Monty |
|
(5.12.2017 8:59:07) Hlavně ten přístup jaksi podporuje dítě v tom, že je čeho se bát. Podotýkám, že mluvím o školácích, ne batolatech. A stav, kdy školní dítě nedůvěřuje rodiči už je pro mě signál něčeho nezdravého. Rozumím tomu, že se školkáč poleká čerta. U školního dítěte to pokládám za chorobný. A pokud doma rodiče čertem vyhrožují a straší a podporují to tímhle způsobem, jsou praštění.
|
K_at |
|
(5.12.2017 9:02:20) Monty, tak kdyz se batole/predskolak vydesi certa, muze mit holt strach i jako skolak. Na prahu puberty to bude blby. Ale prvnak/tretak atd.... Muze se stat.
|
|
Myšutka* |
|
(5.12.2017 9:05:21) Monty, u školního dítěte jde obvykle opravdu o nějaký problém. I kdyby to byla jenom přecitlivělost nebo nedozrálost. Na druhou stranu, nám psycholožka i psychiatr tvrdili, že do sedmi let dítě opravdu může mít tak silnou fantazii, že když uvidí čerta, tak všechno ujišťování o masce jde do kopru. A problém tomu, že nevěří rodičům? Ve škole ti rodiče právě nejsou a pokud se v ní dítě necítí bezpečně, tak je u těch citlivek zaděláno. Mě se třeba líbil přístup u dcery v první třídě - všichni se společně namaskovali, paní učitelky si PŘED dětmi oblékly kostýmy a pak měli besídku. Nikdo se nebál, děti byly spokojené.
|
Monty |
|
(5.12.2017 9:16:37) Myšutko, rodiče ve škole nejsou, ale mají snad nějaký vliv na to, co si dítě myslí nebo nemyslí. A pokud jako rodič dítěti řeknu, že převlečených deváťáků fakt není důvod se bát, tak počítám, že mě bude brát vážně. Pokud ne a dostane z besídky ve škole nervovej záchvat, tak opravdu není psychicky v pořádku.
|
K_at |
|
(5.12.2017 9:27:01) Monty, chces mi tvrdit, ze za emocionalni rozpolozeni a instinkty mohou rodice a ze je harant na dalkove ovladani? Jako ja nevim, ale kdyz jsem mela jako dospelak strasny stres a hruzu pred prvni besidkou, tak mi bylo h..o platny, ze mi nekdo rekne "neboj, to zvladnes, neni ceho se bat". Takze predstava, ze rodic rekne " neboj" a decko poslechne, je pro me hodne vtipna.
|
libik |
|
(5.12.2017 9:33:54) Já myslím, že pokud se pošvíkne sedmileté dítě z čerta vedeného učitelkou, je to buď cizinec nebo oběť předchozí rodičovské výchovy "když budeš zlobit, čert si tě odnese do pekla". KIdo nedělá z předškoláka debila a nepěstuje atmosféru hrůzy, neměl by mít v případě, že se při prvouce objeví čertík s paní ředitelkou, pomočeného génia.
Já netvrdím, že to musí být pro všechny děti super zážitek, ale to pro ně není ani písemka z dějepisu.
|
K_at |
|
(5.12.2017 9:43:41) Libiku, velmi zalezi na provedeni akce. A nelibi se mi to hodnoceni detskych emoci a jejich "narokovosti". Clovek nikdy nevi, co jake dite kde prozilo a muze to vyplavat v nejaky podobny situaci. Ale rodic to urcite nevypne vysvetlenim.
|
Monty |
|
(5.12.2017 9:46:38) Kat, jedna z věcí, který se člověk v útlém dětství má naučit je pracovat s emocemi. Když to neumí ještě ve škole takto extrémním způsobem, je něco špatně.
|
Drop |
|
(5.12.2017 9:53:02) Monty, pracovat s emocemi? Takže když dospělý člověk dává najevo strach, lítost, zděšení, panickou hrůzu, smutek, tak je to nedostatek vzdělání na základní škole?
