Hannah+Onďa+Vašík |
|
(31.3.2013 7:31:14) Navazuji na jinou debatu, která už nežije.Dostaly jsme se tam okrajově k trestům - běžná praxe tady je se moc nepřiznávat ke svým pokleskům když dítě uhodíte.Která z Vás to nikdy neudělala?S ohledem na věk a situaci...překopíruju svůj příspěvek a docela by mě zajímala vaše reakce na tuto. ...Včera mi moje dítě předvedlo excelentní ukázku-nemohla sem se zvednout ze země přes bolest kopání juniora v břiše.Reakce smíchem u Ondráška mě překvapila, nicméně jsem mu vysvětlila že to je veliká bolest a byla bych ráda,kdyby se mi nesmál, spíš mě třeba pohladil po břiše a na bráchu promluvil.Za chvilku se to opakovalo znova, opět s posměškem, nechápu proč?Znovu vysvětlení, s tím, že to není bolest způsobená mou hloupostí(jako když on nepozorností nebo jančením spadne a odmítám ho litovat. Potřetí a stejně...zase výsměch.Měl smůlu a byl tak blízko že ode mě chytil jednu výchovnou a celkové odmítnutí v podobě samostatnýho usínání. Je to tak přehnaný?
|
Oliverka |
|
(31.3.2013 7:38:50) Fyzicky trest za posmesek se mi zda neadekvatni. Tim nerikam ze jso tresty ktere udeluju ja vzdy adekvatni. Casto pak premyslim, co jsem mohla udelat jinak.
|
Hannah+Onďa+Vašík |
|
(31.3.2013 7:47:10) Tělesný trest je podle mě opakovaně dát na zadek.Padla jedna po dvojím vysvětlení, potom s dalším vysvětlením proč to dělám sem ho nechala jít samotnýho do pelechu
|
|
TS Garp |
|
(31.3.2013 7:57:45) Přiměřenost trestů: V první třídě - Pavel si při výkladu učitele hrál s tužkou - učitel - Pavle nehraj si - Pavle nehraj si a ještě jednou Pavle nehraj si - a pak už jen Pavel letící vzduchem po facce učitele - bylo to přiměřené? Stalo se to v Čechách před čtyřiceti lety - nikdo si nestěžoval, nikdo to neřešil - společnost to akceptovala. Nemyslím že to bilo dobré ale dnes se pohybujeme na opačné straně extrému kdy se učitelé bojí dětí.
|
Meta |
|
(31.3.2013 8:05:39) V partě nevidomých, co k nám jezdila na hotel, byl chlapec, který oslepnul po výchovné facce - odchlípla se mu sítnice. I když jsem tehdy byla malá, zapamatovala jsem si to na celý život.
|
Hannah+Onďa+Vašík |
|
(31.3.2013 8:10:41) Ale o facce nikdo nemluvil, dostal na zadek.Tak nevím, moje máma na nás byla sama, ruka jí ujížděla v situacích kdy se dalo očekávat že chladná nezůstane a že by sem ji kvůli tomu přestala mít ráda...fakt ne:)
|
Meta |
|
(31.3.2013 8:14:58) To není tobě, to je Garpovi
|
|
|
TS Garp |
|
(31.3.2013 8:18:49) No to je extrém - Pavla letícího vzduchem si taky budu pamatovat do smrti. Dnes si zase děti chodí stěžovat na učitele že dostaly špatnou známku protože "on" je to nenaučil. O focení, natáčení.... to je jinam.
|
|
|
|
|
withep |
|
(31.3.2013 7:48:15) Já jsem na to reagovala, četla jsi to?
A jinak tedy bohužel nemohu tvrdit, že jsem nikdy neujela. Ne že bych přímo uhodila, i když i to se mi jednou dvakrát stalo, spíš jsem chytla/stiskla pevněji, až to bolelo. To ovšem nepovažuju za trest, ale za své vlastní nezvládnutí vzteku (svým způsobem pochopitelné - ve vypjaté situaci - ale stále to beru jako svoje selhání). A hlavně považuju za důležité si o tom pak, až odezní emoce, s dítětem promluvit a omluvit se mu. Já nejsem někdo, kdo má nad ním moc, já jsem jen zodpovědná za jeho bezpečí a výchovu a další věci. Dokonalí rodiče neexistují a pro dítě je užitečné vidět, že i rodiče dělají chyby a že za chybu je třeba se omluvit. Zkrátka si povíme "oba jsme se nezachovali nejlíp, zkusíme to příště vyřešit jinak - bez ... (kopání, křiku,...)"
