| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Jak přežít ráno a nevraždit?

 Celkem 173 názorů.
 magrata1 


Téma: Jak přežít ráno a nevraždit? 

(11.5.2016 7:15:39)
Každé ráno máme doma scénu. Každé ráno mi nejmladší dcera (5 let) zhnusí. Řve, nadává, vzteká se, vymýšlí si. Nic se jí nelíbí, ničím se jí nezavděčím. Vše je problém. Nechce vstávat, nelíbí se jí oblečení (přestože si ho večer nachystá), hází s tím, nelíbí se jí kalhotky, pak ponožky, tričko, legíny (tepláky ty vůbec nesnese, v těch je tlustá~8~). Když vybojujeme oblékání, nechce snídat. Může si vybrat třeba ze 3 věcí, co má ráda, stejně frflá. Pak se nechce nechat učesat. Dělá další scénu. To na ni platí, že zapnu strojek na stříhání vlasů, že si může vybrat- hřeben nebo strojek. S ksichtama a kecama, fňukáním a nadáváním ji učešu. Čištění zubů- další boj. Obouvání... Dost často kvůli ní nestíháme, buď je musím fakt hnát a táhnout nebo zavézt autem, jinak by prostřední dceři ujel autobus.
Jsem z toho už na nervy, mám fakt už chuť ji sflákat nebo uškrtit, aby držela hubu. Fakt už to nedávám. Asi ji šoupnu do babyboxu~n~
řešení nehledám, jen si potřebuju zaskuhrat.~n~~n~~n~
 Tili + 2 
  • 

Re: Jak přežít ráno a nevraždit? 

(11.5.2016 7:20:12)
Z vyjmenovaného bych zrušila snídani. O jedny nervy míň a ve školce dostane svačinu. Když bude mít hlad, sama začne chtít snídat.
 magrata1 


Re: Jak přežít ráno a nevraždit? 

(11.5.2016 8:03:02)
snídani rušit nebudu, považuji ji za velmi důležitou. Většina děcek, co nesnídala ve školce, nesnídá ani ve škole a myslím, že jim pak pořádně memyslí.
Dát první snídani tak nejde, ona prostě sebou mrská v posteli. Než se přesune do kuchyně, trvá to i 3/4 hodiny. Vypravujeme se 70-90 minut~n~
 jak 


Re: Jak přežít ráno a nevraždit? 

(11.5.2016 8:38:39)
TYJO, zrus snidani. tohle je na pytel.moje deti nesnidaji a mysli jim to. jsme pak vypraveni za 20 minut.
V 5 letech zabralo nechat rvouci dire doma a jet. pak jsem se vratila, ale docvaklo mu to. my meli tohle obdobi rok a pul, strasne. ted vyskoci, oblikne se, 3x mi rekne maminko miluju Te a jdeme.
 Mapat 


Re: Jak přežít ráno a nevraždit? 

(11.5.2016 8:47:20)
jak: a co tvé děti pak jedí během dne? Svačina je na celé dopoledne málo a vzít si místo snídaně svačinu do školy moc nejde, protože není o přestávce čas ji sníst.
Ale hlavně v těchto případech není problém v tom, že by ty děti ráno neměly hlad, ale že prostě nemají náladu na jídlo, všechno je opruz, oblečení, jídlo, hřeben, kartáček. Až se dostanou z té svojí ranní nálady, tak jídlo chtějí, ale to už je zase pozdě, protože je čas odejít. Už jsem i navrhovala, ať si to sní cestou nebo v autobuse, ale to je prý taky trapné.
Když má výjimečně po ránu dobrou náladu, tak snídá bez řečí, protože ráno prostě hlad má.
 Jahala. 


Re: Jak přežít ráno a nevraždit? 

(11.5.2016 8:58:09)
Snídaně kterou dokázala sníst vždy byl napoleona nakrájený banan a na něm půlky vlašských ořechů a malý hrnek ovocneho čaje.
 Žžena 


Re: Jak přežít ráno a nevraždit? 

(11.5.2016 9:02:54)
Musíš kousat a polykat ~t~~t~
 Jahala. 


Re: Jak přežít ráno a nevraždit? 

(11.5.2016 9:05:51)
Kazdy je jiný :-) dcera když jsem to jednou udělala chtěla pak dlouho tak ji to určitě nikde netrčelo. Já zas nechápu k snídani jogurt so prázdného žaludku dát kyselý jogurt a už se mi to dere ven.
 Kahlan+5 


Re: Jak přežít ráno a nevraždit? 

(11.5.2016 10:58:08)
Jahalo,

uplne OT, ale take absolutne nechapu, jak si někdo muze dat po ranu studeny jogurt nebo tvaroh, ja jedu jen na sladkem, ale mlecne věci po ranu fakt nedavam.

Magrato, teda mas doma psycho a obdivuju, zes ji ještě do toho babyboxu nedala:-))) U nas ma lehkou inklinaci k rannímu pruzeni druhy syn, ale takove grady jako u vas to nastesti nemá. A navíc se porad lepsi, takze dneska uz to dava bez problemu. Deti proste musí stihnout skolni autobus, tak se neda nic delat. Jinak me deti nepotrebuji nejak spat ci co, takze si dobrovolne davaji budika na zbytecne brzy, aby mely klidek a pohodu. A to starsi syn chodi spat kolem pulnoci, jako my s manželem. Když byl ted na skolnim vylete v irsku na farme, tak vstaval v šest, vyklidil dve mycky, udelal si snidani a vyrazil na ranni prochazku po irskem venkove:-)

Jinak u nas se toho rano moc nenamluvi, ja nemam moc potrebu mluvit a deti moc take ne, tak je tu po ranu takovy zvlastni klid:-)
 Viola 


Re: Jak přežít ráno a nevraždit? 

(11.5.2016 7:23:28)
Kolik je dětem?
Nemůže je občas vypravit jejich tatínek?
 withep 


Re: Jak přežít ráno a nevraždit? 

(11.5.2016 7:32:47)
Znám. I když u nás to bývají jen taková období. Doporučuju hlavně zůstat v klidu, když budeš v klidu ty, ona nebude mít moc proč se vztekat. Je to těžké, ale fakt je, že jestli můžeme ovlivnit chování nějakého člověka, pak jedině sebe sama (a často se ten vliv přenese i na lidi kolem). Nevstane? Vytáhnu ji z postele sama. Nevybere si nic k snídani? Tak nesnídá, druhou šanci má ve školce. Nechce se oblékat? Buď jí nevyhovuje, co jí nachystám, a nechám ji, aby se libovolně nahastrošila sama, a nebo se obecně nechce oblékat a obléknu jí něco, co vím, že jakž takž snese. Třeba předevčírem odmítla volnější plátěné (krásné růžové) kraťasy vel. 3-4 roky a nové (taky krásné růžové) žerzejové 7 let/122, že jsou jí moc velké (jsou jí úplně akorát), a navlékla se do kraťásků vel. 2-3 roky. Je jí 6, měří přes 120, je sice štíhlá, ale o těch kraťáskách říkala už loni, že ji tahají přes břicho... se člověk musí občas zhluboka nadechnout ~k~. Na česání taky pomáhá strojek, nejhorší fáze je, když jo trucuje, dostat ji do školky. To jsem ji kolikrát šoupla jak pytel brambor přes rameno na střechu kočáru a jeli jsme. Ty nemáš kočárek s mladším dítětem a máš bolavá záda, tak v tomto ohledu nevím, co ti poradit. Nemáš kočárek po dětech? Třeba by měl stejný efekt jako ten strojek na vlasy, styděla by se před ostatními dětmi a ťapala sama ~x~
 Citronove koliesko 


Re: Jak přežít ráno a nevraždit? 

(11.5.2016 7:37:43)
Tak ju raz zober do školky v pyžame, hladnú, s neumytými zubami a neučesanú. ~2~

Inak na toto je dobrý môj muž. Ten zaviedol ráno synovi systém. Syn od 3 rokov vstáva o hodinu skôr ako by mal. Počas tej hodiny si číta, hrá sa, pozerá rozprávku a pod. Tým sa dokonale preberie. Potom idú raňajky (nachystané, žiadne vyberanie), zuby, obliecť a ide sa. Zistili sme že syn proste potrebuje ráno čas na prebratie. Zobudiť ho a chcieť od neho hneď aby sa obliekal, raňajkoval, umýval zuby...nemožné, pokazí deň celému okoliu. Takto je to úplne v pohode.
Dosť dlho trvalo kým sme na to prišli, lebo staršia dcéra aj my sme schopní fungovať hneď po prebudení, syn nie.
 TaJ 


Re: Jak přežít ráno a nevraždit? 

(11.5.2016 8:02:03)
Koliesko - máme přesně stejný systém, už několik let, vlastně co začal vstávat do školky...budím ho cca hodinu a čtvrt před odchodem na autobus...než se probudí a vyleze z postele, to je tak 10 minut...první tak půlhodinu se vždycky probíral, koukal na JimJam a u toho snídal - žádný výběr, prostě připravená snídaně a jedl...kdybych mu dala na výběr, tak si bude vymýšlet, nebude se moci rozhodnout a skončilo by to nějakými dohady....o oblečení naštěstí nikdy nediskutoval, je to kluk a co jsem mu večer nachystala, to si ráno prostě vzal, maximálně projevil přání změnit tričko, ale výjimečně....přesně jak píšeš, u něj by bylo nemyslitelné ho vytáhnout z postele a hned ho hnát se umýt, nasnídat, oblíknout....potřebuje ráno čas a klid...teď už se třeba ráno na TV nekouká, snídá v kuchyni a povídáme si, ale ten čas prostě potřebuje....
 magrata1 


Re: Jak přežít ráno a nevraždit? 

(11.5.2016 8:05:49)
My ale taky vstáváme 70-90min. před odchodem. V 5 hodin fakt vstávat nehodlám, aby měla madam 2 hodiny na vtahování žloutku. Navíc myslím, že má opačný problém- asi je sova, večer nemůže usnout a ráno blbě vstává (kromě víkendu).
 Citronove koliesko 


Re: Jak přežít ráno a nevraždit? 

(11.5.2016 8:12:04)
Magrata syn(10) vstava sam o 5:45, my este spime. Ide dolu, zoberie si knizku, ipad, prípadne zapne telku a suchne sa pod deku. A tiež je sova, večer má problém zaspať, chodí o 21:30, aj to vraví že nie je unavený, to jeho staršia sestra(16) už dávno spí.
 magrata1 


Re: Jak přežít ráno a nevraždit? 

(11.5.2016 8:08:03)
Když nedám na výběr jídlo, klidně to začne zuřivě metat po kuchyni, za to mi to fakt nestojí. Ona musí mít možnost volby- ne si sama vymyslet, ale vybrat si jednu ze dvou možností.
 tamta 


Re: Jak přežít ráno a nevraždit? 

(11.5.2016 13:08:42)
Asi bych se zatvarila rano nestastne, ze sem vcera zapomnela v aute lizatko bohuzel jen jedno a tak je mi lito, nekdo bude brecet az ho tam uvidi a nezbyde na nej páč přijde poslední. pak bych ji to nechala orvat a slíbila, kdyz bude zitra první tak lízo, kdyz bude první dvakrát tak kindervejce a kdyz bude první celý tyden tak petsopaka...

proste hnusné,, ale treba se chytí a za klid by to stalo
 Jana, Terezka 5/03, Miška 1/06 


Re: Jak přežít ráno a nevraždit? 

(11.5.2016 7:39:55)
soucítím ~;(( naštěstí jsou naše holky už větší a zaregistrovaly, že ráno nemá smysl dráždit hada bosou nohou, protože to co obvykle odpoledne zvládnu s úsměvem, ráno kolikrát znamenalo pohromu ~:-D vůbec mi nevadí ráno vstávat, ale vadí mi ráno cokoliv řešit ~d~
 K_at 


Re: Jak přežít ráno a nevraždit? 

(11.5.2016 7:42:51)
Uprimnou soustrast. Tohle bych neprezila. Ale zkusila bych ji vykopat z postele podstatne driv. A po dohode s ucitelkou ji soupnout do skolky tak, jak se rano nenachysta....s tim, ze ji na tuto variantu pratelsky upozornis predem. Ale zkys ji dat vic casu, aby se nastartovala. Drzim palce, tohle by me odrovnalo.
 K_at 


Re: Jak přežít ráno a nevraždit? 

(11.5.2016 7:45:42)
Jinak bych ji rano nechala zahastrosit do ceho chce, do tasky hodila neco na prevleceni. Snidani vynechala, resp. hodila neco taky do tasky.Ucesat,umyt se taky muze ve tride. Ale popros o spolupraci ucitelku, aby na vas jeste nemela kecy.
 Lída+2 


Re: Jak přežít ráno a nevraždit? 

(11.5.2016 7:44:47)
magrata1, já už dávno zjistila, že podobné chování je hladem.....a úplně nejdřív dát jídlo......kdyby to nebylo 5ti lété dítko, snad bych se přikláněla i k snídani do postele.

Pak by jsi viděla třeba by to fungovalo najednou skvěle.

Jinak samo to musí být strašné ráno.....~6~~6~~6~~6~~6~

Přiznám se, že já jsem po ránu hodně čilá a tohle bych nedávala......mě vadí i takový ty spící mrtvoly co se kolem mě pohybují.....protože ty se sice ovládají, ale jinak by se chovali podobně......těm nosím snídani do postele, aby se najedli a byla s nima aspoň nějaká komunikace.....

Jinak manžela strašně rozčilovalo, když mu dvě školkový děti, najedený oblečený a obutý ječeli na chodbě v 6:30, že chtějí už jít......

Tak si říkám co je lepší.......
 magrata1 


Re: Jak přežít ráno a nevraždit? 

(11.5.2016 7:59:30)
Další věc, co nechápu. V sobotu vyskočí v 6 ráno a úpí mi do ucha, ať vstávám. Nacvičovat nepotřebuje, v sobotu se dobrovolně ráno třeba 5x převlékne, protože vybírá, co líp ladí. Od 2 let si umí obléct sama i těsné punčocháče (s tím musím pomáhat i sedmileté, aby to netrvalo půl hodiny, Ola to má za minutku).
 TaJ 


Re: Jak přežít ráno a nevraždit? 

(11.5.2016 8:04:58)
Magrato, to máme se synem úplně stejně...ve všední dny ho tahám z postele čtvrt hodiny a všechno mu trvá, ale o víkendu je vzhůru obvykle nejpozději v půl sedmé a žene se za námi, jestli už jsme vzhůru:-)
 Jahala. 


Re: Jak přežít ráno a nevraždit? 

