aťram |
|
(13.7.2014 21:55:21) Prošli jsme si opravdu hrůzami než se vůbec přišlo na tu laktózu. Krvavé průjmy, dehydratace, nemoci co čtrnáct dní, bezmoc... Těžko nehledat a nemyslet hned na nejhorší.
|
angrešt |
|
(14.7.2014 10:32:12) Krvavé průjmy ale vůbec nesvědčí pro intoleranci laktosy! Ale když už, tak spíš ukazují na alergii na bílkovinu kravského mléka. Nebo akutní infekci, která je samozřejmě, jak už jsem psala, provázená sekundární laktosovou intolerancí. Je to celé divné.
|
aťram |
|
(14.7.2014 12:37:46) Infekci zjišťovali, nenašlo se nic. Dělali výtěry, brali krev, té se nepodařilo vzít dostatek - byla dehydrovaná. Proto neudělali testy na celiakii. Průjmy se střídaly hlenové, krvavé. Původně mudr. šel po ABKM - měla ji starší dcera, měla nasazen i neocate - dlouhodobě, průjmy a bolesti přetrvávaly. ABKM nebyla potvrzena ani z krve. Nakonec udělali výtěr z krku, potvrzena intolerance laktózy - ten nejvyšší stupeň. Ty jsi doktorka?
|
angrešt |
|
(14.7.2014 13:03:44) Výtěr z krku nemá s intolerancí laktosy nic do činění. Možná tím myslíš měření vodíku ve vydechovaném vzduchu? To je tak jediné, co se v téhle souvislosti dá dělat "shora pusou". Ještě by "shora" přicházel v úvahu stěr bukální sliznice na genetické vyšetření. Tj. dceři dělali vyšetření polymorfismu LCT? Ale i pokud ano, tak i kdyby mutaci neměla a některý z polymorfismů měla, tak to znamená, že jí enzym přestane fungovat cca kolem těch 3 let. V roce je to skoro vyloučené, ani nosiči příslušných polymorfismů nepřicházejí o laktasu tak brzy. V roce to typicky bývá tak, že dítě má nějakou střevní infekci (typicky rotaviry, ale myslím, že to dělávají i noroviry a další), která poškodí dlouhodobě střevo a tím vytvoří sekundární intoleranci laktosy, která může přetrvávat déle třeba právě u těch dětí, které mají některý z příslušných polymorfismů (jelikož enzym se nevypíná nárazově, ale tak pomaličku slábne, takže už v roce může být lehoulince slabší než u mutantních jedinců, ale jen o trošku). Nebo nějakou jinou střevní nemoc, celiakii, Crohna (vzácné), nebo třeba i alergii na něco úplně jiného (klidně i na zde ROxanou zmíněnou pšenici, ale klidně třeba rýži, brambory...cokoli). Možností je opravdu hrozně moc, ale ta primární laktosová intolerance v roce věku patří k těm zcela minimálně pravděpodobným. Před druhým rokem věku to opravdu víceméně není možné.
|
aťram |
|
(14.7.2014 13:10:53) Já v tom nemám úplně jasno, co přesně zjišťovali výtěrem, až tak se v tom neorientuju. Je docela dobře možné, že tu laktózovou intoleranci zjistili z té krve... fakt nevím. Testy na rotaviry jí dělali - výtěry, krev, zkrátka infekci zjišťovali, opakovaně, nikdy se nic nepotvrdilo. Průjmy nemizely ani po smectě apod., případně zmizely na čas a pak se zas objevily. Zlom nastal právě až po podání mléka bez laktózy, do čtrnácti dnů se z průjmu staly spíš zácpy, ustalo bolení břicha. asi 4 měsíce OK, no a teď zas. Jen ty průjmy nejsou naštěstí tak závažné, spíš řidší stolice s nestrávenými kusy.
|
|
aťram |
|
(14.7.2014 13:13:54) MOžná je taky podstatné říct, že jsem mohla kojit jen tři měsíce, pak malá dostala HA mléko, a ty potíže s bolením bříška a průjmy (a velmi častou nemocností) začaly až kolem 7., 8. měsíce věku, tedy nějaký čas po podání umělé výživy.
