Epepe |
|
(16.4.2020 18:40:09) Jsem proti válečné turistice. “Pravý dobrodruh a cestovatel” se vydá do chudé země s vznikajícím konfliktem, protože je drsnej, lidi jsou tam milí a je tam přece bezpečno.
Nedochází mu, že tak finančně podporuje režim, legitimizuje ho ... Proto bych nikdy nejela třeba na Kubu.
Pokud to není novinář, atd.
|
Mendosa |
|
(16.4.2020 18:55:31) Souhlas, Epepe.
|
|
Půlka psa |
|
(16.4.2020 19:02:56) Na Kubě se mi strašlivě moc líbilo, ale je fakt, že dnes už bych tam z hlediska podpory režimu taky nejela. Ale je to škoda, je tam nádherně.
|
|
Alena |
|
(16.4.2020 19:03:41) To je hrozne zjednoduseny.Prece nemusis jet na Kubu do statniho hotelu. Muzes cestovat po privatech, ktere sice cast odvedou, ale je to jedna z mala moznosti pro mistni jak si trochu privydelat. Muzes sebou privezt nedostupne veci jako treba leky nebo kolo a nechat je pak mistnim.
|
angrešt |
|
(16.4.2020 19:39:34) Na Kubu bych zrovna jela a ráda :) Jeden z mých nejbližších přátel je napůl Kubánec a kdyby mě při příští cestě tam chtěl vzít s sebou, k rodině, do reálné kubánské domácnosti...tak by se mi to strašně líbilo :)
|
|
|
libik |
|
(16.4.2020 19:17:44) A s kým válčí Kuba?
Nevím, do jaké míry podporuje turista nedemokratický režim ekonomicky, nicméně když kdysi před léty zavítal západní turista do naší diktatury. mohl soudruh vykládat horem dolem, jak je socialismus pokrokový
Takže s turistou cestujou i informace
|
Liaa |
|
(16.4.2020 19:19:32) Jako že diktatura je definovaná tím, že s někým válčí?
|
Půlka psa |
|
(16.4.2020 19:23:16) No, vznikající konflikt mi zní jako vznikající válka. Zrovna Kuba nemá konflikt a dokonce tam nejsou lidi ani nijak zvlášť chudí (ve smyslu dostupných kalorií, škol, léčiv a bot pro každého). Ale chápu, jak to Epepe myslela.
|
Vítr z hor |
|
(16.4.2020 20:27:30) "Zrovna Kuba nemá konflikt a dokonce tam nejsou lidi ani nijak zvlášť chudí (ve smyslu dostupných kalorií, škol, léčiv a bot pro každého)"
Vzpomínám, jestli jsem někdy viděla chudší lidi než na Kubě. Lidi, kterým nestačí plat, aby se najedli (musejí se angažovat v nelegální ekonomice), na ostrově cukrové třtiny mají cukr na příděl, jakýkoli krém (pleťový, tělový...) je nesehnatelný, léta touží po hovězím mase a nezavadí o něj (a i kdyby, nejsou schopni jej zaplatit), prosí o mýdlo, bonbony, nemají nic zbytečného (nemají ani nepořádek, protože není, z čeho by ho vytvořili)...holčičku s roztroušenou sklerózou zachránili v jiné zemi díky tomu, že měla dvojí občanství...ani chudí Guatemalci z hor nebyli tak chudí. Oproti nim měli Kubánci výhodu snad jedině ve vzdělání.
|
Půlka psa |
|
(16.4.2020 20:45:56) Já tam teda byla dávno, cca před dvaceti lety na několik měsíců. Takovou tu extrémní chudobu jako třeba v Indii nebo na některých místech v Africe jsem tam neviděla.
Třeba takový prodavač manga na trhu v Horní dolní na Kubě úplně mimo turistické trasy měl chaloupku, čisté, nasycené a obuté děti a každé mělo doma nějaké lůžko. Pečivo bylo na příděl na hlavu, mlíko na příděl jen pro děti, maso si museli odchovat sami a máslo a jogurty byly jen příšerně drahé z "Tuzexu", takže si je nikdo nemohl dovolit. Za bonbony byli vděční, nesměli nikam jezdit a celkově to měli na houby, ale hlad neměli a měli tam někde doktora s rentgenem a jakous takous lékárnu.
Jasně, že byli daleko chudší než my, ale jako chudoba, kde se umírá na hlad a zavalení odpadky jako se to leckde děje, mi to nepřišlo. Ani na sídlišti ve městě, kde jsem bydlela, mi to tak nepřišlo. Furt se sice jedly fazole, ale hlad to nebyl.
Ale nevylučuju, že se to mohlo od té doby zhoršit. Je to dávno a tehdy vlastně sami místní říkali, že jsou na tom zrovna docela dobře, protože po pádu CCCP nějakých deset let předtím, to bylo daleko horší.
|
Vítr z hor |
|
(16.4.2020 21:24:09) Právě ty odpadky mě fascinovaly. Ve zdánlivě chudých zemích (děravé pastoušky, vaření na ohni, vlastnoručně šité oděvy, praní prádla v ruce v ruční veřejné prádelně na návsi) byla často všude spousta odpadků – ale jakých! Obaly od zbytných a drahých cukrovinek a pochutin, plastové lahve, obaly od všeho možného, doma v pastoušce televize, videokamery, různé přehrávače, mobily (nějakými 14–20 lety!), jídlo dobré a slušné pro všechny, elektřina šla víceméně vždycky (kromě zemětřesení a nějakých těch sopečných výbouchů).
Na Kubě mnohem starší TV, běžné vypínání proudu třeba na celou noc nebo na dva dny, odpadky fakt žádné, cukrovinky tuplem ne. Sice převážně zděné domy – ale kdy byly zděné! A od té doby neopravené, šíleně zchátralé, rozpadající se. Nové jen nějaké ty rezidence ambasadorů.
V těch zdánlivě chudších zemích (pastoušky) měli mnohem větší množství provozního kapitálu a hlavně prostředků na zbytné věci. Na Kubě už to dávno očesali na kost...
|
Půlka psa |
|
(16.4.2020 21:30:37) Mně fakt přišlo, že třeba v Asii jsem viděla na první pohled daleko nebožejší osudy (třeba dětské) než na té Kubě. Resp než kdekoliv v Americe, ale nemám ji teda vůbec procestovanou celou. Ve spoustě zemí v LA jsem nikdy nebyla.
Ale ono se to z našeho blahobytu asi nedá posoudit a navíc je to všechno fakt dávno. Od doby, co mám děti, výlety mezi chudé děti (pejsky, kočičky, kravičky,...) nějak neunesu.
|
|
|
|
|
|
|
|
|