neskava |
|
(6.8.2012 21:32:13) Ja mám dve deti sama so štátom - rozumej prijaté Načo plodiť ďalšie deti do neúplných rodín, keď je toľko potrebných. Je to nádherné, ale je to strašne ťažké. Je to úplne iné ako s jedným dieťaťom Ale šla by som do toho zas
|
fisperanda |
|
(6.8.2012 21:38:48) "Načo plodiť ďalšie deti do neúplných rodín" To nemyslíš vážně, že ne ...
|
neskava |
|
(6.8.2012 21:44:00) Myslím
|
|
Petronela s pubescentom |
|
(6.8.2012 22:08:41) Preco preboha?
|
|
|
morag | •
|
(6.8.2012 21:39:18) A opravdu jde, myslím v ČR, aby bylo svěřeno dítě (např. pětileté) do pěstounské péče osamělé ženě? Která má navíc i svojí vlastní profesi? Taky jsem o tom uvažovala, ale měla jsem za to, že je to víceméně nemožné.
|
neskava |
|
(6.8.2012 21:47:54) Neviem, nie som v ČR, ale keď to ide u nás, prečo by to nešlo u vás? Skús sa poinformovať, ak by ťa to naozaj zaujímalo, je myslím, že by nemal byť problém
|
neskava |
|
(6.8.2012 21:56:06) jejda, kde sa mi tam nabral tento smile , ten je tam omylom
|
|
|
Lubar |
|
(6.8.2012 21:50:34) Samozřejmě, že jde, aby do pěstounské péče dostala dítě i samotná žena, není to nijak výjimečné. Znám takových případů několik :) A i mají třeba jedno vlastní a další dvě přijaté... Jen to většinou nejsou úplná miminka, když se zadaří, je to dítě kolem deseti měsíců, ale taky to může být tříleté dítě. Hodně záleží na situaci a motivaci...
|
|
NovákováM |
|
(6.8.2012 22:11:27) morag - a nemusíš odpovídat.. Prostě teď je to tak, že další dítě, - jedno zda těhotenství, porod, šestinedělí... atd. Nebo přijaté dítě v jakémkoliv věku,
prostě potřebuješ a děsně chceš pro své dítě sourozence?
|
NovákováM |
|
(6.8.2012 22:16:12) a nezlob se, podle mého je to naivní - ta představa, že starší sourozenec potřebuje mladšího a bude super se starat
že se budou jako sourozenci vzájemně "mít" s někým
|
NovákováM |
|
(6.8.2012 22:19:35) ale jinak jo, jen to neopírej o ty představy, co tu celým tématem popisuješ.
Jak to bude hezké... Jaký si to uděláš, takový to máš, jsou momenty, kdy to úplně neplatí
To, že teď máš hodné, zdravé, bezproblémové dítě s zvládáš a jsi spokojená jen prostě automaticky nepředpokládá, že to další dítě bude stejné a budeš se cítit stejně. Třeba to bude ještě krásnější. Třeba ne.
|
morag | •
|
(6.8.2012 22:44:40) No právě, třeba ne. Proto to tolik řeším.
|
|
|
Marťa11 |
|
(6.8.2012 22:20:25) co je na tom naivního? naše děti tedy rády jsou, že jsou dva... a já jsem také ráda, že mám bráchu, že se prostě "máme"
|
NovákováM |
|
(6.8.2012 22:24:20) ten předpoklad. Tak se tady vyptej kolik sourozeneckých vztahů je nalevačku dosud a jaké to bylo v adolescenci, pubertě atd...
Pokud u vás pohoda, tak ji přeji.
My máme dobrý vztahy, co jsme dospělí, byla jsem nejstarší, největší, automatický předpoklad bylo nadšení. Nadšení bylo pár let... a pak... ? 12-15? sourozenec na rande?
|
|
Oggová |
|
(6.8.2012 22:28:52) Marťo, myslím, že dítě, které je s jedním rodičem, sedm let zvyklé, že má mámu jen samo pro sebe, bude mít možná trochu problém. Nijak jsem si to nemalovala v úplné rodině, děti se milují a sourozence by chtěly ještě dalšího (ti malí), ale stejně byly začátky občas krušné a žárlení proběhlo vždy.
