| Jenom | 
 |
(25.2.2012 6:39:06) Už jsem zoufalá. Ani dřív to nebyla se spaním žádná sláva. Spím opravdu lehce, asi neumím tu hlavu úplně vypnout. Ale s příchodem dítěte je to prostě katastrofa. Došlo to tak daleko, že čtyřměsíční dítě spí samo v pokojíčku, už to nešlo, budil mě každý jeho pohyb, celé noci jsem bděla. Jemu to tedy taky pomohlo, spí evidentně lépe. Už jsem se naučila přes den v žádném případě nepolehávat s ním, nespat, neodpočívat, pořádně se zmordovat. Večer většinou už do té hodinky usnu. Ale pak stačí, že jdu krmit, že si přijde lehnout muž a je vymalováno. Prostě nespím. Dnes jsem vzhůru od čtyř. Už nemůžu. Pro někoho to zní třeba divně, ale v posteli už myslím i na sebevraždu, jak moc jsem unavená a jak moc bych chtěla spát. Nejradši bych se nechala zavřít někam do blázince, kde by mě nadopovali lékama a já bych si odpočinula, nikdo by mě nebudil, nikdo po mě nic nechtěl, nerušily by mě zvuky z ulice, krmení dítěte atd. Mám tu prášky na spaní, od lékaře. Když už jsem fakt zoufalá, tak si vezmu. Ale to nepovažuji za řešení, snažím se tomu vyhýbat, protože zkrátka dlouhodobě to užívat nelze. Neusnu tvrdě, dost přemýšlím o věcech, o tom, jaký byl den, s kým jsem mluvila, co jsem řekla, jak jsem se u toho tvářila, o budoucnu, o práci, o minulosti.. Neusnu tvrdě, protože se bojím, že mě bude potřebovat dítě a já ho neuslyším (máme v domě chůvičku, v tom problém není). Co se tak moc změnilo? Proč dřív jsem alespoň jakžtakž spala a teď bych za pár hodin spánku v kuse dala všechny peníze co mám?
|
| brabenec+Adélka | 
 |
(25.2.2012 7:23:02) Nevím, jestli tě to uklidní, ale mám to samý Moje konečná je v 5ráno, kdy musím vylézt z postele, protože bych se zbláznila. Nejde mi spát i když nemám žádný větší starosti a pod. A mám to od narození malé a to jsou jí 4,5 let. Občas (docela často) jsem tak unavená, že bych plakala a ani to nejde. Tak jen tak "přežívám" a čekám, jestli bude líp. Někdy se mi podaří vstát až v šest, ale stejně jsem za noc xkrát vzhůru, takže kvalita spánku? O tom se vůbec nedá mluvit. Už to beru tak, že to tak je a snažím se do toho moc neutápět, protože potom by se opravdu mohlo stát, že mi z toho šibne Radu nemám, jen to moc neřešit a brát i přez den každou možnou chvilku k odpočinku, aby tělo vydrželo. K dr bych s tím nešla. Na všechno dají jen prášky a to není řešení. Takže jen doufat, že bude líp
|
|
| Murielle | 
 |
(25.2.2012 7:24:26) Jsi v kruhu. Čím míň spíš, tím hůř spíš. Už máš narušenou normální vazbu kdy únava přivodí spánek. Tohle se děje lidem, kteří pracují na směny, nebo těm co mají psychické potíže a jsou chronicky nedospalí. Nastane pozitivní vazba kdy čím míň spíš, tím míň můžeš spát. Musíš tuhle vazbu nějak zlomit. Naučit tělo a mozek zase spát. Začít se dá i s těma práškama na spaní aby sis odpočinula. Nebude to sice odpočinek jako po spánku bez prášků, ale odpočinek to je. Dalším krokem je pak pracovat na tom aby ses dokázala uvolnit a netrápit se uprostřed noci. To co píšeš zní skoro jak poporodní deprese. Když máš nereálné strachy kterých se nemůžeš zbavit, zajdi za odborníkem. Tohle je celkem běžný problém čerstvých matek kdy hormony dělají v těle velký zmatek.
|
| Epepe | 
 |
(25.2.2012 8:37:59) Murielle, taky bych to odhadovala na poporodní depresi.
