Colombi |
|
(4.11.2013 13:55:47) Jdu si pro radu co s naším pětiletým klukem. Defacto nikdy nespal sám v pokojíčku. Nejdřív spal u nás v ložnici, cca ve 3 letech jsme ho přestěhovali do pokojíčku. Tam ale nedokázal spát sám celou noc a pořád nás vyvolával. Většinou to skončilo tím, že manžel tam za ním šel a stále častěji tam u něj usínal a spal s ním až do rána. Pak se narodilo mimčo a to se mnou zůstalo v ložnici a manžel se postupně přestěhoval do pokojíčku za tím starším. Manžel spí na svojí posteli v pokojíčku, ale i tak mu syn do té postele několikrát za noc leze. Manžel už s ním v jedné posteli ale spát nechce, protože ani to není záruka celé prospané noci, navíc malej pořád kope, šátrá rukama, nohama…takže neskutečná otrava. Navíc se syn v noci pořád budí a ani neví co chce. Jednou se budí na wc, ale to ostatní je, že se chce přemístit k tátovi to postele nebo ani neví co chce. Občas se stává, že se probudí a řve a nedokáže říct proč a co chce (děsy to nejsou, ty jsme prožívali mezi 3 a 4 rokem). Štve mě, že si ani na to wc nechce dojít sám, musíme ho tam v noci doprovázet. Poradíte někdo co s ním? Hlavně manželovi už zoufale chybí prospaná noc a nechat se 5tiletým dítětem budit 5× za noc je fakt už moc. My víme, že je schopen lepšího spánku. Bohužel jsme na to přišli tak, že když měl syn jednou nějaký průšvih a věděl, že si to nemůže u nás ještě zhoršit, tak si i v noci dokázal na wc dojít sám a spát sám v posteli celou noc. Takže podle mě jsme si ho rozmalili, ale už nějak nedokážu odhadnout jak moc neústupní v jeho samostatném spaní bychom mohli nebo měli být. Máte někdo zkušenost?
|
Eva + Klárka2/07 |
|
(4.11.2013 13:59:39) Pokud se dcera vzbudí v noci na záchod, tak volá, a jdu s ní. Bojí se tmy. Jenže na záchod se v noci vzbudí tak 1x za půl roku...
Podle mě je velká chyba, že spí s tatínkem v pokoji, můj názor je, že ložnice je rodičů, pokojíček dětí. Jasně, že někdy si vezmu dceru do ložnice nebo k ní v noci přijdu, ale to je opravdu výjimečně.
já bych dala do pokojíčku nebo do chodby lampičku do zásuvky, tatínka přestěhovala do ložnice a synovi koupila třeba plyšáka, aby se mu dobře spalo samotnému v pokoji.
|
|
DaVinci |
|
(4.11.2013 14:01:36) Přemýšlím, co mohl mít 5letý kluk za průser Já se tvému manželovi nedivím, sama považuji noc, kdy se probudím, za promarněnou, ale já spánek miluju. Nedávno tady byla zajímavá diskuze a překvapilo mě, kolik holek na Rodině má problémy se spánkem a nemusí být ani způsobené dětmi. Fakt je to asi vážná civilizační choroba. U juniora bych začala s radami odborníků - pořádně vyvětrat, nepřetápět pokoj, na noc jen lehká jídla, v pozdní odpoledne omezit pití, pořádnou tmu na spaní, možná nějakou bylinku na spaní. Pokud po čase nezabere, navštívila bych odborníka.
|
Colombi |
|
(4.11.2013 14:08:02) Průserů má spoustu, obzvlášť, když pětkrát na něco upozorním a stejně neposlechne a něco provede. Naposledy rozbil manželovi brýle. Sranda za několik tisíc. Jinak dělám vše jak píšeš, topit se u nás přestává v 7 večer, v 8 chodí děcka spát, vyvětráno má, a přejedený určitě není, je to nejedlík, navíc pije jen vodu .