|
angrešt |
|
(14.7.2014 13:40:09) To, že průjmy přestanou při podání bezlaktosového, je naprosto jasné. Bez ohledu na příčinu laktosové intolerance je samozřejmě nutné ji léčit podáním bezlaktosového mléka a to je naprosot v pořádku. , ale teď píšeš, že to začalo dokonce ještě dřív než v roce, dokoncev 7 měsících věku, to stopro není primární laktosová intolerance, ale sekundární, nasedající na nějaké neznámé něco. Na druhou sztranu, pravděpodobnpost celiakie v 7 měsících taky mizivá, to když už, tak spíš alergie na pšenici. Nebo na mrkev, ta se dětem nesmyslně cpe furt... nebo infekce něčím, co se nepovedlo vykultivovat...jo, kdoví. Prostě ta příčina měla být hledaná hned, ne to nechat plavat jako "laktosovou intoleranci". A to nějaké "něco", co je pod tou intolerancí, pravděpodobn teď začíná samo klinicky vylézat na povrch.
Věřím tomu, že dcera je ne-nosičkou mutace (to podle mě ukázal ten výtěr) a tím pádem kolem toho třetího roku opravdu laktosu přestane štěpit jako primární. Ale v 7 měsících tam fakt bylo něco jiného.
Je to, já nevím, jak kdyby někoho napadlo vyšetřit u dítěte, které si ve dvou letech nepamatuje svoje jméno, gen APP. Jo, mutace tohohle genu opravdu přispívají ke vzniku Alzheimerovy nemoci. Takže pokud dvouleté dítě má tuhle mutaci, tak má dost velkou pravděpodobnost "Němce" na stará kolena. Ale absolutně to neznamená, že teď ve dvou letech si prd pamatuje kvůli Alzheimerovi. Chápeš, jak to myslím? Prostě to, že Tvoje dcera (hádám) je nosičkou genetické podstaty primární laktosové intolerance, znamená, že až bude větší, tak bude mít primární laktosovou intoleranci. Ale v 7 msících ji určitě neměla a bylo to špatně interpretováno.
|
aťram |
|
(14.7.2014 14:59:10) Ano, začalo to dřív než před rokem, stupňovalo se to, jak jsem psala - v roce se to zjistilo. A chápu tvoje vysvětlení, je to logické, ale náš gastroenterolog je jediný široko daleko, měla jsem k němu vždycky důvěru a proto mě nenapadlo pochybovat o jeho diagnózách. To jsem zvědavá, co bude dál. Nevím, zda má smysl vydupat si veškeré testy, když stejně nejsou stoprocentní.. Každopádně teď půjdeme po tom lepku a uvidí se.
|
angrešt |
|
(14.7.2014 15:20:38) No, každopádně jestli má ne-mutaci, tak by za rok dospěla k bezlaktosovému mléku tak či tak, tj. to, že používá bezlaktosové už teď, není nic proti ničemu.
A teď se klinicky projevilo nejspíš to něco, tak holt aspoň teď se vrhnout na hledání primární příčiny. Nnebo přinejmenším vyloučit ty extra závažné, které nemůžeš vyloučit sama pozorováním (tj. hlavně tu celiakii, ev. Crohna, což tedy je pravděpodobné ještě méně, ale je to závažná nemoc a když ji někdo má, tak je potřeba o ní včas vědět). Pokud by šlo třeba o tu potravinovou alergii na něco, tak tam je nejcennější Tvoje pozorování. tj. Až absolvujete přinejmenším odběry na tkáňovou transglutaminasu, ale pokud možno v případě pozitivity rovnou i odběr střevní sliznice (do té doby vysazení lepku není vhodné, protože je pak nutná reexpozice cca na měsíc a ta bývá bouřlivá), tak pak můžeš začít sama hledat, jeslti náhodou nevadí nějaká potravina. Dcera je ještě dost malá, tak to máš v rukách a nehrozí, že by jedla někde něco mimo Tvou povědomost. Nebo se zkus třeba rozpomenout, jaké potraviny jsi používala do příkrmů, a na ty se primárně můžeš zaměřit. Zvlášť, když máte v rodině významnou potravinovou alergii u sourozence, tak pravděpodobnost je větší.
Pozor na záměnu celiakie a alergií na některou obilovinu. Já vím, že je hrozné se teď dívat na trpící dítě, ale fakt aspoň do výsledků odběru transglutaminasy vydrž se všemi pokusy.
|
|
|
|
|
|
|
|
|