withep |
|
(15.2.2017 7:41:45) Prosím, rodiče netypických dětí (úzkostných, s ADHD, PAS, dysfázií, dyspraxií,... a obecně dětí, které nemají rády změny a nerady se pouštějí do nových věcí, mají sociální zábrany atd.) - vyvíjeli jste tlak na takové děti, když se bály a vzdorovaly účasti na plaveckém výcviku? Jak? Jak moc? Probírali jste to nějak s učitelem či instruktorem?
|
Tulka. |
|
(15.2.2017 7:50:25) withep,taky s tím zápasíme.Bavili jsme se o tom s třídní,slíbila,že si jí vezme pod kžídla a dohlídne na ni,aby na dcerku nikdo moc netlačil.Ale byla bych mnohem radši,kdyby to povinné být nemuselo,nic jí to nedává,jen nás to všechny stresuje.
|
withep |
|
(15.2.2017 7:55:53) U nás to asi úplně povinné není, podepisovala jsem papír, že souhlasíme, kdybych nepodepsala, chodit by nemohl. Jenže on je prostě takový, že se posouvá jen a pouze pod mírným tlakem, a je těžké ideální míru toho tlaku odhadnout. Věděl, že ho to čeká, ale když jsme ho do bazénu nebo rybníku vzali sami, neměl nejmenší snahu se naučit plavat. A odkládat na později má u něj negativní efekt, je to pak horší a horší.
|
Tulka. |
|
(15.2.2017 8:03:30) No,u nás je to právě naopak.Naučila se plavat s námi,ale teď už zase v panice namítá,že už to vůbec neumí,budu s ní muset jít do lázní,aby si to oživila,uvidíme.A jezdit na kole se zase naučila sama už ve školce,když jí kolo půjčila kamarádka.Doma jsme s tím nemohli hnout.Přesně jak říkáš,je problém odhadnout míru tlaku,který na ni vyvíjet.Je li to pro ni moc,zpanikaří a konec.
|
withep |
|
(15.2.2017 8:20:49) Zajít s ním do toho bazénu bych ráda, byli jsme tam naposledy na jaře, akorát že už moc není kdy, plavání začíná v pondělí. Taková pitomá nejistota. Na jednu stranu vím, že ho to snáz naučí někdo cizí a zkušený a že už by se mohl začít trochu osamostatňovat, a že když ustoupím, bude to pro něj signál, že když něco nechce, nemusí. Na druhou stranu chápu a akceptuju, že je prostě takový, ale nevím, jak hluboký je jeho strach. Neumí se projevovat ve škále, vyšiluje maximálně intenzivně kvůli plavání úplně stejně jako třeba kvůli tomu, že přes někoho nevidí na pohádku, kterou už viděl desetkrát.
|
Tulka. |
|
(15.2.2017 8:40:36) Dcerka se už už s tím běžným životem celkem vyrovnala.Jančí jen když něco musí dělat rychle nebo právě u takových věcí,které v ní vzbuzují strach a neví,co ji čeká.Jinak je celkem společenská a myslím,že i docela oblíbená.Loni byla na škole v přírodě,poprvé,tak jsem měla obavy.Největší ze spaní,protože ona se uspává kolíbáním.Až mě dojalo,jak to kamarádky vzaly normálně.Když se jim s tím svěřila,tak jí utěšovaly,že ta jedna zase v noci chrápe,druhá že slintá.. Ale tohle plavání je oříšek,protože ona se bojí potopit.Přitom se potápí jak ryba s brýlemi a se šnorchlem.Jenže s tím nemůžeme nastoupit na plavání. A přes to nejede vlak
|
withep |
|
(15.2.2017 8:43:26) To je hezké, jak se holky navzájem podpořily
Škola v přírodě, vícedenní školní výlet nebo pobytový tábor bez rodičů jsou u nás zatím v říši sci-fi
|
Tulka. |
|
(15.2.2017 8:57:26) Jj,mě to tenkrát úplně vyrazilo dech.U ní je to myslím tím,že je hodně bezprostřední.Má ten svůj svět,ale tak přirozeně se o něj dělí s ostatníma.Zpívá holkám svoje vymyšlený písně,vypráví jim vymyšlený pohádky,nosí jim vlastnoručně malovaný komiksy(opravdu příšerně malovaný).A dětem se to asi líbí.
