Radou (06,09,14) |
|
(19.1.2013 12:00:35) Já po tom toužím už od svých nácti let. Ani nevím proč. Ale manžel se hodně zdráhá. Nejvíce se bojí toho, že dítě budeme muset po nějakém čase předat jiné rodině a to by asi neunesl přes srdce. Takže dokud se neshodneme, nemůžeme nikomu pomoct. Jinak si vzpomínám na to, jak si pro jednu mou spolužačku ve vyučování přišla ředitelka a řekla jí, ať si sbalí věci. Od té doby už jsme ji neviděli. Po čase jsme se dozvěděli, že je v děcáku. A mě zůstal její památník, který jsem ji už nikdy nestihla vrátit.
|
maceška |
|
(19.1.2013 22:08:22) Radou, do pěstounské péče se umisťují i děti, jejichž rodiče nejsou způsobilí k právním úkonům, tzn. nemohou se o své děti postarat dlouhodobě. Jsou tedy zbaveni rodičovské zodpovědnosti a děti jim nemohou být vráceny zpět. Mnoho dětí v ústavní výchově má perspektivu návratu zpět do původní rodiny velmi nízkou. Nebo jsi myslela dát je do jiné pěstounské rodiny? To se týká jenom profesionální pěstounské péče, ta klasická, dlouhodobá, střídání rodin nepředpokládá.
|
Radou (06,09,14) |
|
(23.1.2013 18:03:43) Maceško, my tak nějak přepokládáme, že děti z pěstounské péče přejdou dříve či později do rodiny, která je bude trvale adoptovat. A nebo se vrátí zpátky ke svým rodičům. Pokud jsou rodiče nějakého dítěte zbaveni zodpovědnosti z péče, potom nechápu, proč by takové dítě nemělo být rovnou adoptováno? Já této problematice pramálo rozumím.
|
maceška |
|
(23.1.2013 19:33:46) Prostě proto, že žadatelé o adopci chtějí malé, bílé a zdravé děti. Takové děti se adoptují snadno, ale v ústavech žije také mnoho dětí, které nesplňují tato kritéria. Pro ty je potom pěstounská péče jedinou šancí na život v rodině.
|
Radou (06,09,14) |
|
(25.1.2013 23:16:00) A jaký je vlastně rozdíl mezi pěstounskou péčí a profesionální pěstounskou péčí?
|
123456 | •
|
(26.1.2013 10:31:51) Myslím, že pojem profesionální je zavádějící. Existuje pěstounská péče a pěstounská péče na přechodnou dobu. Do té přechodné je svěřováno dítě na max. 12 měsíců. Do té doby se jeho situace "musí" vyřešit. Odejde k "dlouhodobým" pěstounům, zpět k rodičům, do ústavní péče, do adopce ... "Profesionální" je spíš takový mediální název, řekla bych.
|
maceška |
|
(26.1.2013 11:04:59) Myslím, že pojem "profesionální" se používá proto, že se jedná o novou profesi na trhu práce: pěstoun na přechodnou dobu. Tento člověk pobírá mzdu za to, že přijímá průběžně po celou dobu, co tuto profesi vykonává, děti v kritické situaci, které přišly o své přirozené rodinné zázemí a není dosud trvale vyřešena jejich situace. Měli by tedy nahrazovat to, co nyní dělá dětský domov. Rozdíl je jednak v kapacitě umístěných dětí, jednak v celkové filozofii řešení dočasné péče o dítě (děti). V ústavu je dětí mnohem více a personál, který zajišťuje chod zařízení a výchovu dětí, zatímco v rodině jsou pro dítě k dispozici rodinné modely, dítě má jistotu výlučného vztahu, atd. Tedy z hlediska vývoje, zejména citového a emočního, se jedná o kvalitativní posun péče o děti v krizové situaci. To ale nic nemění na tom, že je nutné následně a co nejrychleji řešit situaci dítěte trvale. Buď sanací původního rodinného prostředí a návratem dítěte zpět do rodiny, nebo nalezením náhradní rodiny trvalého charakteru. Ta může být adoptivní nebo pěstounská. Samozřejmě se může stát, že se řešení pro konkrétní dítě do 12 měsíců nenalezne a dítě bude muset být umístěno v jiném typu péče, vč. možnosti ústavní výchovy.
