Jaatri |
|
(7.9.2015 13:51:08) Do Rané péče dochazíme, je to prima, ale minulý rok jsem měla RHB pracovnici, tak jsme si hlavně pokacaly (jsem taky potřebovala), ale nic moc neřešila. Teď ho nově přijali do Speciální MŠ pro děti s vadami řeči, chodí týden. To obdivuju, je tam šest dětí (ve výsledku jich bude deset), tři dospělí a ještě tam dochází denně logopedka na individuální logo. Znakovat se naučil šest znaků jídla (to trvalo rok), hodně komunikuje mimikou a případně nás vezme za ruku a dovede kam potřebuje.
|
karma |
|
(7.9.2015 14:05:11) a znakujete s ním i doma? Znak do řeči. Slovo (maminka, WC, napít) spojit se znakem. Pak prostě vždy používat společně.Zkusila bych se domluvit ve školce na vytvoření "slovníčku" pro malého. Vyjít z jeho vlastních znaků nebo z ofiko znaků do řeči, tj jedno, ale ujednotila byvh používání znaků doma/ve školce, aby v tom neměl guláš a přišel na chut té interakci. Představuju si vždycky, že ty děti propadnou frustraci poté, co jim nerozumíme a na tu komunikaci rezignují. Pokud znakuje jídlo, které má rád, řekla bych, že vnitře ho lze namotivovat a pak prostě propracovat ten slovníček. zROVNA to ano, ne, činnosti....prostě realita okolo. A ten režim podpořit piktogramy, fotkami apod
|
Eecta |
|
(7.9.2015 14:34:19) To je strašná věc, ta jejich frustrace. Já mám syna dys a jak rostl a začal chápat, že se s námi nedomluví, i když teda všemu rozumí, začal se hodně vztekat, být agresivní a zoufale brečet. Pak už se nechtěl ani snažit, bylo to horší a horší. On měl teda slova máma, táta, bába, hau (pes), mau (kočka) a váva (všechno ostatní). Mimika nadprůměrná, ukazoval, dovedl nás, dokonce třeba na houbách řekl houba, ale pak už nikdy. Ale soustředil se, takže se s ním dalo pracovat a teď už jen řešíme výslovnost těžkých souhlásek.
|
|
|
TaJ |
|
(7.9.2015 23:16:56) Jaatri, taky mám syna s dysfázií, chodil taky do speciální školky, fungovalo to tam stejně, jak píšeš a strašně moc mu to pomohlo, dělal tam obrovské pokroky, věnovali se jim tam úžasně...zpětně to hodnotím jako to nejlepší, co jsme mohli udělat...fakt mu dalo hrozně moc...pro srovnání - ve 3 letech měl sotva 40 slov, z toho většina byly zvuky zvířátek a různá citoslovce, k tomu pár jedno, maximálně dvouslabičných slůvek, typu ham, tam, bum, hají...ve 3,5 teprve začal spojovat dvě slova, gramatika žádná, jednoduché tříslovné větičky po 4.roce...dnes je mu 7,5, chodí do druhé třídy a nedávno mi večer oznámil "jdu dát dobrou noc taťkovi, bude nadmíru potěšen"...
|
|
|