Monika |
|
(14.9.2014 21:23:08) No, jo, ale mě to přijde drsné, zařídit to jenom sama podle svého, když on se na to bude muset taky koukat Sama kupuju třeba ručníky, háčky, nádobí, různé krabice a pod, ale u nábytku mám představu, že bychom se měli domluvit oba. Navíc můj manžel se toho rozhodování v žádném případě nevzdává, nikdy neřekl "udělej to, jak chceš". A to placení hraje taky roli, já byla dlouho doma a teď dělám na poloviční úvazek, kdybych chtěla zaplatit sama knihovnu, tak bych na to asi musela zrušit stavební spoření
|
Jachtarka |
|
(14.9.2014 21:54:07) Tak trochu u nás funguje (např. u výběru dovolené), že jeden začne a když se to druhému nelíbí, musí dát svůj návrh, pouhé NE, TO SE MI NELÍBÍ nejde. Tak se často stane, že po chvíli vybírání původní odmítač změní názor.
|
|
Winky | •
|
(14.9.2014 22:04:20) no jo, sdílím tvoje stanovisko, jenže dohodnout se lze pouze tehdy, pokud se dohodnout chtějí obě strany. U nás to celkem funguje na té konzultační rovině - nemáme stejný styl, ale dokážem najít průsečík který vyhovuje oběma. A ano, častěji jsem to já, kdo má "potřebu" něco dozařídit nebo změnit, ovšem pokud bez emocí shrnu co proč a nač, relativně snadno dosáhnu toho že danou věc odsouhlasí (tj. sám by to neinicioval, ale nic zarputile nevetuje). A pokud potřebuju aby manžel danou věc přímo udělal (přivrtal, sestavil), nechám mu dostatečný časový prostor ale vždy se dočkám celkem bez připomínek.
U tvého muže snahu o dohodu nějak nevidím, když návrhy odmítá a sám nové nepřináší. Nebo má tak specifický vkus a potrpí si na něco konkrétního/extra, co se těžko shání? Někdo je ochoten čekat na svůj vysněný kus čehokoli do interéru (prostě až mu můza dá jednu štípanou a rozbřeskne se mu "to je ono!" - takovýho znám). Ale upřímně, já tzhle detailisty moc nemiluju, potřebuju žít tady a teď, ne 15 let čekat na ideální polici.
Nebo je zavilý odpůrce změn jako takových, nejen v interiéru (tj. má neměnný vkus v oblékání, v jídle, ve zvycích...), což pak znamená že radši nebude mít nic, než aby to měnil , to je taky na palici.
Tak buď bych se snažila zjistit, z čeho pramení jeho nechuť k obměnám (znamená to práci, přemýšlení, změnu zajetých pořádků, čekání na pravou designovou perlu či co), a pokud to není nic z toho, tak je to jen prudič . Tak bych si snažila vyjednat strategii do budoucna stylem "já vím že tě to nebaví, zatěžuje, rozčiluje, tak navrhuju abys to nechal na mě, stanovíme si jen rozpočet a budeš to mít bez starostí, neudělám žádný naschvál typu fialová kuchyně a růžový baldachýn v ložnici, neboj, budeš nakonec spokojený, uvidíš".
|
Monika |
|
(14.9.2014 22:12:44) No, můj manžel nerad něco mění, nerad vydává peníze (leda, když je to extra výhodné) ... Vkus snad až tak rozdílný nemáme, podle mě jsou jeho veta tak nějak "z principu", že jako "se to musí opravdu pořádně promyslet". Myslím, že to má po svém tatínkovi, podle toho, co říká tchyně (ona taky říká "on pořád šetřil, chtěl mi odpočítávat peníze a dělal se vším potíže a pak umřel a já teď můžu ty naskrblené peníze utrácet" (opět nevím, jakého smajlíka přidat, přes různé stížnosti doufám, že mi a dětem manžel ještě vydrží). Ale manžel ani není typický škrt, on má prostě rád "výhodné nabídky" a tak. Ale pokud jde o ten nábytek, jde asi spíš o konzervativní přístup, než o šetření peněz
|
Lilila |
|
(14.9.2014 22:40:33) Tak já bych řekla, že u nás to ani není o penězích. Ale základ bude v tom, že já se v tom v myšlenkách šíleně dlouho vrtám, ladím si to do detailů ( každá spára, každá polička a tak ) a jemu se tím nechce zabývat. No a nakonec vidí tedy jen finální verzi a zase má pak pocit, že je to na něj moc rychlý . Prostě konzerva, no. U té poslední navržené změny je momentálně ve fázi " delěj si co chceš, ale mě do toho nijak netahej" . Což jaksi nejde, potřebuju mnoho součinnosti, od hrubých prací ( stěhování a tak ) až po placení . Tak vážně, fakt je mi blbý dělat něco většího bez jeho výslovného souhlasu, však on na to bude koukat taky minimálně dalších 20 let, že jo ?
