Gora |
|
(7.11.2011 21:18:31) Synovi je sedm. Vůbec jsem nevěděla, jestli mohu navštívit poradnu sama, nebo k tomu potřebuji nějaké doporučení školy.
Ano, je ADHD s poruchou pozornosti. Jeho soustředěnost dle psychologických testů je cca jedna sekunda. Tuto diagnozu má asi od roku a půl - měl těžší formu, bral léky na dozrání CNS. Ty mu naštěstí pomohly, nyní má již pouze lehčí formu. Jiné problémy s učením nemá, má téměř fotografickou paměť. Tuto diagnozu určila praktická lékařka, dětský neurolog, psycholog a psychiatr.
|
Gora |
|
(7.11.2011 21:47:57) Poruchu pozornosti tenkrát konkrétně neurčili, tu určili později. Tak brzy určili jen ADHD. To slýchávám často, že tak brzy mu nemohli přece určit diagnozu. Neurolog a dětská lékařka nás upozornili nezávisle na sobě, že je téměř jasné, že to ADHD je, a doporučili právě návštěvu psychologa a psychiatra. Nemám důvod jejich diagnoze nevěřit, zvláště proto, že byl syn už nebezpečný sám sobě.
|
Gora |
|
(7.11.2011 22:20:26) Já to neberu jako rejpání. Jen ve zkratce, co je vedlo k této diagnoze. Byl nespavý, neklidný, ubrečený, brzy chodil, mlátil hlavou do nábytku, do topení, mozek mu nedovolil se uklidnit, takže nešel uspat. Nedokázal si sednout hrát si, byl v pohybu i během ležení, dokud tvrdě neusnul. A i pak cestoval hodně v postýlce.
|
Yuki 00,03,07 |
|
(7.11.2011 22:24:03) nejmladší ve dvou letech byl taky jasný případ ADHD, tak proč by to nemohlo být už v roce a půl? jen se to ještě běžně nediagnostikuje, protože někteří dozrají i sami bez léků a rodiče to přežijí bez duševní újmy :)))
|
Gora |
|
(7.11.2011 22:43:19) Dryjádo, omlouvám se, já nejsem lékař, takže tomu až tak nerozumím, ale dost jsem na netu už dříve hledala různé články na téma ADHD, a často jsme navštěvovali již zmiňované odborníky. Porucha pozornosti sice nemusí být rozpoznatelná již v tak brzkém věku, ale jsou i jiné typy ADHD - zrovna teď jsem naschvál vyhledala na netu třeba tohle rozdělení. Syn měl příznaky všech tří typů - byl impulzivní (díky tomu nebezpečný sám sobě), hyperaktivní i nepozorný.
http://www.adehade.cz/diagnostika/diagnostika-a-typy-adhd/
|
Yuki 00,03,07 |
|
(7.11.2011 22:47:36) ta ne/pozornost se ale taky poznat dá - moji starší synové vydrželi v roce číst pohádky, přitom zvlášť ten nejstarší potřeboval pohybu strašně moc, v 10 měsících už chodil, neposeděl - ale u pohádky sedět zvládl a pozor dával. Možná až moc brzo a moc pozornosti na tak malý děcko. mladší stejně tak, ten nebyl ani tak pohybově schopný (hlavně proto, že nesměl), ale taky dával pozor na pohádku už v tomto věku. Nejmlůadší vydrží u pohádky až teď, nejdřív od 4 let, ve dvou nevydržel ani leporelo, ani básničku, písničku, prostě nic. stejně tak při malování - starší se snažili něco namalovat, vymalovat, malý tím švihl po prvním klikiháku
|
Gora |
|
(7.11.2011 22:59:30) U mého syna se střídá obojí. Je vcelku dost náladový. Někdy skončí s nějakou činností, protože ho zaujme jiná prkotina, někdy toho naštvaně nechá a věnuje se něčemu jinému. Svým způsobem jak psycholog, tak učitel i my rodiče s příbuznými nechápeme, že si stačí při tom neklidu a nepozornosti ještě zapamatovat tolik různých věcí. Vše, o co se zajímá si velice lehce pamatuje, a to hodně dlouho, ačkoli se třeba o tom delší dobu nebavíme.
