| Inka ..|-.|-.-|.- | 
 |
(9.4.2022 9:56:46)
Jak poznáš u dortu, jestli je z klecových vajec ?
|
| Ropucha + 2 | 
|
(9.4.2022 10:01:35)
Inko, na chuť zrovna tohle asi nijak, ale ráda zaplatím za to, že je z jiných 
Protože klecová jíst nechci.
|
| Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(9.4.2022 10:07:36)
Když tomu věříš, že je z jiných.
|
| Ropucha + 2 |
|
(9.4.2022 10:52:29)
Inko, tak jistěže existuje hypotetická možnost, že přátelé z mého oblíbeného eko bio podniku jezdí nakupovat do Kauflandu místo na farmu XY, jak prezentují, ale holt víra do života také patří, tak já jim to uvěřím a zaplatím, protože to mají fakt neskutečně moc dobré 
|
| petluše | 
|
(9.4.2022 11:06:37)
Tak slepicím můžeš pořídit pítko a dávkovač a vydrží ti dva tři dny bez tvé přítomnosti.
|
|
| Stará husa |
|
(9.4.2022 11:09:20)
Valkýro, mně je třeba slepic v klecových chovech líto, ale taky kupuju nejlevnější vejce. Stejně tak je mi líto zvířat na jatkách a stejně jim maso. Jsem v tomhle pokrytec ale nemůžu si pomoct. Když si můžu koupit 10 vajec za 23,90, tak si prostě nebudu kupovat 5 vajec za 59,90. Prostě ne.
|
| libik | 
|
(9.4.2022 11:22:28)
Stará Huso, a za jak dlouho sníš 10 vajec, že je pro tebe 30,-Kč tak principiální problém?
Jinak tedy, nemluvila jsem úplně o střední generaci a starší generaci, starého psa novým kouskům nenaučíš.
|
| Stará husa |
|
(9.4.2022 11:29:31)
Libiku, za týden až dva. Já teda šetřím na veškerém jídle, některá jídla a i nekupuju, protože jsou pro mě moc drahá, většinu jídel kupuju v akci a podle toho vařím. Snažím se kupovat spíš levnější jídla, třeba v Bille pokud je varianta Clever, koupím tu. Samozřejmě zas nekupuju úplného blafy, šunka musí být z masa a sýr musí být sýr a ne náhražka. Ale hodně hledím na cenu, a to nejen u jídla, ale u všeho. Nekoupila bych si tričko za tisícovku, ani tenisky za dva tisíce, kabelku si radši koupím za 500 u Vietnamců atd. Jsem holt zvyklá šetřit a mám to tak celý život.
|
| Stará husa |
|
(9.4.2022 11:58:56)
Valkýro, já v sekacích neumím nakupovat. Většinou totiž jdu nakoupit něco konkrétního a to v sekáčich nelze. A sice mám velikost 42-44, ale stejně tam toho na mě moc nemají. U některého oblečení velikosti i chybí. Do sekáčů chodí rády dvě moje kamarádky, já tam tedy jdu s nimi a dokážu tam najít hezké kousky pro jednu z nich, která má velikost 34-36. Už mockrát se stalo, že jsem ji něco našla, čeho si ona nevšimla a pak si to koupila. Já se snažím omezit svoje oblečení jen na to, co fakt nosím a to jsou většinou trička a džíny. Těch mám dost a už jsem si přes dva roky nic nekoupila. Kdysi jsem ráda občas pocourala po obchodech a koupila si, co se mi zalíbilo, ale od té doby, co jsem tlustá, to nedělám. Ve všem totiž vypadám jak těhotná velryba. Přestalo mě to bavit, když mi to nesluší. A teď, když už nechodím ani do práce, tak většinu dne strávíme v teplákách a starém triku doma. Na procházku si obleču jedny džíny, tričko a bundu s teniskami.
|
|
|
| Evelyn1968,2děti | 
|
(9.4.2022 11:38:25)
Na jidle nešetřím, jsem na jídlo, jedině když je možnost koupit něco kvalitního levněji, o víkendu chodím do Kauflandu, mám jejich apku, zaskrtam si v tom akce a skenuju si nakup. Když to v akci není, kupuju to i tak.
