navštěvovat a tak dál...
Spokojená matka tedy vůbec není podle mě ta, která má všechno, co chce a co JI uspokojuje, ale která umí najít spokojenost v tom, co má, a výzvu (nikoli problém) v tom, co nemá.
 Lassie66 


Re: Spokojená matka = spokojené dítě? 

(7.9.2010 14:15:08)
~g~
 Stáňa a dva kluci 


Re: Spokojená matka = spokojené dítě? 

(7.9.2010 14:15:15)
Lucig, naprosto přesný~R^. TAky mám pocit, že je to hodně o tom dělat s láskou a ráda to co musím a těšit se z toho, co mám a většinou toho je vcelku moc...
 Stáňa a dva kluci 


Re: Spokojená matka = spokojené dítě? 

(7.9.2010 14:26:41)
VAlkýro, no jo, ono je to právě o tom vybalancovávání, jasně, že pokud budu dělat práci, kterou budu nenávidět, tak tam nebudu trčet celej zbytek života a svádět to na tuhle větu. Pokud tam budu,tak je to spíš o strachu ze změny. Ale ve spoustě případů stačí třeba změnit úhel pohledu na danou věc, neprotivit si to, něco si na tom najít...
 Ráchel, 3 děti 


Re: Spokojená matka = spokojené dítě? 

(7.9.2010 14:52:56)
jo, souhlasím a myslím si, že spokojenost je v určitém směru věc rozhodnutí.
taky je to hodně o vděčnosti - jestli si uvědomujeme, co všechno dobrého nás v životě potkalo.
 Ivet 
  • 

Re: Spokojená matka = spokojené dítě? 

(7.9.2010 14:22:13)
Nemusi se hned jednat o vysedavani nebo nevysedavani v barech, aby matka byla spokojena ci nespokojena. Ja jsem se "musela" odstehovat za manzelem do ciziny. Jsem spokojena, relativne...Mam hodneho, milujiciho manzela, ale chybi mi socialni zivot, socialni kontakty. Chybi mi zajit si s kamoskama na kaficko, kdyz je manza celej den v praci, splknout se sousedkou... Neni problem v reci, tu ovladam da se rict velice dobre. Problem je v tom, ze lide tu jsou trochu vic uzavrenejsi. Cili jsem na jedne strane spokojena, na druhe nespokojena a vim, ze pokud nejsem v klidu, na dceri se to odrazi. A ted musim valit pro moje spokojene dite do skoly:-)
 Hilly. 


Re: Spokojená matka = spokojené dítě? 

(7.9.2010 14:29:55)
To je nesprávně pochopeno. Spíš je toto pravidlo o určitém duševním rozpoložení matky. Děti jsou jako houby, zvláště ty malé, a nasávají emoce rodičů velmi intenzivně...Takže jak mi říkal jeden porodník...když vidí matku se sklony k hysterii, může se vsadit, že bude mít uvřeštěné dítě.

Takový ty egocentrický manýry, jako šoupnout dítě na celý den do jeslí, odjet od malého dítěte na rok pryč, nebo nasávat po barech a o dítě se nestarat jsou samozřejmě úplně o něčem jiném.
 Lůca+2 


Re: Spokojená matka = spokojené dítě? 

(7.9.2010 15:16:07)
Tak jsem si konečně přečetla to Monty téma o tom odchodu, když jsem tu o tom už tolikrát slyšela. Stejně tak jsem hodněkrát slyšela o udání Killiho, ale nic o tom nevím, asi si to budu muset dohledat, abych měla přehled.
No ale, z toho co psala Monty mi je dost úzko, jen doufám, že nic takového neudělá. Malinko to vystihují příspěvky na konci, napsané až několik dnů po založení tématu....jinak, je mi z Monty smutno, také z Insuly...jsou to fajn a hodné ženské a stále se něčím trápí a jsou v podstatě nešťastné ~n~ mrzí mě to ~n~ jsem na tom nyní také dost mizerně, ale utíkat od dítěte...NIKDY! Nemohla bych začínat na novo a být šťastná při vědomí, že mé dítě se trápí. Celkově bych nemohla být šťastná bez něj, i kdyby bylo spokojené. Máma má být s dítětem a být tu pro něj...
Omlouvám se za odbočení....
 cyann 


Re: Spokojená matka = spokojené dítě? 

(7.9.2010 15:32:41)
Tohle je moc ošidná otázka. Vždyť přece spokojenost nemusí vyplývat z egocentrismu, a zároveň oběť matky nemusí nutně dítěti přinést spokojenost... Podle mě není zdravé, když v rodině jeden vše obětuje pro jiného, a je jedno, zda jde o dítě. Dítě se musí přece naučit, že je někdy třeba se přizpůsobit.
Můj syn se to třeba naučil právě v jeslích a ve školce. Jsme spolu sami dva, a kdybych se mu pořád a naplno "obětovala", tak má vlastně pořád full servis... Tři dny týdně v jeslích mu od necelých dvou let zázračně svědčily, já se "obětovala" ve zbytku času.
Chápu, že v početnějších rodinách se to dá naučit i jinak. Ale nikdo nemůže vědět, jak to zrovna má někdo jiný. Dokonce i oběť může pro každého znamenat něco jiného. Moje máma se např. domnívala, že bych se měla "obětovat" a nechat tříletého syna na dva roky s ní, když jsem jela pracovat do zahraničí. Já byla "sobec" a tahla jsem ho s sebou. A troufám si tvrdit, že jsme oba velmi spokojení, syn i já. Pro jiné bych se ale měla "obětovat" a nikam nejezdit, jenže mě nedostatek peněz naprosto psychicky ubíjí, navíc jsem v tom viděla pozitivní příležitost i pro syna...
 Lassie66 


Re: Spokojená matka = spokojené dítě? 

(7.9.2010 17:47:53)
Eleonor, právě, že to tak být může, ale nemusí. O čem píšu je, že to rovnítko nemusí vždy být správně. A ještě jednu věc jsi přehlédla - já jsem psala o matkách, které dítě do jeslí dávat nemusí. A věděla jsem, že se toho někdo chytí, proto jsem to k tomu ještě speciálně připsala ~;). No, nevadí.
 Lassie66 


Re: Spokojená matka = spokojené dítě? 

(7.9.2010 17:54:38)
Navíc si myslím, že půlroční dítě šťastnější v kolektivu dětí nebude. ~l~
 Binturongg 


Re: Spokojená matka = spokojené dítě? 

(7.9.2010 17:33:35)
Lassie - krásně napsáno, skvělá úvaha, tos měla dát na hlavní stranu ~R^ ~:-D

Ještě mě napadlo - jestli ono těm dětem matek, které jsou nejspokojenější, když jsou od dětí co nejdál, není lépe a nejsou taky spokojené, ani o tom neví ~;)
 Tenna /2 


Re: Spokojená matka = spokojené dítě? 

(7.9.2010 18:46:54)
Já to rčení vnímám jako zkratku, stoprocentně to samozřejmě neplatí, to by byl moc jednoduchý recept na štěstí. Je tím myšleno asi hlavně to, že frustrovaná matka může přenášet své rozpoložení na děti a naopak, pohodová vytváří pohodovou atmosféru. Ale do určité míry je myslím každá normální matka schopna se vyrovnat s momentální osobní nepohodou, aniž by tím dítě utrpělo. A spokojená žena udělá spokojeným své dítě samozřejmě pouze tehdy, pokud bere ohled na jeho potřeby, nikoliv jen na ty své.

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2024 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.