Tresty do výchovy nepatří vůbec. Rodič nemá nad dítětem moc, není oprávněn ho trestat, je tu od toho, aby mu pomohl pochopit, co udělalo špatně, a najít způsob, jak to napravit a příště tomu předejít.
|
Hannah+Onďa+Vašík |
|
(31.3.2013 7:59:30) Evidentně věděl co mu říkám, o co mi jde.Po odeznění jsem za ním šla, odpovídal úplně k věci.Omluva proběhla z obou stran, mezi sebou máme jasno. jj, četla, nic o facce nepadlo
|
withep |
|
(31.3.2013 8:58:53) Facka nebo na zadek, to je jedno, obojí je špatně.
|
Hannah+Onďa+Vašík |
|
(31.3.2013 9:03:52) Stejná otázka jako na veveru - jak tedy reaguješ když dítě opakovaně neposlouchá, dělá naschvály, časem se bojím že si i třeba kopne, dá rodiči facku(ano, i to sem viděla)
|
withep |
|
(31.3.2013 9:32:39) Pokud je to třeba a je to možné, fyzicky zabráním v pokračování v dané aktivitě, sdělím, že se mi to nelíbí a proč, navrhnu jiné řešení, pokud nepřestane, odvedu, odejdu, ignoruju, nedělám publikum, pokud se zamotá do vzteku a já mám volné ruce, pomůžu mu uklidnit se v objetí . Fakt nečekám, že dítě provede určitý prohřešek jednou, já mu jednou (dvakrát, třikrát) sdělím, že se to nedělá a proč, a ono pochopí a akceptuje. Už jsem se smířila s tím, že dítě na danou hranici narazí třeba stokrát, než ji přijme za svou, není to robot. Pomáhá oslovit, navázat oční kontakt, klesnout na úroveň dítěte.
Občas nemůžu zasáhnout vůbec (v těhotenství jsem často zvracela, teď zase často kojím, myju pokaděný zadek apod.), takže děti nechám, ať si to vyřídí samy, i když se mi nelíbí ten způsob, který zrovna zvolily. A světe div se, ony to občas zvládnou i bez mlácení, uberou na křiku, jeden navrhne řešení, druhý ho akceptuje, pláč na krajíčku ani nevypukne... děti se učí nápodobou
|
Marťa11 |
|
(31.3.2013 9:38:49) withep
|
|
Hannah+Onďa+Vašík |
|
(31.3.2013 9:47:38) Díky za odpověď.Jak jsem psala, odešla jsem jinam - stejně jak to řešíš ty, ignorovat - a přišel tepec:)
|
|
|
|
|
|
Vítr z hor |
|
(31.3.2013 8:12:31) Take nepovazuji odmenu a trest za vychovne nastroje. Nikdy jsem deti neuhodila.
|
Vítr z hor |
|
(31.3.2013 9:32:21) Vetsinou se snazim vyvolat u ditete odpovidajici emoci, v tomto pripade soucit.
Tohle se mi nestalo, ale asi to nejhorsi, co mladeznice provedly, byl utek ze zahrady. Sousede (dospeli!) odsroubovali prkna z plotu a jejich dcera je za podpory matky vylakala k nim. Malem jsem zesilela, kdyz jsem je hledala a nasla diru v plote - je to kousek k silnici, k rece, sousedi nemaji vrata, na pozemku maji nezakryty osmimetrovy pokus o studnu. Kdyz jsem je privedla domu, tak jsem horem dolem vysvetlovala, hlavne jsem se donutila trochu brecet. Taky jsem vysvetlila, ze po svete behaji lide nejen hodni a zli, ale i uplne blbi, procez je clovek nesmi poslouchat. Clovek se musi spolehat na mamu. Kdyz videly, v jakem jsem soku (trochu jsem toho prihrala), venovaly mi pozornost. Sousedy ksem si podala, ale za tyden znovu dira v plote. Deti uz mi to hlasily vcetne toho, ze sousedka opet lakala, ale nesly. Coz povazuju za fantastickej vychovnej uspech. Jejich sebeovladani a duveru ve me jsem podporila tim, ze jsme k tem sousedum pak sli na navstevu, i kdyz se mi nechtelo. Vzaly si z toho, ze nesmyslne nezakazuju, da se se mnou dohodnout, ale museji dodrzovat pravidla.
Zatimco trest byva casto povazovan za jakousi cenu za nejake bezva zlobeni. Trestane deti v mem okoli si delaji, co chteji dal. S trestem uz rovnou pocitaji.
|
Hannah+Onďa+Vašík |
|
(31.3.2013 9:50:46) no, tak tohle bych zas neudělala já.Vynucený slzy a hra na city Přijde mi to jako mnohem větší klamání než jasná reakce na daný podnět.Taky se snažím vysvětlovat, s citem poukazovat na situace - třikrát a dost.Když vidím že na to má a dělá naschvály nenechám ho dojít dál.
|
Vítr z hor |
|
(31.3.2013 10:01:35) Oukej. Ty reagujes vztekem a trestem ci ignoraci bolesti ditete. Moje prirozena reakce je strach, snazim se ho ucinit pochopitelnym pro dite a predevsim dosahnout toho, aby se chovaly bezpecne. Mohla jsem je potrestat telesne. Myslis, ze by to pomohlo? Nechci, aby si zafixovaly "nesmim k sousedum, jinak dostanu na zadek", k cemu by jim to asi v zivote bylo?
|
majdalenka | •
|
(31.3.2013 10:11:19) veveru, tak si děti zapamatují - nejdu k sousedům, máma má pak blbý kecy a prudí.
