| zerat | 
 |
(4.1.2019 19:16:02)
Pevalo, podle mě to je nejhorší možná varianta - dvě až tři generace v jednom domě se společným vchodem, společnou chodbou, společnou zahradou, často společným vodoměrem... V tomhle jsem vyrostla a roky poslouchám nářky mojí maminky na soužití s mým sourozencem a jeho rodinou. Celé mé dětství bylo protkané hádkami a neshodami mezi mými rodiči a starými rodiči. Hádky o společné prostory v domě a jejich údržbu, hádky o zahradu a dvorek, zasazení, vykácení stromů, rostlin, volba typu plotů, barvu natření plotů... - mluvení starých rodičů do akcí mých rodičů typu "šetříte a zase musíte lézt do toho kina?" "Proč si sem zvete návštěvy, které vás vyjídají...?" Občas jsme jeli na krytý bazén tak, že se šlo po chodbě jako myšky a auto div že jsme netlačili za roh, aby neslyšeli prarodiče, že zase jedeme rozhazovat peníze  - každý měl jinou představu o míře topení, o míře ohřevu vody...
Můj rodič byl jedináček, takže odpadlo vypořádávání se se sourozencem, ale to neminulo mě a mého sourozence. Byla jsem jím podvedena, okradena a co víc dnes mi závidí, že bydlím daleko od rodiče a že jsem ta více oblíbená (v jejich očích)...  To, že z opravdu hezkého a velkého domu nebudu mít nikdy nic(ošéfovali si hned jak to šlo i druhou polovinu domu) jsem už strávila, ale jsem často naštvaná, jak se nestarají o mého rodiče, který již péči potřebuje, že mu diktují, kdy mu bude zima, kdy teplo... Nezajímá je názor mého rodiče - ten dům stavěl, zařizoval, osazoval zahradu a teď nesmí vůbec nic, do ničeho mluvit... Nikdy nevíte, jak partner partnerka změní vaše dítě a jak ho bude ovládat a nikde není psáno, že vaše dítě přežije toho přiženěného/ přivdaného, tudíž nikdo neví, kdo vás vlastně bude dochovávat za dům. Já jsem si z toho vzala tolik, že nikdy nechci, aby s námi některé z dětí bydlelo a do smrti nikomu bydlení neodkážu ani já ani manžel - myslím, že jsme se z našeho případu poučili až až. Mimochodem v mém blízkém okolí bydlelo společně s prarodiči x rodin a všude to vypadalo jako přes kopírák. Vlastně neznám rodinu, kde by žili šťastně 2-3 generace.
Pokud i přes toto všechno bude chtít dát polovinu domu synovi, tak druhou by mohla připsat druhému dítku a třetí by měli tito dva vyplatit. Jenže praxe nejspíše bude taková, že ten, který už tam bude bydlet si nejspíše bude nárokovat i tu druhou polovinu pro své děti... Dvougenerační domy jsou podle mého nejhorší způsob bydlení a dělení mezi děti. 
|
| Monika |
|
(4.1.2019 19:44:47)
No jo, ono to jednu dobu bylo moderní stavět RD se dvěma stejnými byty nad sebou, ale taky si nevybavím, že bych věděla o případu, kdy tam opravdu bydlí spokojeně buď dva sourozenci s rodinami nebo rodiče a dítě. Většinou tam zůstanou buď rodiče sami (a děti třeba jezdí na delší návštěvy, je na to prostor, můžou se tam střídat) nebo jedno dítě a nebo jsou cca tebou popisované potíže ... Ale znám naopak víc funkčních případů, kdy žijí dvě i více rodin v jednom "areálu" - kdy se přistavěl nový dům nebo i domy na zahradě vedle původního. Mám kamarádku, kde už takhle jednou ve třech domech "druhé kolo" - ona bydlí v krásně zrekonstruované staré chalupě z nepálených cihel po své babičce, na pozemku jsou pak dva novější domy - jejích rodičů a tety. Jedno z dětí té kamarádky se nejspíš bude moct (pokud bude chtít) nastěhovat časem do domu po současné nejstarší generaci ... Pokud vím, tak jediné hádky byly o hnojiště a slepice - kamarádka s narozením svých dětí prosadila zrušení hnojiště (což bylo spojeno se zrušením tradičního chovu prasete a býka) a přesunutí slepic do vyhrazeného prostoru 
|
| Len | 
|
(4.1.2019 19:59:41)
Jo, tohle take znam. Dum nasich je v podstate pripraven na ctyri velke samostatne byty, ale bydli tu nasi sami, braska bydli za plotem. Jen to bylo tak, ze nejdriv si tam postavili novi sousede novy dum a az pak po par letech se dal bratr dohromady se svou zenou, sousedkou. Takze bydli vedle, oba domy velike, zahrady take, pristi rok budou sundavat plot mezi, protoze v podstate jen prekazi. V okoli jsou same velke zahrady a casto maji vzadu druhy dum pro deti. Dokonce na kopci ma byvala spoluzacka dum v zahrade rodicu a jeji bratr si tam postavil take, proste tri domy v jedne zahrade a bez problemu.
Vicegeneracni bydleni, spokojene i nespokojene, znam z okoli take, to je hodne o povaze a novych prichozich do puvodni rodiny.
|
| Len |
|
(4.1.2019 20:17:16)
Pevalo, znam, i z rodiny. Neslo o vyplaceni sourozencu, v podstate jsou u nas nejobvyklejsi jedinackovsme rodiny a ty i ted ziji casto ve vicegeneracnim souziti. Napada me me sestrine, tam donedavna zily v jednom dome ctyri generace, vlastni byty v jedne vile, spolecny vchod tedy maji.
|
|
|
|
|
), ale jak je mám ráda a jsem kvočna, dom bych je nechtěla. 
V její náručí
Magická show Pavla DolejškyCheb 
Rekonstrukce husitské bitvyJičín 
Orchestr na dotek – ZápadPraha 1 
Mandaly obrácenou technikou s Monikou BrýdovouČeské Budějovice 
Řípská pouťLitoměřice 
Magická show Pavla Dolejšky
Rekonstrukce husitské bitvy
Orchestr na dotek – Západ
Mandaly obrácenou technikou s Monikou Brýdovou
Řípská pouť
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)