|
|
|
| Cirilinka | 
 |
(25.2.2012 7:46:41) až zapomeneš, jaký je krásný spát celou noc, zvykneš si blbej fórek, jsem nemohla odolat.. nje blbý že nemůžeš zabrat,já mám tři dětičky,všechny v ložnici, nejmenšímu jsou dva a zrovna v noci furt kvičel a nechtěl chrnět, taxem ho nosila po ložnici a tak...jak usnul, padla jsem taky, okamžitě... blbý je, že už máš fakt asi narušenej normoš mechanismus jsem mrtvá-padnu....heršvec to by chtělo odborníka...
|
|
| Mamisek | 
 |
(25.2.2012 7:53:02) Tak konkrétně tohle bych řekla, že nemá s dítětem až tak moc společného. Podle názvu příspěvku jsem si myslela, že máš doma podobné dítko jako já, tedy nespavce. S tím se nedá dělat vůbec nic. Manžel jde třeba ve čtyři do práce a dítko se vzbudí a bdí až do chvíle, než jdeme do školy (podle toho pak někdy vypadají ty výsledky ve škole, v devět je utahaná jako kotě, ne tak myslet na matematiku). Pokud nespíš bez ohledu na dítě, zašla bych k doktorovi pro radu, určitě ti něco doporučí, od čeho se odrazíš....Držím palce
|
| Ažurka + Toni+Andul |
 |
(25.2.2012 8:09:06) Jako bych to psala já ,ale já už beru prášky na spaní cca 1rok před tím byla pauza, v noci vstává k maličké manžel jelikož jak bych vstala už neusnu nebo cca tak za 2hodiny:-(manžel lehne a do 5minut spí.Psychoterapie by byla určo vhodná taky chodím,jen by mě zajímalo,kdo se po ní jak cítí,já někdy super a někdy mám tak "vymytej"mozek a jsem celá divně rozebraná že je mi spíš hůř než lépe,ale přisuzuji to,že psychika se léší a tak to i "bolí". Určitě bych to takhle nenechala jsem taky spavec a tohle,je přesně popsané,co mi to dělalo.Prášek na spaní si vezmi nebo jen na uklidnění to by bylo asi lepší a vyžeň manžela s dítětem ven nebo někam a ty jdi spát.U nás manžel ráno vezme holky do obýváku a já spím!pokud je to jen trochu možný
|
|
|
| Epepe | 
 |
(25.2.2012 8:35:41) Mám podobné spánkové zvyklosti, ale takhle daleko to u mně nedošlo. Možná u tebe nejde primárně o nespavost, ale spíš o psychické vyčerpání, které se tím projevuje. Nezažila jsi poporodní blues nebo dokonce poporodní depresi? Já jsem to řešila ze začátku tak, že jsem si v případě úplné krize vzala špunty do uší a buzení miminka hlídal manžel.
Taky nedoporučuju nespat odpoledne,ono je to s tím miminkem tak nastaveno, příroda s tím asi trochu počítá, že maminky zalehnou s dítětem.
A můžu tě uklidnit, s dvouletým dítětem teď spím celou noc jako andělíček, je to oáza. Takže jednoho dne to přejde.