A hučet do dětí tak dlouho, až se rozbrečí - to mě zase zavádí manipulací a kapku psychickým týráním.
|
Vítr z hor |
|
(31.3.2013 11:07:47) Majdalenko, asi špatně čteš, kde jsem prosím psala, že hučím do dětí, až se rozbrečí? Brečela jsem já. Tvé závěry jsou tedy trochu mimo, že?
|
Pruhovaná |
|
(31.3.2013 14:56:42) To je to nejhorší psychický vydírání a tejrání jaký znám. Radši třikrát na zadek.
|
Vítr z hor |
|
(31.3.2013 17:26:18) Jasne. Kolikrat ti dite odeslo na neoploceny pozemek s nezakrytou studnou v blizkosti reky a silnice? Ja jsem se teda malem slozila.
|
|
|
|
Vítr z hor |
|
(31.3.2013 11:18:59) Jinak byses asi divila, ale zapamatovaly si, že máma musí vědět, kde její děti jsou, aby jim mohla případně pomoci, a pokud s něčím máma nesouhlasí, obvykle to má závažný důvod. Byla to opravdu extrémní situace a doprobraly jsme ji i s pomocí zpráv a pohádek. A dovedou to i moc hezky vysvětlit jiným dětem.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Pawlla |
|
(31.3.2013 7:56:06) Já už jsem se k tomu vyadřovala,nepostupovala bych tak.Pokud se člověku a je jedno jestli dítěti nebo dospělému něco stane moje reakce je přiměřená té bolesti.Pokud vím,že ho to bolí,soucítím s ním,i když si za to může sám.Přece ty když si zlomíš nohu,byť vlastní nešikovností,taky neočekáváš,že to tvoji nejbližší odmávnou s tím,že dobře ti tak,měla jsi dát pozor.Tam vidím hlavní příčinu toho,že se tvůj syn zachoval takhle.
|
Hannah+Onďa+Vašík |
|
(31.3.2013 8:07:40) Jj, Tvoji reakci jsem četla.Byť nepochopila, to je jiná.Když si svou blbostí ublížím budu naštvaná sama na sebe.Když si čtyřleťák natluče koleno tím, že opakovaně neposlechne nefoukám.
|
Pawlla |
|
(31.3.2013 8:43:17) A manžel bude tvoje zranění ignorovat,protože si za to můžeš sama?
|
Hannah+Onďa+Vašík |
|
(31.3.2013 10:02:30) Pokud si ho sama způsobím, neočekávám lítost:)Blbá sem já, proč chtít pozornost
|
|
|
wer | •
|
(31.3.2013 13:00:20) To já pávě foukám a vysvětluju, že si za to může sám a má si dávat pozor - natlučené koleno, to je ten přirozený důsledek.Takže ano upozornit na souvislost - blbnutí - upozornění - neposlechnutí - blbnutí - natlučené koleno - jasně. A taky bych to použila při dalším blbnutí - "pamatuješ jak jsi neposlechl a spadl?". Ale nechápu proč nepofoukat, nepolitovat.
Takže se chlapečkovi nedivím. Na zadek bych já v takové situaci nedávala. Ale co se tebe týče, už bych se tím netrápila, stalo se. Jste schopni si to i vyříkat což je bezva. Jen bych se přimlouvala,posím nikdy, se nesměj dítěti za nešikovnost,a foukej natlučená kolínka a dávej najevo, že za tebou může přijít s jakýmkoliv problémem i když si ho zavinil sám.
Me neujíždí ruka, když ujedu tak řvu, ječím, mh taky nic moc. Na zadek jsem dala spíš s rozmyslem, v situaci, něco jak popisuje Veveru, když jsem se snažila vysvětlovat, domlouvat se a dlouho, na několik pokusů nic nezabalo.
|
Vítr z hor |
|
(31.3.2013 13:53:31) Někde jsem četla, že jakékoli dětské strasti se nemají bagatelizovat, a že když někdo potřebuje pomoc, je dost na houby do něj ještě kopnout (kdybys mě byl býval poslechnul...!). Takže se koušu do jazyka, abych neříkala "to nic není" ("můžeš si za to sám" mi ani není vlastní) a snažím se místo toho oznamovat třeba "to je nepříjemný, když člověk spadne" a napřáhnout náruč. Myslím, že to docela funguje...
|
wer | •
|
(2.4.2013 18:00:59) Veveru, souhlasím určitě brát každou bolístku vážně. To "upozornit na souvislosti" a "použiju při příštím blbnutí" myslím AŽ je dítě dostatečně politované, pofoukané, ošetřené, vymazlené, potom myslím že je možné povykládat si. Na příklad - kolikrát jsme ti s tatínkem říkali ze nesmíš používat jenom přední brzdu, obzvlášť ne z kopce (naše holčička to prostě musela zkusit)a před další jízdou na kole - zlatíčko vzpomeň si jak si přelítla přes řidítka, prosím brzdi zadní Je to srozumitelnější?
