| snejdi | 
 |
(7.7.2013 23:47:35)
Chtěla bych poprosit o inspiraci a vaši zkušenost. Naše 5letá holčička se docela rozjela s fňukáním. Přiznávám, že mě to hodně irituje a pořád řeším sama v sobě, jak na to reagovat, abych jí pomohla a taky z toho nezblbla. Holčička má 16ti měsíční mladší sestru, nedokážu odhadnout, jestli už dostatečně zpracovala její narození, začátek byl docela záhul. Dcerka (5 let) je trochu nervák, všechno prožívá hodně emocionálně, rozhodně si emoce nenechává pro sebe a dokáže je projevit. Jakmile dojde na situaci, kdy prožívá nějakou frustraci, začne fňukat, nebo plakat. Jak byste postupovali? Do jaké míry je to podle vás věc povahy? Snažím se to s ní řešit (pokud na to mám sílu) v klidu, aby pochopila, že si nic nevyfňuká, ani nevybrečí a že je to zbytečné. Přiznávám se, že nemám moc energii, neb naše mladší dítko v noci moc nespí a stále je kojeno. Navzdory RaR, pokud jsem vyšťavená, v klidu rozhodně nereaguju. Díky za vaše názory.
|
| Martina, 3 synové | 
|
(7.7.2013 23:53:06)
Jestliže si jedno dítě vyfňuká, aby s ním maminka každý den ponocovala, je marné vysvětlovat druhému, že tudy cesta nevede. 
|
| Mab | 
|
(8.7.2013 0:01:40)
Martino, tak že kojené dítě se v noci budí a kojí se, je normální. To není vyfňukávání mámy.
Mám to doma podobné, a bylo to tak i před narozením sourozence. Prvorozený je citlivka, dokáže se rozbrečet kvůli čemukoliv. Když jsem v pohodě, tak se to snažím řešit v pohodě. Spíš se ho ptám, co by ode mne potřeboval, jak mu můžu pomoct, aby přestal brečet. Sám si vymyslí, co by pomohlo a já to splním, je-li to v mých silách. Ale diskutujeme o tom. Takže někdy pomůže pofoukat, obejmout, pochovat, dát mlíčko, dát bombonek, nějak napravit danou situaci (pomoc např. s hledáním té správné ponožky atd.)
Prostě dle situace.
A když jsem vzteklá a unavená a fˇmukání překročí únosnou mez a nepomůže pár vět první pomoci, tak ho posílám za dveře či do pokoje, aby se uklidnil sám. Ale vždy nejprve nabídnu pomoc a když ji nepřijme, tak si musí pomoct sám.
|
| Martina, 3 synové |
|
(8.7.2013 0:07:36)
Tak posílání za dveře se u nás neosvědčilo vůbec - buď vedlo k nezvladatelnému hysteráku nebo k demolici obydlí, příp. k úrazu, ale vím, že všeobecně se to doporučuje.
I kojené dítě může spát celou noc - to přece nijak nesouvisí.
|
| Beruška+J02A07T10 | 
|
(8.7.2013 8:57:28)
martino může - ano může spát celou noc... ale ne každý má štěstí na spavé mimino - já mám tři a ani jeden dokud se kojily nespaly. Nejstarší se přestal kojit v 15m a začal hned spát. Prostřední nespí kloudně do dnes - je jí 6,5 a má ADHD a hraniční PAS - k tomu měl velkou poruchu spánku, neměla hlubokou fázi spánku. Nejmladšímu jsou 3 a stále se v noci budí, přsto, že nic nechce.. budiol se do 21m na kojení, pak na lahev... to proč měl v 22 m lahev je rpoto, že býval a stále je hodně nemocný.. takže jsme měli od různých dr doporučeno mu dávat jídlo, kdykoliv chtěl, tedy i v noci.
|
| Martina, 3 synové |
|
(8.7.2013 9:04:16)
Tak mě spaly i kojené, já jsem velký spáč a ponocování bych nedávala: u nás byly děti silné a zdravé, zato maminka slabá a nemocná, takže jsem to byla já, kdo si vyfňukal ohledy. 
Jedině nejmladšího jsem kojila i v noci až do 6 měsíců, ale pak šel do svého pokoje, sice to děsně ořval, ale zvyknul si a bylo to pro něj nakonec lepší - prostě v noci nikdo nepřicházel, tak vyhodnotil řev jako neefektivní a vyspali jsme se všichni. 
|
| Maťa. | 
|
(8.7.2013 20:39:23)
Martino, u mojich synov by si sa "zobudila" z predstavy, že sa deti dajú spaniu v tak malom veku naučiť:)
|
|
|
|
|
| Mab |
|
(8.7.2013 9:18:30)
Děti v noci možná nepotřebují kojit kvůli výživě. Ale potřebují prostě mámu, pocit bezpečí a jistoty. To dodává kojení, společné spaní a mazlení.