Za oblečení nebo kabelky moc neutratim, teď mám už rok velkou kabelu z CCC za 400 kc, tahám ji všude kromě divadla a plesu, spíš utrácím za zábavu.
|
|
|
|
| Ropucha + 2 |
|
(9.4.2022 11:30:29)
Libiku, my jsme takhle jednou debatovali o jídle a potravinách na rodinné sešlosti, mladá a nejmladší generace včetně nějakého toho cizince, notovali jsme si, a babička, která nás poslouchala, po chvíli smutně až provinile pravila, já už jsem stará, já už se tohle nenaučím ... Dojemné to bylo
|
| libik |
|
(9.4.2022 11:34:09)
Ropucho, já taky chápu přístup lidí, co pamatují chudobu. U nás u babičky se nevyhodil ani ten pověstný drobek (rubem mince bylo, že než dát psovi šlachy z kližky nebo jít s kocourem na veterinu se pokládalo za naprosto skandální)
A další věc je, že agrární politika EU je nastavená na velkovýrobu. Bio se do jisté míry podařilo etablovat jako luxus (někdy i snobismus) a místní prodejci toho zhusta zneužívají.
|
| Evelyn1968,2děti |
|
(9.4.2022 11:45:47)
Jídlo taky nikdy nevyhazuju, a to zas tak stará nejsem. Odnaucila jsem to i manžela, měl zvyk, vždycky něco nechat na talíři a vyhodit to, nebo třeba zbytek chleba a tak. Donutila jsem ho, nechat si to na pozdeji, pokud to nebylo jedno sousto. Pro čerstvé pečivo si dojdeme, až když sníme to staré.
Ted to po něm dělá dcera, přitom on už to za jejího života nedelal, genetika
|
| libik |
|
(9.4.2022 11:51:14)
Evelyn, já si tedy naopak myslím, že dojídání beze zbytku, je jeden z důvodů, proč mám celoživotní koníček - hubnutí.
Každé jídlo je jinak vytuněné (i když stejné jako před týdnem), tělo je v tu chvíli jinak syté, ale máme v sobě zafixováno "nenechávat" i když bychom klidně 2 lžíce oželeli, ono se to nasčítá.
Pokládám to za svůj veliký zlozvyk a někdy si nařizuji něco nechat.
|
| zerat | 
|
(9.4.2022 11:53:35)
Libiku, toto vnímám naprosto přesně stejně. Svým dětem říkám, raději ty dvě lžíce vyhoď a často vracím kor v restauraci talíře s pár kousky brambor, plátkem knedlíku... Nechci se nacpávat, je to zbytečné.
|
|
| Evelyn1968,2děti |
|
(9.4.2022 11:55:24)
Libiku, dojidani myslím třeba za dvě hodiny, pokud si někdo 4x kousne do chleba, nemusí ho hned cely vyhodit .
|
| zerat |
|
(9.4.2022 12:01:16)
Evelyn, to ano, nakousnutý rohlík, nakousnutý plátek suchého chleba... ale toto nejde přece praktikovat na každé jídlo. Dávat stranou na později pár soust na každém talíři mi evokuje přípravu zbytků pro slepice (že se to shrábne pak vše do jednoho žlabu) a nebo mít obskládanou linku pár hodin talíři se zbytky, a toto teda zcela upřímně naprosto nesnáším. Uvařím, najíme se a jídlo chci uklidit, vyvětrat... nechci čuchat zbytky po celý zbytek odpoledne, jak budou členové rodiny chodit a dojídat to. Kdyby přišla bída, o jaké mluvívali moji prarodiče, tak nebudou ani ty zbytky.
|
| Evelyn1968,2děti |
|
(9.4.2022 12:07:43)
Zerat, nesmíš to brát tak doslova
MM prostě vyhodil třeba skoro půl krajice chleba nebo rohliku, který nedojedl k něčemu. Mně to připadalo jako neucta k tomu jídlu, tak jsem ho radši dala do mikrotenu a vzal si ho pak k něčemu jinýmu.
On je jinak setrnej, já ne, ale na jídlo jsem pes. Je mi to líto vyhazovat. Ne kvůli penězům, ale prostě je to jídlo a můžeme být rádi, že ho máme.
|
| zerat |
|
(9.4.2022 12:14:45)
Evelyn, promiň, taky máme v rodině různé "úchylky". Můj manžel nesnáší a tvrdě reptá vždycky když vidí, že se vyhazuje náhodou nějaký tvrdý rohlík, či oschlý kousek chleba. A že se snažíme opravdu nevyhazovat, to tady asi psát nemusím. Když to jde a náhodou nějaké pečivo zbyde, tak ho likviduji ideálně tak, aby on to neviděl. Když ho nezlikviduji, tak on ho bude dál a dál jíst. Nevěřila bys, kolik je toho schopný namluvit okolo jednoho starého rohlíku, který chudák skončil v koši a on na něj musel pracovat...  Nebere ani mé argumenty o plísních... on na tom plíseň necítí, tak tam není. Je vzdělaný chytrý člověk, ale tohle je v něm nějak silně zakořeněné či co, beru to tak, že vyrostl v málu a tímto je poznamenaný...
|
| libik |
|
(9.4.2022 12:16:05)
Zerat a nemáte v okolí nějakého slepičáře nebo králíkáře?