|
|
wer | •
|
(2.4.2013 18:00:59) Veveru, souhlasím určitě brát každou bolístku vážně. To "upozornit na souvislosti" a "použiju při příštím blbnutí" myslím AŽ je dítě dostatečně politované, pofoukané, ošetřené, vymazlené, potom myslím že je možné povykládat si. Na příklad - kolikrát jsme ti s tatínkem říkali ze nesmíš používat jenom přední brzdu, obzvlášť ne z kopce (naše holčička to prostě musela zkusit)a před další jízdou na kole - zlatíčko vzpomeň si jak si přelítla přes řidítka, prosím brzdi zadní Je to srozumitelnější?
|
|
|
|
|
|
Mikeš+ 3 holky |
|
(31.3.2013 8:23:41) Asi mě zase spousta dokonalých rodičů odsoudí a zařadí do nějaké jejich škatulky... ALE: Já neberu plácnutí přes zadek jako trest. Beru to jako další, důrazný stupeň výchovného působení. Když nestačí slova, tj. vysvětlování, upozorňování, zákazy atd. a dítě stále pokračuje v tom, co se mu rodič snaží vymluvit, zarazit, zastavit, tak plácnutí přes zadek vnímám jako důrazné upozornění, že to opravdu myslí vážně a takhle tedy nee. A nesouhlasím s názorem, že rodič nemá nad dítětem moc. Má. Spoustu let rozhoduje rodič jménem dítěte a často i proti vůli dítěte. Dítě nemá tolik životních zkušeností, není schopno domyslet důsledky svého jednání, rodič zodpovídá za jeho život a zdraví, musí je vychovat a pokud dítě není té svaté povahy, že na reaguje správně na první pokyn, že se řídí příkladem svého rodiče a dělá/ nedělá vše hned tak, jak je vhodné, tak rodiče musí přistoupit postupně k vyšším levelům a důraznějším prostředkům. Neříkám, že mají děti mlátit a týrat, ale pokud na jejich dítě platí po vyčerpání předchozích možností působení až plácnutí přes zadek a ono konečně uzná a pochopí, že to už je opravdu vážné, že takhle se opravdu chovat nesmí, tak proč ne. Když pozorujete výchovu zvířecích matek, často vidíte, že některé více a některé méně trpělivě vracejí svá mláďata tam, kde je potřebují a když je mládě stále tvrdohlavé a dělá něco, co je ohrožuje, matka je drsně stiskne zuby a důrazně dá najevo, že tak tedy opravdu ne. Mládě poté vrátí tam, kde má být a to už opravdu "poslechne". Vidím v tom analogii s naším plácnutím přes zadek.
Trest z mého pohledu následuje v situacích, kdy dítě zaviní schválně - tj. už moc dobře ví, že tohle se dělat nesmí - svým chováním něco, co nejde vrátit nebo odporuje nastaveným pravidlům. U školáka např. situace, kdy opakovaně ztrácí bačkory, ačkoli mu opakovaně rodiče i učitelé kladou na srdce, kam si je má dávat. Školák na to kašle, bačkory jsou poněkolikáté fuč. Trest je třeba to, že místo kapesného nebo kreditu do mobilu dostane nové bačkory a navíc se nejede do akvaparku. U předškoláka např. počmárá opět zeď voskovkami. Rodiče mu při předchozích pokusech vysvětlili, že na zeď kreslit nesmí, zlobili se. Dítě to udělá zas, trestem by bylo třeba odebrání voskovek a nepořízení slíbené hračky /třeba sbírá nějaké figurky a má slíbenou další/. Prostě individuálně, rodina od rodiny, dítě od dítěte.
|
Mikeš+ 3 holky |
|
(31.3.2013 8:34:37) Já nevím, jedno únorové dítě (2009) mám, ale na diskusi nechodím.
|
Katy77 |
|
(31.3.2013 22:27:30) Já z únorčat nejsem, ale zastávám stejný výchovný vzorec i na našeho skoro tříleťáka. Kdybych jen domlouvala, tak si vymluvím hlasivky a naprosto bez výsledku. Nehledě na to, že pevná náruč se u nás praktikovat nedá, malý je po mě, částečný klaustrofobik. Už pochopil, že když zlobí, tak se to mamince nelíbí a může dostat na zadek. U živějších dětí je to problém, aspoň to tak cítím, že nejsou schopni vnímat nějakou rozpravu ve stavu nadšení z hry-zlobení.
|
|
|
|
|
Mab |
|
(31.3.2013 12:15:44) Mikeš, v tom tvém podání vidím chybu v tom srovnání se zvířaty v tom, že rodič podle tebe zakazuje a vysvětluje, kdežto zvíře své mládě odnese a zabrání u v dané činnosti fyzicky. A tak by to mělo být i toho člověka. Když dítě počmárá zeď voskovkami, tak mu ty voskovky zabavím ihned a následek je ihned, tj. místo koupení hračky se koupí barva a dítě pomůže malůvku na zdi zamalovat, prostě stav napravit. A ne že mu po několikáté malůvce seberu voskovky a zakážu akvapark. Je jasné že jinak budu zabraňovat v činnosti dvouleťákovi, tomu je opravdu lepší fyzicky činnost přerušit, chytit mu ruku, odnést ho apod. Jinak desetiletému, tj. promluvit na něj, navázat oční kontakt, ev. i fyzický (chytit za rameno, za ruku), ujistit se že opravdu vnímá co říkám. A neplést trest a adekvátní následek.
