Duomamka |
|
(29.11.2014 20:22:39) Ahoj,jsem zde nová,mám dvou a půl letá dvojčata- chlapce a aktuálně řešíme podezření na ADHD nebo Autismus,na všechna vyšetření jsme objednaní a čekáme,ale ze dne na den u nás nastal obrat a změna v chování,tedy objednávala jsem je když byli v horším stavu a opravdu se i mě jevili jako autisti,nicménně jak už jsem psala najednou změna,nevím co to způsobilo,možná nějaké dozrání. Popíšu co dělali předtím a co teď. Takže cca do 2 let nemávali na rozloučenou,neukazovali,jeden nechtěl vůbec nic předvádět,žádné hříčky (do roka a půl to přitom dělal,mé podezření je takové že v té době nastoupilo období vzdoru), byli plně na plenách odmítali se na nočník vůbec posadit,vždycky z toho byla strašná scéna, byli náladoví,negativističtí,když se špatně vyspali bylo s nimi opravdu k nevydržení,nechtěli si nechat předčítat,neměli zájem o nic co jsem jim ukazovala,ale měli vždycky zájem o mazlení, o hry tipu na honěnou,na schovávanou s námi i mezi sebou, když jsme u nich seděli a hráli si s nimi se stavebnicí,autíčky,míčkem,všechno v pohodě. Problém nastal když jsme začali chtít dělat něco složitějšího třeba malování no tak to bylo tak na 5 minut než jeden sebral všechny psatelky a zdrhnul. Nebylo pro mě možné jít s nimi ven bez kočárku protože absolutně nevnímali,neposlechli bylo to o jejich zdraví a život. Motoricky ale vždycky odpovídali a odpovídají i teď,jsou velice šikovní na různé skládání kostek,stavebnic,puzzlí a pexesa při kterém nám ukázali svojí mimořádnou paměť což jsem ani netušila že si hodně pamatují,protože jelikož nemluvili tak jsem ten pocit neměla,měla jsem pocit že mi nerozumí. No od dvou a půl obrat začali víc vnímat,víc si hrát mezi sebou,najednou pro mě bylo možné kamkoliv s nimi vyrazit sama bez kočáru,zvládli jsme i nákupy,no občas neposlechnou nebo chtějí něco co nesmí tak se začali vztekat,ale řekla bych že to v tomhle věku asi je normální. No a taky začali ukazovat,začali se konečně zajímat o knížky,konečně ukazují obrázky,ptají se co to je,jeden slovy ten je napřed,druhý ukázáním a tázavým pohledem ten je s řečí pozadu. Najednou jsou přes den bez pleny ale na nočník si neřeknou,někdy jdou a sednou si na něj sami,někdy je nehoda nebo to řeknou pozdě. Najednou malují,hrajeme si s modelínou,jezdí na odrážedle,předvádí různé hříčky na požádání, když jim řekneme dej bráškovi pusinku jdou a dají,nebo se hladí,ukazují části na těle,zpívám jim a poznávají přidají se ale svým stylem typu ua ua ua,to samé s krátkými říkankami např leze leze po železe a oni to dělají,i prsty jako leze ale slovy to je jen dy dy dy dy dydydy ale zvukově to sedí takže podle mě si to pamatují a rozumí,ale předměty na požádání nedonesou žádné,spíš se chodí pochlubit s něčím sami a chtějí vědět co je to. Pomáhají mi v domácnosti např házet prádlo do pračky,vyndavat, vynáší po sobě nočník,spláchnou wc,umí odemykat i zamykat,co jde tak otevřou,umí se obout,obléct si spodní prádlo,tepláky,ponožky,triko i čepici,rozepnout bundu,obléct rukavice, pijí i jedí sami tedy umí to,ale aby se najedli pořádně tak je vždycky dokrmím. Staví komíny z 10 kostek nebo zařadí 10 kostek vedle sebe jako vláček,začali si hrát i na jako a nebo si vymýšlí svoje hry např vytáhnou ze šuplíku podlévací lžíci,položí si do ní malý míček a nosí a snaží se aby jim nevypadl,dělají papa a čau z okna,dělají papa na auta,traktory apod. Jsou hodně bystří všimnou si v bytě jakékoliv nové věci. Ale jeden je hodně živý,když jdeme venku tak mi třeba leze po plotech nebo nám pořád utíká a já za ním s druhým musím běžet a on je z toho zase ve stresu protože je pomalejší. Snažíme se je co nejvíc rozdělovat aby se mohli projevovat individuálně,ale je to těžké,jsme na ně s mužem sami,nemáme nikoho kdo by nám pomohl,pohlídal. Cca do těch dvou a půl jsem s nimi byla převážně sama,manžel dost blbnul a netrávil doma moc času,ale od té doby co se srovnal on srovnali se i děti. Tak co si o tom myslíte. Já se opravdu snažím do všeho je zapojovat,všechno co si myslím že by je mohlo zajímat jim ukazovat,co si myslím že je nezajímá jim naopak nevnucovat aby si to nezprotivili. Myslíte že to může být autismus? Jinak taky nemají problém se spaním,donedávna spali 13 hodin denně,teď 12 ale jelikož jsem zrovna marod tak jsme nebyli venku tak se tak neunavili. No prosím o názory co si o tom myslíte? Na co mám případně u dr upozornit. Ještě bych měla naspat že chodí sami po schodech a střídají nohy a vyskočí snožmo, opičí se po sobě. Umí pít z hrnku i ze sklenice,ale např. polévku ze lžíce ještě vylévají nebo do jídla hrabou rukama.