|
adelaide k. |
|
(4.11.2013 14:10:37) colombi, to je věc povahy, dcera to má po MM, ten taky spí mizerně. Hlavní je naučit se s tím pracovat a znova usnout.
|
|
|
|
adelaide k. |
|
(4.11.2013 14:05:05) Měli jsme to takhel s nejstarší. V pěti letech se sece nebudila 5x za noc, ale zato se k nám denně stěhovala nebo vyžadovala doprovod na záchod. Problém byl že v noci byla jako náměsíčná, vlastně ne úplně vzhůru, takže jakékoliv naše debaty a domluvy ze dne na ni neměly vliv. Přestalo to postupně v 6 letech, po tom co jsme ji začali důsledně vodit zpět do její postele a když přišla za jedním z nás, že chce doprovodit na záchod, poslali jsme ji "napřed" že ji pak přijdem přikrýt. Trvalo to asi půl roku ale podařilo se.
|
|
jentak | •
|
(4.11.2013 14:14:36) Budu v menšině. My své děti nechali spát s námi v posteli do tehdy, dokud samy měly tu potřebu. Třeba se bojí, přece je nebudu nutit spát o samotě. Do své postele se přemístily tak nějak samy a postupně.
|
Colombi |
|
(4.11.2013 14:18:12) Nikdy neříkal, ani po mém dotazu, že by se něčeho bál, opravdu nikdy.
|
jentak | •
|
(4.11.2013 14:22:08) No jo, ale nějaký důvod ke svému chování má. A nemyslím si, že to je rozmazlenost. Možná nemá konkrétního "bubáka", jen je úzkostný. Proč ho nevezmete k sobě do postele? My se pak pokoušeli ho vystrnadit stylem - víš co, zkus jít spát do postele a když se v noci vzbudíš, přijď k nám. Časem se přestal budit a přestal chodit - buď z toho vyrostl a nebo mu pomáhalo vědomí, že může, když by potřeboval.
|
Epepe |
|
(4.11.2013 14:24:49) U nás taky asi docela pomohlo odnést po usnutí do jeho postele - aby se pokud možno ráno probudil ve své posteli. On si na to vědomí tak nějak zvykl.
|
|
Katka kluci 11 a 15 | •
|
(4.11.2013 16:52:11) Takhle jsme to taky měli. Kluci spali v pokojíku, ale starší byl(a je) úzkostnější, tak věděl, že když mu nepůjde spát nebo bude mít blbý sen, může kdykoliv přijít, i když už je "velký". Do 5 - 6 let chodil dost často, ale vlezl si v noci mezi nás a spali jsme okamžitě všichni dál. No a později přišel výjimečně taky, naposled asi když mu bylo 13... Mladší skoro nechodil, je takový pohodový klidas. Ještě nedávno dokonce občas starší v noci zalezl i k němu - aby prý nebyl sám....
|
|
|
|
tussi | •
|
(5.11.2013 6:55:12) Jentak - taky to tak mame. Dcera 6let spi na stridacku bud s tatou, kdyz je doma, nebo se mnou a klukama (1 a 2 roky) ve velkem detskem pokoji. Ono je lepsi, kdyz clovek dite neodsunuje, to pak to dite zacne byt o to vic ""urputnejsi"" . Nebo se to pak projevi pres den lumparnama - ona i negativni pozornost je taky pozornost, ze.
Za sebe muzu rict, i ja se ve tme bojim venku. Takze nemuzu ani po svych detech vyzadovat hrdinske kousky nad jejich ramec moznosti. I kdyz je to nekdy o nervy (treba vcera - hrali jsme si v obyvaku, dcera potrebovala na wc. Rozsvitila cely barak, na onu mistnost z obyvaku vidim, ale stejne jsem musela vzit mrnouse -ti sami bez mamy nebudou- a jit s ni. A to 2x behem pulhodiny. Cert aby ten zimni cas vzal)
|
|
|
kája+dva |
|
(4.11.2013 14:17:56) Zkusila bych mu dát k posteli baterku, aby si mohl po cestě na záchod svítit, manžela nastěhovat zpět do ložnice. Do dětského pokoje dát sourozence. Pak stále trpělivě vysvětlovat, že je šikovný, že to zvládne v posteli v noci sám. Našemu je skoro šest a taky za námi chodí strašně často, nejradši má, kdy jeden z nás není doma a on se může nastěhovat do postele místo něj a to spí sám v pokoji tři roky a poslední dva tam má sourozence.