Já tvrdé pečivo udám v krajském městě
|
| zerat |
|
(9.4.2022 12:19:12)
Libiku, nemáme. Bydlíme mezi novými domy a tady nikdo slepice, králíky... nechová.  Dokud žila kámoška důchodkyně, schovávala jsem jí staré rohlíky na strouhanku... už není, tak prostě když už se stane a starý rohlík zůstane, tak ho prostě vyhodím - nechci nikde rozhazovat po přírodě suché pečivo, a to je asi tak jediné, co bych mohla
|
|
|
|
|
| Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(9.4.2022 12:17:09)
U nas zbytky nejsou, u nas se přidává.
|
| zerat |
|
(9.4.2022 12:20:48)
Inko, to je ideální. O to se doma taky snažíme, ale ne vždycky se to povede.
|
| Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(9.4.2022 12:40:26)
My se nesnažíme, jenom jsme žraví.
|
|
|
|
|
|
| Ropucha + 2 |
|
(9.4.2022 12:07:24)
Výchova dětí k dojídání je podle mě téměř zločin, stejně jako nucení do jídla, když nemají hlad.
Člověk by se měl naučit rozeznat okamžik sytosti a odlišit, kdy má hlad a kdy jen chuť.
Bez toho pak polovina populace trpí nezdravou závislostí na jídle a potížemi s nadváhou.
Přitom malé děti jsou vybavené přirozeným instinktem, co a kolik jíst. Zlozvyky u nich vypěstují rodiče.
|
| Evelyn1968,2děti |
|
(9.4.2022 12:14:02)
Ropucho, teď to píšu, dojíst si po sobě půl rohliku nebo řízku později, místo hozeni do koše snad není zlocin
|
| Ropucha + 2 |
|
(9.4.2022 12:16:33)
Evelyn, však já to nemyslím osobně na tebe.
|
|
|
| Stará husa |
|
(9.4.2022 12:21:11)
Ropucho, přesně tak mě vychovávala maminka. Musela jsem dojíst všecko, co bylo na talíři, i kdybych měla prasknout. Nechávala mě sedět třeba hodinu u jídla a musela jsem to dojíst. Já se zařekla, že tohle dětem dělat nikdy nebudu. Jo, a taky mě nutila do jídla, já byla jako malá nejedlik a to bylo taky strašné. Nebo mě nutila každý večer vypít hrnek teplého mléka. Fujtajbl. Já jsem brečela, že to nechci, ale donutila mě. Každý večer kvůli mléku scéna. Přitom kdyby mi dala kakao, vypila bych to ráda. Nikdy jsem to nepochopila. Doteď neochucené mléko nesnáším a nepiju.
|
| zerat |
|
(9.4.2022 12:26:11)
Huso, taky mě mamka nutila a nechala toho až jsem jí to vždycky vyzvracela. Taky svoje děti nenutím, jenom když nechtěly něco jíst, tak jsme byli domluvení, že si dají aspoň malou lžičku resp. ochutnají... ono to u nich fungovalo a časem si na tu chuť zvykly.
|
| zerat |
|
(9.4.2022 12:28:00)
A jinak mamka vzpomíná často na to, jak jí můj sourozenec vždycky ráno rozlil hrneček s teplým mlékem. Jak šílené to muselo být - tu spoušť uklízet si umím představit. Až jsem se narodila já a chtěla jsem kakao, tak se zjistilo, že sourozenec chce kakao taky. Dodnes mamka nechápe, proč vylíval mléko a neřekl, že chce mléko ochutit.
|
| Stará husa |
|
(9.4.2022 12:32:42)
Zerat, já to taky neřekla, že chci ochucené mléko, asi jsem byla hloupá. Ale ráno jsem snídala kakao a tak maminka věděla, že kakao mám ráda, tak nevím, proč ji to nenapadlo. Já jsem jen věděla, že to hnusné mlíko nechci a maminka trvala na tom, že je to zdravé a že musím. Obě jsme byly zasekle.
|
| zerat |
|
(9.4.2022 12:39:06)
"Obě jsme byly zaseklé".
