Fedora |
|
(28.3.2012 12:30:51) zdravím holky. měla bych na vás pár otázek o jménech. čistě ze zájmu. zajmalo by mě, kdy jste měli o jménu pro prcka jasno? už před početím nebo až na porodním sále? změnili jste nakonec názor v něčem, co jste si už byli jistí? bylo to sáhodlouhé vyjednávání? s manželem, dětmi nebo i širokou rodinou? jaké hlavní kritéria jste pro výběr jména měli? (aby se hodili k sourozencům, obvyklost/netradičnost, počásteční písmena...)
komu se bude chtít odpovědět vřelé díky!
|
FialoFka |
|
(28.3.2012 12:35:52) Já dítě nemám, líbí se mi pár dívčích jmen, ale když jsem je řekla mému, tak se mu nelíbilo ani jedno U kluka by to bylo jasné, to by chtěl jméno po něm a mně to nevadí.
Jinak moje mamka mně a sourozenci dala takové jméno, aby v něm nebylo R, protože když byla malá, tak ráčkovala, tak abychom případně aspoň své jméno vyslovovali dobře.
|
|
Veru+2 |
|
(28.3.2012 12:38:28) První jméno bylo vybrané ještě před otěhotněním,u druhého to bylo dlouhé,nic se nám nelíbilo Nakonec jsme vybrané jméno měnili 3 dny před porodem. Vybírali jsme tak,aby šlo k příjmení,aby se hodilo ke jménu staršího sourozence,řešili jsme i význam jména. Širší rodina do toho neměla co kecat
|
|
Gora |
|
(28.3.2012 12:40:25) Klučičí jméno jsem měla snad dvacet let. Holku jsme nevěděli do poslední chvíle, psali jsme je den před termínem. U druhého syna jsme se rozhodli de facto při čekání prvního, hned jsme se shodli. Holku jsme opět nevěděli téměř do porodu.
Rozhodující bylo, aby se hodilo k příjmení, aby nebylo moc dlouhé a bylo typicky české.
|
|
Leontýnka+3 |
|
(28.3.2012 12:40:37) První jsme vybrali už během těhotenství, konečnou verzi jsme napsali asi 14 dní před porodem. Poradní hlas měla moje maminka, která se ptala, co když nebude umět Ř, tak dostal i druhé jméno.
U dcery jsme věděli, že musíme dát už dvě jména a chtěla jsem jméno po mojí mamce (dala bych ho i u prvního, jen tam vycházel blbě termín). Takže je po babičce plus druhé jméno k tomu.
U třetího to byl oříšek a vybral ho vlastně starší syn. Jinak s manželem jsme se naštěstí většinou shodli, žádné velké diskuse nebyly, chytré řeči z rodiny jsem neřešila, všichni si zvykli.
|
|
Katka +3 |
|
(28.3.2012 12:43:18) Pro kluky jsem vybírala jména začátkem těhotenství. Kritéria byla: žádné složeniny, radši žádné R, aby to pasovalo k českému příjmení. S rodinou jsme neřešili, chlap nesouhlasil s tím, co jsem vybrala, ale sám lepší nenašel. Holčičku jsem měla pojmenovanou už před početím, do toho jména jsem se zamilovala v Knappové, když jsem hledala klučičí jména. Splňuje stejná kritéria jako jména klučičí a navíc, to jsme u kluků podcenili, není jich deset v jedné ulici. ICQ dialog ohledně jména dcerky mám vytištěný a malá to má vložené ve fotoalbu - děti často chtějí, abych jim to předčítala a vždycky se u toho pobavíme.
|
Katka +3 |
|
(28.3.2012 12:45:57) Dávali jsme dětem tedy "nová" jména, ne po někom z rodiny. Význam jmen jsme moc neřešili, i když zrovna u dcerky se to hezky sešlo - pěkné jméno i význam, který k ní sedí.