Nechat dítě vyřvat v jiném pokoji, považuji za psychické týrání. Věřím, že většina matek to dělá s nejlepšími úmysly (bohužel) a přes den jsou skvělé mámy, ale pro mne tudy cesta nevede.
Většina matek se dokáže úplně v pohodě vyspat se svými dětmi v jedné posteli a vůbec nestrádají.
Stejně tak je to s tím odchodem za dveře. Mé dítě se tam dokáže uklidnit, dokonce občas odchází samo, aby mělo klid. Někdo zase nedá dopustit na pevné obětí, to zase neumím já. Samotné mi to vadí. Takže každý si různé výchovné styly musí probrat a vybrat si ten svůj, co mu bude sedět.
|
| Martina, 3 synové |
|
(8.7.2013 9:22:29)
Jsem menšina matek.  Dítě jsem do postele nevzala nikdy a nevypadají, že by je to nějak poznamenalo - pravděpodobně je ani nenapadlo, že by to bylo možné, tak tím nestrádaly.
|
| arsiela, | 
|
(8.7.2013 9:23:49)
Jo každej to má jinak chápu,když tě to bavilo x krát za noc vstávat.Mě prostě ne.Ale já sem nejhorší matka a ženská na celým světě,takže podle mě se prosím neřídit.
|
| Kapradina | 
|
(8.7.2013 9:47:59)
Arsielo,
mě tedy taky nebavilo za noc třeba 10x vstávat a stát u postýlky vysílením a hladit dítě po hlavičce, ale vyplatilo se to. Nikdy jsem děti nenechala vyřvat, ale ani jsem je nebrala do postele. Prostě jsem raději vstala, pochovala, pohladila a počkala až usnou. Cca v roce a čvrt spaly celou noc v postýlkách se mnou v ložnici za další rok a kus byly přestěhováni do pokojíčku a spí celou noc pořád, že se může spát v noci v naší posteli asi ani netuší. Ráno, po probuzení se chodí k nám normálně do postele pomazlit, ale to už za chvilku vstáváme. 
|
| margotka78 alias shit-roller | 
|
(8.7.2013 13:38:30)
to bych nedokázala.Vstávat 10 krát za noc k oběma dětem..
U nás měla dcera do 2 let "nápojový automat". Tj. spala se mnou v posteli, já rozevřenou košili a ona se napojila, kdy chtěla.
Jinak by mě asi šlehlo 
|
|
|
|
|
| Kopřiva Dvoudomá | 
|
(8.7.2013 9:32:48)
Mab, já bych ji do postele vzala, mnohokrát vyzkoušeno, ale bylo to ještě horší - furt mě budila, neuvěřitelně se hlemejždí.
Když si dám matraci na zem vedle její postýlky, aby mě slyšela dýchat, případně abych nemusela chodit z ložnice, tak se budí taky ještě víc (resp. možná je to tak, že mě probudí i kňourání z polospánku, který do ložnice neslyším a který ona sama za chvilku zaspí).
Ve dne mi ochotně ukáže, kde spí ona sama a kde spí bráška, kde spí maminka, večer mi povykládá, že maminka přijde až ráno, až vyjde sluníčko, a že v noci bude spát v ložnici přes chodbu, taky že maminku v noci nebudíme, aby se vyspinkala a mohla se starat o děti... No a pak nastane noční praxe.
Fakt nevím. 
|
| Martina, 3 synové |
|
(8.7.2013 9:37:49)
Noční světýlko? Nebo taková ta hrající hračka: náš kluk takovou měl, když se vzbudil, pustil si "hudbu" za chvíli to dohrálo a mezitím usnul.
|
|
| Jita111 | 
|
(8.7.2013 9:40:59)
Moje skoro pětiletá je ufňukánek dodnes. Tak jí vezmu na klín, ona mi řekne, co jí teď zrovna je, a je za 2 minuty po problému. Je to sice někdy úmorné, ale nejrychlejší cesta ke klidu nás obou. V noci k nám do postele chodí pravidelně, ač večer slibuje, že bude spát ve své. A já se kvůli ní moc nevyspím, takže je to boj... Je úplný opak o rok staršího brášky, který nic z toho nedělá. Myslím, že je to povahou, takže čekám, kdy "dospěje" .
|
|
|
| adelaide k. | 
|
(8.7.2013 14:31:01)
Báro, s tím nočním kojením... ono je otázka jestli 16m dítě nutně potřebuje kojení jako takové taky by se dalo říct že ne. Chci říct že to nevnímám jako problém k řešení.
Nicméně, stran potřebnosti matky jinde... to dítě (starší) má předpokládám i tatínka, který by se mohl zapojit.
|
|
|
|
|
|
V její náručí
Jaké dokumenty můžete podepisovat online?
Vánoční dílničkyLiberec 
Sportovní MikulášskáPraha 6 
Putování adventemProstějov 
Zapomenutý příběhHodonín 
Vánoční koncertPraha 1 
Vánoční dílničky
Sportovní Mikulášská
Putování adventem
Zapomenutý příběh
Vánoční koncert
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)