Takže malovat si to, jak to bude krásné a děti se budou milovat, je pro mě trochu naivní... ale myslím, že to zakladatelka až takhle nemyslela...
|
Marťa11 |
|
(6.8.2012 22:32:07) tak to je jasné, že to bude makačka... ale já to pochopila spíš tak nějak celkově "že to bude fajn, nebýt 2, ale 3" tak jako idylka to není nikde všude a pořád... a když bude sama, to ví asi nejlépe, že to bude zabíračka pro všechny... ale i tak si myslím, že bych osobně do toho šla...
jedno dítě je prostě málo...
|
Oggová |
|
(6.8.2012 22:38:25) To je, o tom něco vím. ;-)
Jen těch ALE je tu daleko víc. Já bych prostě byla srab a plánovaně bych do toho nešla.
|
|
|
Jaana2 |
|
(6.8.2012 22:39:10) Oggová to je případ od případu, mne měla dcera pro jen sebe x let, syn se narodil, když jí bylo 9. Sice v té době do partnerstí, ale to trvalo krátce. Dneska je dcera dospělá, synovi je 11, děti se mají vážně hodně rády , možná až neuvěřitelně ( mají navíc oba od druhých rodičů další sourozence). Věřím tomu, že pokud se nestane nic zásadního, že spolu budou zadobře i později. Já mám bratra, kdy jsme měli normální dětství a rodinu a sice se k sobě chováme slušně, ale vztah jako takový spolu nemáme skoro žádný, až jednou nebudou rodiče, pochybuji, že se budeme vídat.
K Marice - syn má otce sportovce tělem i duší, se synem se normálně vídají. Syn je naprostý antisportovec, takž ani to, že syn nehraje fotbal a apsol nemusíš přisuzovat tomu, že to nevidí u otce.
Zakladatelo někdo tě označí za sobce, ale v tvých botách nikdo chodit nebude. za sebe opakuji, že jsem šťastná, že děti jsou dvě, fakt je to jiné, než když je jedno. Jistě, někdo má jedináčka z nutnosti nebo z rozhodnutí a je spokojený nebo smířený, ale když bys mohla mít dvě děti? Život je dar.
|
Oggová |
|
(6.8.2012 22:44:40) No, ale právě proto, že je to případ od případu, tak univerzální rada neexistuje. Nemůžeš někomu říct "jdi do toho"....můžeš maximálně tak říct jak by ses pravděpodobně zachovala ty.
Tak jako ty řekneš "u nás super", tak já řeknu "u nás taky, ze začátku trochu skřípání"..a pak znám jeden příběh, který je naprosto katastrofální. Nikdy nevíš, jak to dopadne...
|
|
Oggová |
|
(6.8.2012 22:48:41) Na druhou stranu, člověk velmi lituje věcí, co neudělal a mohl. A ta touha po dítěti může být naprosto zničující. Je to strašně složité. Mě by nejvíc děsila ta zodpovědnost za dvě děti bez možnosti se o ni s někým podělit. To byla moje noční můra do doby, než si manžel děti osvojil.
|
jamall |
|
(6.8.2012 22:55:09) Je to tvůj pocit a tvůj život. Řiď se svými pocity a svým srdcem. A také si napiš pro a proti a máš to. Téma je to zajímvé, ale nakonec je to jen a jen na tobě. Přeji ti hodně štěstí ať už se rozhodneš jakkoliv. A není to jen o chtění, ale i o odvaze do toho jít.
|
Oggová |
|
(6.8.2012 23:02:12) Jamall, nechtěj vědět, jak dopadlo, když jsme si s Oggem sedli a řešili, zda dalšího potomka. Raději jsme papír s pro a proti vyhodili. Někdy je lepší tohle nesepisovat.