(11.5.2016 8:24:32)
Dcera by sama vstsvala mezi 9 a pul jedenáctou a to ve školce byla v 8 v posteli a do půl hodiny spala. Ráno jsem na ni mluvila co nejmíň spát chodila se zapletenymi copy aby se ráno nemusela česat, protože to bych ji ubezdušila. Sbírala ve školce, ale my tam chodily tak pozdě ze šla rovnou ke stolecku a jíst. Sbírala celou svoji školní docházku. Neshoda až teď když chodí di práce. Jinak ano jé to náročné a bylo dlouho jednu dobu když byla na ZŠ jsem dělala ze spím nebo odcházela abych měla ráno jistotu, ze ten nafucenej puchejř nezabiju.
 Hadice a hadi 


Re: Jak přežít ráno a nevraždit 

(11.5.2016 7:59:12)
Naše jedno děcko dělalo při vstávání do mš děsný problémy. Celou docházku jsme ho ještě spícího prevlikali. Fakt jsme dosáhli takové dokonalosti, že jsme zvládli i triko a mikinu. Ale mu teda bylo fuk, co má na sobě. Nevýpravnej je do teď, ale oblíká se sám.
Pevný nervy preju!
 Z+2 


Re: Jak přežít ráno a nevraždit? 

(11.5.2016 7:53:44)
Holčičky jsou pomalejší. Asi potřebuje víc času a pohody. Naprosto bych být Tebou změnil přístup. Rozbil stereotyp problémových rán. A snížil množství voleb.
Strašně si takhle ubližujete obě a bude to mít vliv na váš vztah a není to třeba. u nás pomohlo dát víc času dceři na rozkoukávání. A domlouvat se o tom co s ránem jindy v pohodové atmosféře.
 Mapat 


Re: Jak přežít ráno a nevraždit? 

(11.5.2016 8:03:29)
Z+2: problém je (aspoň tedy u nás) v tom, že cokoliv, co se domluví, pak už ráno neplatí. Já celkem ráno funguju už po probuzení, ač nevstávám ráda, ale mám pochopení pro ty, co se potřebují rozkoukat. Proto jsem dceru budila dřív, aby měla čas na to "čučení do blba" s napůl vysvlečeným pyžamem. Problém je, že když je větší, tak nechce vstávat dřív, protože je ještě dost času, ale až se konečně vyhrabe, tak už zase není čas na to čučení. Večer se v klidu dohodneme na tom, co si ráno obleče a co bude snídat, a ráno to neplatí. Má blbou náladu, takže začne vymýšlet kecy o tom, že tyhle kalhoty jsou trapné, tohle triko malé a že nebude snídat ZASE rohlík. Rohlík má proto, že den předtím držkovala, že má pořád chleba. Který pořád nemá, protože střídáme müsli, cereálie, domácí koláče, koupené pečivo, tortillu, prostě různé věci, přesto v ranním afektu tvrdí nesmysly. Vím, že za to v podstatě nemůže, ale nějak prostě musíme fungovat a už mě nebaví být ten hromosvod, co vstává brzy, aby holčička měla pohodové ráno a stejně odjíždím do práce vytočená. Ponechat ji kompletně svému osudu nejde, jak jsem psala, klidně by si nečistila zuby nebo nesnídala a pak si zase učitelky stěžují, že jsou děti hladové, nesoustředěné a není jim dobře.
 Z+2 


Re: Jak přežít ráno a nevraždit? 

(11.5.2016 8:24:40)
Nám prospěla škola s uniformama. Jedna možnost volby odpadla. Taky jsem ji dával na vybranou jídlo a synovi dávám pořád, ale jí teď přinesu něco co zvolím a s úsměvem ji to předložím. Snažím se ji ráno zpříjemnit a ono se to hodně zlepšilo. Ale pořád ji všechno trvá a vlasy by měla mít rozčesané lépe a pořád na ní se synem před domem čekáme, protože když se začne obouvat, tak zjistí, že potřebuje na velkou, případně něco do školy. Ale boj nikdy ničemu nepomohl.
 magrata1 


Re: Jak přežít ráno a nevraždit? 

(11.5.2016 8:17:54)
Mám 3 holky. Tahle jediná má vždy se vším problém. Je to prostě její životní postoj. Bude prudit, i kdyby ji čekala mana nebeská, róba od Diora, osm služek.
Večer si sama vybere, co bude chtít obléct, ráno je to "Fůůůj, hnůůs!"
 Jahala. 


Re: Jak přežít ráno a nevraždit? 

(11.5.2016 8:27:34)
Jasně nastves ji i když ji dáš čokoládu. To znám jedině nebrat si to osobně je to tak těžké.
 Z+2 


Re: Jak přežít ráno a nevraždit? 

(11.5.2016 8:45:56)
tak to musí být strašně těžký. ~6~
 Mapat 


Re: Jak přežít ráno a nevraždit? 

(11.5.2016 7:55:02)
Soucítím~;(( Zažila jsem a ještě stále tak trochu zažívám. Bude jí 11 a o moc lepší to není, akorát už ji nemusím vláčet do školky, ale odejdu do práce a ponechám ji svému osudu. Autobus jí ještě neujel, ale už párkrát odešla bez snídaně, neučesaná, nebo bez vyčištění zubů~o~ Prý to nestihla. Zato stihla sedět a zírat do blba nebo si listovat časopisem. Různé výcvikové a nátlakové akce nepomohly, v tomto zůstává na úrovní snad ročního dítěte, které není schopné domyslet následky~d~ Sama už se vytrestala, když ve stresu utíkala na zastávku a ještě na poslední chvíli zjistila, že nemá nějaký úkol do školy a bylo vidět, jak je vynervovaná a jak je jí to nepříjemné, ale že by druhý den udělala něco proto, aby se to neopakovalo, to ne.
Dneska byl zrovna TEN den. Venku nádherně, člověk by vstával s úsměvem a užíval si sluníčka a místo toho jsem dorazila do práce vytočená do vrtule a nějaké slunko je mi ukradené~j~
 Z+2 


Re: Jak přežít ráno a nevraždit? 

(11.5.2016 8:06:00)
To jsou některé holčičky. Já mám starší holku a kluka. Kluk vstáva sám od sebe převlékne se a nasnídá a má spoustu volného času. Holku budím, nejdřív potřebuje si vyležet v posteli, pak kouká do blba. Vše ji trvá řádově déle než bráchovi. Dle mého je to nastavení a není cesty jak to změnit. Ideální by bylo, kdyby mohla chodit do školy později.
Po zlém to nefunguje vůbec po dobrém o maličko lépe. Snažím se aby našla nějakou vnitřní motivaci, ale problém se vypravit má i na akce kam se těší.
 magrata1 


Re: Jak přežít ráno a nevraždit? 

(11.5.2016 8:25:13)
Přesně. Tohle má po tatínkovi. Ten, když třeba o víkendu usne u telky v 5 hod., vzbudí se pak třeba v 11 a začne převracet židle, co má v cestě, třískat dvířky od ktedence, nadávat... Ráno vstává naštěstí ve 4 (o víkendu před 6), tak ho nevidím a je mi to jedno.
Já zas jsem sova, ale nějaká divná, protože miluju ráno, líbí se mi, jak se všechno probouzí, jak to voní..., nejstarší dcera se plouhá a brble, ale nikdy nedělala scény, prostřední je po mně- ráno vyskočí s úsměvem a v pohodě se nachystá, nejmladší je jak psychopat.
 Pavla 
  • 

Re: Jak přežít ráno a nevraždit? 

(11.5.2016 9:40:25)
Eeko, ze odbocuji. Hledala jsem v nejake starsich diskusich neco o ADD. Nechela jsi nakonec deceru testovat? Jinak si vybavuji co si kdy psala o svem manzelovy, prijde typicky ADD-er.. :o)

Margotko, co dat dceri vic casu. Ja musim vstavat sama a tak min 20 min. at na mne nidko nemluvi. Kdyby se mne nekdo po probuzeni ptal co chci k snidani, nutil se mne ucesta tak ho poslu do pr...
Kdyz se citim probuzena tak uz tahle nereaguji. Vlastnim detem nejdriv priravim kakao nebo dzus a pak je necham chvili rozkoukat a apk teprv resime
 Pavla 
  • 

Re: Jak přežít ráno a nevraždit? 

(11.5.2016 11:28:10)
Eeko, urcite to neni prohra pokud ma clovek spravne okoli, ktere dokaze ocenit jeho prednosti a ty nedostatky proste akceptuje. Coz tvuj manzel v tobe urcite ma. ;o) Akorat holky to maji trosku tezsi, protoze se predpoklada, ze jsou peclivejsi, upravenejsi, oraganizacne spchopnejsi atd. Ale taky to jde.. ;o)
 Míša 
  • 

Re: Jak přežít ráno a nevraždit? 

(11.5.2016 8:18:27)
Z+2 mi připomněl, co mi říkala psychiatrička. Že existují lidé, kteří mají obecně problém se změnou. Prostě se špatně rozhoupávají. Příklad - v neděli po bědě máme v plánu vycházku. Těšíme se na ní, je hezky, v plánu je i cukrárna a zmrzlina. Jenže, když dojde na věc a člověk by se měl jít převlíkat, tak se mu najednou tak strašně nechce. Nebo takové ty situace, kdy ráno dítě otravuje a nechce do školky, přitom jen zaleze za dveře je veselé a v pohodě a odpoledne pro změnu nechce ze školky.

 TaJ 


Re: Jak přežít ráno a nevraždit? 

(11.5.2016 9:26:44)
Míšo, tak nějak podobně to má můj syn, on se na tu danou věc těší, chce tam jít, ale přesně, když dojde na věc, jít se oblíkat, chystat, tak je to někdy děs....prostě má problém přejít od jedné věci ke druhé a potřebuje na to hodně času...a jelikož to o něm vím, tak prostě všechno děláme s předstihem, jakýkoli pokus o nátlak a spěch je téměř jistou zárukou, že to skončí hysterikem....a přitom on tam vlastně chce, jenom prostě nezvládá v tu chvíli tu změnu...chce to pevné nervy, ale když to člověk přijme a přizpůsobí tomu jednání s ním, tak to jde celkem v pohodě...
 kysnutá knedla 


Re: Jak přežít ráno a nevraždit? 

(11.5.2016 8:01:16)
magrata, veľmi s Tebou súcitím. Len to čítam, postupne si to všetko predstavujem, a už mám tiež škrtiacu náladu.
Ja sa teraz cítim veľmi šťastne - podarilo sa mi totiže skoro nemožné, a to vypraviť deti bez veľkého kriku, hádok, vyhrážok (ale niečo malé prebehlo, nie že nie...).

Mladší funguje na jedničku (vo všetkom), ale starší (9), to je teda niečo...
Dnes som sa snažila predísť akejkoľvek zámienke na "boj", pripravila som mu obľúbené oblečenie, nenútila ho "napiť sa aspoň 1 glg", zobudila som ho úplne sucho a nie "Dobré ránko lásko/synáčku/"Honzíku" (nemá to rád) a hlavne som mladšieho syna odviedla o polhodinu skor do školky, takže sa videli spolu len asi 10minút, čo zabránilo vzniku vačšieho konfliktu.

To ale chápem, že nie je žiadna rada pre Teba, len som si tiež s Tebou prišla pofňukať, lebo krízové rána máme veľmi často. Napr. včera - starší chcel kontrolovat, ako si mladší čistí zuby. Začalo to poznámkami "nemáš vodu" (mal), "máš málo pasty" (mal akurát), "špatně si je čistíš" a následoval ostrý šťuchanec. To som už nevydržala, staršieho strčila (jednou rukou a mám pocit, že nijak silno), on sa nešťastne pošmykol, z kúpelne preletel do chodbičky a hlavou buchol o dlaždice. S plačom šiel do školy, pred domom stretol babičku, ktorej vylíčil, že ho "maminka třískala hlavou o podlahu" a ja som mala skoro celé dopoludnie úplne pokazenú náladu. Nemám rada, keď sa rozlúčime v zlom.
Našťastie zo školy prišiel Ok (tak, aby nie, keď na stole uvidel kriketovú loptičku, ktorú som mu po asi týždni zabúdania konečne kúpila).
 lela, rosa, niki 


Re: Jak přežít ráno a nevraždit? 

(11.5.2016 8:09:47)
To zni strasne.
Co se pokusit to nejak pozitivne naladit? Vstavat s nejakou prijemnou hudbou, udelat si s snidani neco neobvykle dobreho, nebo nejak hezky nazdobit stul, vecer naplanovat neco, na co se mala bude tesit, poitivni motivace...
Ja verim, ze to musi byt des,ale sama mam zkusenost, ze se to nejlepe napravi necim pozitivnim. A za kazde hezke rano sbirat nejake plusove body, nalepky a za x nalepek nejakou odmenu. nejaky cil.
Vydrz!
 Persepolis 


Re: Jak přežít ráno a nevraždit? 

(11.5.2016 8:18:26)
Tvůj manžel je úplně jako já. Já vstávám v šest, abych byla schopná v půl osmý vyjít z domu. A to ne, že bych se nějak zdlouhavě činčala, nebo se x-krát převlíkala, jsem prostě jako zpomalený film. Můj manžel to absolutně nechápe, ten je ready do 15 minut a může vypadnout.
 Míša 
  • 

Re: Jak přežít ráno a nevraždit? 

(11.5.2016 8:11:40)
U nás pomáhala ráno flaška se sunarem hned do postele. Měla jí od narození až skoro do konce školky. Vysála jí ještě v posteli, u toho se probrala a byl klid. Když šla do školy, babička ji přeučila z flašky na brčko. Takže dodnes snídá hrnek kakaa a sosá ho brčkem. Už si ho teda dělá sama, ale zaleze s ním zpátky do postele a probouzí se. Je jí 11. Když ho nemá, je votravná jak kontrola z berňáku. A úplně nejraději má, když si do postele kromě kakaa vezme i mě a u toho snídání se tulí. To jsme taky dělali od malička. S oblíkáním a odmítáním česání/čistění zubů taky votravuje. Nachala jsem jí párkrát jít v jejím modelu, holky se jí občas posmívaly a už na mě víc dá. Na vlasy funguje strojek a na zuby stačí připomenout, jak bolela injekce u zubaře. Nejhorší to bylo mezi 5. a 8. rokem.
 7kraska 
  • 

Re: Jak přežít ráno a nevraždit? 

(11.5.2016 8:16:17)
u nas pomaha, kdyz jde dcera driv spat...pak neni rano tak ospala a lepe funguje

a taky ji budim postupne, v 7:00 hod rozsvitim, v 7:15 hod ji stahnu periny a odnesu je do jineho pokoje, v 7:18 ji odnesu plysoveho medveda, ktereho celou noc objima....celou dobu chodim kolem, chystam veci a mluvim na ni....v 7:20 konecne vyleze z postele, oblece se, ucese se, naji se a vycisti si zuby a v 7:45 na ni zvoni holky

ale jednou za mesic mame krizi, kdy jeste v 7:35 je v posteli a nechce spolupracovat

ale my mame skolu 3 minuty od domu, nikam ji nevozim, to bych se asi zblaznila
 7kraska 
  • 

Re: Jak přežít ráno a nevraždit? 

(11.5.2016 8:17:59)
u nas je problem spis to vylezeni z postele, pak uz to jde, pokud se zrovna ten den 5krat neprevlece

ale je objektivne unavena z treninku, to musim uznat
 Jája a spol. 