|
La Pepa |
|
(29.11.2014 20:32:57) ráda bych tě uklidnila - tvoje vnímání, že jsou ADHD může být trochu ovlivněné tím, že jsou dva - prostě se to hůř kočíruje a taky je toho na tebe víc. Mám děti kousek od sebe a je to strašný rozdíl - mít jedno, hned jak postřehnu, že škodí/nedává pozor/zdrhá, řeším hned, člověk je důslednější a hlavně to utne hned. U dvou je to podstatně horší.
ALe co se týká toho, co tvoje děti umí, jsou v pohodě, snad jen řečí pozadu, ale jsou to kluci, jsou to dvojčata a navíc můžou udělat náhlý skok ve vývoji. Pokud s nimi chceš jít k odborníkovi, jdi se primárně uklidnit - on ti je pochválí, obavy rozptýlí a ty nabydeš rodičovské sebejistoty a to bude pro jejich vývoj to nejlepší.
Prostě žádnou paniku, i když vím, že se mi to kecá, teď, po letech, s odstupem
|
Duomamka |
|
(29.11.2014 20:41:07) Děkuji za uklidnění. Právě jsme už u jednoho odborníka byli,ne přímo psychologa nebo logopeda,neurologa,ale v centru pro děti nedonošené a tam nám právě tohle doporučení dali a vyslovili podezření,chtěli nás hnát k psychologovi ještě dřív,ale já jsem prostě měla pocit že to není až tak zlé a jsem ráda že jsem to odložila,beztak to vyjde ještě před třetím rokem. Nicménně mám z toho stejně obavy jelikož minule nepředvedli skoro nic,byli roztěkaní,rozrušení ze čtyřhodinového sezení v autosedačce když jsme tam jeli. No a dívala jsem se tedy na internetu jak takové vyšetření u psychologa probíhá a podle toho co jim předloží za hračky,jako já nevím ale něco třeba doma ani nemáme,dívala jsem se například na to navlékání korálků a píší všude od tří let,tak já nevím proč to po nich chtěli aby to už uměli. No a taky jim vůbec nepočítali korigovaný věk,ale reálný,nevím kam nás honí,jsem z toho ve stresu,pak mi tady jednou otočí kolečkem na motorce nebo vyskládaj někde něco do řady a já jsem z toho na prášky.
|
Cimbur |
|
(29.11.2014 21:22:24) Tomu se rříká iatrogenizace. Traumatizace nneexistující mi diagnóza mi.
|
Míša+1 :-) |
|
(29.11.2014 21:25:45) Dnes maminky své děti přehnaně pozorují.
|
|
|
|
|
Míša+1 :-) |
|
(29.11.2014 20:37:54) Nevidím na nich nic autistického.Dělají nějaké stereotypy? Např.rožínat a zhasínat pořád dokola,otvírat a zavírat třeba lednici.Ukazovat na stejnou knížku ..znovu a znovu vyžadovat číst to samé.Dcera taky všemu rozuměla,ale ty streotypy byly silné.Už ji to přešlo,ale dodnes má mírné tendence. Dej jim čas.
|
Duomamka |
|
(29.11.2014 20:50:12) No spíš měli takové chvilkové kdy to dělali třeba dveřmi mlátili,dokonce i zhasínali,rozsvěceli,ale udělali to dvakrát třikrát po sobě,dejme tomu 1x denně a běželi pryč ne že by u toho stáli a dělali to pořád dokola to ne,zase to přešlo,knížku stejnou nevyžadují,vlastně nevyžadují nic naprosto stejně,je jim jedno co jim čtu. Z jídla bych dokonce řekla že stejné je omrzí naopak,nechtějí stejné. Sní téměř cokoliv jen s namazaným pečivem mají problém,to nechtěli nikdy,pečivo jedině suché. Taky nereagujou špatně na jiné změny na to že k nám někdo přijde,nebo když někam jedeme kde jsme ještě nebyli,všude to mají rádi,mají rádi akci,mají rádi návštěvy i jiné děti. Ale jeden když jsou spolu tak se straní,když je sám tak se projeví,není tak průbojný a druhý právě naopak na sebe poutal všude pozornost už od narození. Do lednice chodí koukat na světlo nebo tam vždycky něco vytáhnou a chtějí to rozbalit aby to mohli sníst. Ale co třeba špatně snáší tak když jim něco nejde,to v nich vyvolá vztek a pláč,jakmile dostanou vynadáno tak je to odradí od jakékoliv snahy,funguje na ně jedině pozitivní motivace a vychvalování do nebe,prostě něco se jim povede a musím z toho udělat událost roku a i se umí sami pochválit
|
Míša+1 :-) |
|
(29.11.2014 21:10:50) Pokud trochu mluví,mluví ve správné osobě? Dcera mluvila tak,jak to slyšela.Chtěla čaj,neřekla chci čaj.Řekla "chceš čaj".Naučila se až asi v 5 letech.