|
Radou (06,09,14) |
|
(27.1.2013 23:53:27) Maceško, děkuju za vyčerpávající odpověď. Ještě mě ale napadá jedna otázka... proč by dítě, které se dostane do krátkodobé pěstounské péče a nenalezne se pro něj řešení, nemohlo jednoduše zůstat u toho pěstouna, který si ho vezme na těch původních 12 měsíců? To asi že by ten pěstoun nebyl volný pro další děti, které právě přišly o rodinné prostředí? Nebylo by už lepší dát takové dítě rovnou do SOS dětské vesničky, která by pro něj mohla být přechodnou? Co když se dítě na svého pěstouna citově upne? Vzpomínám si, jak se na mě upnul klučina, kterého jsem hlídala jen jako Au-pair. Říkal mi "maman". Se svou matkou trávil asi jen 2 hodiny denně. A ten můj odjezd byl pro něj víc než hrozný.
|
maceška |
|
(28.1.2013 9:34:11) Radou, oficiální zdůvodnění neznám, a chápu velmi dobře tvůj postoj. Takže jen možné důvody, jak je vnímám já:
1. u PPP by se mělo prakticky vždy jednat o děti v akutní nouzi, kdy není dopředu předvídatelné, zda bude možná sanace původního rodinného prostředí či nikoliv. Pěstouni by tedy měli být otevření možnosti návratu dítěte domů, což se u motivace trvalé péče o dítě téměř vylučuje. Mluvím z vlastní zkušenosti - u dítěte, které žilo 6 let v DD bez ochoty původní rodiny se o něj trvale postarat a které bylo umístěno k nám do dlouhodobé PP, se teprve po tomto kroku probudily nějaké pocity zodpovědnosti či co a rodina zmobilizovala svoje rezervy a požádala o vrácení dítěte do své péče. Pro nás, protože jsme nebyli na tuto možnost připraveni, to bylo opravdu hodně náročné.
2. profese pěstouna na přechodnou dobu je náročná na vzdělávání a doprovodné služby, tj. určitě v tom bude i snaha po určité "ekonomické návratnosti", tj. zachovat takového člověka v systému profesní PP delší dobu
3. už nyní je zjevné, že část zájemců o PPP je motivována snahou nalézt rychlejší cestu k adopci co nejmenšího dítěte pro sebe. To není cílem PPP, takže určitě jde i o určitou "prevenci" podobných snah a úvah.
Přesto si ale myslím, že kdyby nastala taková situace, že dítě v krátkodobé PP, které nebude mít šanci na nalezení dlouhodobého řešení v zákonné lhůtě a kterému budou chtít krátkodobí pěstouni nabídnout dlouhodobou PP, soud dá tomuto řešení přednost před umístěním v ústavu.
|
Radou (06,09,14) |
|
(28.1.2013 16:59:05) Mohu mít ještě jeden dotaz? Kdybychom si s manžlem vzali nějaké dítě do pěstounské péče, mohli bychom ho mít v domácím vzdělávání stejně jako naše děti? Nebo musí takové dítě chodit povinně do školy? Musím takové věci konzultovat s jeho rodiči, nebo by takové rozhodnutí typu škola leželo na našich bedrech?
|
maceška |
|
(28.1.2013 20:24:59) Radou, znám několik dětí v PP v domácím vzdělávání - upřímně řečeno většinou proto, že problémy dětí s raným traumatem jsou tak závažné, že pěstounům nic jiného nezbylo :-(
|
Radou (06,09,14) |
|
(28.1.2013 20:52:11) Takže kdyby dítě bylo "normální" a neprojevovaly se u něho nějaké psychické potíže ve velkém měřítku, mohla bych i tak rozhodnout o tom, kde a jak se bude vzdělávat? ...samozřejmě s ohledem na jeho přání....
|
Yuki 00,03,07 |
|
(28.1.2013 21:46:54) Radou, předpokládám, že pokud mu zajistíš vzdělání, tak je jedno, kde to vzdělání dostane, stejně jako svým biologickým dětem můžeš zajistit vzdělání jak chceš- ale problém by mohl být v tom, že práva mají biorodiče, my k zápisu teprve půjdeme, příští týden, ale troch use právě obávám, aby někdo nepožadoval podpis biomatky na lejstrech školy, i když podle soudkyně je právě základní škola základní péče a ta je v naší kompetenci (ona to řekla trochu jinak, právnickou řečí, ale v tomto smyslu)
|
Radou (06,09,14) |
|
(28.1.2013 22:46:37) Yuki, děkuji, to je právě ta věc, která mě zajímá. Jestli mají původní rodiče právo na to zasahovat do vzdělávání dítěte. Někde jsem četla, že rozhodují třeba o tom, zda smí jejich dítě vycestovat do zahraničí. Jak se řeší takové věci? Co když chce pěstounská rodina vyjet k moři na dovolenou a biomatka s tím třeba nesouhlasí? Kam potom půjde to dítě na 14 dní? Jsou to takové primitivní otázky, já vím. Nějak mi to ale nejde na rozum. Pokud někomu svěřím své dítě, pak mu přece musím i důvěřovat. Proč se tedy musí pěstoun dělit o kompetence v rozhodování s biorodiči? Není to víc ke škodě, než k užitku?