|
|
| bufo bufo | 
 |
(25.2.2012 8:36:10) No myslím, že pomalu a jistě spěju do stejného stádia jako ty. Někdy jsem tak unavená, že bych brečela. I když to vyjde dobře a přes den mi spí obě děcka najednou i hodinu, tak prostě nezaberu, ale aspoň už jen ležím. Do toho bych chtěla něco shodit, ale obávám se, že moje tělo prostě stávkuje a hubnout se nebude, dokud se nebude pořádně spát a nebudu míň unavená
|
|
| Lillu+B&J | 
 |
(25.2.2012 8:41:17) Teda to je celkem šílený,já mám nespavce,takže jsem nespala přes tři roky víc jak 3 hodiny v kuse(nemáme hlídací babičky),já tedy nemůžu spát přes den,protože když náhodou usnu,tak jsem pak ješztě víc unavená,ale v noci spím jak špalek,vzbudí mě,když děti pofňukávaj,ale nakrmím nebo dám napít staršímu a opět jen lehnu,tak spím a spala bych klidně do deseti.Připadá mi,že tohle by chtělo odborníka
|
|
| bufo bufo | 
 |
(25.2.2012 8:45:42) Napadá mě, kojíš? Kdyby ne, jestli by to krmení nezastal manžel a nemohlas jít na noc občas spát třeba ke kamarádce, k rodičům, že by ti to třeba bodlo. Pamatuju si, jak to bylo super, když jsme měli jen jedno a byli jsme sami s manželem první noc bez něj mimo domov (asi v 10 měsících), byli jsme na oslavě, dala jsem si víno a když jsem pozorovala některé ostatní lidi, co tam byli s malýma dětma, tak jsem si gratulovala, že jsme to naše nechali doma s babičkou;-) Ta noc byla taky úžasná, po tom víně a nějakém tancování jsem spala asi 7 hodin v kuse, no doteď na to vzpomínám a budou tomu dva roky
|
|
| Pawlla |
 |
(25.2.2012 8:53:53) Asi to nebude populární názor,ale být Tebou tak zkusím vzít předepsané léky,třeba jen dva dny,za tu dobu si na ně nenavykneš a teď akutně potřebuješ se pořádně vyspat.Pochybuju,že na smrt unavená,vymyslíš něco jiného,nebo spát začneš jen tak.Kromě toho se Ti nevyspáním zhoršuje psychika,takže problémy se budou spíš prohlubovat.Chce to,ale opravdu zapojit manžela,aby jsi věděla,že spát můžeš,že se o dítě postará.
|
|
| Bea111 | 
 |
(25.2.2012 9:00:03) kamarádka dostala od lékaře na nespavost nějaké slabé léky,jsou spíš na celkové sklidnění a napomáhají i spánku, jsou údajně velmi slabé,předepisují se i malým dětem a dají se brát různě dlouho,asi bych začala s něčím takovým. Protazin nebo tak nějak se to jmenuje.
Pokud by nezabralo toto,pak bych to řešila u psychologa. Překvapuje mě, že některé z vás píšou, že si zvykly nebo že to vydrží. To je pro mě z dlouhodobého hlediska nepředstavitelné. Mě se nespavost nastartovala okamžitě po porodu, miminko plakalo celé noci, ještě po pěti dnech nenastoupila laktace,jelikož já už byla v mdlobách a už jsem nemohla spát ani když manžel malou hlídal a já si mohla jít lehnout. Vyhledala jsem lékařskou pomoc ihned, nejprve jsem si musela vzít prášek na spaní a jít se vyspat jinam,abych miminko neslyšela, jedna noc stačila na tvorbu mléka a pak ještě x měsíců jsem musela používat špunty do uší,když už to bylo neúnosné, vystřídal mě manžel a já se musela hodně snažit,abych miminko neslyšela a usnula. Teď se mi stane že občas neusnu po krmení v noci, ale to je kolem páté a vyjímečně. Jinak když jsem nemohla spát a byla přetažený,neusnula jsem ani přes den. Já bych tedy vyhledala lékařskou pomoc co nejdřív, s dlouhodobým nespaním bych si nezahrávala. Držím pěsti
|
|
| Winky | •
 |
(25.2.2012 9:23:58) obávám se, že jsi v kruhu - jsi unavená - psychicky předrážděná - nemůžeš spát - nevyspíš se - jsi ještě víc unavená..... To předráždění může souviset s porodem, hormony, s laktací, s úzkostí... a pokud bys našla odbornou pomoc, mohla by ses toho zbavit. Je možné, že třeba doporučí ukončení kojení (ať už kvůli lékům které by ti dali, nebo kvůli tomu co ta laktace s tebou dělá), ale v tvém případě bych spolupracovala, protože takovou zátěž jako uvádíš už nemůžeš moc dlouho vydržet aniž by se něco nestalo - tobě, a nebo abys nechtěně neublížila miminku tím, že budeš nepozorná nebo slabá a neudržíš ho (máš třes rukou?). Pokud tvůj manžel spolupracuje a zvládá obstarat miminko, zkuste střídat kojení s UM a určitě zkus spát i s prášky. Jak tu někdo psal - tělo se potřebuje znovu naučit spát, respektive správně reagovat na únavu.