U ONďy, ano plácnutí přes zadek za posměch se mi zdá neadekvátní a nesprávná reakce. Na druhou stran i rodiče jsou chybující a já když plácla dítě přes zadek, tak to beru jako své selhání, mě to v tu chvíli ulevilo, ale výchovné to nebylo. Pak jsem si s dítkem promluvila, omluvila a vysvětlila. Takže máme vztah OK.
Moje mamka taky řešila spousty věcí plácnutím dokonce až vařečkou. Já byla bita málo, byla jsem ta hodná a pak jsem se naučila zaonačit věci tak, aby byl klid a spoustu věcí mámě neříkala. brácha byl bit jak žito, dokonce o něj zlomila máma vařečku a zodpovědnosti za svůj život se nenaučil nikdy, a stále jsou s ním potíže, i když je dospělý. I toto je pro mne důvod snažit se o respektující výchovu, a že mi to jde občas pěkně blbě.
|
Vítr z hor |
|
(31.3.2013 12:58:49)
|
|
|
VERI + V6/08 + bříško |
|
(31.3.2013 14:24:29) Mikeš - souhlasím
Hannah, za posměch, že tě něco bolí, bych na zadek nedala, ale snažila bych se vysvětlit, jak mě ten posměch mrzí.. kolik je synovi?
|
|
|
Jita111 |
|
(31.3.2013 8:45:27) Možná se Tě to dotkne, ale já vidím problém v tomhle: "bolest způsobená mou hloupostí(jako když on nepozorností nebo jančením spadne a odmítám ho litovat." Nelituješ své dítě, když ho něco bolí? A proč by ono mělo litovat Tebe? V tomto případě asi platí, že děti jsou odrazem nás samých. A trest asi nebyl adekvátní. On Tě taky netrestá. Jinak pár výchovných na zadek považuju za přípustné. Někdy je vysvětlování k ničemu, a děti z toho určitě trauma nemají.
|
TS Garp |
|
(31.3.2013 8:50:10) No jo - další vysvětlení - a co klaun - klaunovy se děti smějí když ho něco bolí?
|
Jita111 |
|
(31.3.2013 8:51:37) Klaun doma není klaunem, to nevíš?
|
Jita111 |
|
(31.3.2013 8:52:52) A maminka není klaun. Aspoň pro většinu dětí.
|
TS Garp |
|
(31.3.2013 8:56:21) Měl sem tě nechat - naschvál co by bylo jako čtvrté
|
Jita111 |
|
(31.3.2013 13:20:04) Příště ještě popřemýšlím
|
|
|
|
TS Garp |
|
(31.3.2013 8:52:58) Nevím
|
|
|
|
Hannah+Onďa+Vašík |
|
(31.3.2013 9:10:41) Když tvoje dítě spadne po několikerém upozornění že nemá lézt tam a tam a spadne(Tak že si nezpůsobí žádný strašný úraz, potluče si koleno třeba)...půjdeš a lituješ? Když si nevezme čepici,nafouká mu do uší je to něco jiného. Navíc - trest přišel za výsměch, ne za nepolitování
|
Mikeš+ 3 holky |
|
(31.3.2013 9:27:05) Byl to fakt trest? Nebyl to způsob důraznýho upozornění, že takhle se chovat v dané situaci opravdu nemá? Co na to říkal pak on? Zarazil se? Vztekal se? Omluvil se? Nebo co bylo dál? A nastala pak znovu ta situace aby se vidělo, jestli se opět bude vysmívat?
Když holky blbnou, jsou upozorněny, že když nepřestanou, stane se to a to, ono se to opravdu stane, tak jen zkontroluju, jestli si neublížily nějak vážně a pokud je to OK, nechám je "lízat si své rány" o samotě, nelituju.
|
Hannah+Onďa+Vašík |
|
(31.3.2013 10:05:57) Přesně tak - pokud neteče krev kontroluju a tlačím boule, tím to hasne. Popsaná situace v příspěvku se už neopakovala, jdeme směle dál bez újmy na čemkoliv.
|
|
|
Ink | •
|
(31.3.2013 11:07:23) Já jsem foukala i když si to způsobil sám, stejně mě manžel polituje, když se praštím do hlavy o dvířka skříňky, přesto, mi říkal, že je mám zavírat.
|
Gertruda |
|
(1.4.2013 12:26:09) Myslím, že to je chyba, ne to plácnutí přes zadek. I když člověk udělá chybu - z hlouposti, z lenosti, jánevímproč, nemusí být potrestán ještě tím, že se ignoruje jeho bolest.