Re: Jak přežít ráno a nevraždit? 

(11.5.2016 8:19:06)
Magrato, cítím s Tebou, co tak od Tebe pamatuju, dost často zmiňuješ nejmladší jako problémové dítko, nerváka, uřvánka od narození, který pije krev. Asi to bude u dcerky hodně o osobnostním nastavení. Myslím, že jediné, co můžeš udělat je minimalizovat počet voleb, jak už tu někdo psal a jet jako tank, bez ohledu na její scény-dokud je malá. (Já vím, kdo to má vydržet - jsem ráno na prášky a akorát popoháním celkem fungující smečku, i tak mě to vyčerpává a kolikrát zaječím)

Je to hrozně těžké, ale myslím si, že prostě není někdy v lidských silách vybudovat vztah s velkým V, i když se jedná o vlastní dítě :-( Hrozný že...
Mám 3 děti a některé jsou mi povahově bližší, než další, nejhorší je to vědomí, že k někomu mám blíž, k někomu dál, pochopitelně jsou milované všechny 3, nedávám nijak najevo ani to neprožívám každý den, ale je to tak a nedá se s tím nic dělat. Je někdy důležitější se smířit, ony se ty vztahy pak trošku usadí, když člověk přestane bojovat. To moje "problémové" dítko se taky hůř kočíruje, ale kupodivu většinou mně, manžel to s ní umí líp, třeba by tě občas tatínek mohl vystřídat. U nás je problém jiný. Pomohla mi i moje mamka, která mi to potvrdila, aniž by nějak konkretizovala, jsem taky z většího počtu dětí a popsala to úplně stejně-ne s každým dítkem souzněla jako s jiným, přitom se všemi sourozenci má v dospělosti vztahy v pohodě, tak jen taková meší útěcha :-)
Ale v blízkosti mám dítě, které se vztekacími scénami a řvaním podobá tomu tvému, také to trvá od peřinek. Maminka hodnotí vztah s nyní 7-letou tak, že se buď nenávidí nebo jsou nejlepší kamarádky, vztah ala Itálie, s tou malou se domluvit je pro ni fakt problém, je často u nás a je vzorná, ve škole spíš zakřiknutá, jen s maminkou točí, že se nestačíme divit....probíráme to pořád dokola a čím dál víc se přiklání k tomu, že jde o povahu a nic moc s tím dělat nelze, jen přežít. Uvažovala kolem 5. roku o psychologovi, nakonec nešli nikam, trošku pobrala rozum s nástupem do školy, ale vzteklá je a bude asi už napořád.
Drž se. ~x~~x~~x~
 magrata1 


Re: Jak přežít ráno a nevraždit? 

(11.5.2016 8:49:47)
vztah máme naštěstí dobrý. Pomohlo mi to, že jsem u ní objevila povahové rysy mé ségry. Ona není zlá, ale je naprosto jin á než já. Já ji dokážu pochopit, ona mě ne, má svůj názor a všechni by měli uznat, že je to ten nejsprávnější názor světa. Leze mi to na nervy, to jo. Ale nic víc. Mám ty zuřivky ráda. A útěchou mi je, že ségra je dost úspěšná a myslím, že i dcera bude. Ona si jde za svým, má názor, kterého se drží, sekýruje i starší sestry...
 Jája a spol. 


Re: Jak přežít ráno a nevraždit? 

(11.5.2016 9:03:49)
Magrato, asi by to bylo moc jednoduché, kdyby se nám rodily jen děti se stejným vnitřním nastavením, kde stačí jen náznak a obě strany už vědí, která bije.
Je fajn, že víš "odkud" vítr vane :-) to je prima...ta moje kamarádka taky ví, jenže tam se o úspěchu dotyčné bohužel mluvit nedá, svoji náladovostí a hysterií nedokáže ít normální vztahy ani osobní ani na pracovišti, u vás to vypadá líp ;-) Tak hold nezbývá než přežít~:-D~;) A jak říkávala moje mamka: Jednou se Ti to vrátí na dětech~:-D
 77kraska 


Re: Jak přežít ráno a nevraždit? 

(11.5.2016 8:26:20)
taky bych rekla, ze je dulezite dat diteti vedet (aspon rano), kdo je sefem....sefem je matka, takze rano je matka autoritativni: "ne, tohle delat nebudes", "zdrzujes sebe i ostatni", "obleceni sis uz vybrala vcera a ted si ho vezmes", "uz je tolik a tolik hodin a ty musis vstavat a jit do skoly", "tuhle bundu si nevezmes, byla by ti zima"

- mluvit klidne, ale pevne, hlubsim hlasem a neustupovat

a jeste myslim, ze je dobre na dite porad mluvit, aby bylo porad pod tlakem...a nenechat ho nekde sedet, kde se zakouka do blba a jen ztraci cas
 Mapat 


Re: Jak přežít ráno a nevraždit? 

(11.5.2016 8:42:35)
77kraska: s tím mluvením nevím. Snažím se průběžně klidným hlasem popohánět, aby si uvědomovala, jak čas postupuje a nelekla se najednou, že jí to za pět minut jede, ale ve výsledku jsem za největší otravu, protože furt mluvím a furt dávám úkoly. Člověk se nezavděčí.

Magrato: mám to stejné jak ty, jsem sova, v noci se mi skvěle pracuje, je klid, pohoda a mám problém se vůbec přinutit jít do postele. Ráno se mi sice po takové noci nechce vstávat, přesto mám rána ráda, vše se probouzí a začíná nový den, který může být hezký, třeba lepší než ten předchozí a mám před sebou vidinu spousty hodin času.
 Žžena 


Re: Jak přežít ráno a nevraždit? 

(11.5.2016 9:00:06)
Taky to tak dělám. Snažím se udržovat pozornost u konkrétní činnosti a nenechat mysl bloumat a odbíhat k jiným činnostem.
 Žžena 


Re: Jak přežít ráno a nevraždit? 

(11.5.2016 9:10:15)
Já jsem taky zvládla bloumat, ale pak jsem zjistila, že ještě lepší je ten bloumací čas prospat. Takže vstáváme max. 15-20 minut před výsadkem.
 adelaide k. 


Re: Jak přežít ráno a nevraždit? 

(11.5.2016 9:35:51)
Ženo, to je u nás třeba naprosté sci-fi. Většina z nás potrebuje ráno pomalý rozjezd (včetně bloumání :-)) aby vůbec vyšla z domu :-)
 TaJ 


Re: Jak přežít ráno a nevraždit? 

(11.5.2016 9:18:46)
77krasko - nevím, u nás třeba tenhle přístup absolutně nefungoval a nefunguje....zjistila jsem, že čím víc na něj mluvím, čím víc popoháním a připomínám, tím je to horší a vždycky nastal nějaký výbuch apod...naopak, když jsem ho nechala na pokoji, tak to většinou proběhlo v pohodě...popoháněla jsem opravdu jen v krajním případě....to samé ten autoritativní způsob - u něj nikdy nefungovalo mluvit na něj rozkazovacím způsobem a to i když jsem nezvyšovala hlas...
 Grainne 


Re: Jak přežít ráno a nevraždit? 

(11.5.2016 8:27:35)
Uprimne...ja taky potrebuju nejmin hodinu na probrani, ranni kavu v klidu a pokoji, jinak sezeru kohokoliv, kdo se mi nevhod priplete pod ruce a bytostne nenavidim (jen po ranu) svitorici ranni ptacata. Takze vstanu...co vstanu, ja ani nevstanu, uvarim si kafe, vezmu tablet a zapluju zpet do postele.
Muze to byt prave specifikum ubohych sov, na ktere se od dob Franze Josefa nebere po ranu zadny ohled. Zvaz, jestli by nestalo za to po ranu vyzkouset i tu patou ranni na probuzeni, nakonec, muzes prte vzbudit, vrazit mu do pelechu kakao a pohadku a v klidu se venovat vlastnimu probouzeni.

Pro me je 8 rano jeste tak brzo, ze je mi jedno, jestli pata, sesta, sedma, osma ke vstavani, muj prirozeny biorytmus je spanek mezi 2 - 3 ranni, tak cca do 11ti, coz je v beznem zivote nerealizovatelne, kdyz cila ranni ptacata votravujou uz v sest rano a chteji prestavovat Temelin.
 Jahala. 


Re: Jak přežít ráno a nevraždit? 

(11.5.2016 8:34:14)
Jo pro dceru ktera sana vstávala v 10 bylo mnohem lepší vzbudit ji na poslední chvílí udelat to nejnutnější a ve školce, škole uz naskocila v pohodě. Čím dřív jsem ji vzbudila dim dele prudila.
 Jája a spol. 


Re: Jak přežít ráno a nevraždit? 

(11.5.2016 8:48:51)
Tak to je pěkný, tady se potvrzuje, jak je častá dědičnost ob generaci :-)

Ono je ale velký rozdíl mezi zdržováním-probíhá taky u nás :-) anebo od zdržování+dělání vzteklých scén, to je fakticky na chocholouška.
 Jahala. 


Re: Jak přežít ráno a nevraždit? 

(11.5.2016 8:54:21)
To je zvláštní ja nakonec zjistila ze dceru svoji přítomností ruším a zdržuji. Když ve druhé třídě nakonci začala být ráno někdy doma sama, tak mi do práce volala v 7:15 , že je hotová a jestli už může jít,když jsem byla doma v 7:52 jsem na ni ječela z balkónu aby už kurnik šopa s hejbla zadkem. (Jo do školy to měla 3 minuty)
 Eva 
  • 

Re: Jak přežít ráno a nevraždit? 

(11.5.2016 8:48:02)
Dcerka vzstává v 6.30 (budím ji v 6:00), a nestíhá. Ale je úplně jedno jestli vstává v 6:30 nebo v 5:00, ona nestíhá tak jako tak.
Takže snídani většinou dostane do ruky na cestu do školy.
 Eva 
  • 

Re: Jak přežít ráno a nevraždit? 

(11.5.2016 10:48:06)
Popisuješ dceru, viz ráno příspěvek výše.
 Skákavá kráva 


Re: Jak přežít ráno a nevraždit? 

(11.5.2016 9:04:55)
ježiš, to znám! já teda mám to štěstí, že jsem ráno přenechala manželovi, on to zvládá výrazně líp, já jsem po probuzení taky docela marná a otravná sama sobě. teď v první třídě už je to trochu lepší, dřív taky vstávali jak někdo píše u pohádky a 20 minut jen leželi a civěli, než mozek naskočí. syn je rychlík, na holku čekáme vždy, taky tisíc výhrad, zejména k oblečení. ona už od miminka se budila zásadně s jekem, nechápu proč, "normální" miminka po probuzení otevřou oči, ona nejdřív pusu a řvala a řvala bez zjevné příčiny. když už teda usnula. do jejích pěti let jsem jedinou noc nespala v kuse. ano, taky vím co je to náročný dítě. hodně sil! ~;((
 adelaide k. 


Re: Jak přežít ráno a nevraždit? 

(11.5.2016 9:29:13)
Magrato, přečti si to po sobě. Evidentně to takhle absolutně nefunguje, ale ty na tom trváš. Takhle se daleko nedostanete :-)

Co jí u toho nedělat publikum? Nepomohlo by to? Proč prudí? Nemá ráda vstávání?
 adelaide k. 


Re: Jak přežít ráno a nevraždit? 

(11.5.2016 9:33:39)
Už jsem dočetla, má svoji hlavu, tak ok - uděláš tohle tohle tohle a přijdeš k snídani, tečka. Možná to bude fungovat líp než maminka za zadkem.

Ad ty vlasy, co se domluvit - v klidu - na kratším sestřihu (mikádo) který stačí prohrábnout kartáčem? U nás to výrazně pomohlo atmosféře.
 Monikaa 
  • 

Re: Jak přežít ráno a nevraždit? 

(11.5.2016 10:05:37)
Ano, taky bych se přimlouvala za to, přenechat to její zodpovědnosti a nestát u ní. Prostě ve stylu vstávej, obleč se a přijď na snídani.

Co zkusit nechystat oblečení? Ať se ráno oblíkne, podle nálady? My oblečení nechystáme, děti rámcově vědí jaké kusy oblečení si mají vzít, konkrétní si ráno samy vyberou.

Pokud to nezabere, tak zvaž ten baby-box.
 TaJ 


Re: Jak přežít ráno a nevraždit? 

(11.5.2016 11:00:32)
Monikaa - souhlasím, ony někdy ty děti fungují zvláštně - já třeba ráno syna vzbudím, roztáhnu závěs, pak jdu vyvětrat a ustlat ložnici apod...a dokud jsem pořád říkala, "pojď už dolů, uděláme si snídani"...apod..., tak prostě zásek a nešel...zato když jsem ustlala a prostě jsem v klidu řekla "tak já jdu dolů dělat snídani, tak pak přijď", tak to působilo přímo zázračně, z nějakého důvodu nechtěl jít dolů sám, takže radši vypálil z postele a na schodech mě ještě předbíhal~:-D
 magrata1 


Re: Jak přežít ráno a nevraždit? 

(11.5.2016 13:01:21)
u vás si pětileté děti denně chystají ráno oblečení? Tak to teda smekám. Já chystám oblečení i té prostřední (7 let).
Obvykle to probíhá tak: probudím holky, přinesu oblečení, prostřední se obléká, občas mručí, že chce spát, ale v mezích normy. Nejmladší metá vším okolo, válí se zuřivě po posteli, zamotává se do peřiny a kopá u toho, rozhází oblečení. Já s oblečenou prostřední odcházím chystat snídani, takže má dost prostoru k samostatnosti. Když nadává na oblečení, řeknu jí, ať si teda dá, co chce. Obleče si většinou to, co jsem připravila. Pak se posune do dveří, aby byl víc slyšet její řev. Po chvíli se došourá s řevem do kuchyně....
Prostě bude prudit za každou cenu. Pozitivní motivace nefungují, tresty ignoruje, všechny fígle prokoukne.
Mmch, taky jsem si myslela, že to s děckama umím, že není problém, stačí si stát za svým a ukázat, kdo je tady šéfem. Bohužel to vždy nefunguje. Tohle dítě se asi narodilo s představou, že bude šéfovat a když to nejde, zuří. Zatím nikdo nevymyslel strategii, která by na ni fungovala.
 radka 
  • 

Re: Jak přežít ráno a nevraždit? 

(11.5.2016 13:25:58)
haha, takže co nejdřív ji nechat šéfovat:-)
vypadá to, že se směju, ale ne, mám doma něco podobného, ale v mírnějším vydání teda
ovšem stejné rysy tam jsou - musí být po jejím, když ne, tak vztek, pořád má pocit, že druzí to mají u mě lepší (což není pravda), veškerou pozornost by ráda pro sebe, všichni jí ubližují, ale vina na její straně není nikdy, protože za to může ten, to, ta atd atd.
asi se v životě neztratí, ale nervy mi pije dost, protože mám pocit, že má fůru vlastností, které mi jsou cizí nebo které mi vadí
si říkám, co se od ní mám tak asi naučit:-)
 Yuki 00,03,07 


Re: Jak přežít ráno a nevraždit? 