|
Fidla |
|
(25.9.2012 10:16:34) tak to je veliká sranda, co tu píšete jsou většinou klady toho dítěte a vy se v tom rýpete a hledáte problém. Naučte se ho mít ráda a nevyštarujte a nečtěte tolik na netu a nezajímejte se tolik o nemoci. Máte zdravé a temperamentní dítě, které nezvládáte, tak mu přeci nedáte paták na uklidnění aby jste měla pokoj, ale stanovíte jasný mantinel chování, aby respektovalo daná pravidla. Budete šťastná Vy a Vaše dítě. To je můj pohled, nezlobte se proto na mě.
|
|
|
|
|
|
Yuki 00,03,07 |
|
(7.11.2011 22:44:22) řekla bych, že je problém v terminologii, není u nás zvykem oddělovat samostatně pozornost a hyperaktivitu, ani u starších dětí, školáků. prostě je někdo hyperaktivní, a až bude starší, tak k tomu pravděpodobně i ta porucha pozornosti bude patřit - už proto, že nemůže vydržet dávat pozor, když se potřebuje pořád hýbat (zjednodušeně)
|
|
|
Gora |
|
(7.11.2011 22:36:04) Taky mě někdy překvapuje, že se někdy lidé diví, jak je to možné. Dle mého, kdy se na tom shodnou čtyři odborníci, tak nejspíše mají pravdu. Nenapadlo by mě o tom pochybovat, zvláště pokud u dvou to bylo nezávisle na sobě. Já právě lékům vzdorovala, takže je syn dostal až po druhém roce, kdy už jsem byla i já na pokraji sil. U syna došlo díky lékům opravdu k viditelnému zlepšení v pro nás překvapivě krátkém čase.
|
Gora |
|
(7.11.2011 22:55:00) Dryjádo, tak lékaři mi řekli, že by si netroufli tuto diagnozu určit tak brzy, kdyby neměl tak jasně viditelné příznaky. A mám-li to nějak porovnat, nikdy jsem takové dítě ještě neviděla. Můj mladší syn umí být občas taky trochu divočejší, temperamentnější, ale oproti staršímu je stále klidný jako beránek. Teď s odstupem času se divím, že jsme to jeho období vůbec tak dobře zvládli, a neskončili s úrazy.
|
Gora |
|
(8.11.2011 9:06:20) Příští týden máme ty třídní konzultace, tak to s učitelkou proberu, co si o tom myslí, a koho by nám doporučila. Má jinak samé jedničky, byla by škoda, kdyby propadal jen kvůli tomu.
Tak úrazy, jako boule na čele, skřípnuté prsty, potlučená kolena vůbec neberu v potaz. Měl modřiny pořád. Myslím tím, že jsme to zvládli bez zašívání, zlomenin a hlavně, že to syn vůbec přežil. A to jsem opravdu hlídala jako oko v hlavě. Ostatní mi říkali, že to až přeháním, ale já při tom jeho tempu o něj měla vážně strach.
Syn do nikoho nějak nestrkal, ale za pár sekund vše z hlavy vypouštěl. Vylezl na stůl, spadnul, řekl au, a lezl tam znovu, i když jsem ho okřikla. Skřípl si prsty do dveří, zakňučel, a blbl se skříňkou znovu. To samé venku. Běhal a běhal, kolikrát málem do cesty, mohla jsem na něj křičet, napomínat, on to hned zapomínal, protože ho to nezajímalo, nebylo to pro něj důležité, nebo to ani neslyšel, byl ve svém světě.
Myslím, že i v tomhle se asi názory odborníků liší, stejně jako ve většině ostatních druhů medicíny. Jak psycholog, tak psychiatr mi vysvětlili, že se jedná o nezralost centrální nervové soustavy, a v jeho případě nemá jak dozrát, protože je v pernamentním neklidu, a i během spaní se nedokáže uklidnit, uvolnit.
|
Fidla |
|
(25.9.2012 10:20:22) Já tohle považuji za zcela normální dítě, asi jste tonezvládala Vy. Pardon. Pouze neposlušné.
|
|
|
|
|
|
|