To budu muset říct nějakému člověku, který umírá a drží se mě za ruku, protože se šíleně bojí, aby si vzpomněl na vzdělání na prvním stupni a zůstal v klidu.
|
Monty |
|
(5.12.2017 9:55:35) Commer, aha, takže strach starého člověka ze smrti je na stejné úrovni jako strach prvňáka z převlečenýho deváťáka? Pracovat s emocemi neznamená je nemít. A naučit se je ovládat taky ne.
|
Kudla2 |
|
(5.12.2017 9:58:51) A "pracovat s emocemi" vypadá tak, že "je fuk, že se toho bojíš, normálně to absolvuješ a když se ti to nebude líbit, tak jsi magor"?
|
Monty |
|
(5.12.2017 10:01:05) Kudlo, jinak strach překonat nelze. Dokud si nevyzkoušíš, že není čeho se bát. A mluvíme o školácích, ne o batolatech. "Když se ti to nebude líbit" je úplně jiná liga než "dostaneš z toho nervový záchvat". Ty jsi tu psala, že nemáš ráda filmy, že jsou to blbiny. Když se na nějaký podíváš a nebude se ti líbit, poznamená tě to psychicky do konce života?
|
Kudla2 |
|
(5.12.2017 10:05:49) Monty,
ale já hlavně nevím, PROČ bych se měla něčemu, CO NENÍ POVINNÝ A JE TO MYŠLENO JEN JAKO ZÁBAVA, vystavovat DOBROVOLNĚ jen proto, že někdo jinej rozhod, že bych měla.
Ty sama jsi říkala, že nevidíš důvod dělat věci, který neděláš ráda, ani do nich nutit svoje okolí. Takže bych předpokládala větší pochopení.
|
Monty |
|
(5.12.2017 10:09:12) Kudlo, však já taky nečekám, že budou všechny děti stejně nadšený z Mikuláše. Jak psala Libik, ony nejsou nadšený ani z písemky z dějepisu, ale když chodí do školy, tak tam holt absolvují i to, co je nebaví nebo co se jim nelíbí. Lze se tomu vyhnout domácím vzděláváním. Tím, že dám dítě do školy, přijímám pravidla hry té školy. A dokud tam dítěti neubližují, nevím, proč bych do toho měla zasahovat a tvářit se, že návštěva převlečených deváťáků je na úrovni účasti na veřejný popravě.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Monty |
|
(5.12.2017 9:41:57) Kat, ano, myslím si, že prvňáček, co má záchvat z čerta představovaného deváťákem je buď psychicky chorý nebo oběť rodičovské výchovy. Případně kombinace obojího. Libik to napsala přesně.
|
K_at |
|
(5.12.2017 9:46:20) Monty, a musi to byt zachvat = extrem? Muze se bat vic nez nekteri jini? Ja se treba bojim strasne nerada. Nenavidim to. I jako dospela. A stezka odvahy cca v8 letech na tabore pro me byla desiva. Nenavidim lekani se.
|
Monty |
|
(5.12.2017 9:50:21) Bát se a dostat záchvat jsou dvě různé věci. Že se nějaký dítě bojí víc a jiný míň je normální. Trauma z Pepy z XI. A, co má na sobě kozich po babičce a dělá blllm normální není - ve školním věku.
|
Kudla2 |
|
(5.12.2017 9:56:08) Monty, spousta lidí není úplně normální, budeš je nutit, aby se v situaci, kdy o nic nejde, chovali proti svý přirozenosti (a bylo jim to nepříjemný), nebo jim k tomu dokonce ještě "přisolíš", že je tý situaci vystavíš a když budou reagovat v souladu s tím, že jim je to nepříjemný, tak jim ještě dáš nálepku "psychicky nemocnej"?
|
Monty |
|
(5.12.2017 9:59:21) Kudlo, nebudu je nutit, jen to nebudu brát jako normu. Já nevím, jaké jsou tvé zkušenosti s psychicky nemocnými lidmi, ale pro léčbu je dost důležité, aby si ten dotyčný uvědomil, že to, co se s ním děje není normální. Podporovat je v bludu není úplně rozumný nápad.
|
|
|
|
|
Kudla2 |
|
(5.12.2017 9:49:12) A i jestli je "psychicky chorý", tak co? Je to důvod nebrat na něho ohledy?