|
|
Epepe |
|
(4.11.2013 14:20:41) Bohužel jsme na to přišli tak, že když měl syn jednou nějaký průser a věděl, že si to nemůže u nás ještě zhoršit, tak si i v noci dokázal na wc dojít sám a spát sám v posteli celou noc.
Neumím si představit, že by pětileté dítě dokázalo takto uvažovat. Spíš se vás bál, nebo prostě s vámi být nechtěl.
|
Epepe |
|
(4.11.2013 14:23:44) Normální stav je podle mě spíš to, že chce být s vámi. Jsem ten poslední, kdo by mohl radit se spánkem, i když čtyřleťák spí sám ve svém pokoji cleou noc. Ovšem nevím, jestli je to naše výchova, spíš povaha.
Já bych se mu asi snažila všemožně utvořit takové prostředí, aby se cítil bezpečně - světýlko, plyšáci, otevřené dveře, nějaký ten uspávací rituál (pohádka, pusinka, mazlení, atd.). To vám asi nikdo neporadí, vy sami nejlépe víte, jak na to.
Navíc bych mu dala nějakou možnost, co v noci dělat, pokud se bude bát (slíbit, že se na něj budete pravidelně chodit koukat, může zavolat, může si dojít pro mlíčko, atd., opět mně nic nenapadá, to je na vás). Prostě probrat s ním ty situace, kdy se v noci budí, a jak by to šlo řešit jinak.
|
|
jentak | •
|
(4.11.2013 14:23:45) Taky si myslím - bál se rodičů víc než těch nočních strachů. Ale není účelem zajistit, aby se dítě bálo rodičů víc než čehokoli jiného. Proto bych ho nechala v noci v manželské posteli.
|
Colombi |
|
(4.11.2013 14:45:14) Ježiš, nedělejte, prosím, z nás tyrany. Nevím proč by se nás měl bát, prostě viděl, že se hodně zlobíme. Ani na zadek nedostává, paradoxně mi na to přijde velký, takže maximálně vyhubováno, ale se zdůrazněním, že se fakt zlobíme.
Jinak děláme, podle mě, všechno standardně. Čtení před spaním, pusa, zhasnout spát. V chodbě celou noc svítí led osvětlení, takže tmu taky nemá. Plyšáka nebo mazlíka žádného taky nemá a nikdy neměl, ani jako mimino či batole. K ničemu takovému vztah bohužel nemá.
A k tomu společnému spaní - s ním se spát nedá, jak pořád po nás šátrá, strká ruce za výstřihy, kope nás, snaží se někam pod nás zastrčit nohy,.. :(
Mladší dítě přes nějakou dobou paradoxně chtělo začít usínat s ním v pokojíčku, takže večer po pohádkách usínají spolu v pokojíčku. Ale jak ten starší začne v noci vyřvávat (ani za náma dojít se mu nechce - radši tam řve), tak vzbudí mladšího a ten začne řvát, že chce mamí, takže si ho vezmu k sobě, manžel s náma třeba ještě zůstane v ložnici, ale stejně se pak v průběhu noci nastěhuje do pokojíčku, protože se ten starší zas několikrát vzbudí. To se v tom pěkně plácáme, co? :(
|
Luc. |
|
(4.11.2013 14:53:04) " Ale jak ten starší začne v noci vyřvávat (ani za náma dojít se mu nechce - radši tam řve), tak vzbudí mladšího a ten začne řvát, že chce mamí, takže si ho vezmu k sobě,......"