Mě se po prvním dítku taky hrozně převrátil režim a trvalo mi to hrozně dlouho než jsem se toho zbavila (úplně si vybavuju to o těch myšlenkách vířících v hlavě jak píšeš a neschopnost vypnout), nicméně byla jsem schopná spát přes den, bez léků. Spíš jsem měla ten režim převrácený noc/den, než že bych vůbec nemohla spát. V noci se mrně často kojilo a tak mi přišlo "zbytečné" usínat.
|
| Bea111 | 
 |
(25.2.2012 9:30:42) myslím že by jí nenutili ukončit kojení, mě řekli jen varianty postupů když budu chtít kojit a když budu chtít přestat.
|
|
|
| vera | •
 |
(25.2.2012 9:34:08) Co se stalo?Máš na přemýšlení další věci.Neni to tím,že se narodilo dítě,ale problém se spánkem se prohloubil.Kdysi jsem četla,že je to způsobené nemocí,ale už nevim jakou.Možná se to může vygooglit.Práškama na spaní se problém nespraví,akorát si na ně zvykneš.
|
|
| Jana, 2/07+10/08+5/11 | 
 |
(25.2.2012 9:39:06) Tohle znám. Mám tři děti za sebou, 6 let už jsem nespala celou noc. Ale mám pocit, že si člověk nějak zvykne. Už mně to nedrtí tolik. Jsem normálně spíš sova, ale teď usínám kolem 10., malá mně budí na kojení několikrát za noc, když tu není manžel, který ji ukecává čajem. Od začátku teda učím děti, že spím tak do 8 rána, jen tak je monitoruju a oni se o sebe postarají, sní si nějakého Bobíka nebo piškoty, rohlík, co si můžou vzít sami a hrají si. I když teď už to moc nejde, protože chodíme ráno do školky, tak vstávám kolem 6:15 h. a mám dojem, že jsem si fakt nějak zvykla. Noční probuzení, když nemůžu usnout, řeším masturbací, hlavně se snažím nemyslet na to, že bych měla spát a nespím. Jinak mám všechny 3 děti v posteli. Přeju ti, ať se to upraví.
|
|
| Raduza | 
 |
(25.2.2012 9:41:55) Taky jsem vždycky špatně spala a při první se to zhoršilo hrozně. Jak píšeš po kojení jsem nemohla usnout (tehdy jsem i po nocích jedla), vzbudilo mě všechno, nakonec jsem spala sama v obýváku a manžel v ložnici s dcerou. Ale to až po několika dlouhých měsících. Dávala jsem se do pořádku několik let, i když už dcera spala krásně. Při druhém to nebylo tak hrozný, ale taky bylo. Ale to už jsem věděla, že s tím stejně nic neudělám, ležela jsem, odpočívala a říkala si, že je to jedno. Možná to přispělo k tomu, že se to vytratilo mnohem dřív a bylo to slabší. Prášky na psaní mi nepomohly vůbec, to spíš třeba xyzal. Ale to jsem byla mrtvá i druhý den, takže nic. No, stejně jsem byla pořád něco mezi spáním a bděním. Všechno jednou přejde . Zase bude líp.
|
|
| Margot+1 | 
 |
(25.2.2012 9:44:01) Mám se spaním také celoživotní problémy a s mateřstvím se samozřejmě také zhoršily. Jako první bych si vzala ty léky - od toho jsou. Problém nevyřeší, ale u možní ti odpočinout si a najít sílu na řešení. Časem je můžeš nahradit třeba nějakými bylinnými preparáty. Docela dobrou zkušenost jsem udělala například s kapkami od Grešíka. Nicméně léky nebo byliny ti pomůžou usnout, ale nevyřeší opakované buzení okolím. Musíš chlapovi PO LOPATĚ vysvětlit, jak blbě na tom jsi, aby tě alespoň na čas zastoupil. Jinak ti opravdu může za chvíli nosit pomeranče do blázince.