Připadá mi to jako velice bezohledný přístup, a nevím, zda je náhoda, že ho uplatňují lidi, kteří jsou naopak na své VLASTNÍ pocity nadprůměrně hákliví, ale u druhých to mají položené tak, že "o tom, na jaký pocity máš nárok, rozhoduju JÁ, a pokud máš náhodou jiný, tak je to tvůj problém, protože jsi DIVNEJ nebo dokonce duševně nemocnej".
|
Kudla2 |
|
(5.12.2017 9:52:45) Navíc, toto je DOBROVOLNÁ akce, která má být PRO RADOST, nic povinného, čeho by se člověk NUTNĚ MUSEL účastnit a kde by tedy mělo nějaký smysl se "otužovat".
Těch úzkostných dětí asi tolik není, takže by byl nesmysl zakazovat to kvůli nim celé škole, ale absolutně by měly dostat možnost se tomu vyhnout, ANIŽ BY JIM KVULI TOMU NĚKDO DĚLAL PROBLÉMY.
|
|
K_at |
|
(5.12.2017 9:52:57) No me tohle taky fascinuje. Hlavne co s tim? Furt je to dite.
|
|
Monty |
|
(5.12.2017 9:53:07) Kudlo, já na své pocity nijak háklivá nejsem. Prostě nemám ráda hyperprotektivní rodiče a "normalizaci" nenormálního. Na psychicky chorého ohledy beru, ale nezačnu se kvůli němu tvářit, že jsou jeho bludy realita.
|
Kudla2 |
|
(5.12.2017 9:57:52) No, ale u toho bázlivýho dítěte se nikdo netváří, že jsou čerti realita.
Ono by se jich asi bálo, i kdybys jim desetkrát řekla, že je to Voříšek a Vopička z 9. B.
|
|
|
|
|
|
Myšutka* |
|
(5.12.2017 10:09:21) Monty, já se s tebou nedohaduju, že to dítě není přecitlivělý, ale prostě jsou i takové děti a nemá cenu je nutit tohle absolvovat. V podstatě se snažím říct, že někteří rodiče moc dobře ví, proč ten den dítě nechávají doma a nemusí to nutně být rozmazlování ňuňánka, ale vědomí určitého problému, který akorát nechtějí inzerovat veřejně.
|
Monty |
|
(5.12.2017 10:11:54) Myšutko, obávám se, že takový problém absencí na mikulášský besídce neschováš a už vůbec nevyřešíš.
|
Myšutka* |
|
(5.12.2017 10:17:09) Monty, dobrá, převedu to na své choré dítě. Pokud bych ho nechala v první třídě ten den ve škole, pravděpodobně bych pro něj musela jet, byl by opět němý, pozvracený a smotaný do klubíčka. Že má problém a jaký učitelé věděli, děti ne, jenom se jim zdál tichý a klidný. Pro něj i pro nás bylo lepší ho nechat doma v klidu řešit problém pomaličku a postupně, krok za krokem. A jo, léčil se a dodneška bere antidepresiva. Jeden čert ve dvou letech, který to přehnal v jeslích tohle dokázal udělat citlivého děcka . Ano, byl od mala hodně citlivý. Názor psychiatrů je, že kdyby měl čas dozrát, byl by sice i nadále citlivý, ale ne "chorý".
|
Monty |
|
(5.12.2017 10:25:41) Myšutko, no a kolik myslíš, že je přecitlivělých dětí, kterým spustil trauma čert v jeslích? Chápu, že ve vašem konkrétním případě by to asi byl problém, ale celkově v populaci je to výjimka. Proto asi není třeba rušit paušálně po všech školách mikulášský besídky. To bys pak už nemohla dělat nikdy nic, protože z každé "kraviny" má někdo v extrémním případě záchvat a v méně extrémním "nepříjemný pocit".
|
Myšutka* |
|
(5.12.2017 10:46:52) Monty, mě nevadí besídky, jak jsem psala, dcera se jich vesele účastnila a v současné době pomáhá s jejich organizací. Vadí mi postoj "ono to postrašení neuškodí nikomu". Proto bych byla radši, aby besídky probíhaly bez řinčení řetězy a bez řevu deváťáků nebo školnic. A opravdu formou besídky, ne formou "do třídy vletí horda pubošů a dělají bugr". Je-li to ve škole zvyk, nehodlám se drát za jeho rušení, ale očekávám, že učitelé bez keců přijmou omluvenku.
|
Monty |
|
(5.12.2017 10:49:42) Vadí mi postoj "ono to postrašení neuškodí nikomu".