|
jamall |
|
(6.8.2012 23:05:14) Oggová, ale vy jste na to byli a jste asi pořád dva nebo ne? To je krapet jiná situace než být singel s jedním větším dítkem nebo se mýlím?
|
Oggová |
|
(6.8.2012 23:07:25) Jasně, ta moje odpověď se nijak nevztahovala k zakladatelce. Jen jsem si na to vzpomněla, jak jsme to sepisovali... no nic, taková malá odbočka..
|
jamall |
|
(6.8.2012 23:08:01) Tak to pak ok, chápu.
|
|
|
|
|
|
Jaana2 |
|
(6.8.2012 22:55:52) pokud fungují další vazby v rodině, tak se to dá ustát se zdravými nervy. Kdyby byl člověk fat sám, tak by to bylo těžký, to jo.
|
|
NovákováM |
|
(6.8.2012 23:02:34) no to souhlasím, že člověk většinou lituje věcí, které neudělal...
protože asi má čas to hodnotit.
Prostě dítě se leckdy počne snadno, jen to nějak nemusí vyhovět představě..
|
|
|
NovákováM |
|
(6.8.2012 23:09:43) Jani, já mám strašně paměť v tomhle na nic, takže si nepamatuji vcelku nic.
Jsi ráda, že máš víc než jedno dítě, protože jsi se rozvedla až potom? Prostě manželství, děti, malér..
ještě do toho pozitivního funguje rodina a zvládáš. Obdivuhodné
|
|
|
|
|
Samika |
|
(6.8.2012 22:21:33) Rézi, až budou dospělí, budou nejspíš rádi za sourozence, ne teď jako děti.
|
Maťa. |
|
(6.8.2012 22:24:32) Je mnoho sourozenců, čo sú si totálne jak cudzí..časté viac, než je milé.. to nie je argument...
|
|
NovákováM |
|
(6.8.2012 22:25:30) ano, souhlasím.
A třeba i jako děti.
mmch, pokud sourozenci nepojmou jako manžela/manželku někoho, kdo to zase přetaví úplně do čudu, ale to není předmětem tématu.
|
|
|
morag | •
|
(6.8.2012 22:35:45) To je prostě tolik pocitů dohromady. To hlavní je asi, že (každé) dítě je úžasné stvoření; když vidím své dítě, jaký to začíná být úžasný člověk, jsem z toho naměkko. Nějak jsem se v mateřství našla a dovedu si představit, že už nic jiného smysluplného v životě nemusím dělat, nic jiného mi nechybí. Navíc si myslím, že nám to spolu jde - i když podmínky nejsou ideální. Že to celkem "umím". Takže mi přijde hrozně líto mít jen to jedno. Druhá věc je, že by bylo fajn, kdyby nás bylo víc, je tu prostě nějak hrozně prázdno. Další věc, že se nechci na tohle jedno dítě příliš nezdravě upínat - cítím, že potřebuje víc a víc "prostoru" a asi by uvítalo, kdyby se o mě mohlo s někým rozdělit. A až další, že opravdu nechci, aby zůstalo samo - to je taky dáno tím, že moje sestra nemá děti a v té jeho generaci tu prostě nikdo není. Uff, to se asi nedá slovy vysvětlit.
|
Oggová |
|
(6.8.2012 22:41:08)
Rozumím všem těm důvodům, co píšeš.
|
|
|
|
|
Monika | •
|
(6.8.2012 23:24:54) Ano, jde, adopce ne, ale pěstounská napohodu. Být tebou, tak bych asi šla spíš do té pěstounské-sama to mám výhledově v plánu-jsem ve stejné situaci jako ty, jen mladší. Pokud jsi finančně zajištěná a jinak v pohodě, není důvod, aby ti dítě do pěstounské nedali, navíc budeš brát příspěvek, nebudeš pracovně handikepovaná těhotenstvím, porodem aj., děti si budou věkově blíž, přijde mi rozumnější tato varianta-bez otce
|
|
|
|