(11.5.2016 13:27:37)
že to s děckama umím, že není problém, stačí si stát za svým a ukázat, kdo je tady šéfem.

magráto, to je přesně ale ukázka a dlvod toho, že to s děckem neumíš

stát si za svým a ukázat, kdo je šéfem je blbost, děcko není nesvéprávný tvor, děcko má nárok na vlastní názor, ale musí mít taky odpovědnost za sebe a za to, co dělá

taky mi není jasný to, že odcházíš se starší to jako tam s nima čekáš, až než se ta jedna obleče? to ta malá má celou dobu možnost se předvádět?
vzbudit a odejít, ta starší to zvládne v pohodě mladší taky
 Pavla 
  • 

Re: Jak přežít ráno a nevraždit? 

(11.5.2016 13:28:33)
margato, ja jsem tedy matka meka, na zadny ukazovani, kdo je tedy sefem moc nejsem. Ale pokud se ditko vzteka, tak odchazim a nedelam mu publikum. I za cenu, ze pujde do skolky v kalhotech od pyzama.
 magrata1 


Re: Jak přežít ráno a nevraždit? 

(11.5.2016 14:19:12)
přesně stejně, jako to dělávala ségra. Doma scény, provokace, všichni jí ubližují, ona je nejlepší, ale nedoceněná, ona nedělá chyby, jen se proti ní spikl svět (my domácí) a chceme ji trápit. Venku, s kamarády, ve školce... je považována za okouzlující, chytrou holčičku.
Kdyby nebyla stejná ségra, myslela bych, že dělám něco špatně. Takhle vím, že je jedno, jak to dělám, výsledek bude stejný. Přísnost ani diplomacie nefungují. Musí si ten svůj hnus vymlátit na nás, aby venku mohla dělat kariéru. Zní to divně v 5letech, ale ona to tak bere už teď. Kdo to nezažil, bude dávat rady a myslet si, že on by to zvládl a že já jsem neschopná. Já vím, že tady to má jediné řešení. Přežít a nezabít.
 radka 
  • 

Re: Jak přežít ráno a nevraždit? 

(11.5.2016 14:23:15)
Doma scény, provokace, všichni jí ubližují, ona je nejlepší, ale nedoceněná, ona nedělá chyby, jen se proti ní spikl svět (my domácí) a chceme ji trápit. Venku, s kamarády, ve školce... je považována za okouzlující, chytrou holčičku.
píšeš o mé dceři?:-)
 Jaatri 


Re: Jak přežít ráno a nevraždit? 

(11.5.2016 14:29:23)
Ne, píše o mém synovi....
 magrata1 


Re: Jak přežít ráno a nevraždit? 

(11.5.2016 14:29:41)
utěšuj se tím, že velmi pravděpodobně vydělá kupu peněz a bude se s rodinou štědře dělit. ~z~
 Jahala. 


Re: Jak přežít ráno a nevraždit? 

(11.5.2016 17:33:53)
Jak s rodinou štědře dělit, bude ti splácet, že jsi ji neubila~;)
 anemon 


Re: Jak přežít ráno a nevraždit? 

(11.5.2016 16:11:05)
Bála bych se, že jí naučím (naučila jsem) manipulovat.

Pokud je mimo domov okouzlující, je zřejmé, že hranice zná a je dost chytrá, aby věděla, kde je dodržovat.
 magrata1 


Re: Jak přežít ráno a nevraždit? 

(11.5.2016 16:17:04)
a jak toho dosáhneš? Na ségru neplatilo ani bití ani nic jiného. Já dceru nebiju, ale zatím ještě nikdo nepřišel na to, jak to dělat jinak. Toto považuju za hraběcí rady. Jsi si jistá, že bys zvládla jakékoli dítě? Nic by nebylo nad tvoje možnosti?
A teď mi napadá, že bych ji měla asi dát nějakým kvalitnějším pěstounům, když to nezvládám.
 Marta. 


Re: Jak přežít ráno a nevraždit? 

(11.5.2016 16:25:54)
magrato, já ti rozumím, že máš pocit, že to jinak nejde. Jsi asi se silami u konce. Možná by to chtělo nějaký pohled zvenku. Nechceš se poradit s psychologem?

Divila by ses, jak velké a různorodé mám životní zkušenosti. Mám hodně dětí, každé je jiné a jedno z nich má i velké psychické problémy. Nechci to tu rozebírat. Ale vím, že funguje důslednost a tresty. Nemyslím bití, ale pokud by mi rozházela dcera oblečení. Tak bych jí varovala, že jestli to udělá příště, vyházím jí hračky a bude je celý den uklízet. V 5 letech bych počítala i s tím, že jí budu pak pomáhat. Pokud by to nezabralo, tak bych jí vzala oblíbené oblečení a schovala. Nechala bych jí venku jen to, co má mít na sebe. Zpátky by to dostala jen v případě, že by se slušně chovala. To samé s jídlem. Vím, že trváš na snídani. Já ne. S jídlem se neháže. Nechala bych jí jet bez snídaně, mají ve školce svačinu. Pokud by házela jídlem, nekoupila bych jí žádnou dobrotu. Ale tam je nutná ta důslednost a opravdu to nekoupit.
 Lassiesevrací 


Re: Jak přežít ráno a nevraždit? 

(11.5.2016 16:34:37)
~R^
 TaJ 


Re: Jak přežít ráno a nevraždit? 

(11.5.2016 16:30:03)
Magrato, na syna taky neplatilo nic - ani plácnutí, ani nějaký postih typu, že někam nepůjdeme, nebo něco nedostane, bylo mu to jedno, vzal si něco jiného...jediné, co fungovalo a funguje bylo, vysvětlit co je potřeba udělat a proč a co se stane, když to nebude...vím, je to někdy na hlavu pořád dokola mu to omílat....jinak u vás bych fakt zkusila třeba nechat na ní, jestli chce snídat, nebo ne...některé děti prostě takhle brzy ráno chuť nemají a ve školce mají celkem brzy svačinuv (u nás svačili v 9h...), syn jeden čas měl doma k snídani třeba jen hrneček kakaa, nebo trochu čaje, když neměl chuť....třeba časem přijde na to, že má pak brzy hlad...a nebo jí to tak bude vyhovovat...prostě bych ráno nechala jen ty nezbytně nutné věci...trvala bych na tom, že oblečení si vezme to, co jste vybraly večer...a to i kdybych ho na ní měla párkrát navlíknout já...česat se nemusí, třeba jí bude samotné pak vadit, když se jí budou smát...a nebo jak tu někdo radil trochu ostříhat, aby to nedalo moc práce....a co se jí zkusit zeptat, jestli je něco, co by jí to ráno nějak zpříjemnilo? Prostě si s ní jako s velkou promluvit, že takhle to nejde, že ty ranní scény nejsou příjemné pro nikoho z vás a ať sama pomůže vymyslet něco, co by pomohlo....že chápeš, že se jí ráno spoustu věcí dělat nechce, ale prostě je to potřeba a každý máme něco, co nám vadí...ale že není fér, když tím otráví ráno všem ostatním...na syna tyhle "hovory" docela dobře zabíraly....samozřejmě ale v klidu s předstihem, ne ve chvíli, kdy zrovna zuřil...třeba jsme tu dohodu i sepsali nebo namalovali apod...
 Marta. 


Re: Jak přežít ráno a nevraždit? 

(11.5.2016 16:36:52)
Tino, ale Magráta ještě napsala toto:

"Teď mi řekla, že bude pořád hnusná, protože nenávidí spaní ve školce."

To není jako tvůj syn. Magráty dcera to vědomě a dlouhodobě bojkotuje.
 Tečka. 


Re: Jak přežít ráno a nevraždit? 

(11.5.2016 19:19:27)
Nenávidí spaní ve školce.

Tak to bych byla taky protivná, na celý svět, kdybych musela někam, kde to nenávidím.
Ráno po holce řvou, že nejí, neoblíká se, nečeše se. Ve školce nenávidí spaní. Večer nemůže spát.
To je hroznej život ~6~ A kdoví co se jí honí hlavou během dne.
 magrata1 


Re: Jak přežít ráno a nevraždit? 

(11.5.2016 21:14:57)
No jo, teď mi ukažte, kde jsem psalas, že po ní řvu, že ji utiskuju, že jí nedávám hranice....
má hranice, neřvu, nemlátím ji. Řve ona. Já jsem z ní na nervy, mám z nervů děsné problémy se zádama. Chtěla jsem si jen postěžovat. Dozvím se, že jsem tyran, řvu, nedávám hranice, vychovávám manipulátora...
Ještě před dvěma lety řvala 6-8 hodin denně. Teď už jen tak 1-1 1/2 hodiny. Považuju to za úspěch. Vy za moje selhání. Mám fakt chuť vám ji nechat kolovat. A nepřeju vám nic zlého, jen zdravé, chytré a hodně sebevědomé dítě, co si chce žít po svém. Před 5 lety jsem tady dávala výchovné rady, teď už to nedělám. Vím, že všechno se výchovnými metodami nezmákne.
 Merylin5 


Re: Jak přežít ráno a nevraždit? 

(11.5.2016 21:29:29)
Tak já jen napíšu, co už jsem psala několikrát - měli jste s ní být u psychologa už dávno.
 Mapat 


Re: Jak přežít ráno a nevraždit? 

(11.5.2016 21:42:45)
Magrato: já s tebou fakt soucítím. Některé věci prostě dokud člověk nezažije na vlastní kůži, tak si je nedokáže představit. Hraběcí rady na dálku dokáže vyplodit každý, i když mnozí v dobré víře, že když to šlo u nich, musí to jít i jinde. Nemusí. A za sebe jsem ráda, že jsem se před lety nezapojovala do diskusí o výchově a neudělovala chytré rady, teď bych se musela proplesknout poté, co jsem zažila, jak náročné to s výchovou i při vší snaze může být. U nás to sice není tak drastické jako u vás, ale ta bezmoc, kdy se člověk snaží, zkouší vše možné, co by mohlo fungovat, být milý, být přísný, být důsledný nebo naopak nebazírovat na maličkostech, a ono zkrátka nic nefunguje a zlepšení ani s lety nepřichází, to je prostě k uzoufání a člověka to ubíjí.
 tante 
  • 

Re: Jak přežít ráno a nevraždit? 

(11.5.2016 21:50:38)
Mapat, když to je přesně TO... BEZMOC. Bezmoc děti nesnesou.
To není hraběcí rada, to je jev. Není to v tom, že tě děti nikdy nerozběsní, nevydeptají a neznechutí do temna a vlastně ani ne v tom, že tu bezmoc nikdy nepocítíš, tomu se snad ani nejde vyhnout, ale v chronické podobě to nefunguje. A je pravda, že je zřejmě účinnější to řešit směrem od sebe k dítěti. Minimálně proto, že to je jasnější, svoje pocity si roztřídíš daleko účinněji než ty dítěcí.
 magrata1 


Re: Jak přežít ráno a nevraždit? 

(11.5.2016 21:16:33)
Tečko jsi hnusná, hnusná, hnusná. Chudák dítě, trpí. no jo. Akorát nevím, čím. Já jí rozhodně neubližuju a neřvu na ni.
 magrata1 


Re: Jak přežít ráno a nevraždit? 

(11.5.2016 21:27:02)
Tečko, to nadává ona, řve , úpí, svíjí se po zemi...
Já maximálně zakřičím, ať si dají boty, že jdeme. Kdybych křičela celé ráno, bylo by to mnohem, mnohem horší. Nekřičím. Leda poslední minutu před odchodem, jinak by se motaly u dveří i hodinu.
 K_at 


Re: Jak přežít ráno a nevraždit? 

(11.5.2016 21:44:13)
Magrato, nemas moznost nechat rano mladou samotnou a odvezt skolacku? Proste nebude mit publikum....s laskou ji upozornit, ze se za chvili vratis.
 K_at 


Re: Jak přežít ráno a nevraždit? 

(11.5.2016 21:44:14)
Magrato, nemas moznost nechat rano mladou samotnou a odvezt skolacku? Proste nebude mit publikum....s laskou ji upozornit, ze se za chvili vratis.
 tante 
  • 

Re: Jak přežít ráno a nevraždit? 

(11.5.2016 21:53:48)
Běsnící malé dítě nechané samotné doma je riskantní. To bych radši nedělala. Když je dítě silný temperament, je schopné udělat zběsilost.
 K_at 


Re: Jak přežít ráno a nevraždit? 

(11.5.2016 22:00:56)
A bude besnit, kdyz nebude obecenstvo? O to tu jde....jestli prudi kvuli pozornosti, protoze ji to dava urcitou moc nad ostatnimi. Nebo proste je fakt tak vnitrne rozhozena....hele, tohle bych nezvladla. Jima me hruza nad takovym malym teroristou. Uf.
 tante 
  • 

Re: Jak přežít ráno a nevraždit? 

(11.5.2016 22:09:50)
To právě nemůžeš vědět úplně s jistotou, co udělá, když odejdeš. Asi nejpravděpodobnější je, že se nejdřív uklidní a pak bude mít velký strach. Což nepomůže k nápravě, protože to uklidnění je potřeba, aby vedlo ke klidu a ne ke strachu.
Ale taky jí můžou bouchnout kamna a v krajní variantě může třeba vyskočit z okna nebo se pořezat. Nemusí hned být tak zle, stačí, když třeba vyhází lednici a vyházené rozšlape. To udělal náš malý při mém posledním výchovném zhroucení z měření sil. Záleží to na temperamentu, já mám třeba takové dítě jedno ze čtyř a až to poslední, denně mě cvičí, že nesmím odpadnout. Což znamená v praxi to, že to nesmíš nechat zajít tak daleko, že odpadneš.
 magrata1 


Re: Jak přežít ráno a nevraždit? 

(11.5.2016 22:20:26)
ona by nejspíš utekla ven a tam pokračovala v úpředstavení. Bydlíme v zatáčce, ještě by ji něco přejelo. Mohla bych ji zamčít, ale vylezla by klidně oknem nebo řvala z okna. Vrátila bych se a byla by s nervama v háji a neuklidnila bych ji ani za dva dny. Bojovat odmítám. Nikam to nevede. Vyzkoušeno.
 magrata1 


Re: Jak přežít ráno a nevraždit? 

(11.5.2016 22:32:29)
ale já "si jí nevšímám". Myslím tak, že bych dělala obecenstvo. Ale ten řev slyší i sousedé, těžko si ho nepovšimnu já, že. Ale nesnažím se uklidňovat, neřvu, nepopoháním...
 Yuki 00,03,07 


Re: Jak přežít ráno a nevraždit? 