Myšutko, to sice chápu, ale opět - mluvíme o školácích a jak jsem psala dříve, pokud je doma rodiče straší nějakými čerty nebo čímkoli, tak ta vina padá NA NĚ. A dítě nepřecitlivělé, doma nestrašené a vědoucí, že jde o převlečené deváťáky sice může mít z besídky pocit, že to je brajgl nebo trapárna, ale fakt z toho dost těžko bude mít nervovej záchvat nebo celoživotní trauma.
|
Myšutka* |
|
(5.12.2017 11:00:12) Ale jo, vždyť píšu, že nejsem pro rušení těchto akcí, ale současně bych u těch nejmenších, tj. první třída, brala v potaz, že ne všem je sedm a ne všichni jsou drsňáci.
|
|
Monty |
|
(5.12.2017 11:00:31) Mmch., vzpomněla jsem si, že můj bratranec měl jako malé dítě chorobný strach ze psů. Zcela bez důvodu, nikdy mu žádný pes nic neudělal. Ale stačilo, aby někde zaštěkal a měl šílený hysterák. Nikdo z rodiny nebyl takový idiot, aby ho jako dvouletýho lámal třeba tím, že ho bude nutit pohladit si pejska, všichni to respektovali, protože byl MALEJ. Kdyby takhle reagoval na psy jako školák (přičemž je nemusí milovat, může si udržovat odstup a pořád se jich může svým způsobem "bát"), tak by to už normální nebylo - to je to, co jsem myslela "učením se ovládat emoce/strachy". Protože reakce batolete na iracionální strach je jiná u batolete, jiná u školáka a jiná u dospělého. Kdyby dospělý reagoval na psa nebo na čerta stejně jako batole, většině lidí by to normální nepřišlo.
|
Myšutka* |
|
(5.12.2017 11:13:53) Monty, já ti rozumím. Taky jsem pro to, aby se děti učily strachy ovládat. Ale každé dítě se vyvíjí různě rychle v různých oblastech. Proto bych tu striktní věkovou hranici "školák" brala volněji. Protože právě v té první třídě bývá ještě hodně dětí nevyzrálých, opravdu dětských. Můžou třeba plynně číst, suprově počítat, být v tom napřed a přitom být dětinští. A za rok už jsou v pohodě.
|
Monty |
|
(5.12.2017 11:15:54) Myšutko, no ale k tomu snad slouží odklad školní docházky, nebo ne?
|
Myšutka* |
|
(5.12.2017 11:17:39) Tak třeba v naší poradně se řídí paní heslem "on vám během prvního půl roku dozraje". Pokud je dítě napřed ve "školních" dovednostech, tak hravost a dětskost ji nezajímá. Jako asi bych těžko dyndala odklad na základě "bojí se strašidel" :D
|
libik |
|
(5.12.2017 11:30:12) To si, myslím, nikdo neodsuzuje.
|
|
|
|
|
Monty |
|
(5.12.2017 11:25:37) Val, no, on to nemusí mít zpracované, jen to prostě dává najevo jinak než batole. Vždyť o tom píšu, strach ze psů můžeš mít celý život, ale jen tom útlém dětství je normální a pochopitelnou reakcí hysterák.
|
Monty |
|
(5.12.2017 11:42:59) Val, no, neznamená to, že je v pohodě, ale to je tak nějak příznak fobie, že ti nějaká věc způsobuje "nepohodu". To se dá asi těžko odstranit úplně. Teď v neděli byla v TV škola vaření s Pohlreichem a ten tam vysvětloval, že maso se škrobem musí míchat lžičkou, protože se mu ekluje mít škrob mezi prsty. Což chápu, já zas nesnesla jako dítě, když mi při psaní křídou přejel nehet po tabuli, vždycky mi z toho naskočila husí kůže a je to fyzicky strašně nepříjemný pocit. Nicméně dá se to obejít a nemusel kvůli tomu nechat práce kuchaře. Jistě mohou být některé fobie horší a více omezující, ale nic to nemění na tom, že zdravý dospělý člověk sebou při spatření "škrobu" neflákne na zem a nezačne ječet.
|
Kudla2 |
|
(5.12.2017 11:47:19) "zdravý dospělý člověk sebou při spatření "škrobu" neflákne na zem a nezačne ječet. "
A odkdy se bavíme o "dospělým zdravým člověku" a "fláknutí se na zem a ječení"?