|
Duomamka |
|
(29.11.2014 21:24:31) No právě že až takhle ani nemluví,jeden řekne občas já chci eště jako dělat blbiny,ale o jídlo si neřekne,jedině když chce dát něco nám nebo psovi tak řekne ham. No a druhej ten neřekne vůbec,jen když mu dávám třeba já lžíci s jídlem tak řekne háá jako ham,ale neřekne si o pití,o jídlo,o nočník,o nic. Když něco chce přinese si to,já se zeptám co chce,žádná reakce,zeptám se chceš pití a on jen hučí a dupe jakože honem,zkoušela jsem to z něj vydolovat,víc napínat,ale následovalo akorát to že strašně brečel a příště už si nepřines ani tu láhev. On prostě radši nebude celej den pít než aby si o to řekl slovy,nevím proč,napadla mě ještě vývojová disfázie,všimla jsem si že střídá levou ruku s pravou jako by si nemohl vybrat tu dominantní. Třeba s pastelkama maluje oběma rukama naráz. Pak mě překvapí když přijde a zeptá se kde je táta,přitom mám jinak pocit že nemluví nebo mu nerozumím já nevím,možná že má pro všechno jen své patvary a já to nechápu. Mají svojí řeč oba i mezi sebou je slyším jak si melou hatmilkou. Třeba je to genetické,například manžel ten má vadu řeči dodnes a co vím dyslektik,disgrafik a výborným logickým myšlením. No říkala jsem dětské že třeba kdyby se do konce roku nerozmluvili pořádně jestli by nás poslala k logopedovi,načež ona mi řekla že až od 3 let,tak já nevím co dělat,fakt jim hodně čtu,někdy i třikrát denně půl hodiny,vytleskáváme písničky,no ale když mu třeba řeknu řekni nějaké slovo tak to prostě nezopakuje nebo řekne uplně něco jiného po svém,což je od toho slova hodně daleko.
|
Cimbur |
|
(29.11.2014 21:28:57) Svérázní asi budou. Věnuješ se jim plně. Vrátí se ti to. Bráchado ppětilet taky prakticky nemluvil. SŠel do školyo rok později, přepínat, muzikant, sportovec, inženýr. Ptala jsem ho v prvníttřídě, proč dříve nemluvil. Řekl zže nebylo o čem.
|
|
La Pepa |
|
(29.11.2014 21:30:57) děti, které neopakují, znám velmi důvěrně - nyní chodí do 1. a 3. třídy běžné ZŠ. Je to pakárna, člověk jen těžko hledá cesty, jak je rozvíjet a hlavně jak si potvrdit, že je rozvíjíš
Ale věř tomu, že cokoliv jim přečteš nebo řekneš, uloží si a vytáhnou to, klidně až za několik let.
|
|
Míša+1 :-) |
|
(29.11.2014 21:31:51) Dala bych jim ještě čas a kdyby se TI to nezdálo,zajdi k Dr.
|
|
xy | •
|
(1.12.2014 13:47:06) Jako nedonošení můžou začít mluvit později.
|
|
Karolína | •
|
(15.1.2015 23:08:48) To je velmi předčasné,porozujte,zda se Vám děti dívají do očí-oční kontakt,jestli mají zájem o Vás maminku a další členy rodiny,jestli nemají opakující se chování-ismy,které je uklidnuje,jestli nepřestávají mluvit,nebo komunikovat....Nebojte se hodně dětí začíná pozdě mluvit,pozdě chodit,pozdě čůrat na nočník,to ještě není projev autismu Můj email pro případné otázky: karolinaforst@seznam.cz
|
vali | •
|
(16.1.2015 13:42:45) Vnímat bratra jako méněcenného? To snad ne????
|
|
|
|
|
|
Cimbur |
|
(29.11.2014 21:20:41) Spíš bych řekla zeže budou nadprůměrné inteligence a ještě z nich budeš mít radost.
|
Duomamka |
|
(29.11.2014 21:40:39) No kéž by to byla pravda. Už v porodnici nám říkali že budou chytří když jim dělali vyšetření mozku,měli tam něco dříve dotvořené než bylo obvyklé na ten týden,ale opravdu mi to od toho roku a půl do těch dvou nepřišlo,to bylo období ignorace,vztekání,neposlouchání,řevu. Jediné co musím zaťukat že mi aspoň dobře spí,jinak by mi asi už hráblo
|
|
|
|
|