Kopretina černá |
|
(6.9.2012 19:49:15) Ahoj, naší slečně (3 roky) se dneska povedl parádní pád. Odřela si koleno, ale hlavně - na hlavě si udělala bouli (+ oděrky a modřinu). Na čelo jsme hned dali studený obklad, přesto místo mírně opuchlo (naštěstí nijak dramaticky, ale boule to prostě je). Po pádu chvíli brečela, pak se zklidnila (při tom obkladu), celé odpoledne normálně fungovala, žádná ospalost, žádné motání, chování jako obvykle, žádné bezvědomí (díkybohu). Nejsem z těch, kdo by hned běžel k lékaři (při divokosti mé dcery bych tam musela být obden), přesto mi to nedá a zeptám se, jak v podobných situacích reagujete vy? Někdo říká, že hlava je hlava (já souhlasím, ale zároveň si myslím, že by v nemocnici nedělali nic jiného, vždyť každý den x dětí padá), jiný, že to stačí ošetřit jak jsem udělala já a pak dítko nějakou dobu sledovat. Někde jsem i četla, že po takovém úrazu by se dítko mělo v noci každé cca 2 hodiny probudit, zda normálně reaguje. No já nevím, když dcerku násilím v noci x krát vzbudím, tak asi reagovat normálně nebude (protože bude ospalá). Budili byste nebo ne? Díky za všechny příspěvky.
|
Cirilinka |
|
(6.9.2012 19:50:39) čelní kost je na lebce nejsilnější, neboj, to bude ok :)
|
|
x x |
|
(6.9.2012 19:51:39) Nebudila, máme boule furt. Akorát bych zkontrolovala jak dýchá, případně tep, to můžeš i po tmě. Neboj, malá zrovna před pár dny hodila šipku ze schodů, boule jak zeměkoule a nic, dobrý...
|
x x |
|
(6.9.2012 19:53:11) Jinak já mám spíš větší strach než z pádů na čelo z pádů na zátylek, případně pak úderů čímkoliv do břicha, to je zrádné. Čelo toho vydrží strašně moc.
|
|
|
Jája | •
|
(6.9.2012 19:53:54) Pokud reaguje normálně, neřešila bych. Jen bych si z ní dělala legraci, že jí pučí parohy, jestli nechce ještě jednu vedle, aby to měla symetrické.
|
x x |
|
(6.9.2012 19:54:29) Já myslela, že jí táta pučí parohy
|
|
|
rybíz |
|
(6.9.2012 20:06:46) Já jsem s boulí na čele jela jednou k doktorovi - to když se syn, když byl malý, rozhodl, že sjede schodiště na trojkolce. Je to strmé dlouhé schodiště a dole pak vypadal jako kdyby se právě vrátil z války. Po ošetření mu na hlavě zůstala jen ta boule (dodnes, tzn. asi 5 let zatím...) a to jsem řešila a doktor mi poradil vzbudit ho několikrát za noc, ale tehdy jsem si ho vzala do postele a jenom kontrolovala, jestli dýchá. Další boule jsem už pak nikdy neřešila...
|
|
|