Já jsem myslela, že se bavíme o prvostupňovým dítěti a nikoli o jeho vnějších projevech, ale jeho POCITU (kterej je pro většinu normálních rodičů o dost důležitější, než "jak to vypadá navenek" a "co by tomu řekli lidi")
|
Monty |
|
(5.12.2017 11:48:07) Kudlo, ani zdravé prvostupňové dítě to neudělá.
|
Z+2 |
|
(5.12.2017 11:50:16) Monty, samozřejmě to neudělá. Udělá to dítě , které k bazlivosti vychovala maminka svojí přehnanou péčí. Taková co ho na Mikuláše preventivně nepouští do školky a ani do školy.
|
Myšutka* |
|
(5.12.2017 11:54:17) Zetko, připouštíš si, že se může narodit i dítě, které je prostě bázlivé "od přírody" a nemusí to být nutně výsledkem špatné výchovy?
|
Z+2 |
|
(5.12.2017 11:58:04) Jasně , že jsou bázlivé děti. A s těmi je potřeba pracovat a to sebevědomí a sebejistotu do nich dostat. Nikdy jsem neslyšel o tom, že by někomu ponohlo něčemu se vyhnout. Ale spoustu krát jsem viděl jak někomu pomohlo zvládnout něco, čeho se bojí. Jsem bytostně přesvědčený, že jak je třeba se otužovat co se týče počasí, tak i co se týče stresů. A Mikuláš, stejně jako strašidelné příběhy je přesně k tomu určený.
|
Monty |
|
(5.12.2017 12:01:51) Z+2, v zásadě souhlas, pokud se bavíme o ZDRAVÝCH dětech.
|
|
libik |
|
(5.12.2017 12:02:44) Tak já bych nafackovala každýmu (jako bytostný pacifista), kdo nechá dítě žít strašidelný příběh o tom, že ho nějakej hulvát odnese do pekla ve smradlavým pytli. Myslím, že příčetný rodič toto u žádného dítěte nerozjede a od nejútlejšího věku tomu brání a v tom smyslu tuto tradici pořádá (s nadhledem, humorem a jasnou informací, že děda zrovna hraje Mikuláše),, pokud to ulíte třetí osobě jako v případě Myšutky, je to fakt tragédie.
|
|
Myšutka* |
|
(5.12.2017 12:05:14) No a právě to pomalu a postupně je asi hodně individuální. Mám dvě děti, jedno se narodilo bázlivé. Strach z vody jsme mimo jiné překonávali tak, že když jsme byli u moře, tak jsem ho měla v náručí, tisknul se ke mě a tak jsme došli do vody... Tj. měl maximální pocit bezpečí u matky a přitom zkoušel co udělá voda. Po pár dnech už plaval mezi mnou a otcem. Zrovna u toho Mikuláše bych asi volila "vyzkoušet" si to s maminkou, jít na maximum, ale ne za hranu. Hlavně ta matka pozná, kdy už má dítě dost a má šanci experiment zastavit. A to je individuální.
|
Monty |
|
(5.12.2017 12:16:41) Myšutko, to sice je, ale určitá hranice "normality" prostě existuje, byť třeba není přesně definovaná úderem nějakého věku. U tvého příkladu se strachem z vody - u dvouletého zcela pochopitelné, že ho vezmu do náruče, u čtyřletého ještě akceptovatelné, u školáka už je to mimo normu.
|
|
|
|
|
|
|
Monty |
|
(5.12.2017 11:50:39) No, a já jako rodič pokládám za celkem dost důležitý naučit dítě s těmi pocity pracovat. Nebudu lámat batole, ale pokud má zdravý školák iracionální strach, který ho nějak omezuje, nebudu ho v něm podporovat. Tím samozřejmě nemyslím, že bych ho rvala do pytle čertovi a ještě z toho měla srandu. Lze to udělat i zcela neextrémním, nenásilným způsobem.
|
Kudla2 |
|
(5.12.2017 11:52:10) ale tohle nevypadá jako "naučit pracovat", tohle vypadá jako "půjdeš tam a se.u na tebe, pokud se ti to nelíbí, tak jsi DIVNEJ"
|
|
|
|
Kudla2 |
|
(5.12.2017 11:50:42) Ale není přece povinný, aby dělal kuchaře, pokud by mu to vadilo tak moc.