Je teda pravda,že toho aspergra jsem jí diagnostikovala sama,nikde jsem s ní zatím nebyla,uvidíme,jestli to budeme zvládat i dál.Ty jsi se synkem byla a jemu diagnostikovali co přesně?
|
withep |
|
(15.2.2017 9:13:04) Diagnostika, no, to je na dlouhé povídání. Byli jsme na vyšetření hned začátkem první třídy, jenže... nechtěla jsem Krejčířovou (dlouhá doba) ani APLU (dlouhá doba + hodně peněz), našla jsem někoho u nás v regionu, kdo diagnostiku PAS dělá, jenže 1) paní je klinická LOGOPEDKA, 2) bylo to krátké a divně seřazené (nejdřív mi řekla, že nemá AS, ale ADD s dyspraxií, a teprve potom se mě ptala, jaké projevy mě vedly k podezření). Tedy nejdřív diagnóza, potom anamnéza. Pak jsem to chvíli vstřebávala a uznala, že to bude spíš ADD, jenže po nějaké době jsme byli u skutečné klinické psycholožky a ta mi řekla, že by to uplně nevylučovala. No a nedávno jsem potkala paní, u nějž tatáž logopedka kategoricky vyloučila autismus, dala mu ADHD, dysfázii a kdo ví co ještě, ona jí neuvěřila, kluk dostal dg. PAS v Nautisu (bývalá APLA) i Aditee, chodí do školy pro autisty, ale paní logopedka stále tvrdí, že ne. Takže červíček hlodá (může mít ADD i AS nebo VFA) a zvažuju, že zajdeme na dětsou psychiatrii a pokusíme se to nějak rozseknout. Mám v merku šikovnou psychiatričku a trochu se bojím jí zavolat, že mi řekne, že diagnostiku nedělá, jen dispenzarizaci. A štve mě to. Proč tak závažou dětskou diagnózu nedělá v každém kraji alespoň jeden dětský psychiatr, za úhradu ZP a se lhůtami do dvou tří měsíců?
|
withep |
|
(15.2.2017 9:18:21) Tuten, ty to budeš vědět. Jak moc/často je ADHD průkazné na EEG? Má smysl chodit k neurologovi místo k psychiatrovi? Tuhle nám ve škole lektorka povídala, že je to 99%, ale já jí to nevěřím a taky si nemyslím, že je dneska ještě psychiatr takové stigma. Jak jsi postupovala ty, kam jsi šla dřív a kam později, kdo tě kam poslal?
|
margotka78 alias shit-roller |
|
(15.2.2017 9:34:12) Na tohle je dobrá spolupráce neurolog + psychiatr. v tomhle jsme měli "štěstí" u kluka, protože když mu asi v 11 letech propukly tiky, tak jsme se dostali na vyšetření na neurologii do FN. Tam nám hned dali termín hospitalizace, pobyl se tam týden, ale oni udělali vyšetření neuro, já jsem si s ním akorát dojela na jiné centrální pracoviště FN na magnet a pak nás poslali na dětskou psychiatrii. Dostali jsme se tak k nejlepší psychiatričce v celých VČ a to de facto ihned bez čekacích lhůt a pak ho ještě do jeho 18 let vedla v evidenci a ambulantně jsme tam docházeli. ( jiní mají šílený problém se tam dostat, prakticky bere jen těžké případy). Teda v evidenci ho má stále a můžeme přijít, kdybychom potřebovali.Nárok na to má. Ale jelikož z projevů vyrostl,už ani žádné léky nebere, tak zatím nepotřebuje.
|
|
|
|
withep |
|
(15.2.2017 9:26:42) Myslím, že s tím by měl diagnostik umět pracovat - odfiltrovat vliv momentálního rozpoložení a naopak klást větší důraz na projevy popsané rodičem. Přece nelze očekávat, že se dítě, se kterým strávím hodinu, plně a po všech stránkách projeví. Asi nejvěrohodnější jsou diagnostické pobyty, ale to si nedovedu představit, jak by ten náš zvládnul.