|
Lilila |
|
(14.9.2014 22:47:00) A nesveze se to pak až do roviny naschválů ? Aby mi to pak neudělal taky, až naštvaně odseknu na něco, že si to má udělat po svým, i když se mi to nelíbí ... a jsem cholerik, stát se mi to může . Mně třeba momentálně čas netlačí, změna bude potřebná tak do těch dvou let odhaduju, takže si myslím, žemá dost času "zjistit, že se mu to vlatně taky zamlouvá". A beru, že citový vztah ke stávajíci stavu má on ( vyrostl tu ), já ne.
|
Monika |
|
(14.9.2014 22:52:32) Já jsem takhle mluvila 6 let (!) o tom, že až přestane fungovat pračka co máme (s vrchím plněním), budu chtít novou s předním plněním a na ni postavit sušičku. Manžel neřekl ani jedno slovo proti, ale když došlo na "věc", vylezlo z něj, že v životě neuvažoval o pořízení sušičky, protože žere moc elektriky a vůbec, když jsme ji nepotřebovali doteď, nemusíme ji mít ani dál. A já si myslela, jak jsem ho na věc připravila (mimochodem, zatím je věc se sušičkou ve stadiu, že máme tu pračku s předním plněním, na kterou by ta sušička teoreticky postavit šla, až se rozhoupeme, ale momentálně mě ta touha po ní nějak přešla )
|
Lilila |
|
(14.9.2014 23:02:11) No vidíš, u nás sušičku vymyslel manžel, protože mu přišlo, že je tu furt moc prádla a je z něho prach ( což byl nepopiratelný fakt ). Dokonce mě překecal, že jsme udělali prádelnu ve sklepě. A teď si nepamatuje čí to byl nápad a děsně se diví, kolik času trávím ve sklepě a že suška furt běží a jak nám stoupl účet za elektriku . Já se naopak tomu sklepu nejdřív bránila ( měla jsem strach tu nechávat malý děti a být dole, protože já na rozdíl od něho vím, kolik času s tím prádlem strávím ). Nakonec nás nakoply vnější okolnosti ( zamrzlý odpad ) a protože děti mi už přišly na hraně věku, kdy je tu 15 minut samotné nechám, šla jsem do toho. A jsem ták šťastná, že ty hory, hlavně špinavýho, prádla nemám v bytě . A proto si myslím, že u další velké změny si stejně tak nebude pamatovat, kdo to původně vymyslel ....
|
|
Anni&Annika |
|
(14.9.2014 23:12:19) kdysi, kdyz nebyly bezne mycky, jsem doma exovi sdelila, ze s novym domem chci take mycku. Kdyz se zacalo zarizovat tak prohlasil, co by delal s myckama dvema, ze jedna staci /tou jednou myslel me/...tak jsem prestala myt nadobi a do tydne byla mycka. Bych s tou susickou postupovala stejne Ne, v podstate jsem ani s prvnim, ani ted s druhym manzelem zadne problemy co se tyce zarizovani nemela a nemam. Kdyz neco chci, reknu to a zacne se hledat to nej...ale vzdycky tak nejak spolecne hledame, vybirame a odsouhlasime.
|
Lilila |
|
(14.9.2014 23:20:03) Tak docela dobře chápu, proč je ten týpek ex . Už nikdy bych nesáhla na jakýkoli špinavý nádobí v bytě . Jenže jak neusušit prádlo ? Ono asi uschne i hozené v koši, akorát zasmrádne. Myslíš jako vůbec neprat ? Jinak to nepůjde. A to už není ten správnej trefnej úder černýho humoru jako s tím nemytím nádobím.
|
Anni&Annika |
|
(14.9.2014 23:28:54) no ja bych ho vubec nevyndala z te pracky....az by hledal obleceni, odporoucela bych ho na pracku, ze tam mozna uz uschulo, at se podiva....a jestli mu to v tomhle stavu nevyhovuje, ze je to jeho problem, at si ho tedy povesi a vyzehli. Ze tohle by jinak se susickou odpadlo.
|
|
Lilila |
|
(14.9.2014 23:41:37) Tak tahle varianta mě nenapadla. Asi proto, že pračku potřebuju furt v běhu . Ale je nejlepší
|
|
|
|
|
Monika |
|
(14.9.2014 23:30:42) No, já jsem v případě sušičky asi mimořádně na své původní přání rezignovala (alespoň dočasně), zčásti protože souhlasím s manželem pokud jde o energetickou náročnost a zčásti proto, že 1) nakonec sušení zvládám i jinak, přestože jsem byla přesvědčená, že to po úpravě dětského pokoje nepůjde, za 2) mě víc lidí řeklo, že se v sušičce sráží bavlněné věci a to by mi teda dost vadilo ...