(11.5.2016 22:39:35)
mandelinko, přesně, žádný výběr, na to nemá sílu a třeba u nás je výběr strašně stresová záležitost, prootže chce obě možnosti, nebo klidně všech pět možností a musí s ivybrat jednu
takže když dsotane prředložený jídlo, je klid, když dsotane bez výběru cokoliv, je to lepší

a pokud na to fakt nebude mít chut, tak s jednoznačně řekne, že nechce jogurt, ale rohlík se sýrem, pak ho může dsotat, ale to znamená, že opravdu ví, co chce, není to váhání mezi dvěma nebo třema věcma, to ji orpavdu stresuje
 TaJ 


Re: Jak přežít ráno a nevraždit? 

(11.5.2016 22:47:39)
Mandelinko, přesně - jasná lajna...ráno přesně stejné pořadí činností, stejné jídlo, ve stejnou dobu si dává svačinu do aktovky, oblečení má nachystané na křesle v obýváku, kde se i oblíká...prostě každý den přesně stejně...i to jídlo - on snídá třeba půl roku pořád úplně to samé a pak to třeba vymění za něco jiného a to snídá denně dalšího půl roku~:-D
 TaJ 


Re: Jak přežít ráno a nevraždit? 

(11.5.2016 22:44:41)
Yuki, syn to má úplně stejně, jakýkoli větší výběr je pro něj stres a v podstatě jen další zbytečná zátěž navíc...ale věřím, že jsou děti, které to mají jinak....
 magrata1 


Re: Jak přežít ráno a nevraždit? 

(11.5.2016 22:49:13)
Když nedostane možnost výběru, je problém daleko větší. Zkoušela jsem to.
 Marta. 


Re: Jak přežít ráno a nevraždit? 

(11.5.2016 22:52:00)
magrato, nechtěla jsem se tě nijak dotknout. Naopak jsem psala, že tě chápu. Z toho co píšeš je znát, že si nevíš rady. Je dobře, že dcera nekřičí 8 hodin ale jen hodinu. Ale mohlo by to být ještě lepší. Radu nemám, jen bych doporučila psychologa.
 TaJ 


Re: Jak přežít ráno a nevraždit? 

(11.5.2016 22:42:20)
Magrato, nevím, ale takhle, jak to tu tak postupně popisuješ, tak mi to přijde jako nějaký větší problém....byla jsi se někde poradit? Já jsem takhle se synem loni na konci první třídy řešila období nějakých nepochopitelných úzkostí a z toho vyplývajících až agresívních scén (doma, ve škole se choval vzorně)...už jsem byla v koncích, paní učitelka ve škole mi doporučila svoji kolegyni, psycholožku v PPP, byla jsem tam i se synem, chvilku mluvila i s ním, ale většinu z těch 2 hodin, co jsme tam byli, jsem si povídala já s ní...tenkrát to pro mě bylo velmi přínosné, probíraly jsme výchovné přístupy a uvědomila jsem si, co dělám asi špatně, získala nezaujatý pohled zvenčí...fakt doporučuju...a předtím ve školce kolem 5 let měl podobné období taky, to jsem tenkrát taky řešila rozhovorem s paní psycholožkou ve školce...bez syna, jen já a taky mi to pomohlo...
 Marta. 


Re: Jak přežít ráno a nevraždit? 

(11.5.2016 22:49:51)
Tino, přesně tohle jsem psala magratě já. Doporučila jsem jí nezaujatý pohled zvenku, psychologa nebo psycholožky. Myslím, že to v některých případech opravdu pomůže.
 K_at 


Re: Jak přežít ráno a nevraždit? 

(11.5.2016 22:49:28)
Holka zlata....a necha se rano obejmout, potulit? Pouze nadhodit, coze si to teda vybrala za tricko? Zvladnes to sama? A muzu si pujcit tvoje triko? (Blbost...) A nechces treba moje? Tak si ho vezmi, cekam na tebe v kuchyni... Zkus uplnou blbost. Neco,co neceka. Prekvapko, srandu. Nevyhodi ji to z obvykleho konceptu?
 K_at 


Re: Jak přežít ráno a nevraždit? 

(11.5.2016 22:41:45)
Tante, jo, chapu. Zkusila jsem posledne neco podobneho ve tride....rikala jsem si, ze dite se zarazi v urcitem bode. No, ted uz vim, ze tu hranici nema. Ale zase to vime, muzeme s tim pocitat. Ale bylo to pekelny. Taky v tomto pripade uz 2 toky hledame, jaka optimalni cesta ke klidu a miru vede.
 Yuki 00,03,07 


Re: Jak přežít ráno a nevraždit? 

(11.5.2016 22:45:25)
Kat, ve třídě je situace trošku jiná, je tam víc dětí, ale nakonec to funguje stejně, jen to dýl trvá

mm to vyzkoušený od první do deváté třídy a funguje to všude - být v klidu a nad věcí, nevztekat se, nesníit se na jejich úroveň cování, ale naopak zůstat si jistá a oni to jistotu přebírají
)
někteří jeno mzkouší, kam až můžou zajít a pak se stáhnou

samozřemě jsou odolnějši jedinci ,kteří dokžou vzdorovat dlouho, ale většina třídy se zklidní
 K_at 


Re: Jak přežít ráno a nevraždit? 

(11.5.2016 22:54:35)
Tohle ditko nefunguje ani doma, neb tam to fakt neni zvladnuty. A tudiz ma hranice nekde v nedohlednu... mozna ~t~ Proste jsem si jen uvedomila, ze vim, jaka frustrace to je, kdyz nic nezabira a je fuk, zda doma ci ve tride. To je jedno. To bylo jen tak BTW.
 TaJ 


Re: Jak přežít ráno a nevraždit? 

(11.5.2016 19:59:21)
Aha, tak to jsem nějak přehlédla....i když tedy syn taky nesnášel spaní ve školce, protože už tou dobou dávno nespal a tam museli aspoň potichu odpočívat, třeba s knížkou, ale prostě museli být nějakou dobu v klidu a potichu...a on z toho byl prostě nesvůj....naštěstí nebyl problém brát ho po obědě, takže na spaní tam zůstával jen když to opravdu nešlo jinak a tehdy to vždycky nějak přežil...my vůbec máme takovou dohodu, že do věcí, které nemá rád, ho nenutíme, pokud to jenom trochu jde zařídit...na oplátku ale on to zase jednou za čas bez řečí přežije, když ví, že to nejde jinak...
 Lassiesevrací 


Re: Jak přežít ráno a nevraždit? 

(11.5.2016 16:33:05)
Magrato, beres si ty komentare moc osobne. Mas proste dite, co zkousi, kolik vydrzis. Pripada mi hodne rizikove to nechat byt a spolehat na to, ze to dceru samo prejde. Nase mladsi dcera ma podobne tendence. Nemlatime ji. Moznost vyberu ma. Ale chce to hranice.
 Lassiesevrací 


Re: Jak přežít ráno a nevraždit? 

(11.5.2016 17:33:16)
To s tim budikem je dobry :-)~R^
 magrata1 


Re: Jak přežít ráno a nevraždit? 

(11.5.2016 20:14:16)
já nevím, kde čtete, že nemá hranice. Má, ví, kde jsou a že neustupuju. Přesto jí není zatěžko denně dělat scény. ví, že ničeho nedosáhne. Nikdy si nevyřvala, že nepůjde do školky, nedělám jí palačinky na snídani, protože si hvízdne, nevytahuju desítky triček. Vždycky se nakonec obleče a přiopraví. hranice je: Máš na výběr ze 2-3 možností (většinou 2), oblečeš se, nasnídáš, učešu tě nebo ostříhám strojkem, vyčistíš si zuby. Nevím, jaké hranice jí ještě dávat. To, že u toho ječí a mně to cuchá nervy, je fakt. Ale jak ji umlčet, to fakt zatím nikdo nezjistil. Ty kecy, že z ní dělám manipulátora a že ji nechávám dělat si, co chce, jste si fakt mohly odpustit. Psala jsem rovnou, že radu nepotřebuju, že si jen potřebuju ulevit. Tak vám všem děkuju za to, že jste mi vysvětlily, že jsem totálně neschopná. A ještě mi sem pošlete sociálku, ta na mě patří. Však se tu ví, kdo jsem, tak to nebude až tak složité. A rovnou si o ni můžete zažádat, že ji chcete do péče, že vy jste přece zkušeněkší.
 TaJ 


Re: Jak přežít ráno a nevraždit? 

(11.5.2016 20:20:52)
Magrato, tak já osobně si třeba vůbec nemyslím, že jsi neschopná...moc dobře vím, co je to mít doma náročné dítě, to naše je náročné už od narození a až teď kolem těch 8 let se to pomalinku lepší...ale život s ním prostě znamená pořád donekonečna vymýšlet, jak s ním jednat, abychom byli v pohodě všichni...psala jsem jen svoje zkušenosti, protože sama pořád donekonečna zkouším, jaký přístup je vlastně nejlepší...a asi jsme ho postupně našli...tak snad se to brzy zlepší i u vás~;((
 Pole levandulové 


Re: Jak přežít ráno a nevraždit? 

(11.5.2016 20:27:14)
Magrato, ja se bez muceni priznam, ze pokud rano dcera takhle vymrcuje, nedokazu reagovat klidne, proste na ni rvu a neustale popohanim. Neni to rada, jen abys vedela, ze v tom nejsi sama.
 TaJ 


Re: Jak přežít ráno a nevraždit? 

(11.5.2016 20:50:31)
Pole, to je normální, taky jsem kdysi takhle reagovala...jenže jsem zjistila, že je to úplně k ničemu, nic to neřeší a jedině jsme pak měli všichni zkažené ráno, když ne celý den...takže jsem se tím už pak nenechala vytáčet, dělala jsem si svoje a syn, když jsem do něj pořád nehučela, tak se časem zklidnil a začal dělat to, co má:-)
 Lassiesevrací 


Re: Jak přežít ráno a nevraždit? 

(11.5.2016 21:03:15)
Nic takoveho nepisu. Ale problem tedy mas, kdyz ted ctu tu tvoji reakci.
 anemon 


Re: Jak přežít ráno a nevraždit? 

(12.5.2016 9:13:33)
Magrato - mlátit přece neradím, ani pěstouny.

Já na podobný obezličky nemám čas, jsem věčně nedospalá, vstávat o hodinu a půl dřív kvůli podobnému divadýlku mě ani nehne a děti fungujou. Manžel je emotivnější a divila by ses, jak se ty samý děti promění.

 magrata1 


Re: Jak přežít ráno a nevraždit? 

(12.5.2016 10:07:02)
Jsi borec. S prstem v nose za 5 minut vypravíš několik od narození náročných dětí. já jsem neschopný idiot, proto mi to nejde. Mám moc času na divadýlka a vlastně mě to baví, jinak bych se neměla proč litovat
 radka 
  • 

Re: Jak přežít ráno a nevraždit? 

(12.5.2016 10:11:55)
proč tak útočně?
chápu, že Tě štvou "chytré rady", ale neber si to tak osobně
sama jsem na vlastní kůži zjistila, že když jsem vytočená, tak jsou horší i děcka
naopak když jsem v klidu (ale právě - kdo to dokáže se tak přenastavit?), tak i děcka prudí míň
takže se pořád učím "hodit se do klidu"
včera mě dcera vytočila tak, že jsem jí vpálila do obličeje - !ty teda dokážeš každému zkazit náladu!, no až ji to rozbrečelo, to jsem nechtěla, ale fakt jsem to v tu chvíli cítila (předcházelo tomu její štěkání, všechno bylo špatně, zas házela vinu na všechny okolo) - takže mám velké rezervy
pokud jsi chtěla jen porozumění, ode mne je máš vrchovatě
 magrata1 


Re: Jak přežít ráno a nevraždit? 

(12.5.2016 10:33:51)
vzhledem k tomu, že jsem se dozvěděla, že týrám dítě, které je chudák a já mu ničím život, několika "rádkyním" se nade mnou otvírá kudla v kapse, jen to čtou, vychovávám manipulátora..., považuji to za pouhou sebeobranu, nikoli za útok.
 Mapat 


Re: Jak přežít ráno a nevraždit? 

(12.5.2016 10:41:17)
Já magrátu chápu, sama si neví rady, za ty roky zkusila už asi vše a spousta rad, které tu zazněly, byly v duchu "u nás to šlo, u vás to musí jít taky, jen ty to děláš špatně". Copak nikdo nedokáže pochopit, že ty děti zkrátka nejsou stejné a neplatí na ně stejné věci a že opravdu může být dítě, které se chová hůř, než to, co máme doma?
Já jsem dnes ráno schválně zkusila se na naši situaci doma podívat jinýma očima a zkusila jsem hledat lepší cestu, aby ráno bylo klidné. No, nenašla jsem. Od 6,30 jsem dceru průběžně budila, tedy ona věděla, že má vstávat, tak abych ji neotravovala, tak radši sama průběžně hlásila, že už je vzhůru, a že už jde. Vstala v 6,45, přemístila se na pohovku, kde se dál povalovala. Já jsem mezitím připravila svačinu a snídani. Podotýkám, že jsem ráno měla dost času, tak mě to neobtěžovalo, chystala jsem jídlo i sobě. Když vím, že ráno čas mít nebudu, chystá si dcera svačinu večer sama. Přitom jsem občas prohodila, kolik je hodin a že už je čas se oblékat a snídat, aby zase nedošlo k tomu, že si nestihne vyčistit zuby. V 6,55 jsem už jen udělala "ehm, ehm", na to se mladá přesunula aspoň ke stolu. V 7,00 se šla oblékat, po dvou napomenutích si uklidila talíř ze stolu. V 7,05 ještě pořád seděla napůl oblečená. Mezitím jsem dvakrát zdůraznila, aby si nenechala na stole svačinu a peněženku. V 7,10 jsem připomněla, že nemá ponožky a že je čas čistit si zuby. V mezičase jsem ji viděla studovat leták z DM drogerie. 7,15 jsem říkala, že už je asi čas jít na autobus a ty zuby že si fakt čistit musí a i ty ponožky by to chtělo. Nato si hodila batoh na záda a chtěla jít na autobus. Vrátila jsem ji kvůli čištění zubů a pro svačinu. Pro ponožky se pak z chodby vrátila sama asi v 7,20, to už jí hodně tekly nervy, že nestihne autobus a byla na mne hnusná, jako by to celé byla moje vina. Pokud bych průběžně nic nepřipomínala, tak by vylezla z postele v 7,10, oblékla se a odešla. Bez snídaně, čištění zubů, česání, peněženku s kartičkou na bus a čipem na oběd by nechala na stole. Opakovaně vyzkoušeno.
Teď poprosím o rady, jak jinak to ráno dělat. Podotýkám, že z mé strany byly dnes všechny komentáře naprosto v klidu a že takové ráno je každé druhé, takže se za celé roky nepoučila z toho, že ona sama je nejvíc nervózní, když nestíhá. Celý problém je v tom, že zkrátka není schopná nějaké akce, až jí opravdu teče do bot, ale pak je nervózní, špatně to snáší a vylívá si vztek na ostatních a bohužel není schopná si vzít ponaučení z předchozích ranních hrůz. Pokud vstává s otcem, je průběh stejný, jen konec je nervóznější, protože on se dřív vytočí.
Takže jak na naše rána? Jako jediné řešení mne napadlo chodit dřív do práce, abych se tomu celému vyhnula~j~ Bohužel na to nemám dostatečně chápavého zaměstnavatele a taky by dcera chodila do školy s nevyčištěnými zuby, protože by nakonec stihla všechny aktivity, kromě této jediné (chybějící svačina nebo ponožky by mi tak nevadily).
 magrata1 


Re: Jak přežít ráno a nevraždit? 