velká chyba, oba pláčou a vy si k sobě vezmete jen jednoho Jak se asi cítí když tam zůstane sám?
|
|
Epepe |
|
(4.11.2013 14:53:21) Colombi, tyrana z tebe nedělám, jen jsem psala, že pochybuji, že by takto uvažovalo tak malé dítě. Prostě ten den byl podle mně nejspíš výjmečný něčím jiným.
|
|
jentak | •
|
(4.11.2013 14:55:53) To je zajímavý, že místo aby za vámi přišel, tak v posteli pořvává. Třeba si myslí, že za vámi nesmí, tak pořvává, protože ví, že někdo přijde. Tak mu řekněte, že pokud bude v noci pokřikovat, vzbudí mladšího bráchu a pak skutečně k vám nebude moci jít do postele, protože budete muset mladšího uspávat. Raději ať se v tichosti zvedne a zajde k vám do postele. To by mělo fungovat. Moje děti nikdy nepořvávaly, vzbudily mě až jejich studený nohy, když se chtěly zahřát, protože jim při spaní slezly ponožky. Zachumlaly se a spaly - ani pípnutí, max. šeptem - mám tě rád/a/.
|
Colombi |
|
(4.11.2013 15:01:25) Ano pořvává, milionkrát mu bylo řečeno, že může přijít. Já jen myslím, že to pramení z jeho pohodlnosti (která se projevuje i v tom, že je třeba líný oblékat se sám, apod.)
|
jentak | •
|
(4.11.2013 15:08:34) Moje děti jsou pohodlné až hrůza. Ale na druhou stranu - pokud by některé pořvávalo v noci, rozhodně nebudu vstřícná a milá, pokud ovšem má potřebu v noci přijít z jakéhokoli důvodu a hlavně potichu s ohledem na ostatní, jsem milá a vstřícná velmi. Zrovna tak chápu, že nemají náladu se oblékat, ovšem já to za ně neudělám a čím dřív si tuhle pro ně prudu odbydou, tím dřív mají klid. Tak je to se vším. Občas dovolím a ponechám jim různé rozmary, chápu, že toho mají taky dost, ale nesmějí toho zneužívat.
|
|
Epepe |
|
(4.11.2013 16:25:11) Měla by ses oprostit jednou pro vždy od toho, že ti dítě dělá naschvály. V pěti letech určitě ne. To, co děláš má nějaký důvod. Pro tebe možná nesmyslný, ale ne pro něj.
|
Epepe |
|
(4.11.2013 16:26:56) To, co dělá, tam mělo být.
|
|
|
|
Luc. |
|
(4.11.2013 15:03:25) jentak
|
|
|
x x |
|
(4.11.2013 15:55:14)
|
|
Colombi |
|
(4.11.2013 16:06:22) No však se všude píše, že spánek je základní potřeba - vedle potravy, pití, ...
|
|
|
Jarča, Honzik 9/04, Michi 9/08 |
|
(4.11.2013 18:45:19) Nenech se vyvest z rovnovahy, muzu rict, ze nas mladsi je to same. Pres den sigr jako blazen, suveren, v noci putuje k nam do postele, vyzkouseli jsme VSECHNO. klidne usinani, pohadky, masaz, homeopatika, aromatherapy, hudbu na dobrou noc, svetylko si sam vybral (nocni svetylko, ktere promita na zed sovu na vetvi) a nepomuze stejne nic. Ted jsme mu dali v loznici matraci vedle manzelske postele, akceptuje ji, lehne si na ni v noci kdyz se stehuje a za hodinu se stehuje jak slimak ke mne.... Pokud ho posleme zpet do postele je schopny HODINY rvat a vzbutit cele sousedstvi, naposledy od pul jedne do pul ctvrte, jakmile se rozerve, neni k uklidneni, pak prisla ta matrace v loznici.... Ja doufam, ze to brzy prejde, jelikoz ten spankovy deficit uz v zivote nedozenu....
|
|
|
|
|