|
Anni&Annika |
|
(14.9.2014 23:34:24) me se v susicce jeste nic nesrazilo
|
Monika |
|
(14.9.2014 23:38:06) Budu uvažovat o "znovuotevření" tématu SUŠIČKA
|
|
|
|
Monika |
|
(14.9.2014 23:35:41) No, my jsme naštěstí myčku (vestavěnou do linky) taky pro začátek "zdědili" po předchozích majitelích bytu. Nebýt toho, nevím, jestli by se manželovi chtěla pořizovat. Když ta první dosloužila, bylo mu to už naštěstí jasné, že vyřešit problémy s tím "kdo bude mýt nádobí" za 15.000,- Kč je výhodné
|
Monika |
|
(14.9.2014 23:42:50) Ale já nevím, kolik přesně stála, to jsem jen tak plácla. Ale myslím, že přes 10.000,- to bylo určitě, vybral ji nakonec samozřejmě manžel, přesně si pamatuju, jak mi na moje návrhy, co bychom mohli koupit, když stará myčka dosloužila, při nichž jsem brala ohledy na jeho šetrnost, řekl "ty bys koupila nějakej levnej krám a pak by to nefungovalo!". Myslela jsem, že padnu (nedej bože, abych vybrala něco drahého), ale nechala výběr samozřejmě na něm
|
Monika |
|
(15.9.2014 18:36:20) Nekafrám a celkem ráda bych mu nekafrala ani do těch spotřebičů (uznávám, že když se do toho pustí, vyzná se v tom víc než já a klidně mu výběr ponechám, dejme tomu ideálně, když to pak můžu před nákupem zkouknout), kdyby se výběru věnoval hned, jak je to potřeba. Mně na tom vadí, že se k ničemu nemá, já tedy tomu věnuju čas, zorientuju se v problematice, něco vyberu a pak je to ještě "špatně" :-(
|
|
|
|
|
|
|
|
Lilila |
|
(14.9.2014 23:24:13) Tak to ale asi není úplně totéž. I když - třeba gumy u auto, se kterým jezdím já si taky řeším já. Manžel má pouze poradní hlas ... U vás je to o tom, že tobě je fakt fuk, co to auto bude mít obutý. Jenže u nás je to jinak, jemu tohle není fuk, jen to namíchnutě odsekl. Proto to pro mě relevantní souhlas není.
|
Monika |
|
(14.9.2014 23:32:37) Ještě abych to musela s manželem řešit - to by děti asi nosily velikost 98/104 ještě v 1. třídě Ale na spodní prádlo dětí se na rozdíl od knihovny manžel nemusí každý večer koukat, tak tam na jeho názory "kašlu"
|
|
|
Lilila |
|
(14.9.2014 23:46:32) Tak to si ale odporuješ - jestliže ti záleží na obutí auta z hlediska bezpečnosti, tak nejspíš nepřehlédneš sjeté gumy, ne ? Alespoň já je ignorovala pouze do doby, než jsem začala vozit první dítě. A oblečení pro dítě jsou v podstatě drobné peníze a změny v tomto jsou lehce přehlédnutelné ( zvlášt pro tu polovičku z páru, která péčí o děti tráví méně času. Ale zakladatelkou zmiňované změny v bytě jsou jaksi jiného kalibru než změna trička. Takže neřeším s manželem žádné oblečení a podobné spotřební zboží, ale přestavbu v bytě už ano a snažím se tedy vést o tom doma dialog .... bohužel jsem na ten dialog občas sama.
|
Lilila |
|
(14.9.2014 23:54:55) Mandelinko, nikdy jsi neměla sjetý gumy ? Tak to má manžel hravě za sezónu, mně to vychází tak blbě, tak na sezónu a půl často .... Což mě teda točí.
|
|
|
Lilila |
|
(14.9.2014 23:51:25) To si piš . Přece nebudu jezdit autem, který mi nesedí. Nekecala bych akorát v tom případě, že bychom fakt nevěděli, co s prachama a že bych měla jistotu, že to auto nebudu muset NIKDY řídit. Že budu mít vždycky svoje osobní a že nikdy nikam nepojedeme tím jeho a on nikdy neudělá psí oči, že by si dal k obědu pivko
|
Lilila |
|
(14.9.2014 23:57:19) Poslední auto proběhlo tak, že on navrhl typ kastle a já po konzultaci se svým servisákem a ještě jedním známým automechanikem určila typ motoru a výkon .... Prostě jsem na to měla víc času a zajímalo mně to. Naopak shánění konkrétního vozu mě neba, to si zase řešil on.
|
|
Lilila |
|
(15.9.2014 0:16:17) Asi tolik nenajedeš, no. Tak já teda zrovna barvy moc neřešila nikdy, ale od tý doby, co mě v červeném autě přehlédl chlap za mnou a na stopce mi nabořil zadek už nevěřím ani mé, do té doby oblíbené, červené . Nicméně, že odbočuju, aktuálně mám černé a už to nikdy asi neudělám ... nevěřila bych, o kolik navíc se v létě vyhřeje oproti předchozím autům, když zaparkuju v létě venku, nedejbože na slunci. A zpět k tématu. Prostě větší věci by podle mě měli schválit oba,no a "dokopat" k tomu manžela je v některých případech u nás dřina, stejně jako u zakladatelky.
|
Lilila |
|
(15.9.2014 21:37:06) Mandelinko, to bude asi ono, vychází mi to tak zhruba 2,5x víc a manžel jezdí ještě mnohem víc než já. Ale to jsme si poklábosily o autech v diskuzi o předělávkách bytu .
|
|
|
|
|