|
|
| Evik+Šmudla+Šmudlinka |
 |
(25.2.2012 9:57:09) Vím, že to není ani útěcha ani rada, ale mám to stejné. S tím rozdílem, že jsem nespala ani celé těhotenství ani od té doby co se malý narodil. Je mu rok a půl. Těšila jsem, že až mu bude přes rok prospí třeba celou noc. Omyl. Budí se 2-3x. Poslední týden je nemocný, můj proměr je 3 hodiny denně a jsem na pokraji kolapsu... U tebe je asi hlavní problém nekvalita spánku a neschopnost hlubokého posilujícího spánku (u mě nedostatek času). Doporučuju psychoterapii. Předpokládám, že bylinné preparáty (meduňka, mateřídouška) jsi asi vyzkoušela, že?
|
|
| louda | 
 |
(25.2.2012 9:57:11) Rozumím ti a jsem na tom podobně, i když spánek se hodně upravil k lepšímu od doby, co jsem přestala v noci kojit. Musím říct, že nedostatek spánku mě taky přivádí k šílenství a výrazně zhoršuje můj psychický stav. Doufám, že se ještě někdy v životě vyspím.
|
|
| Katka | •
 |
(25.2.2012 10:25:48) Jako bych to psala já... Manžel mě nechápe, on lehne a spí. Já usínám hodinu a probudí mě i štěkající pes na konci ulice... :-( Jednu dobu už jsem měla strach usnout, že jen co usnu, zase mě něco vzbudí. Svého času spal se synem manžel v ložnici a já v pokoji pro hosty, abych se vyspala. Pomohla mě psychoterapie a taky to, že v necelých 6 letech KONEČNĚ spí celou noc, resp. už za náma nechodí! Ještě před pár měsíci se několikrát za noc budil a třeba se chodil ptát např. kolik je hodin a jestli jsme nezaspali do školky. Teď už pozná hodiny, tak se probudí, podívá se na hodiny a spí dál. Pití má u postele, tak se případně sám napije... Druhé dítě nechci, nechci toto celé absolvovat znovu :-(
|
|
| Jarma (dvě děti) | •
 |
(25.2.2012 10:56:00) Zkusila bych homeopatika. Navštívit dobrého homeopata a komplexně to s ním zkonzultovat....
|
|
| Katka, kluci 13 a 9 | •
 |
(25.2.2012 10:56:39) Jako bys psala o mě, když jsem měla prvního...nejprve dlouhodobé totální vyčerpání z dítěte, které nespalo v kuse déle než dvě hodiny, vstávání 8x za noc...rok, další rok. Pak už jsem nemohla spát, ani když bych bývala mohla - třeba, když si kluka vzal k ránu muž...U mě se bohužel ukázalo, že jde o depresi, celkem dlouho neléčenou a spravily to až AD. A pokud bys měla být na tom stejně jako tenkrát já, tak radím vyhledat odbornou pomoc. Určitě je lepší třeba brát moderní AD, ale vyspat se a moci se radovat z dítěte, ze života....Já si dnes vyčítám, že jsem to neřešila a trávila první dva synovy roky v katastrofálnm psychickém i fyzickém stavu, což se samozřejmě v našem vztahu projevilo a dáváme to do kupy de facto dodnes.
|
|
| ChemicalJane + 4 | 
 |
(25.2.2012 10:57:57) taky mám spánkový deficit, od té doby co jsem matka.. naštěstí když je fakt ouvej, manžel děti vezme jdou třeba ven, naše máma taky funguje na 150%, takže mám pomoci dosti. ale i tak nespím moc tvrdě.. nejlépe jsem byla vyspaná teď když jsem měla 40st horečky jinak svůj spánkový deficit jsem vyřešila v srpnu tím, že jsem odjela na druhou stranu republiky sama, do Jeseníku, na samotu, jen pár klientů nasmlouvaných, jinak pohoda, klid, sama... pročistila jsem si hlavu, usnula jsem v 8 a budila se ráno v 9 vyspalá a odpočatá!!! ale byla jsem 400km od rodiny, ale fakt jsem si odpočinula.. ale chápu, že od 4m miminka se blbě odjíždí...