|
|
|
štěpánkaa |
|
(31.3.2013 12:19:36)
kolik tvýmu synovi je? fakt si myslíš, že rozlišuje "způsobil sám, nezpůsobil sám"? až teď dočítám diskusi a myslím si, že ti synek docela příhodně nastavil zrcadlo, což jsi tím trestem pohřbila. pokud je předškolák, zaslouží si politování a soucit VŽDY. A vlastně nejen předškolák. nechápu, že tě bolest a utrpení tvého dítěte nechá chladnou, fakt nechápu připomínáš mi ty doktory, kteří nešťastným rodičům, jejichž dítě si způsobí těžký úraz ještě nakládají tím, že jim vynydají a připomínají jim jejich skutečnou i domnělou VINU
|
Hannah+Onďa+Vašík |
|
(31.3.2013 13:35:56) Fakt si myslím že ví kdy si způsobí bolest sám neposloucháním.Spadne, ohledám následky ale nefoukám a nelituju.A zjišťuju že nejsem sama.S tím zrcadlem- jinak je to hodný, citlivý dítě.Toto je jedna popsaná situace kterou už tu nehodlám babrat.Dost mě zaráží nepoměr reakcí v tématech - u tématu s potenciální možností potratu matku podporujete a když plácnu na zadek dítěti sem na pranýři. Doufám že už poučena a na dlouho vyléčena z Rodiny... Díky za rozumné postřehy bez pranýře, koumu možnost neadekvátní reakce jak tu někdo popisoval.
|
štěpánkaa |
|
(31.3.2013 13:50:30) jaký pranýř, prosím tě, chtěla jsi názory, máš názory. já nevím, pokud s tebou tvůj syn dle tvého názoru nedostatečně soucítí (jak jsi psala), tak jsme myslela, že hledáš důvody proč. ty s ním možná dle jeho názoru (těžko říci, on se tu nevyjadřuje) také nedostatečně soucítíš.... a kvůli nastínění důvodů, způsobů řešení, atd. se na nás zlobíš? podle mě jsi dobrá máma, protože o všem co se týče syna, jeho chování, tvých reakcí atd....přemýšlíš. ale tímhle posledním příspěvkem trochu shazuješ sama sebe
|
Pawlla |
|
(31.3.2013 14:36:28) Souhlasím se Štěpánkou myslím,že zrovna ty to nemáš zapotřebí.Chtěla jsi názor a všichni názor na tu věc napsali,nikdo nebyl vulgární,nikdo neodbočoval,to že se ti některé názory nelíbí je normální,ale nemůžeš nám vyčítat,že jsme je napsali,když si se na ně ptala.
|
Hannah+Onďa+Vašík |
|
(31.3.2013 18:22:21) Spíš lituju toho že sem se nechala unýst a řeším to tady...Problém mám ne s Vašima reakcema, spíš s podrobným popsáním situace pro pochopení a dokreslení.
|
|
|
|
Marťa11 |
|
(31.3.2013 14:27:43) Hannah, jaký pranýř?
Ty se tady lituješ, asi tě málo litují doma, ale já tě litovat nebudu, zavinila sis to sama
ty jsi to nepochopila, nikdo se nepohoršuje nad "jednou na zadek", ale nad tím za co a že dítě nelituješ, když se mu něco stane... většina natlučení je totiž z blbosti, i u dospěláka v přeneseném slova smyslu
|
Hannah+Onďa+Vašík |
|
(31.3.2013 18:24:21) Marti, tak k tomuhle fakt nemám slov:D Dík za pochopení sama sebe, jdu se litovat...
|
Marťa11 |
|
(31.3.2013 18:31:49) ty nemáš slov?
a víš proč jsou tam ty smailíky???
VTIP, VTIP, VTIP
sama jsi psala, že dítě nelituješ, když si něco udělá svoji blbostí...
ale nepochopilas no tak třeba příště
|
|
|
|
|
|
|
|
Marťa11 |
|
(31.3.2013 9:18:50) mě tvůj příspěvek zarazil už v minulé diskusi, ale nereagovala jsem
když už jsi to vytáhla jako téma... ani tak nejde o to, jestli dostal jednu přes zadek, ale přijde mi podivné to okolo... "šel spát sám" to je hodně drsné, pokud je zvyklý usínat s tebou (navíc, myslím si, že přes usnutím má být dořešeno) a ano, dítě lituju, i když si nabije svoji blbostí... zkušenost je nepřenosná... jsem máma, ne chladný robot (chladný robot mě přesně napadl k tvým příspěvkům )
|
Hannah+Onďa+Vašík |
|
(31.3.2013 9:26:12) Dobrý, to sem si už vyžrala:)Nečekala sem nic moc jinýho, vytáhla sem na trh nepohodlnou kůži... Neříkám že to bylo dobře,stalo se.Nedělám to běžně, ani on ne.Do pelechu šel sám,po chvilce jsem přišla s tím, že si promluvíme a spal.Ráno bylo dobře, promluvili jsme si dodatečně a chápal co se stalo. Stejná otázka i na Tebe - jak bys reagovala?Když už říkáte jak je toto špatně...vašim dětem stačí domluva?