(12.5.2016 10:51:46)
U nás dnes byl klid. Nevím, jestli to bylo tím, že ve školce mají "akci" (každé ráno se hned po probuzení zeptá, jestli je nějaká akce- divadlo, muzikoterapie,ekoprogram...). Když je akce, je to obvykle lepší. Nebo to bylo tím, že jsem jí včera slíbila, že když zas bude ječet, strčím ji ven za dveře a jak bude ječet, zavolají sousedé sociálku, která ji třeba dá do dětského domova, protože si budou myslet, že ji trápím, když tak řve. Zítra mají plavání, to taky bývá kloudný odchod. uvidíme v pondělí.
To by u vás už asi nezabralo~t~
 radka 
  • 

Re: Jak přežít ráno a nevraždit? 

(12.5.2016 10:58:13)
že by se lekla toho děcáku?:-)
možná ti tu napíšou, že takhle tedy ne, strašit dítě, ale já přiznávám, že už jsem použila i děcák a polepšovnu, pravda, jen s krátkodobým, ale přece jen účinkem...
 TaJ 


Re: Jak přežít ráno a nevraždit? 

(12.5.2016 11:06:54)
Radko, já třeba u syna podobné "pohrůžky" vůbec používat nemůžu, protože ono to sice má v tu chvíli nějaký účinek...krátkodobý...ale zase on si takovéhle věci sakra dlouho pamatuje a pak to najednou někde vyplave v podobě nějakých nevysvětlitelných úzkostí a nakonec se doberu toho, že si vzpomněl na něco, čím jsem mu tak napůl vážně vyhrožovala třeba před rokem nebo i déle...a aplikoval si to úplně na jinou situaci...a je problém na světě~:(
 radka 
  • 

Re: Jak přežít ráno a nevraždit? 

(12.5.2016 11:13:03)
no tak já na to samozřejmě nejsem pyšná a věřím, že se to může někde odrazit, jen jsem tím chtěla ilustrovat, jak moc bezmocný někdy člověk je, když už je schopen vypustit z pusy něco takového - prostě jaktože to dítě mě dokáže takhle vytočit???
 Mapat 


Re: Jak přežít ráno a nevraždit? 

(12.5.2016 11:01:59)
magrato: ~:-D teď už by to nezabralo, ale i když byla menší, tak by to zabralo jen na to konkrétní ráno, druhý den by se scénka opakovala, a to i pokud bych ten předchozí den zašla tak daleko, že bych ji za ty dveře opravdu strčila. Většina dětí by si to asi zapamatovala a dala si příště pozor, ona ne.
 Lassiesevrací 


Re: Jak přežít ráno a nevraždit? 

(12.5.2016 11:16:45)
Bude to znit jako nesmysl, ale nam ta rada usetrila rano 20-30 minut a rvani. Diametralni rozdil. Poradila mi to psycholozka, se kterou jsem tehdy mluvila kvuli necemu jinemu. Nejak na to doslo, ze jsem ji popsala nase rana, jak mi z toho tecou nervy, kdyz se dcera pul hodiny (ne)oblika. Ma predstava byla, ze ji vzbudim, podam hromadku nachystaneho obleceni a ona se bude oblekat, zatimco ja udelam snidani, svaciny atp. Pokazde, kdyz jsem ji prisla popohnat, jen sedela a koukala. Na noze jednu ponozku, v ruce druhou a nepritomny vyraz. Stres se kumuloval, napeti rostlo, zacal konflikt, ktery koncil pravidelne mym vycitavym monologem v aute, az ke skolce. Strasne me to vzdycky mrzelo. Odmitla jsem ji v 5 letech oblekat, protoze me deti budou samostatne... ze jo.
Ta psycholozka me poslouchala a pak navrhla, at ji obleceni podavam. Tzn. oblekala se sama, ja ji podala postupne spodni pradlo, ponozky, rifle, triko, mikinu. A ona to na sebe vcelku rychle nahazela a sla snidat. Dnes je rano nejrychlejsi ze vsech. Ma tam tu hromadku, vstane, oblekne se, jde snidat. Nez se nadejem, stoji v bunde a botech u dveri a prudi, ze ji brzdime :-) A ja uspesne podavam obleceni mladsim sourozencum. Odchody v klidu a vcas. Zadne vstavani o hodinu driv.
Bojovala jsem s tim takovou dobu. Vsichni jsme byli ve stresu, kazde rano na nic. "Pritom takova blbost".
Zkus to. Taky mi tehdy pomohl prispevek Libika, v nejake diskuzi. Psala neco o tom, ze z touhy po boji o pozici uz vyrostla, ze kdyz na to prijde, klidne vezme bundu a oblikne ji diteti, co se sprajcne a vzteky ji hodi na zem. Respektovat a byt respektovan a ono zname "na zemi ti lezi bunda co s tim udelame?", nemusi vzdycky zafungovat. Ty deti v tomhle veku maji narok obcas byt nesamostatne a klid v baraku bodne vsem clenum domacnosti.
 Mapat 


Re: Jak přežít ráno a nevraždit? 

(12.5.2016 11:24:24)
Lassie: rada je dobrá, ale u nás nepoužitelná. Dceři je 11.
 Lassiesevrací 


Re: Jak přežít ráno a nevraždit? 

(12.5.2016 11:40:21)
Proc by nebyla pouzitelna? Starsi dceri bude deset. Kdyz spechame, delam to stejne i u ni. Ani nechystam veci vecer. Rano jim to proste podavam ze skrine a pradelniku rovnou do ruky. Pomaham jen nejmladsi, te jsou tri roky. Lepsi, nez vstavat o pul hodiny driv.
 Mapat 


Re: Jak přežít ráno a nevraždit? 

(12.5.2016 12:02:59)
Lassie: oblékat tímto způsobem tak velké dítě mi přijde na hlavu. Učíme je samostatnosti, domýšlení důsledků svých činů, tohle mi v tomto věku přijde jako krok zpátky. Když nebudu doma, tak se beze mne neobleče nebo co? Nepotřebuju ráno ušetřit čas, ale nervy, moje i její. Svoje můžu ušetřit tím, že opravdu odejdu dřív a děj se vůle boží. Ale jak říkám, nebude mít vyčištěné zuby, což jí vadit rozhodně nebude a nechá doma jídlo a kartičku na bus. To, že bude mít hlad, ji nepřiměje, aby si příště dala pozor a případná pokuta revizorovi mi přijde zbytečné čerpání peněz, protože ji to stejně nepoučí, ani pokud to půjde z jejího kapesného.
Já už v podstatě jen čekám, že z toho možná někdy vyroste.
 Lassiesevrací 


Re: Jak přežít ráno a nevraždit? 

(12.5.2016 13:43:52)
Mapat, ja si myslim, ze by pomohlo par tydnu a celkove by se zkratil ten cas vypravovani. Pak uz by to delala sama. Nedelas ji o nic vic samostatnou, jestlize ji upozornujes kazde dve minuty na oblekani, zuby, svacinu, snidani. O nic vic. Porad sazi na to, ze tam jsi a hlidas to. Takze kdyz samostatnost, nechat ji jednou-dvakrat prijit pozde, at to ve skole sama vysvetli.
Kdyz ji rano budes sazet obleceni stylem jedna-dva-tri a jde se snidat, je to v podstate stejne. Jen si dele pospis.
Velka na to je, to ano. Ale velka je i na to, co s ni kazde rano zazivas.
Dceru to takhle nastartovalo a je schopna byt za 20 minut od budicku obuta a v bunde. Casem si zvykla, ze ji dam tu hromadku veci a uz ji popohanet nemusim, prijde ke snidani sama, oblecena, za par minut.
 Lassiesevrací 


Re: Jak přežít ráno a nevraždit? 

(12.5.2016 13:59:30)
Je tu jeste jedna podstatna vec, kterou jsem nenapsala. Totiz - jak pises, ze je to u takhle velkeho ditete na hlavu. Ono to tak i je. Ale podstatne na tom je, ze si to uvedomuje i to velke dite. Zadne velke dite nechce, aby u nej matka stala jak policajt dokud se neoblekne. Kdyz bude dlouho jist a ty ho zacnes krmit, budu mu trapne. Takze ho to namotivuje, ze si priste radeji pospisi. To same s tim oblekanim. Radsi pohne zadkem, nez aby denne u nej stala matka s oblecenim v ruce.
Neprijde mi, ze by pulhodinove popohaneni podporovalo samostatnost ditete vic, nez stat u nej dve minuty a obleceni mu podavat. Ale diteti to nebude prijemne. Takhle velje dite ma tendenci dokazovat, ze uz male dite neni.
O pul hodiny driv nevstavam ani kvuli trilete. Ta uz ma tendenci radeji oblect se radeji sama, i kdyz ma teplaky obracene.
 Mapat 


Re: Jak přežít ráno a nevraždit? 

(12.5.2016 14:22:55)
No právě, bylo by jí nepříjemné, abych jí podávala oblečení a je to nepříjemné úplně stejně jako když ji popoháním, plus tedy pro mne větší stres, protože ústně ji napomínám za pochodu při svém oblékání, zatímco stát bych u ní musela fyzicky a ještě by mi tekly nervy, jak pomalu si natahuje ponožku a jaké zbytečnosti u toho řeší a přestává se oblékat. Jí není příjemné, když ji napomínám, ani jí není příjemné, když ji za něco plísním, přesto neudělá nic pro to, aby to příště nemusela poslouchat. Včera se rozčilovala, že jí pořád vyčítám, že si neuklidila věci, které uklidit měla, ale když jí vysvětluju logickou věc, že pokud ty věci uklidí, tak já nemám důvod jí pak něco vyčítat, tak mi to odkýve, ale příště je to zase totéž. Prostě jako malé dítě, které nechápe důsledky. Na ni ta motivace ani výhrůžky nefungují. Když byla menší a řeklo se, že dokud neuklidí rozházené hračky, tak se nejde na výlet, tak místo, aby začala kmitat, tak si sedla a brečela, že se nejde, ale uklízet nezačla.
A jinak já ji nepotřebuju naučit se rychle oblékat, ona to samozřejmě v případě potřeby zvládne velmi rychle, ale to už jsem tu psala. Jde o celkovou situaci ráno. Obleče se klidně za dvě minuty, ale vynechá ty zuby, vlasy, jídlo a všechny další ranní náležitosti, které pro ni nejsou důležité.
Nechci, aby to vypadalo, že se snažím na každý tvůj návrh říkat "to nejde", ale zkrátka už své dítě znám a stejně jako Magráta už jsem toho za ty roky zkusila spoustu. Co funguje u vás, nemusí fungovat jinde.
 Lassiesevrací 


Re: Jak přežít ráno a nevraždit? 

(12.5.2016 14:37:44)
Rychle se oblekne i petilete dite. Nejde o to, ze to pomalu obleka, ale ze odpadnou ty prodlevy, kde mezi kazdym kusem obleceni kouka pet minut pred sebe a je vypnuta.
Nemam zkusenost s jedenactiletou slecnou, memu nejstarsimu diteti jeste neni deset.
Ale jinak - jak pises o tom uklidu, kdyz byla mala. Hodne deti timto zpusobem uklid nezvladne. Deti mam tri, ani to nejvic bezproblemove nezafungovalo na vetu "kdyz si neuklidis hracky, nepojedem na vylet", nebo podobne vety. U nektereho ditete pomaha spolecny uklid, u jineho rozfazovani....
Zkratka, jak jsem psala, dvacet minut nam to usetrilo. Taky jsem mela driv povit, ze kdyz dceri necham obleceni, aby se oblekla usetrim ten cas a udelam si sve behem te doby, co se bude oblekat. Ale bxlo to spis horsi a vic stresu, porad za ni chodit, popohanet a jeste se tak vytocit, ze to odnesly i ty mladsi deti. A jsk jsem psala, dnes je rychla, jak strela, takze k jeste vetsi nesamostatnodti to urcite nevedlo. Ale u ni jsme zacali driv. Mozna v tom tu jedenactiletou nechat vykoupat. Nemyslim, ze by na ni neplatilo nic, soude podle ostatnich pridpevku, kdy se deti neschopne a problemove zazracne prenastavily treba jen tim, ze se musi vypravovat bez rodicu.
 Lassiesevrací 


Re: Jak přežít ráno a nevraždit? 

(12.5.2016 14:39:58)
Omlouvam se za preklepy, pisu na telefonu.
 Mapat 


Re: Jak přežít ráno a nevraždit? 

(12.5.2016 14:53:20)
S úklidem kvůli výletu jsem samozřejmě pomáhala, ale ona odnesla jednu hračku, pak meditovala o různých "důležitých" věcech, připomněla jsem jí, že tímto tempem to nestihnem, tak zas vzala jednu věc a zase se začala zaobírat něčím jiným. Trvalo to hodinu, nic neuklidila a když jsem byla důsledná a na výlet pak nešlo, tak to stejně pro příště nefungovalo jako motivace.
Znovu opakuju, ona se bez toho dozoru vypraví, i ten autobus vždycky nějak stihne, ale vynechá ty pro ni nepodstatné věci. Nevadí mi chybějící ponožky, neučesané vlasy, však je to její ostuda, ale vyčistit si zuby nebo zamknout dům považuju za důležité. Už nechala doma víckrát úkol nebo žákajdu, dostala poznámku nebo pětku, obrečí to, není jí to jedno, ale stejně je schopná to druhý den udělat znovu.
 magrata1 


Re: Jak přežít ráno a nevraždit? 

(12.5.2016 11:25:33)
Já právě co nejvíc předcházím situacím, kde je předpoklad boje. Bojovat s 5letým děckem mě nebaví.
 TaJ 


Re: Jak přežít ráno a nevraždit? 

(12.5.2016 21:25:26)
Lassie - to podávání oblečení jsem jeden čas taky dělala, když mu to trvalo dlouho a měl mezitím prodlevy....přesně jak popisuješ, jakmile jsem viděla, že si oblíkl jeden kus, tak jsem mu strčila do ruky další :-)....akorát tedy my to děláme obráceně...syn vstane, nakrmíme rybičky, pak jdeme dolů, on se chvilku rozkouká, dám mu snídani, zatímco já chystám svačinu a jídlo sobě do práce...syn dojí, jde si vyčistit zuby, učesat, obléknout (hromádku má od večera připravenou) a jdeme....oblékání před snídaní u nás znamená riziko, že se polije kakaem, nebo na sebe otočí rohlík s medem a bude se muset převlékat...takže opačný postup se osvědčil mnohem víc....a zároveň při oblékání těsně před odchodem už ví, že fakt musí pohnout, abychom stihli autobus...kdyby se oblékal hned po probuzení, tak mu to bude připadat ještě dlouho do odchodu a bude daleko pomalejší...
 Monikaa 
  • 

Re: Jak přežít ráno a nevraždit? 