Asi to tak bylo i u mého sourozence a mamky. Až se mnou se zkoušelo teplé mléko s piškotky a když mi ani toto nechutnalo, tak se holt začalo dělat to kakao, které jsem chtěla. Já jsem zase byla asi echt umanutá
|
|
|
|
|
| Len | 
|
(9.4.2022 12:35:47)
Huso, tohle se delalo v me rodine cele generace, protoze se rodi a vyrustaji hubene deti a hubenost byla videna jako skareda a pro ostudu Jeste moji maminku vykrmovali jak husu a jeji sestrenice musela kazde rano vypit pul litru kakaa delaneho ze smetany !!! a k tomu snist cisarsky trhanec se spoustou cukru a oslazenym ovocem. Prerusilo se to az u moji generace, i kdyz si pamatuju brecici babicky, kdyz jsme jako deti jedly jen tolik, kolik jsme prirozene potrebovaly.
|
| Stará husa |
|
(9.4.2022 13:02:28)
Len, u nás se tradovalo, že kdo je hubený, dostane tuberu, a to se tedy stalo i mému tátovi, který byl hodně hubený a extrémně vybíravý v jídle, a tu tuberu fakt dostal. Takže mi tom vyhrožovali, že když nebudu jíst, dostanu tuberu jako táta. Stejně mě nepřesvědčili a ohledně jídla u nás byly neustále scény.
|
| Ropucha + 2 |
|
(9.4.2022 18:16:03)
Valkýro, takhle podobně na mě budou asi jednou vzpomínat moje děti.
U nás v původní rodině bylo jídlo středobodem života, muselo být pestré, kvalitní, dobré (což tedy opravdu bylo), každý den jiné, stálo to nemalé úsilí a hromadu času v tehdejších podmínkách.
Na mě to mělo nějaký odpuzující efekt, vaření moc ráda nemám a velké haló kolem jídla také ne.
Potrpím si na kvalitu, to ano, na dobré chutě, ale příprava musí být rychlá a jednoduchá, otravuje mě trávit v kuchyni mnoho času a řešit jídlo xkrát denně stále dokola.
Což asi děti někdy berou (braly) jako újmu, ony by stále dokola xkrát denně rády jedly.
|
| Stará husa |
|
(9.4.2022 18:49:19)
Ropucho, taky nerada vařím a zaobírám se jídlem. Ale dokud byly děti malé, tak jsem dbala na zdravou, pestrou a výživnou stravu, i když mě to otravovalo. Chtěla jsem, aby děti měly denně ovoce, zeleninu, maso, teplé jídlo i s polévkou. Když jsem pak šla do práce, s BM jsme se ve vaření střídali, on vařil rád. Teď si vařím teplé obědy bez polévky a hlavně rychlé.
|
| Ropucha + 2 |
|
(9.4.2022 20:47:11)
Na zdravou stravu dětí jsem dbala velmi, jenže v mých očích zdravé není totéž co komplikované a časově náročné.
Připravovala jsem jim hlavně zeleninová jídla, protože ve školce i ve škole bylo denně maso + knedlík/brambory/ryze/testoviny.
|
|
|
| babi_ | 
|
(9.4.2022 19:46:06)
U mých dětí byl/je efekt mojí malé péče o stravování v tom, že pokud našly vůbec něco v ledničce, tak fajn, a pokud byla plná nebo dokonce něco uvařeno, udělalo jim to VELKOU radost, a dodnes (je jim 26 a 28, žijí ve vlastních domácnostech) když přijdou na návštěvu a uvařím, tak mě chválí a užívají si to
|
| Ropucha + 2 |
|
(9.4.2022 20:53:28)
Babi, efekt mé liknavé péče je ten, že děti skvostně vaří a pečou Ani nevím, kde se to všechno naučily, něco určitě ve skautu, něco asi samostatně, něco od babiček, něco tedy i ode mě. Každopádně se v rámci vlastní i širší rodiny ocitám na nejnižších příčkách v kuchařském nasazení
|
| neznámá |
|
(9.4.2022 21:02:55)
Já mám pocit, že v kuchyni trávím mnoho času, neustále vařím a peču a děti maj pocit opačný. POřád si stěžují, že není nic k jídlu.
Doufám, že si časem třeba taky budou vařit samy.
|
|
| libik |
|
(9.4.2022 21:07:39)
Holky, to by chtělo výzkum .