|
Marťa11 |
|
(31.3.2013 9:36:21) ne..., my máme divochy, domluva nestačí nikdy, ani druhá... někdy pátá, někdy stá... fyzické tresty nepoužívám, používám korupci a vydírání... staršímu je 10 a už je v pohodě, tedy tam zase začne brzo puberta, ale to je o něčem jiném
malé je čerstvých 5, takže když ji 5 krát něco řeknu a pak si nabije, protože neposlechne, tak ji nechválím, ale potrestala se sama, někdy to dokonce i pochopí, že příště tohle konkrétně už nedělá, někdy si nabije ještě znovu... ale koleno pofoukám, polituju, pomazlím a někdy mi ujede "kdyby jsi mě poslechla, tak se ti to nestalo"... to hlavně, když se leknu, že se jí stalo něco víc...
|
|
zerat |
|
(31.3.2013 9:38:30) Hannah, já bych tohle co řešíš vůbec neřešila - prostě jsi v tu chvíli cítila, že je to tak na místě, tak jsi jednala. Proč další téma? Děti vychovávám dle svého nejlepšího vědomí a svědomí a jelikož je miluju, tak chci, aby skutečně byly vychované (dle mých představ, co znamená být vychované) - nehledě na to, že je můžu vychovávat jen tak, jak to zvládám já a ideálně, aby se to opakovalo a děti si mohly zvyknout na nastavené hranice. V případě výsměchu mi taky přijde přehnané, jak jsi zareagovala, tohle mi přijde, že bylo spíše o vysvětlení než o dání na zadek... ale já jsem u toho nebyla, takže těžko soudit a nevím věk dítěte... Jak píše Marťa taky se mi moc nelíbí poslat dítě spát samotné za trest - přece jen trest už proběhl tím, že dostal na zadek - taky se mi spíš líbí když jde dítě spát s pocitem odpuštění - ale v tomhle směru učíme děti, že by se měly přijít omluvit, abych já jí mohla odpustit příp. jednáme podle dané situace.
|
Hannah+Onďa+Vašík |
|
(31.3.2013 10:10:00) Další téma proto, že mě zajímalo jak byste řešily popsanou situaci vy.Témata se tu zakládají různá, i méně podnětná pro výchovu... Jak jsem psala, šla sem za ním s vysvětlením a už spal, ráno jsme si popovídali a jdeme dál.
|
|
|
|
Mikeš+ 3 holky |
|
(31.3.2013 9:44:13) Zatím jsem se v žádné odpovědi nedočetla nic jinýho než jen to, že "já bych tak nereagovala, já bych to tak neudělala", ale nikdo neodpověděl přímo na otázku, jak byste v takové situaci reagovaly vy.
Mám před očima představu mámy, která trpělivě po stopadesáté vyndá ruce ze dřezu /nebo přeruší jinou činnost, kterou právě vykonává/, přikleká ke svému broučkovi, který rýpá šroubovákem do repráku v obýváku, chytá ho za ruku a medovým hlasem mu opět vysvětluje, že nemůže brát tatínkovi z kufříku ten šroubovák a píchat do toho kolečka, protože se to rozbije a nebude mu to hrát pohádku a taky by se tím šroubovákem mohl škrábnout nebo píchnout. (mezitím už je to stejně zničený a kluk tohle vytrvale i přes všechno vysvětlování dělá už hodinu, zatímco máma potřebuje připravit pohoštění pro návštěvu). neznám takové. Teda znám jednu takovou, její dítě je asi šťastné v jejich světě, ale jde do školy a tam opravdu narazí na spolužáky a paní učitelku, která po něm bude chtít, aby fungoval podle pokynů a ne podle své momentální nálady už 3. září, protože tam nikdo nebude mít čas s ním donekonečna probírat co a PROČ nemůže dělat, tam už se prostě bude předpokládat, že hranice a pravidla bude umět uznávat a dodržovat a že na pokyn dospělého bude reagovat.
|
withep |
|
(31.3.2013 9:55:19) Proč medovým hlasem? Proč má dítě přístup k nářadí, pokud s ním neumí bezpečně a neškodně zacházet? Proč mu to vysvětlovat 150x? Podruhé už stačí říct radikálně zkrácenou verzi. Jinak si myslím, že dítě oprávněně tu a tam vyžaduje pozornost rodičů; pokud matka půl dne chystá pohoštění pro návštěvu a na dítě se ani nepodívá (přitom by stačila 10 min pauza na přečtení pohádky), není divu, že "zlobí".
|
|
Mikeš+ 3 holky |
|
(31.3.2013 9:59:49) Když už se v tom rýpám (jen proto, že děti si hrají si spolu, nemusím většinou zasahovat nijak, k dodržování určitých pravidel a chování už jsme dospěli, mám čas vysedávat u kafe u PC), nevím, proč se ptáš, co a jestli bylo přiměřené v tvém případě. je důležité znát názory ostatních, vychová toho kluka někdo za tebe?