|
Yuki 00,03,07 |
|
(28.1.2013 23:03:44) biorodiče musí souhlasit s vydáním pasu dítěte, a taky s tím, aby ten pas měli pěstouni u sebe a ne oni pokud se s bio nedá domluvit, řeší se to přes soud
my jsme pas neměli, k moři jeli starší kluci s manželem a já jsem byla s malým doma, to u nás byl asi rok a půl, což je pro naše úřady moc krátká doba na to, aby se něco vůbec řešilo... teď už pas máme a hlavně máme maminku přímo "luxusní" :) - je s ní fajn domluva, moc si toho vážím, protože to považuju za základ pro výchovu i pro vztahy do budoucna
jenže je strašně moc rodin, kde to takto nefunguje
|
Radou (06,09,14) |
|
(28.1.2013 23:11:48) Taky nějak pozoruji, že si pěstouni více stýskají na biorodiče, než na děti.
|
|
|
maceška |
|
(29.1.2013 7:28:54) Povinná školní docházka je v kompetenci pěstounů. Problém může nastat s tou nepovinnou částí vzdělávání, kdy někteří rodiče nechtějí dát souhlas se studiem na střední nebo vysoké škole (prodlužuje se tím jejich vyživovací povinnost). V takovém případě je potřeba podat k soudu návrh na omezení pravomoci rodičů pro tento úkon, zdůvodnit to zájmem dítěte a získat plnou moc pro některého z pěstounů. Je to administrativní úkon, vyhověli nám vždy bez potíží.
|
Radou (06,09,14) |
|
(29.1.2013 9:29:51) Maceško, moc se omlouvám, ale zase něčemu nerozumím. Jakou mají biorodiče vyživovací povinnost, když veškeré dávky na dítě jdou od státu?
|
maceška |
|
(29.1.2013 10:51:11) Soud jim stanovuje vyživovací povinnost, tu po nich vymáhá stát. Tj. příspěvek na úhradu potřeb dítěte v PP sice vyplácí "stát" prostřednictvím ÚP, ale současně vymáhá výživné po rodičích dítěte. Z toho taky vyplývá i to, že dítě, které pobírá sirotčí důchod, má o jeho výši snížen příspěvek na úhradu potřeb dítěte (zatímco u dítěte v DD toto neplatí, sirotčí důchod se deponuje u soudu a potřeby dítěte jsou hrazeny z rozpočtu. Tj. osiřelé dítě v DD má ke dni zletilosti naspořen sirotčí důchod, kdežto je-li totéž dítě v PP, sirotčí důchod spotřebuje na svoje potřeby). Z toho vyplývají taky některé nelogické dopady nového občanského zákoníku: pokud rodič dítěte v PP dluží na výživném, zdědí jednou toto dítě dluhy na sebe sama.
|
Radou (06,09,14) |
|
(29.1.2013 11:30:11) No to je hnusné. Tady zůstává rozum stát. Díky za odpověď.
|
maceška |
|
(29.1.2013 12:00:03) Ještě bych dodala, že výše výživného se odvíjí od životní úrovně rodičů, tj. jen velmi zřídka pokryje celou výši příspěvku na úhradu potřeb dítěte. Většinou jsou rodiče nezaměstnaní, sociálně a ekonomicky slabí, takže výživné, které mají stanoveno, je přiměřeně nízké.
|
Radou (06,09,14) |
|
(29.1.2013 12:07:53) Co muzeme udelat proto, aby se zakon zmenil a dluh se neprenasel na deti? Pokusil uz se o to nekdo?
|
|
Radou (06,09,14) |
|
(3.2.2013 17:08:03) Maceško, právě jsem shltla tvoji knihu. Díky za tak úžasně otevřené sdílení. Musím říct, že jsem každou druhou kapitolu tlumočila svými slovy manželovi a občas mu chvilkama i předčítala jednotlivé odstavce. Tři dny mlčel a pak jediná jeho reakce byla: A kam bychom ho dali??? Prosím tě, počkej s tím až do domečku....
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|