|
|
| Lída. | 
 |
(25.2.2012 11:01:30) jsi prostě moc ve stresu. Na druhou stranu: píšeš, že by sis přála, aby tě někdo nadopoval léky, ale ty, které ti předepsali, si vzít nechceš... Nelež v posteli a nestresuj se, že nemůžeš usnout. Zkus si najít nějakou formu relaxace, abys večer "vypnula mozek." V nějakém pořadu o nespavosti říkali, že v posteli si takový člověk nemá číst, že do ní má chodit až teprve, když je opravdu ospalý. A dobu, kdy jde spát pomalu posouvat. Že si tělo musí zvyknout, že v posteli se nepřemýšlí, ale spí :) Takže být tebou, vstanu a půjdu si do křesla číst nebo poslouchat relaxační hudbu. Měla jsem takové období také, ale nikdy nebylo dlouhodobé. Ať je líp
|
|
| Brita | •
 |
(25.2.2012 11:58:40) Asi takhle:pravděpodobně nastane krátké období, že se vyspíš, pak děti vyrostou, začnou chodit pařit a zase bude po spánku veta, protože budeš čekat, až se v noci vrátí.(Momentálně se děje u nás...)
|
|
| Jenom | 
 |
(25.2.2012 12:49:22) Všem moc děkuju za milé příspěvky. Manžel je v tomhle zlatej, nabízí mi často, že bude spát třeba s malým v pokojíčku, ať se vyspím. Když já mám tak blbou povahu, že chci vždy hrdinsky všechno zvládnout. A je mi ho líto, protože má náročnou práci, nechci ho nočními směnami "obtěžovat". Jednou za čas toho ale využiju a snažím se vyspat. To ale nejde na povel, takže stejně občas mám "volnou noc" a nespím. Dnes si vezmu prášek. A zítra taky. Zkusím je teď pár dní brát a trochu se sebrat. Dost přemýšlím i o té psychoterapii. Možná tuším, kde tkví problém. Jen si to přiznat.
|
| Winky | •
 |
(25.2.2012 13:58:26) jj, "hrdinský syndrom", nutkání všechno zvládnout protože "správná máma to tak má"... opravdu nemusíš nést všechnu tíži světa na svých zádech - dojdi se poradit. Ono někdy nestačí že si to člověk racionálně přebere, stejně ty emoce v něm jsou a je potřeba pohnout i s nimi. Máš zlatýho muže, tak si toho važ a udělej to pro sebe, ono tomu druhému se líp pomáhá když vidí, že to k něčemu je, naopak pokud vidí, že je to pořád stejné aŤ pomáhá nebo ne, nastává demotivace pomáhající osoby a to by byla škoda.
|
|
| Amálka, 2+2 | 
 |
(11.3.2012 8:38:54) neboj se si přiznat, že prostě nemůžeš. Zvlášť jestli je tatínek ochotný pomoci. Měli jsme mimi s kolikama a v noci byl vzhůru dost dlouho a já potom chodila jak tělo bez duše. Moc mě pomohlo to, že si ho vzal do obýváku a spal tam s ním. Jinak můžeš zkusit meduňku, třezalku. Jsou i třezalkové tabletky (jen pozor na sluníčko)a může to trochu zklidnit. Jsou i různé čajíčkové směsy na spánek a nervy. Já když si dala při kojení tak jsem odpadla jak mimino a druhý den spalo i mimino jak to přešlo dlo mlíka.
|
|
|
| Pomerančová kokoska | 
 |
(26.2.2012 19:53:08) Mamušo,
mohla bych ti namíchat Bachovy esence, zkusit to můžeš, za to nic nedáš. Písni mejla, kdybys chtěla.
|
|
| Nikaia+08+10 |
 |
(2.4.2012 14:02:16) Já jsem schopná někdy i brečet z toho, jak jsem strašně nevyspalá - pak si lehnu a nic... Někdy radši klimbám nad literaturou, než jít doopravdy "spát".
|
| mamina20 | 
 |
(10.4.2012 20:45:06) Já tedy toto neznám, i když od narození syna vstávám za noc dost často, ale hned zas usnu. Můžu doporučit třeba nějaké bylinkové čaje na spánek nebo mi dost pomohly (při porodu i bolestech hlavy) homeopatika - je to přírodní a oproti lékům na spaní určitě lepší.
|
|
|
|