Já jsem z rodiny, kde maminka vyvářela, hostila, sháněla recepty, zkoušela nové věci, papat se muselo od mala. Zároveň hodně prožívala "jestli se to povedlo"
Já to mám po ní , ale když přijedete ségře, budete mít velkou kliku, když dostanete kafe. Není lakomá, ale prostě na kuchyň kašle, nevaří. Děti má dospělé, její chlap sjíždí keto diety a ona zřejmě žije z prány (taky má, potvora , o 15 kg míň než já)
|
| Ropucha + 2 |
|
(9.4.2022 21:12:46)
Libiku, ano, to je u nás velmi podobné, asi každá rodina má nějakou solitérní černou ovci, u nás jsem to já
Dokáži zorganizovat i sešlost s větším jídlem, ne že vůbec ne, ale je to pro mě trochu stres, není to ta radostná automatika jako u ostatních.
|
| babi_ |
|
(9.4.2022 21:17:35)
My máme soliterní bílou ovci - strejda, bratr mamky, vaří rád, často a dobře
|
|
|
| Rodinová | 
|
(9.4.2022 21:13:33)
Ja jsem z rodiny, kde se jidlo moc neprozivalo, max se dbalo o ovoce a zeleninu, nijak se to ale moc neresilo.
Delam to podobne, az ted ke staru me vareni zacalo bavit, ale neni to priorita.
Syn vari a je gurman, dcera vari, aby se nereklo
|
| libik |
|
(10.4.2022 0:19:21)
Zeleninu jsem díky dětství za socíku chápala jako to, co se dávalo v hospodě automaticky k masu s bramborem a říkalo se tomu "obloha" , myslím, že to nebylo úplně poživatelné. Jsem z pahorkatiny, když se tam urodilo, tak to byly brambory nebo mrkev do polívky. Rajčata se kupovala jako lahůdka, dědeček si to obřadně krájel na chleba, dětem se to moc nedávalo, páč by to beztak rozpatlaly a nevychutnaly. Když byla plná sezona a měli je i v konzumu, udělalo se nesmyslné a vydušené lečo, co vypadalo jako 2x použité.
Jediné, co jsme měli vždy a na všem, byla pažitka neboli šnitlík. Taky cibule, ale to nebylo pro děti.
Za stara jsem ovšem zeleninu adoptovala, vlastně neusnu bez toho, abych nezchroustala nějaký košťál a poslední léta jsem vysloveně závislá na kimči.
|
| Bouřka | 
|
(10.4.2022 9:47:17)
Jsem z vařící rodiny, ale bez fanatismu Jídlo máme rádi, ale všechno se kolem něj netočí, standard byl jedno teplé jídlo denně, přes týden rychlovky, o víkendu složitější věci. Ségra má celiakii,což v osmdesátých letech byla echt výzva, od devadesátek naši pracovali doma a já opustila školní jídelnu, takže jsem zvyklá na domácí stravu a víceméně denní vaření s tím, že nikdo neumře, pokud se nějaký den vynechá a odbude se to konzervou fazolí nebo vajíčkama. Takže jedu v duchu svého dětství, ségra taky. Máma nemusela až tak moc pečení, takže časem jsem začala péct já, ségra teda taky, ta neměla moc na výběr.
|
|
|
| Zasjaj. | 
|
(10.4.2022 16:34:15)
Val, jeee, vlockove karbanatky muzou byt vynikajici! Zrovna vcera z lenosti vylezt ven, kdyz lilo, a zaroven z chuti neco klohnit, takze jen z toho, co bylo, malo mleteho masa a hodne stare veky a ruzne vseho mozneho okoreneneho a byly tak dobry!
|
|
| Evelyn1968,2děti |
|
(10.4.2022 19:51:44)
Z vnitřnosti jim jenom játra, za komousu moc nebyla, ale nebyl problém si na ně zajít na veceri do vinárny a zůstat na diskoteku, to byly časy...
|
|
|
| Evelyn1968,2děti |
|
(10.4.2022 19:40:19)
My jsme měli hodně sezónní zeleniny ze zahrady, táta kromě vaření ještě i rád zahradničil a nákladal okurky a houby.