(12.5.2016 11:40:22)
Neporadím, ale: Pamatuju, že jsem se musela od druhé třídy vypravovat ráno komplet sama. (Všichni už byli v práci, nedalo se nic dělat.) A šlo to, protože to muselo jít. Možná by nám všem víc slušelo, kdybychom našim dětem a jejich schopnostem víc věřili.
 magrata1 


Re: Jak přežít ráno a nevraždit? 

(12.5.2016 11:59:28)
Já jsem se taky sama vypravovala a chodila bez doprovodu už ve školce. Nejstarší dcera se chystala sama od 3. tř. a zvládala i vyvenčit psa. Ty menší budou muset přežít přítomnost matky, neb pracuju doma.
 TaJ 


Re: Jak přežít ráno a nevraždit? 

(11.5.2016 16:20:01)
Anemon, já mám se synem zkušenost, že to, aby se ovládal a choval jak se od něj čeká v cizím prostředí (venku, ve škole apod...) ho stojí docela dost sil a doma už to pak prostě nedává...teda teď už celkem jo, ale je mu 8...když mu bylo 5, tak jsem vyloženě viděla ten předěl, jak se choval ve školce a jak potom doma....on to prostě potřeboval někde vyventilovat, potřeboval být doma i trošku nesamostatný a opečovávaný, aby nabral sílu být pak samostatný ve školce a venku...nevím, jak líp to popsat...
A přesně na něj sedí, jak tu bylo psáno - příkaz na něj působí jak červená na býka...pokud jsem mu něco dala stylem "teď hned uděláš to a to a prostě nediskutujeme", tak z toho byla pokaždé scéna...pokud jsem mu to řekla trošku s předstihem, vysvětlila proč to po něm chci a nechala mu prostor, tak většinou problém nenastal...ale každé dítě je jiné a u některých dá docela fušku přijít na způsob, jak s nimi fungovat~;)
 Yuki 00,03,07 


Re: Jak přežít ráno a nevraždit? 

(11.5.2016 17:43:43)
magrato, tvoje dcera je stejná jako tvoje ségra a ty se chováš při výchově stejně jako tvoje máma - k čemu to je?
můj brácha je stejný jako můj syn, takže vím, že se to dá přežít :)) a že se s tím dá dojít daleko

ale já nechci vychovat syna tak, jak to dělali naši, já nechci řvát, nechci se s ním hádat, nechci doma dusno, chci pohodu

a tak to dělám jinak - jak jinak? nevím, prostě když jsem si uvědomila, že říkám co říkali naši, tak se zarazím v polovině věty a řeknu něco jinýho, ale nechci opakovat chyby našich

a tak je můj syn čím dál víc jiný než můj brácha, který neporal empatii ani schopnost spolupráce ani nic dalšího

jsou si podobní strašně moc, gesta mají stejný, přestože se vidí tak dvakrát za rok na chvilku, povahu mají stejnou, což je vidět i ve škole, mají stejný i zájmy a způsob uvažování, všechno

ale mají každý jinou výchovu

zkus toi jinak a třeba to bude lepší i u vás
 magrata1 


Re: Jak přežít ráno a nevraždit? 

(11.5.2016 20:20:44)
v čem se chovám jako máma? v tom, že vychovávám zuřivce? Máma ji za scény i bila, já teda opravdu ne. Máma se nad náma teda tak nezamýšlela. Měla totiž ještě jedno děcko s rakovinou, posléze slepé, takže měla na práci jiné věci než hloubání nad sebestředným děckem. ráno její scény nezažívala, to jsem zažívala já, mamka byla v práci a vypravovaly jsme se samy.
 Yuki 00,03,07 


Re: Jak přežít ráno a nevraždit? 

(11.5.2016 22:33:42)
dobře, takže možná neděláš to, co dělala tvá máma, ale děláš to, co jsi dwělala tenkrát a znovu prožíváš tu bezmoc
s tím rozdílem, že ségra tě poslouchat nemusela a byl to dosta nerovný boj, zato tady jsi ty ten dospělý, kdo by měl vymyslet, jak o dělat jinak, když takt to evidentně nefunguje

my jsme si před 7 lety přivezli neuvěřitelně vzteklý dítě, který celý dny nedělalo nic jinýho, než se vztekalo, řvalo, válelo se po zemi, odmítalo cokoliv, trpělo deprivací a toto byly projevy, něco je v tom ale i povaha
bylo to šílený, nevěděla jsem, co s ním, opravdu ne, starší kluci jsou přesně opační, až extrémně klidní a tiší

trvalo mi to dota dlouho, než mi došlo, jak na něho - svým klidem a jistotou, protože až ji ucitil on u mě, získával ji taky, já jsem se musela stát daleko sebejistější, přirozená autorita, která nevychází z moci, síly ani velikosti, ale z chování

taky jsem se pokusila pochopit, poznat, co ho rozčílí a jak reaguje na jakou situaci. Musela jsem pochopit, co je příčina, ne ta současná, ale třeba u něho něco, co se odehrálo v době, kdy ještě nebyl u nás, v prvních dvou letech života. Neměl mi kdo to říct, on samozřejmě taky ne, ale zpětně jsem se pokusila ho pochiopit. Ne litovat, ale rozumět mu

a tak se stalo, že jsem se naučila klidně reagovat na jeho vztek a ten vztek se zaqal mírnit

msto přehnaných reakcí jsem nereagovala třeba nijak, odešla jsem a to úúplně, třeba do obchodu kousínek od nás, nebo pro poštu, nebo na zahradu, nebo se smetím, prostě pryč.
Mělo to víc výhod - nebyl,a jsme u něho, takže on neměl před kým se předvádět a proč se vztekat, bez odezvy to není ono, já jsme byla v klidu a když jsem se vrátila, on byl většinou už v pohodě a udělal to, o co bysme se jinak prali tím nedůstojným způsobem

navíc pochopil, že na mě toto neplatí

je mu 9 a když je moc unavený nebo není v pohodě, udělá to zasea já reaguju zase stejně

samozřejmě někdy jsem i já přetažená a uděloám blbost - zařvu, plácnu na zadek (to už teda ne, to dřív), vyhrožuju, zakazuju... a ono to nezabere
tak se uklidním a zkusím to jinak . v klidu a nechám ho, aby se uklidnil taky

jestli se jí nelíbí spaní ve školce - ví, pro tam zůpstává? je dost velká, aby to pochopila

nemá ve školce nějaký problém, proč y tam nechtěla být? nás nutili leet, i když jsem nespala, to fakt není příjemný
jestli má důvod, zkus ji nechat místo spaní už doma s tím, že ale bdue v klidu, a ráno za to bude v klidu taky

no a nebo to byla jen první odpověď, kteroá ji napadla a problém je úolně jinde, ale když se s ní začneš bavit, možná ten problém najdeš

taky je samozřejmě možný, že začnete odbourávat spaní ve školce a ono to nepomůže, to je pak dobrý si s ní promluvit o tom, že to asi nebyl ten pravý důvod a postupněě ho najdete

nevyřeší to za týden, možná ani za měsíc, ale vyřeš to, než půjde do školy, takže už abys začala
 magrata1 


Re: Jak přežít ráno a nevraždit? 

(11.5.2016 22:47:52)
Ale já s ní nekomunikuju. Jí je to jedno. Ječí. Já to slyším. Nejsem robot, takže mi to hýbá nervama. Ten stres na sobě nedávám znát, ale přesto mě to nervuje. Nevím, co na tom je k nepochopení. Vaše děti zmlknou, moje ne. Myslím, že má vůli vytrvat jako Jan Hus. Nezmlkne.
 TaJ 


Re: Jak přežít ráno a nevraždit? 

(11.5.2016 22:54:56)
Magrato, ale i když ten stres nedáváš najevo, tak děti ho dovedou docela dost dobře vycítit a přenáší se to i na ně...a je to pak začarovaný kruh...u nás to funguje stoprocentně...pokud jsem nebyla v pohodě já, tak nebyl ani on....fakt bych se šla někam poradit, promluvit si...protože sama píšeš, že na ostatní děti různé tady popisované metody fungují, ale na ni ne...už to samo by pro mě bylo dost velkým důvodem, abych to s někým začala řešit...
 Yuki 00,03,07 


Re: Jak přežít ráno a nevraždit? 

(11.5.2016 22:56:39)
přesně tak, nejdřív musí být v klidu rodič, skutečně v klidu, ne předstíraným, a tu jistotu přebere i to děcko
 Yuki 00,03,07 


Re: Jak přežít ráno a nevraždit? 

(11.5.2016 23:01:53)
ještě k tom, někde jsi psala, že ve školce a jinde než doma je to vzorný dítě :)

to znám taky, doma má pocit, že může uvolnit emoce, může si to dovolit

a nebo doma ví, že si to může užít a vyzkoušet si, jak funguje manipulace s lidma, zkouší to na tobě, jak jinak - a samozřejmě netuší, že jsou to manipulace, na to je moc malá, ale zkouší reakce lidí a potřebuje mantinely

i kdyy si jen doma vybíjela vztek kvůli něčemu, co se děje třeba ve školce, je na tobě pochopit, vydolovat z ní, co se děje a pomoct jí, a taky jí dát jasně najevo, že jí pomůžrš od potíží, pokud o nich budeš vědět, ale i kdyby měla potíže, toto chování tolerovat nebdueš - zase je to o nastavení mantinelů

 Yuki 00,03,07 


Re: Jak přežít ráno a nevraždit? 

(11.5.2016 23:03:58)
ještě jednou - tu PPP doporučuju taky, někdy je totiž toto všechno projev toho, že nemá pocit, pochoepní a uznání, třeba nikdo ani neví, co všechno umí a ona se třeba intelektuálně nudí n anechce si hrát tak, jak to dělají ostatní, ve školce to vydrží, ale tak ji to unaví a vystresuje, že se doma potřebuje uvolnit
a ráno se jí nechce zase jít do prostředí, kde se necítí dobře

takže PPP, tam potvrdí nebo vyloučí tyto možnosti, a zase se líp pracuje, když víš, s čím máš tu čest
 TaJ 


Re: Jak přežít ráno a nevraždit? 

(11.5.2016 23:23:46)
Yuki, přesně tak, už jsem tu něco podobného psala, syn to míval přesně takhle...u něj je to ještě trošku ztížené tou dysfázií, ale fungovat v té školce pro něj prostě bylo v určité době dost náročné a spotřebovalo to veškeré jeho síly na sebeovládání a doma pak prostě "bouchnul"...věděl, že tam může, že tam ho budeme mít i přesto pořád rádi a že se nemusí nuceně ovládat, ale může ty nahromaděné emoce uvolnit...přijde mi to úplně logické....ale časem se ty emoce naučil zvládat a naučili jsme se s tím pracovat oba a už to pak docela šlo....
 magrata1 


Re: Jak přežít ráno a nevraždit? 

(11.5.2016 22:43:27)
to ji teda doma nenechám, doma pracuju a nepotřebuju, aby tady za mnou chodila a vymáhala si pozornost v mé pracovní době. Za 3 hodiny toho moc neudělám. Chození po obědě nelze. Mně na ni nikdo příspěvek na péči nedá.
Jsem přesvědčená, že nedělám žádné větší nebo soustavné chyby. Dcera se velice zlepšila. Přesto to, bohužel, vyčerpává. Chtěla jsem si jen postesknout. Já dělám to, co funguje. a funguje to. Neřve 8 hodin denně, žve hodinu. to je zlepšení.
 Yuki 00,03,07 


Re: Jak přežít ráno a nevraždit? 

(11.5.2016 22:53:22)
marato, ok, pak je schopná pochoit, že pracuješ a nemůže být doma

jenže na druhou strasnu zjistilas, co jí na tom spaní tak vadí? mluvily jste o tom?

a jestli se zlepšila a toto je už jenom ráno, tak zkus, co ti radíme, nejen já - eliminovat stres a tím stresem je i jakýkoliv výběr, takže dej jednu věc, nevšímej si
a taky můžeš ještě něco zkusit - až bude mít třeba o víkedndu dobrou náladu, tak si k ní sednout a mluvit, mluvit o tom, že se ti to takto nelíbí a ptát se jí, jestli jí se to líbí, asi ne, takže zkusíte spoluy vymyslet, jak to udělat jinak

co všechno se musí ráno udělat? a protož asi ještě neumí číst a psát, tak najít obrázky toho, jak se oblíká, čistí zuby, snídá, češe se... a ty obrázky nechat třeba za zdi nalepený, a ona bude jasně vědět, co po čem udělá, protože se takto ty s ní dohodneš. Jestli chce napřed převlíkat a pak až snídat nebo naoppak, je jedno, nechej to na ní, ona bude mít pocit, že o sobě rozhoduje

a třeba i to ji ukidní, ale domluvte se na postupu v klidu, ne ráno

obrázky jasně bude vidět, uvidí, co ještě má stihnout. a taky uvidí, kolik už toho zvládla

a třeba si obrázky odpoeldne přehodíi jinak, ona chce mít kontrolu sama nad sebou a jen cítit tvoji jistotu, a zatím sebe pod kontrolou nemá a cítí tvou nejistotu a naštvání, to nikam nevede

nepočítej s tím, že by to zabralo na poprvé, ze začátku může slíbit nějakou malou odměnu, třeba hned za první den v klidu po školce nějaký bonbón, po školce hřiště, nebo co já vím, co bude tou motivací, ale zase neustoupit, když to z její strany nevyjde

politovat, že tě to taky mrzí, ale nevyčítat, dál o tom nemluvit, maximálně "taky mě to mrzí, tak třeba to vyjde zítra" a dost
 Yuki 00,03,07 


Re: Jak přežít ráno a nevraždit? 

(11.5.2016 22:55:42)
jinak jestli už neječí 8 hodin, ale jenom hodinu nebo dvě, tak čím se to zlepšilo? co děláš jinak? co dělá jinak ona? zkus to zpětně vymyslet, a taky se ptej jí, v 5 už to není mimino a umí říct svůj názor
 magrata1 


Re: Jak přežít ráno a nevraždit? 

(11.5.2016 23:07:09)
změnilo se to, že mi došlo, že je po ségře a její scény si neberu osobně. Neberu to jako svou ani její chybu, beru to jako něco, co se musí přežít a nepitvat. ona se vyzuří, uvolní a je OK.
Výběr potřebuje. Už jsem zkoušela nedávat možnost výběru, bere to jako příkaz a upření práva na vlastní názor. Zasekne se a je ještě horší.
 Monikaa 
  • 

Re: Jak přežít ráno a nevraždit? 

