Binturongg |
|
(26.1.2011 11:14:16) Napadlo mě to v souvislosti s některými příspěvky v kočičích tématech.
Naše rodina sbírá opuštěné a nemocné kočky už léta. Neodvažuji se to spočítat - za posledních 20 let cca 25-30 "kožešin" ???
Doposud se nám nikdy nepřihodilo, že by se některá z koček, kocourů a různě starých koťat, nestala postelovou, vyžranou, rozmazlenou obludou.
Je ale pravda, že odrostlých koťat (cca půlročních) bylo dost málo, ovšem ani s těmi nebyly problémy.
Proto se ptám - když je původně zdivočelá půlroční kočka chovaná v bytě, může se stát, že se neochočí a zůstane nekontaktní a bázlivá? Proč? Starší kočky s tím nemají problém
|
Ikara |
|
(26.1.2011 11:23:05) Asi to bude povahou, některé kočky jsou bázlivé a jiné odvážnější. Měli jsme kocoura, který si na nás sice zvykl, ale nikoho cizího nestrpěl. Prostě zalezl a vylezl, až když návštěva vypadla. A takhle bojácný byl od narození. Ale obecně si myslím, že každá kočka se dá vymazlit, když se člověk dostatečně snaží.
|
Ajlina | •
|
(26.1.2011 11:30:51) Binturong asi narážíš na můj příspěvek, ale já si to skutečně myslím, že koťě, které se odchytne jako starší už se obtížně ochočuje a zůstane takové polodivoké celý život
|
Binturongg |
|
(26.1.2011 16:21:40) Ajlina - nejen na Tvůj příspěvek. Mě by zajímalo, jestli s tím máš zkušenost, nebo si to jen myslíš, protože já takovou zkušenost nemám, ale teď se trochu bojím nacpat velmi divoké kotě své známé do bytu... Nepochybuju, že z kočky bude postelový tvor, ale...
|
|
|
|
neznámá |
|
(26.1.2011 11:36:05) Já mám s takovýma kočkama špatnou zkušenost, většina nikdy ůplně nezkrotne. Přijdou k misce, naučí se tolerovat známé lidi, ale nikdy to nebudou mazlíci. Ale nikdy jsem nezkoušela brát je domu, přišli mi venku šťasný. Ale mám i zkušenost z opačné strany. Kotě odchované v bytě, bylo od malička odtažitý. Snáší pouze mne a manžela, většinu roku tráví venku, domu přijde pouze v největší zimě se ohřát. Tam je to podivínská povaha.
|
neznámá |
|
(26.1.2011 11:45:37) Napadá mě, že jim chybí kontakt s lidma v batolecím věku (nevím jak to nazvat u koťat), socializace ve vhodném věku. Na co si jako malé koťata nezvyknou , těžko dohánění jako puberťáci. U starších divokých koček, ty možná v koťěcím věku prožily kontakt s člověkem, proto často zkrotnou.
|
|
|
zuni |
|
(26.1.2011 12:08:37) Úplně to nebude zapadat do tvé otázky, ale naši mají kočku, ke které myslím taky přišli nějak jako k toulavému kotěti, a ona když byla nemocná a musela mít límec, a tudíž ji chtěli udržet doma, tak zvládla vylézt pootevřenou horní částí dvojtého okna a skočit z 1. patra (do měkké hlíny). Ta rozhodně gaučovka není ani trochu. Naopak
|
zuni |
|
(26.1.2011 12:09:24) Jinak svoje lidi má ráda a tak, ale asi si myslí, že "doma dobře, ale čeho je moc toho je příliš "
|
|
|
Jája | •
|
(26.1.2011 12:52:02) Dcera má kočku. Má ji odmalička, od koťátka. Kočka je neskutečně plachá. Když do místnosti přijde někdo cizí, kočka zaleze a "není". Mazlí se pouze s "domácími" lidmi.
|
|
MrakovaK |
|
(26.1.2011 20:28:28) taky sbíráme, zatím jsme je udávali, některé nám zůstaly. Všechny se staly postelové, i jedna hodně divoká kočka nedůvěřivá po kastraci zkrotla. Ale nikdy jsme nechytily kočku, která by se nedala chytit. Všechny k nám dobrovolně šly, když jsme je volaly, takže svým způsobem krotké byly. Volně pobíhající kočky nezraněné, které za námi nechodí a bojí se nás prostě necháváme venku.
|
|
karma |
|
(26.1.2011 22:07:55) Já teda s kočkama nemám lautr zkušenost, jsem vysazená na čoklíky, ale manželovi rodiče bydlí v domku, alias kočky, které chrlí koťata se tam vyskytují, stará se o ně babička, milovnice zvířa s neobvyklým talentem ochočit cokoli (snad by zvládla i tyranosaura), JEDINKRÁT jsem zažila kotě, které bylo totální asociál, ačkoli je povila kočka, zasloužilá matka, babička a prababička kéoťat různých povah a barev. Shodli jsme se s manželem, že snad otec byl divoký kocour, chovala se fakt divně: už coby koťátko třeba babičku při krmení sekla (opakovaně), když rodila koťata, schovávala je (ostatní vždycky babičku k porodu "přivolaly)
|
|
Meta |
|
(30.1.2011 19:34:11) Měli jsme kdysi takového divočáka, z hájenky, chytali nám ho v kožených rukavicích. První týden nevylezl zpod postele, pak už vylézal na žrádlo a časem se ochočil normálně. Žádný obrovský mazel z něj tedy nebyl, ale kočičí osobnost to byla obrovská. Dožil se nádherných 18 let.
|
|
|