A vem si, že máme štěstí - děti s intelektem v normě nebo nad normou. Co potom s těmi pod ní, vždyť to musí být teprve diagnostický oříšek.
|
|
|
|
Tulka. |
|
(15.2.2017 9:32:50) Jo,toho se právě bojím.Nevím o nikom dostupným,ke komu bych měla důvěru,nechci jí zbytečně někde tahat a zatím to všechno zvládám tak nějak pocitově.Myslím ten přístup k ní.Chodí do malotřídky,tam je to zatím fajn.Možná je i pravda,že u dívek je ta diagnoza míň často stanovená,protože se s ní dokážou líp vyrovnat.Alespoň u dcery to tak vidím.Je to už s ní všechno úplně o něčem jiným. Ale zrovna o víkendu prvně přespávala u kamarádky,moc se těšila,byla nadšená,ale když jsme pro ní přijeli už jsem viděla,že má dost.Byla úplně mimo,už hlavně domů a do svýho. Ty to máš se synkem podle popisu složitější,to bych taky hledala pomoc.Ještě by mě zajímalo,co ti radí ohledně přístupu k němu.Shodují se v tom?
|
withep |
|
(15.2.2017 9:38:36) Nikdo mi nic neradí, spoléhám na vlastní rozum a cit, dost jsem toho načetla. I když ta psycholožka vlastně o tom mluvila - doporučila mírně tlačit. Že prý některé děti, kdyby to bylo vždy jen na nich, by nikdy nikam nejely (ani na výlety, ani třeba do divadla). Ony se potřebují posouvat a jen málokdy se k tomu dokážou odhodlat samy. Náš kluk nás překvapil v pěti letech, fakt nechtěl jet na školku v přírodě (která byla rozhodně skvělá), ani jsme se ho neptali, jestli bude po rozlučce přespávat s předškolákama ve školce, a on přišel sám od sebe, že by to chtěl zkusit, vzal si spacák a zvládl to. No ale od té doby, tj. 4 roky, se nic takového podobného nestalo.
|
Tulka. |
|
(15.2.2017 10:00:12) Ano,tak to jsme na tom stejně.Spoléhat na sebe je ta nejlepší cesta.Nikdo nemůže poznat naše děti tak dobře,jako my samy.Jen není na škodu,když člověk neví občas kudy kam,mít někoho,na koho se člověk múže obrátit.Už musím končit,tak ať se ti whitep daří se synkem zvládat.Já se budu muset výhledově dokopat navléct tělo do plavek,vypravit se do bazénu a předvést tam přihlížejícím pár hysterických scén.Už se těším,jsem už na to zvyklá
|
withep |
|
(15.2.2017 10:23:12) Díky, i vám ať se daří
|
|
|
|
TaJ |
|
(15.2.2017 11:16:07) Withep, u nás je občas taky potřeba mírný nátlak (ale fakt mírný), ale jsou věci, ke kterým si prostě musí dojít sám a dokud se pro to nerozhodne sám, tak s ním nehne nic...měli jsme to takhle s plínkama, s dudlíkem, s ježděním na kole.... Jinak ve školce taky na školku v přírodě jet nikdy nechtěl, ale jedno přespání ve školce v posledním roce zvládnul v pohodě a ohromně si to užil...v první třídě na škole v přírodě nebyli, ale ve druhé už jo, dokonce dvakrát, vždycky na 5 dní a zvládnul to naprosto v pohodě....a to předtím kromě té jedné noci ve školce nikdy nespal bez nás, třeba u babiček apod... S plaváním to máme tak, že chodili jak v 1. tak i ve 2.třídě, no, rád tam fakt nechodí, ale nějak to tam zvládá, plavat tedy zatím pořád neumí a ani když je s námi, tak se to nechce učit, hrozně rád si ve vodě hraje podle svého, ale plavat nechce...nicméně žádné veliké problémy, že by odmítal kvůli tomu jít do školy nebo tak něco, zatím nebyly, takže se s tím asi nějak srovnal... Jinak taky mám dost podezření, že tam nějaká PAS je, asi jen lehčí, ale už to diagnosticky nijak neřeším....ve škole funguje v pohodě, já se k němu snažím přistupovat tak, jak potřebuje a zatím žádné větší problémy nejsou....Ovšem máme štěstí, že díky dysfázii je v té logo třídě, kde jich je 7 - učení mu jde zatím výborně, ale sociálně je pořád někde jinde...být v klasické početné třídě, tak by to bylo asi o dost horší...větší počet dětí mu fakt nevyhovuje - to moc nefungovalo ani loni na příměstském táboře....pokud je jich tak do 15, tak v pohodě, jakmile je to 20 a víc, tak už mu to hodně nesedí...
|
withep |
|
(15.2.2017 11:28:14) Někde jsem četla, že PAS a dysfázie se spolu nevyskytují (resp. většina diagnostiků je odmítá spolu dávat), že buď má dítě to nebo to. Ale je to jenom současná klasifikace nemocí, za dvacet let může být zase jiná, a jak to ty děti mají tam uvnitř, se stejně úplně neví.