V létě jsme hodně mívali rajčatový salát s majonézou a cibulí. Dodnes se snažím kupovat jen rajčata s chutí z dětství. I když jsou drahá , zkoušeli jsme je pěstovat, ale je to moc práce a chaby vysledek, okurky jsou vděčný
|
| Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 | 
|
(11.4.2022 9:18:58)
tak jak jsme masožravá rodina, tak zelenina byla u nás nedílnou součástí jídelníčku... u nás se hodně mrazilo, zavařovalo a taky ukládalo ve sklepě... běžně mrkev i jiná kořenová zelenina v písku ve sklepě vydržela velmi dlouho... na jedné zahrádce se pěstovalo v záhoncích, na některých byly poklopy coby pařeniště a pak v menším fóliáku okurky, druhá zahrádka byl jeden velký fóliák, tak se pěstovaly papriky a rajčata... vždycky se táta snažil pak uchovat nějaké papriky na vánoce, aby bylo na sváteční talíř na oblohu... rajčata končila v rajské, v domácím protlaku, kečupu, leču... ta, co nedozrála, se nakládala na sladko s citrónem, byly pak výborné na koláč... no a taky babička s dědou měli velkou zahradu v ústí n.l. a pěstovali dost ovoce, takže od nich byla zase jablka, hrušky, meruňky, broskve, taky třeba lískové i vlašské ořechy... no a cestou k nim měl zase táta vytipováno od koho se dají koupit brambory z polabí, zelí, květák nebo třeba na jaře sazenice... v obchodě jsme kupovali obvykle jen exotické ovoce
|
|
|
|
|
|
| Stáňa * | 
|
(9.4.2022 21:28:33)
Mamka vaří celý život každý den, všechno z 99 % z domácích surovin. Skoro každý den i polévku. Vaří poctivě a domácky.
Hodně brambory na všechny možné způsoby, hodně masa, ale i hodně sezónní zeleniny.
Ale taky přípravou jídla, zavařováním i samotným vařením tráví hodně času. Je jen málo jídel, která by mě u ní nechutnala, ale to proto, že např. špenát prostě nepozřu.
Já vařím jen o víkendu, během týdne spíš výjimečně. Když pracuju z domova, udělám si něco rychlého jako fazolky na slanině nebo vajíčka na různé způsoby. Jeden den masové a druhý den bezmasé jídlo. Občas nějaké sladké. Polévky vařím taky.
Jsem naučená na domácí maso, které kupuju po různých farmách ve větším množství, pak si to naporcuju a zamrazím. Něco mám od našich. Maso v masně jsem koupila za cca 30 let snad jen dvakrát nebo třikrát. Kluci by asi měli rádi víc smaženého, což dělám výjimečně.
Peču každý víkend, někdy i v týdnu. Obvykle nějakou buchtu/bublaninu s ovocem na plech nebo kynutý koláč s domácíma povidlama/tvarohem/makem.
V celém příbuzenstvu neznám žádného chlapa, který by vařil. Možná je to tím, že všichni mají baráky a dělají spíš kolem nich, než aby se realizovali v kuchyni. Tchán, otec, manžel, švagři, manželé sestřenic, bratranci...fakt nikdo.
|
| babi_ |
|
(9.4.2022 21:51:40)
Taky myslím, že mezi mladými je to běžné. Syn občas vaří, partner dcery určitě víc, než ona, koneckonců i můj bratr občas vaří v domácnosti našich rodičů - bydlí s nimi. O strýci jsem již psala, ale to je tedy generace rodičů.
Mezi mými přáteli vaří kluci taky dost, a to jsou dědečkové.
|
|
| Stáňa * |
|
(9.4.2022 21:58:29)
Starší syn, když se odstěhoval do svého bytu, tak si občas něco uvařil. Postupem času přešel na jídla v jejich kantýně a když má volno, tak si něco objedná. Že prý pro jednoho to nemá cenu...
Ale když je u nás, tak si rád nějaké hotové jídlo ve sklenici nebo krabičce odveze nebo poprosí o koupi nějaké hotovky.
|
|
| Stará husa |
|
(9.4.2022 22:05:21)
Můj BM vařil a uměl to z domu, já neuměla ani kafe. Rád jedl a rád vařil. Syn jednu dobu jel jakousi kulturistickou dietu a to si sám vařil. Teď vaří jeho milá, ta vaří výborně a ráda, tak syn nemusí. Ale něco jednoduchého by určitě splichtil. Můj táta si uměl maximálně ohřát párek, takže když měla maminka zlomenou ruku nebo byla v lázních, chodil do restaurace.
|
|
|
|
| Rodinová |
|
(9.4.2022 21:49:38)
Sunkofleky a rizoto z konzervy je trochu nesrovnatelny, ne?