Vychovávám své vlastní děti tak, jak umím, jak myslím, že je správné a funguje to na ně - a opravdu na každou z dcer platí něco jiného, vycházím ze své osobnosti a zkušenosti a jednám v rámci zákonů - tj. netýrám je fyzicky ani psychicky, věnuji jim dostatečnou péči materiální,zároveň mají ve mě tu mámu na mazlení, i když se na ně občas za něco zlobím a pěním. Uznají, že důvod byl. Ve škole a ve školce slyším většinou jen chválu, jak holky hezky spolupracují, pomáhají, nezlobí, nevymýšlí lumpárny, jsou samostatné v sebeobsluze... A je mi úplně jedno, co by si kdo myslel o tom, že jsem některou za něco plácla na zadek a jak jsem to mohla nebo měla udělat jinak.
|
|
|
|
Ira+M(2/02)+K(1/04)+M(2/07) |
|
(31.3.2013 9:34:21) Tak já jsem taky ta, která děti nelituje, když si něco udělají svou blbostí... Např. u nás suprově funguje- pokud hrajou nějakou hru, kde hrozí, že se bouchnou, nebo jsou rozdovádění, dělaj kraviny- upozornim je a u her platí, že jakmile jeden z nich začne brečet, ihned je konec hry.... Naučili se si dávat pozor, aby si neublížili vzájemně a funguje to výborně
Jinak děti nebijeme, občas tedy plácnutí přes zadek, ale k tomu dojde opravdu málokdy... nepamatuju, kdy naposledy jsem musela takto zasáhnout....
|
|
Binturongg |
|
(31.3.2013 9:53:37) Rozhodně nemám nic proti plácnutí dítěte - ALE jde o věk, situaci a přiměřenost. To se samosebou dobře píše z pohledu nezúčastněného a klidného jedince a rozhodně nemůžu tvrdit, že mi nikdy neujela ruka
To, co mi připadá daleko horší, je tzv. "odvrácená tvář matky" - takové to "Nemám tě ráda, nechci tě, když zlobíš..." a odvrácení se od dítěte (a nechat ho jít samotné spát, aniž bychom se před usnutím usmířili, to možná až někdy ve školním věku...)
Každého, komu se Tvůj postup nelíbí, žádáš o popis pracovního postupu - jak jinak tedy reagovat. To je trochu obtížné, když jde o tak individuální záležitost Taky nevím, jak je chlapeček starý, a nakolik s ním je řeč, nakolik chápe bolest druhého (empatie není vlastní malým dětem) - upřímně řečeno, matka v křeči může působit legračně, pokud si neumím představit, jak ji něco bolí, nebo ŽE ji vůbec něco bolí...
|
Binturongg |
|
(31.3.2013 9:57:22) Jo a nelitovat, když si ublíží z rozjívenosti neblo blbosti...no to už je teda drsný. Na to musí mít taky věk, aby to chápal...
Kromě toho si téměř každý z nás sáhnul na kamna - jde o sbírání zkušeností. Vlastní nešikovností nebo blbostí se zraňuje i většina dospělých
|
|
|
Markéta, kluci 11 a 4 | •
|
(31.3.2013 10:08:44) Podle mě to je přehnaný, termín "jedna výchovná" mi přijde směšný, nevím, co je na facce výchovného. Nicméně přiznávám, že jsem párkrát oba kluky pleskla, facku, co si pamatuju, dostali oba jako malí za surové kousání a zabralo to, nic jiného nezabíralo. Nepřipadalo mi to ovšem jako výchova, ale jako upozornění na to, jak to bolí. Facka ve spojení s nastupujícím konkurentem v břiše mi dobrá nepřijde, on ti tu bolest nezpůsobil, "jen" se ti smál - prosím tě, kolik mu je ? Ale už se stalo, tak bych se v tom nepitvala. Pokud ji ty považuješ za výchovný prostředek, budeš to stejně používat dál.
Jo, ještě jednou dostal starší facku - a za to se dodnes stydím - on strašně prožívá bolest a bolelo ho břicho a dostal se do úplného hysteráku a já už nevěděla co s ním, tak jsem mu jednu vrazila. Hysterák skončil na to tata. Ale fakt hrdá na to nejsem a ta facka byl akt naprosté bezradnosti.
Malý je takový lehce despotický a pokouší se nás ovládat,když se mu to nedaří, dokáže být pěkně hnusný, řešíme to separací v pokoji, tam vždycky zchladne.
Prostě takhle - nevidím rozdíl mezi tím, když chlap ubalí své ženě facku nebo když maminka/tatínek ubalí facku dítěti - oboje je to, podle mého názoru, akt moci a nadřazenosti (ač vyplývající třeba ze zoufalství, že nejsme schopni řešit danou situaci).
|
Baobab |
|
(31.3.2013 10:32:04)
|
|
|
|