Jsem ráda, že postoj "občas mírně tlačit" je u matek mimoňů celkem častý a osvědčený
|
TaJ |
|
(15.2.2017 11:44:23) Withep, kdybych ho nechala, až se ke všemu rozhoupe a začne s tím sám od sebe, tak by to nebylo asi nikdy...proč zkoušet něco nového a neznámého, když to staré a bezpečné funguje a vyhovuje, že?. U něj funguje pokusit se ho pro to nějak nadchnout a opatrně motivovat, ať to zkusí....ze začátku spíš tak, aby měl možnost být aspoň trochu úspěšný, jakmile se mu něco napoprvé nepovede, tak má tendenci s tím praštit a nechat to být....někoho to prý zase naopak nakopne, že nad tím přece musí vyzrát...jeho ne....radši si jde dělat něco, co zná a ví, že mu jde
|
|
|
TaJ |
|
(15.2.2017 11:49:14) Withep, tak u něj byla na začátku jasná porucha řeči - má psanou expresívní dysfázii...nicméně jestli to bylo diagnostikované opravdu správně, to těžko říct...vypadalo to, že jo...otázka je, jestli ty jeho současné auti rysy jsou opravdu PAS a nebo jestli je to kombinace dysfázie a jeho dost úzkostné povahy...ono je to teď už asi jedno, řeč už se srovnala, ve škole prospívá dobře a to sociálno se prostě snažíme tak nějak trénovat jak to jde...
|
withep |
|
(15.2.2017 11:53:16) To je super . Já jsem si předevčírem uvědomila, že o dysfázii nic nevím, a včera jsem si pročítala metodiku pro učitele a asistenty, tak jsem se něco málo dozvěděla. Musí to být náročné. Jste v péči jen logopeda, nebo i jinde (psycholog,...?)
|
TaJ |
|
(15.2.2017 12:02:11) Withep, my už jsme z toho téměř venku - před nástupem do školy už měl psanou jen zbytkovou dysfázii, hlásky má všechny, když si dává pozor, tak dokáže mluvit krásně čistě, slovní zásoba obrovská, používá knižní obraty apod...ve škole samé jedničky, ale je to malá třída, takže mají na všechno víc času procvičit apod... Ale pořád přetrvává úzkostnost a celkem extrémní zaujetí určitými tématy, sociální neobratnost...momentálně už nechodíme nikam - logopedii mají ve škole - individuálně i skupinově...sociálně otrkávat se ho snažíme na kroužcích, aby se dostal zase trochu mezi jiný typ dětí, než jsou ve škole - vybíráme menší kolektivy - druhým rokem chodí s nadšením na výtvarku (tam si skvěle sedl s vedoucí) a letos si přibral ještě vaření. Jako dělá určité pokroky i v tom sociálnu, sice to jde hodně pomaličku, ale jde to...
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
rišulka |
|
(15.2.2017 9:12:17) Wit,o mimonich vetsinou pisu ja :) Ten muj brouk chodil do plav. min.rok,deti mu pomahaly,ve vode s nim bylA asistentka - bojovali se strachem,byl spikojeny,ze se cabra mu stacilo,zbytek ale byl stres-sprcha,oblikani,cesta . tento rok nechodi,rekl ze stacilo,nenutim ho.jezdime do skoly na 10h,to se mu libi :) ale jsem fikana a mame pak rehabky! Vlete taky neplave,ale venku ho voda bavi,cachtat se,hazet kaminky a tak,to mu staci. Takze zkusil a stacilo. Byla jsem razna- jdou vsichni,jdes taky - ale bylo osetreno tou asist.a donluveno,ze skonci,kdyby nezvladal.
|
withep |
|
(15.2.2017 9:28:40) rišulko, díky. Jsem taky rázná, jdou všichni, jdeš taky. Ale ošetřeno to nemám nijak, musím aspoň promluvit s učitelkou.
|
|
|
|
|