Ja teda jsem sunkofleku fanousek
|
|
|
| Evelyn1968,2děti |
|
(9.4.2022 21:57:34)
My jsme večeřeli chleba s pastikou nebo tavenakem, výhra byla, když táta neměl odpolední a osmazil toceny salám , jinak školní jídelna. V sobotu byly i rohlíky a kakako, když mě táta ráno vyhnal na nákup , oběd na dva dny.
Měli jsme malou ledničku pro 4 lidi a byla skoro prázdná.
Mamka měla vždycky vařící muže, pokud nebyl od přírody, tak ho donutila, po 70 mi najednou vaří a nosí jídlo. Tak si tu péči užívám aspoň teď.
Ségra měla taky variciho muže, teď vaří kvůli dětem, synovec vaří, neteř ne.
Moje děti - syn vaří rád i nakupuje jídlo, upece i bábovku, vařil si i na VŠ ve sdíleném bytě.
Dcera nevari, ráda nakupuje jídlo,vyborne objedná z dáme jidlo
|
| Evelyn1968,2děti |
|
(9.4.2022 22:01:46)
MM je z rodiny, kde tchyně pořád řešila jídlo, co se bude vařit, nakupovat a jist, pořád plná lednice a pořád nutila lidi do jídla. Znechutila jídlo i mně, zroutovi
MM ji nerad a o jídlo se nezajímá, uvařil jen z nutnosti malým dětem, věci typu těstoviny se sýrem.
|
|
| babi_ |
|
(9.4.2022 22:04:30)
Vůbec si nevybavuji, co jsme doma večeřeli. Fakt ne, prostě to jídlo fakt neřeším - není to moje téma. Hlad jsem neměla. Vím, že o víkendu mamka často vařila kuře na paprice, jednou na pálivé A že bratr chodil z oběda na základce hladový, a dělal si chleba se sádlem s cibulí (je od přírody žravý). Zpětně je také zřejmé, že bylo doma málo čerstvé zeleniny, to jsem zavedla až ve své domácnosti (možná ani nebyla tolik k dostání tehdy - nevím). A maso kupoval vždy táta jako schopný se prosadit v masně.
|
| Rodinová |
|
(9.4.2022 22:10:55)
Taky si moc nepamatuju, vecere chleby se syrem, obcas krupicova kase pro tatku
Vikendy si pamatuju kure, veproknedlo, polivky, rizoto, plneny papriky. Ovocny knedliky.
Obcas v nedeli babovka nebo pohar.
Babi mi delala krevni konzervu a parky v testicku
|
| babi_ |
|
(9.4.2022 22:13:32)
Krevní tučnici?!?
Mně babi míchala žloutek s cukrem, aby mě trochu vykrmila, neb jsem byla dle ní vyžle (nebyla).
|
| Rodinová |
|
(9.4.2022 22:15:13)
Uz jsem opravila, nejsem si jista spravnym nazvem, uz se to nedela
Husi a kachni krev v konzerve hodit na cibulku, zamichat a jist s chlebem, mnaaam
Ted koukam, ze krevni tucnice existovala, neco jako prejt v konzerve.
|
| babi_ |
|
(9.4.2022 22:22:50)
Obojí to zní dost hrozně, ale proti gustu žádnej dišputát
|
| Rodinová |
|
(9.4.2022 22:26:14)
Babi, jestli mas rada krev, tak by ti to chutnalo
|
| Rodinová |
|
(9.4.2022 22:32:58)
Cerna polivka je prejtova, zejo, tak krevni tucnice by ti chutnala urcite
|
|
|
| babi_ |
|
(9.4.2022 22:37:45)
Rodinová, mám ráda tatarák, ale krev jako takovou asi ne - nikdy mi ji myslím nikdo k jídlu nepředložil. Co se týká nějaké polykané z úrazů úst a nosu to nicmoc nebylo, teda
|
| Rodinová |
|
(9.4.2022 22:47:05)
Krev mysleno prejt, jelita nejis?
|
| babi_ |
|
(9.4.2022 22:51:21)
Jelito, prejt sním (nevyhledávám). Ale z toho nic neteče... Představuju si tu krev v konzervě jako tekutinu. Krevní tučnici jsem si právě neuměla představit vůbec, pokud, tak jako krev, ve které plavou kousky tuku... Takže to mělo blízko k prejtu?
|
| libik |
|
(10.4.2022 0:25:39)
Valkýro, vzpomínám si, v pionýrských dobách svého dospělého rodinného života (85-87) jsme byli s prachama fakt na ráfek, takže s bramborem a okurkou to byla paráda. Už si ale nepamatuji, jak to chutná.
|
|
|
|
| Evelyn1968,2děti |
|
(9.4.2022 23:06:03)
Zabijackovy jídla mám ráda, i tu polívku, krevní konzervu jsem nikdy nejedla.