|
|
Katka +3 |
|
(28.3.2012 12:48:51) Jo a taky chlap(ajťák) požadoval, aby to byla jména existující a snadno vyslovitelná i v angličtině, případně jiných jazycích. Aby nebyl svátek a narozeniny v kalendáři blízko sebe se nám povedlo ve dvou případech ze tří.
|
|
boží žena |
|
(28.3.2012 12:50:02) na klučičí jména nedošlo byly různé debaty, pohlaví jsme nevěděli, takže i vybrané jméno v obou případech stejné
ted potřetí by to bylo ovšem už jiné né to po tatínkovi
|
|
|
Delete |
|
(28.3.2012 12:43:48) U prvního sedli, já prošla kalendář a vypsala vše, co připadalo v úvahu, on pak můj seznam proškrtal a ze zbytku jsme udělali porovnání každé s každým, obodovali (on na to napsal prográmek, záležitost asi deseti minut) a udělali pořadí. No a pak jsme první zavrhli, protože se tak jmenuje moje ségra a já s ní nemám nejlepší vztahy. Druhé jsme si řekli, že když se tak jmenují obě naše mamky, že radši ne, a dali jsme to třetí. Dodnes se mi to jméno líbí nejvíc.
U druhého dítěte jsem se já na jednom zasekla a on nakonec souhlasil. Když se zjistilo, že budou dvojčata, nechala jsem ho vybrat jméno do páru a jen kdyby se mi nelíbilo, tak by hledal dál, dokud bych nesouhlasila. Trefil se napoprvé.
Poslední si zase víceméně prosadil on, vyhrálo to jméno z druhého místa původního seznamu a nejmladší má jméno po babičkách.
U kluka bylo jasné první jméno a nikdy na něj nedošlo. Ale teď už by i to první jméno doznalo změny, takže případný kluk by se jmenoval jinak, než jsme zamýšleli před deseti lety.
Jména jsme vybírali až v těhotenství, na výběr mělo vliv i to, aby dítě nemělo svátek a narozeniny moc blízko u sebe. Muž nechtěl "Slávky" a "Míly" a ani nic extra, což jsem respektovala při tom prvním předvýběru.
Jo a tak nějak největší oblibu mají u nás jména středně dlouhá (4 - 6 písmen) a bez háčků a bez čárek.
|
Delete |
|
(28.3.2012 20:23:50) Jo, já si už v dětství vysnívala různá jména, ale nevím proč, vždy ve dvojkombinaci - pro dvojčata. Nakonec z těch jmen je použité jen jedno, to poslední.
Já už to tu psala, mně se líbí hodně široká škála jmen, ale u muže prochází jen "klasika", ta nejpopulárnější jména naší generace. A nakonec to vůbec nebylo špatně, v současné době, kdy jsou tato jména víceméně zavrhovaná, jsou holky s tímto jménem ve třídě vždy jedinečné, jen ta nejstarší měla ve školce ve třídě vietnamskou holčičku se stejným českým jménem. Myslím, že rodiče to jméno napsali do papírů při zápisu, na kterém jsme se sešli, do té doby české jméno holčička neměla.
Jo a chlapecké jméno jsem si vybrala někdy v pubertě, ale současně jsem měla podmínku, že se syn nebude jmenovat po tatínkovi. Sranda nastala ve chvíli, kdy se otcem dítěte stal muž s mým vybraným jménem....tak jsem upustila od podmínky, že se nebude jmenovat po tatínkovi. Kupodivu široká rodina z jeho strany, ve které se toto jméno dědí už několik generací a to i v rodině tchýně, i v rodině tchána, se nás snažila spíš přesvědčit, abychom dali něco jiného....Nakonec to bylo jedno, máme čtyři holky. Kdyby se měl narodit kluk teď, asi už by jméno po tatínkovi nedostal. Jenže kdybych měla uplatnit všechna klučičí jména, co se mi teď hodně líbí, musela bch mít alespoň patnácterčata .
|
|
|
|