To si každej musí (a naštěstí i MŮŽE) rozhodnout sám.
Jen psychopat by někoho nutil dělat něco, co je mu strašně nepříjemný, ale dělat to NEMUSÍ, jen proto, aby "si zvyknul".
Je tady třeba spousta lidí, co jim vadí jíst na veřejnosti/na návštěvě. To je podle mě poměrně dost omezující, ale přesto bych si neosobovala právo těm lidem diktovat, že to prostě MUSEJ překonat, jinak jsou DIVNÝ.
|
Z+2 |
|
(5.12.2017 11:52:37) Ale samozřejmě, že jsou divný. Zrovna u toho jídla je to ukázka nemoci příjmu potravy a takoví lidé by se měli léčit.
|
|
libik |
|
(5.12.2017 11:54:10) Kudla, situace je taková, že dneska v Čechách chodí Mikuláš. Je to tradice, někdy hnaná do extrémů, někdy půvabná. Je na rodičích a škole, aby se nevymkla z rukou. Od školy to očekávám samozřejmě, s rodiči je to těžší.
Takže bavíme se o tom, jestli nám vadí tato tradice, ne o tom, jaké z nich má mít dítě pocity, jestli má něco překonávat a jestli musí do tý školy běžet.
|
Kudla2 |
|
(5.12.2017 11:56:37) libiku,
já myslím, že jsme se víceméně shodli, že tradice je OK, ale ti, kdo se toho nechtěj účastnit, by měli dostat tu možnost to se ctí udělat (a ne aby jim nějakej duševní mrzák předhazoval, že jsou kvůli tomu nějak vadní).
(Podobný debaty se vedou i o pomlázce).
|
|
Myšutka* |
|
(5.12.2017 11:58:36) Libik, máš pravdu, debata odbočila od původní otázky. Já za sebe - nevadí, pokud se nevymkne kontrole.
|
|
|
Monty |
|
(5.12.2017 11:59:05) Kudlo, ale ty píšeš o něčem úplně jiným. Každý má "právo" na jakýkoli iracionální strach nebo fobii, ale je snad důležitý vědět, že to je MOJE (TVOJE) osobní fobie, se kterou se musím naučit žít, nikoli něco, co bude celoživotně někdo respektovat a umetat mi cestičku, abych nezažil ani tu nejmenší nepohodu. Podívej, já jako malý dítě taky jednou měla nervovej záchvat, kdy jsem sebou sekla o zem a omdlela - protože děda zabil mýho kapra Ferdu, se kterým jsem si předtím hrála ve vaně. Byly mi tři? Asi tak. Od té doby nejím kapry, i když dneska už spíš proto, že se mi nechce patlat se s kostmi, ale jako malý dítě bych se poblila, kdyby mi to někdo nutil. A nikdo mě taky ani nenutil, respektovali to. Ovšem už kvůli tomu nepřestali sami jíst kapry a nechránili mě před jakýmkoli pohledem na kapra, na káď s kaprem, na jedení kaprů. Chápeš, co tím chci říct? Kdyby přede mnou od tý doby denně mlátili kapry po hlavě paličkou, abych si na to zvykla, tak bych z toho třeba mohla brát dodnes antidepresiva. Je velkej rozdíl mezi násilným "odnaučováním", respektováním a "preventivním odstraňováním každého smítka z cesty".
|
|
Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(5.12.2017 12:24:25) Nemusí to překonat, ale divný jsou.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
neznámá |
|
(5.12.2017 10:26:36) Myšutko, čert to odstartoval, ale dle toho co popisuješ, to byla jen otázka času kde, kdy nebo co to odstartuje. Mohl to být pes nebo nečekané auto, já bych to za vinu učitelce a čertům nedávala. A samozřejmě by v čas Mikuláše byl doma.
|
Myšutka* |
|
(5.12.2017 10:42:04) Neznámá, učitelka byla propuštěná (ne na náš popud, my jsme měli jiné starosti, než se na ní hojit) a později dostala zákaz práce s dětmi... Dle psychiatrů by syn běžné "leknutí" zvládl. Zpětně vím, že jsme měli podat trestní oznámení, nešlo o běžné bububu.
|
|
|
|
|
|