(11.5.2016 16:23:41)
Moje děti si prostě ze skříně samy vezmou oblečení, co potřebujou.... Vědí, že si mají vzít spodní prádlo, kalhoty a tričko a to si taky vezmou... Pokud to vypadá, že se oteplilo, řeknu jim, že dneska bude horko a že místo kalhot si mají vzít kraťasy, aby se nepařily. Vezmou si pak kraťasy, samy. A dělají to tak od té doby, co se umí samy oblékat. Netřeba smekat, zkus to taky, pokud teda mají tvoje děti volný přístup ke svému oblečení.
Jo - základem je nemít toho oblečení moc. Pět triček bohatě stačí, kalhoty jsou jak přes kopírák, kraťasy máme troje, spodní prádlo je v zásadě taky jak přes kopírák... Aby mělo dítě přehled a nemuselo se ráno dlouho rozmýšlet...

 Oliverka 


Re: Jak přežít ráno a nevraždit? 

(11.5.2016 9:58:29)
Adelaide, co myslis tim " nedelat publikum"?
Jinak jasne, ze nerad vstava. Jenze musi.
Kdyz ho necham byt, tak proste bude spat dal, popr cucet na telku (ci doblba). Jenze obliknout a vycistit zuby si musi. Nemuze byt cely zbytek rodiny kvuli nemu pozde.
 TaJ 


Re: Jak přežít ráno a nevraždit? 

(11.5.2016 10:55:49)
Oliverko, já jsem třeba fakt zjistila, že když syna pořád tolik nehoním a nepřipomínám, tak je to lepší...koukal ráno na televizi, přitom snídal a časem jsme vychytali super systém - věděl, že při téhle pohádce se snídá a že když skončí, tak je akorát tak čas jít se umýt...pak se vrátil a zase se u telky oblíkal a věděl, že až skončí určitý pořad, tak už to musí vypnout a jdeme se obouvat...akorát nám tak jednou za půl roku udělali změnu programu, tak si na to pár dní zvykal a pak zase dobrý, dělal to takhle ještě loni v první třídě a půlku druhé:-). Jinak magnetky s denním režimem jsme zkoušeli taky, ale dopadlo to tak, že večer si to krásně seřadil za sebou, co musí ráno udělat...a ráno se na to pak ani nepodíval a vůbec se tím neřídil~d~
 anemon 


Re: Jak přežít ráno a nevraždit? 

(11.5.2016 16:08:34)
...nedělat publikum...

~R^ přesně to mě napadlo
 Oliverka 


Re: Jak přežít ráno a nevraždit? 

(11.5.2016 9:48:40)
Radu nemam, jen te chci potesit, ze v tom nejsii sama. Mam doma podobny exemplar. Vstavame s predstihem(90+ minut), snazim se eliminovat stresove faktory, nepomaha nic. Snidani jsem vzdala, casto odchazi s jabkem v ruce.
Myslim si, ze je to za prve povaha a za druhe neni ranni ptace. O vikendu ho nebudim a to pak vstava klidne v pul devate. Je to narocne strasne moc. Cilem je rano prezit.
 Oliverka 


Re: Jak přežít ráno a nevraždit? 

(11.5.2016 9:52:38)
Jo, na lednici jsem vytvorila magnety co ma rano postupne delat, asi devet magnetu. Ridi se tim mladsi sourozenec, starsi mu je to putna.
 Jana 
  • 

Re: Jak přežít ráno a nevraždit? 

(11.5.2016 10:54:46)
tohle mi dělávala sestra, když jsme se vypravovaly do školy. Bylo to jednodušší v tom, že byla už ve škole, první třída. Po dohodě s našima jsem jí nechala osudu a už se o ní ráno nestarala a odešla bez ní. A ejhle, ono to ustalo. Oni prostě ty děti zkouší co vydržíme. Já jsem taky sova a ráno bych taky nejradši brečela, vztekala se.. Ale nemám obecenstvo a každej by na mě hodil bobek!
U mých dětí se velmi zlepšilo vypravování, když šly do školy. Pokud byly pomalé, přišly prostě pozdě a bylo to pro ně natolik nepříjemné (školník, učitelka..), že si příště daly pozor.
 Merylin5 


Re: Jak přežít ráno a nevraždit? 

(11.5.2016 11:50:28)
Otvírá se mi kudla v kapse jen to čtu, chytla bych jí pod krkem a všechny ranní povinnosti zkrátila na 5 minut. A výběr ze 3 jídel? Cha.
 Yuki 00,03,07 


Re: Jak přežít ráno a nevraždit? 

(11.5.2016 12:38:11)
proč si toto necháš líbit?

tak jí řekni, že je dost velká, upozorni je večer na to, že ji vzbudíš půl hodiny před odchodem z domu a pak odejdi - samozřejmě musíš nechat nějaký čas v záloze, po kterým ale ona neví, ty pak počkáš venku, ale jí řeba dojde, že toto dělat nemůže

v 5 letech není tak malá, aby nezvládla být i sama doma chvilku, takže ji vzbuď, řekni jí, že snídani má na stole, oblečení má od večera, kde je koupelna ví, ty jdi s košem, jdi z domu, nebuď tam
jestli musíš vypravit menší dítě, tak to udělej dokud tato ještě sí a pak jdi s malým na procházku a slečna at se sanží. Ukaž jí na odinách, kde bude ručička, až se pro ni vrátíš

nebude před kým mít dělat koledie, tak je dělat nebude

a jestli bdue jednou neučesaná - tak ať poprosí, že chce pomoct, jednou se dá učesta i před domem, v kabelce hřebínek nosíš

a jestli nechce? no tak ať jde do školky neučesaná

tyto boje jsou zbytečný
 Lassiesevrací 


Re: Jak přežít ráno a nevraždit? 

(11.5.2016 14:39:14)
Z mého pohledu moc velká možnost volby. Děláte to zbytečně složité sobě i dceři.
 magrata1 


Re: Jak přežít ráno a nevraždit? 

(11.5.2016 15:02:01)
z tvého pohledu možná, ale já mám s tímto konkrétním děckem zkušenost, že potřebuje výběr, jinak to bere jako příkaz a šprajcne se. Nepotřebuju bojovat o kraviny, stačí, že ječí a zuří.
 Lassiesevrací 


Re: Jak přežít ráno a nevraždit? 

(11.5.2016 15:26:59)
No ale v úvodním příspěvku píšeš, že ani ten výběr jí neuspokojí.... Dát jí dvě trika, ať jedno vybere, dvě možné snídaně atp. Ne přicházet s další a další nabídkou.
 magrata1 


Re: Jak přežít ráno a nevraždit? 

(11.5.2016 16:09:45)
však dám dvě možnosti, když si nevybere, nic dalšího nenabízím. Maximálně jí řeknu, ať si obleče, co chce, když se jí tohle nelíbí a ona si stejně nic dalšího nehledá, vybere z těch dvou možností. Jídlo jí nabídnu 2 možnosti, víc ani náhodou.
Teď mi řekla, že bude pořád hnusná, protože nenávidí spaní ve školce.~d~
 Marta. 


Re: Jak přežít ráno a nevraždit? 

(11.5.2016 16:15:17)
magrato, ale v úvodním příspěvku jsi napsala, že tři.

"Může si vybrat třeba ze 3 věcí, co má ráda, stejně frflá."

Já si myslím, že jsi rezignovala, přečetla jsem si diskuzi, kde píšeš, že dcera je jako tvoje sestra. A že nemá cenu nic dělat. Myslím si, že tohle si říct u dítěte, kterému je jen 5 let, je nesmysl. Je potřeba se jí postavit, nastavit jí hranice a najít schůdnou cestu pro obě. Aby ona házela oblečením, jídlem, nenechala se učesat, nechtěla si vyčistit zuby, nechtěla snídat, nechtěla se obouvat a ještě u toho řvala. To není v pořádku a měla bys to utnout.
 magrata1 


Re: Jak přežít ráno a nevraždit? 

(11.5.2016 16:20:36)
Než jsem v dceři objevila tyto rysy, byla jsem na pokraji zhroucení. Toto zjištění velmi zlepšilo situaci. Najdi si moje třeba 2 roky stará témata, uvidíš posun. Nebo pokecej s mojí matkou, ta ti řekne, jak se jí dodnes zdají noční můry o scénách ségry. A to je teda mamka silná osobnopst a autorita.
 Jahala. 


Re: Jak přežít ráno a nevraždit? 

(11.5.2016 17:38:35)
Jo souhlas, moc rozhodování po ránu.Teda jediné co jsem nechávala na ní bylo oblečení, zasahovala jsem jen u šatiček v zimě a kožichu v léty, milovala trička s krátkým rukávem a obrázky, nosila je v zimě v létě. V zimě na rolák nebo košili. To mi bylo šumák a nakonec to nevypadalo tak zle.
 Saamajna 


Re: Jak přežít ráno a nevraždit? 

(11.5.2016 15:35:34)
Zdravim spolutrpiciho!!

Moje mala (za mesic 4) je to samy a dnes rano bylo mimoradne vyzivny.....~n~


Z duvodu oblikani jsem na podzim nakoupila s ni 7x zimni puncochace, 1 sukni, 2 saty a 5 tricek s dlouhym rukavem.
Vsechno to, co se ji libilo, oblikala se pak sama.

Ted na teplo to jeste nemame vychytany.
Dnes byl rev kvuli leginam (30 minut) tak jsem byla v obchode.
Mam toho ted hromady a hned po skolce budeme doma vybirat ty, co se ji libi, ostatni jdou zpet.

Vydrz, je to silna osobnost, bude uspesna v zivote - presvedcuju sebe samou...~t~
 klikli 


Re: Jak přežít ráno a nevraždit? 

(11.5.2016 16:40:20)
Nečetla jsem diskusi, tak se budu možná opakovat. Obě dcery měly podobné období víckrát, naštěstí to fakt nebylo trvalé. U té mladší zabralo to, kdy jsem se na ni jednou opravdu vykašlala, nechala jsem ji v pyžamu, nenasnídanou, bez vyčištěných zubů a neučesanou a šly jsme se se starší dcerou už obouvat a oblíkat bundy, byla zima. Pak ta mladší ztropila extra scénu, že přece nemůže jít hladová a v pyžamu do školky, po scéně dostala kartáč ode mě a dostala 5 minut na převlíknutí. Musela jsem jí trochu pomoct, ještě jí to samotné moc nešlo, ale pak byl docela klid. A když začne občas prudit, tak odcházím a nevšímám si. Uvnitř to teda vře, ale nesmím to dát najevo. Stane se, že bouchnu, ale opravdu je to minimum proti tomu, co bylo dřív.
 Tečka. 


Re: Jak přežít ráno a nevraždit? 

(11.5.2016 19:13:51)
To zní strašně ... chudák holka.
Na tyhle opoziční děti někdy platí pravidla, každé ráno stejné. Dát čas na probuzení, večer asi dřív uložit, bez diskuze. Možná špatně usíná, protože už je přetažená?
Ráno bych to posadila před oblíbený seriál, u toho pomalinku snídat a učesat. Klidně bych ji i strčila sousto do pusy, když bych šla kolem. Odvádět pozornost od jídla a česání tou televizí. Pak nedávat na výběr oblečení, prostě co si večer nachystá, to si oblékne, klidně dopomoct, u toho pomazlit :-)
Křičení je úplně nanic, jen to všechny rozladí, a celý den je rozhozený, snažila bych se za každou cenu udržet klid.
Až se časem zklidní, pomalu odbourávat to pomáhání.
A vynechat snídani, to teda není moc dobrá rada, takové vyhánění čerta ďáblem.
 TaJ 


Re: Jak přežít ráno a nevraždit? 

(11.5.2016 20:16:06)
Tečko, do puntíku se vším souhlasím, odvádění pozornosti sice na první pohled vypadá nevýchovně a pro někoho možná nepřijatelně...ale....někdy to pomůže překonat právě takovéhle kritické období...u syna to fungovalo i na jídlo - je odmalička nejedlík a byli jsme kolikrát rádi, když aspoň něco snědl...a bylo mi jedno, že u toho kouká na pohádku, donedávna u pohádek ráno snídal...a rozhodně se nestalo to, že by si na to zvykl a nedokázal se normálně najíst u stolu bez televize...nemá s tím problém...neměl s tím problém ve školce ani ve škole a dokonce už teď u televize nesnídá ani doma, ale sedí se mnou v kuchyni u stolu a povídáme si....tím, že jsem ho v určitém období nechala v klidu u té televize, jsme si všichni ušetřili spoustu nervů~;).
Jinak s tou snídaní tak úplně nesouhlasím, hlavně v té školce mívají svačinu docela brzy, třeba u nás svačili v 9h, což kolikrát v tu dobu některé děti snídají doma taky, když třeba nejdou do školky...nejde o to, že by tu snídani vynechaly, ale prostě snídají později...já třeba taky nemám ráno v 6 nebo v 7 hodin moc chuť na snídani, tak si ji beru do práce a snídám až kolem deváté...
 Dari79 


Re: Jak přežít ráno a nevraždit? 

(11.5.2016 21:00:46)
JéžiŠ, víš jak jsem ráda, že už to máme za sebou?

Řešila jsem dlouho, jeslti je lepší budit hodinu a půl před odchodem, 20 minut před odchodem, nebudit, nechat dospat, budit...

Nepomáhalo nic, se řevem to bylo vždycky. Takže jsem usoudila, že pro mé nervy je lepší, když řev trvá co nejkratší dobu, tj. vstala jsem, udělala jsem naprosto všechno - tj. já koplet hotovo, tašky naloženy v autě, na stole nachystaný kartáček a oblečení, nesnídali jsme... (chodíme do školky kolikrát až na půl devátou, svačinku mají v 8:45).
Vytáhla jsem ho v 8:00 s tím, že 8:20 je odchod, v 8:30 zavírají školku. Nebyl čas na jakékoli vymýšlení. Když řval, oblíkala jsem ho řvoucího. Do auta jsem ho nesla řvoucího, kolikrát bez bot, boty jsem hodila do auta. Vynesla jsem ho z auta do školky, předala učitelce, odešla zpocená, zničená, servaná...


Děkuju moc, že už to přešlo a vstáváme s úsměvem, klidně i hodinu před odchodem, aby si stihl pohrát...

SOucítím. Ono to přejde.
 tante 
  • 

Re: Jak přežít ráno a nevraždit? 

(11.5.2016 21:34:36)
Vždycky je možnost jí dát méně prostoru k vypruzování. Nehrát to s ní. Nula divadla, opiček, vybírání z variant a dalších ptákovin. Nejnutnější úkony a odchod nebo odnos.
Náš malý má už minimálně půl roku fázi, že ráno si "nebude" čistit zuby. Když ho vypravuje muž, denně ho chlapíček vytočí do bílého žáru. Když ho vypravuju já, vyčistím mu zuby, odporuje jen výjimečně, resp. když u toho není táta, vyčistí si je bez keců sám.
Klíč je nenechat sebou cvičit. Oni to potřebujou. V pěti dokonce mnohem víc, než výběr snídaně.
 Nisa 


Re: Jak přežít ráno a nevraždit? 

(14.5.2016 22:44:36)
Moje řve sotva ráno otevře oči. Probudí se a začne ječet.

Komerční sdělení

Zajímavé akce

Vložte akci

Další akce nalezte zde

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2024 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.