A teď mám teda chuť aspoň na chleba s pastikou
|
|
| Rodinová |
|
(9.4.2022 23:16:50)
Krev netece, je uz srazena, transfuzi to fakt nepripomina, ale chapu, predstava hrozna
|
|
| libik |
|
(10.4.2022 0:27:20)
Babi, to byla taková divná paštika spíš, ani to nebylo moc mastný, barva bordó.
|
|
|
|
|
|
|
| Rodinová |
|
(9.4.2022 22:27:22)
Tucnice se nedela?
A husi a kachni krev, nevis?
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| Stará husa |
|
(9.4.2022 21:58:34)
Libiku, moje maminka se učila vařit až když babička byla tak nemocná, že už nemohla a pak zemřela. Mamince bylo 44 let a učila se to metodou pokus, omyl. Vaření strašně nenáviděla a nešlo ji to, chyběla ji chuť, nepoznala, jestli je něco chutné nebo tomu něco chybí. Pamatuji se, jak nám jednou omylem osladila polévku, místo osolila a strašně se zlobila, že jsme to nechtěli jíst. Vždycky říkala, že pro ni by bylo ideální spolknout ráno tabletku a zbytek dne nemusel jíst ani na jídlo myslet. Přitom musela vařit, protože táta byl doma v invalidním důchodu a kromě teplého oběda s polévkou vyžadoval i teplé večeře. Hosty jsme u nás měli málo, na oběd nikdy. Maminka ani nepekla. Když někdo přišel, musel být ohlášený dopředu a maminka koupila zákusky nebo chlebíčky. U mě by také náhodná návštěva dostala maximálně kafe ( někdy i bez mléka) nebo čaj. Nemám doma ani sušenku, protože bych ji snědla. Já jsem se učila vařit až jsme se po svatbě a BM vojně odstěhovali do svého bytu. Tchyně mi dala kuchařku jménem Kuchařský slabikář, kde byla všechna běžná jídla a postup byl popsán fakt pro úplné začátečníky a ignoranty, tudíž přesně pro mě. Pak mi ji vzala dcera a vaří podle ní ona.
|
|
| Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 |
|
(9.4.2022 22:03:19)
U nás se jidlo prožívalo asi po generace... Dědeček byl sice z chudé rodiny, ale o to víc si uměli poradit i s málem, jeho maminka si pak po válce přivydělávala pečením na zakázku, táta na její dorty vzpomíná dodnes. Babička byla ze statku a na dobrém jídle si zakládali. Babička byla domácí bohyně, milovala nečekané návštěvy a než se návštěva usadila, měla připravené pohoštění. Ze dvou housek vyšvihla luxusní chlebíčky, z balíčku piškotů poháry, případně nějaké řezy, měla cit pro nezvyklé kombinace... Máma se učila vařit až od ní (byla z dětského domova, o vedení domácnosti věděla prd). Táta vařil a vaří taky skvěle...
Starší sestra hodně podědila talent po babičce, mladší zase jede vždycky na nějaké vlně - aktuálně low carb
A mě vaření a pečení baví, ale ne vždycky jsem úplně šikovná (dneska jsem připekla rohlíčky a skořicové šneky trochu taky  )... A nemám fantazii, mám tendence točit pár jidel dokola .. ještě když jsem byla doma, tak to šlo, ale vařit denně obědy na druhý den do práce mě prostě nebaví
|
|
| Len |
|
(9.4.2022 22:37:50)
Mamka vari nerada, ale velmi dobre. Doma bylo vzdy vareno a peceno, dve svaciny denne, ale zadne blbosti v suplikach jako susenky a tak, pokud byla chut mezi jidlem, tak byl chleba (rohliky nikdy, jen o vikendu u babicky). Ja miluju chleba, porad, je to pro mne zaklad, uz leta ho sama pecu a doma si velmi uziju i Sumavu. Ja varim rada, rada experimentuju, ale neresim to. Kdyz se mi nechce, tak objednam dovoz a nestitim se ani mekace. Varim vetsinou alespon dve ruzne vecere, pecu alespon obeden. Je to jedina vypust me kreativity. Navic mam furt hlad
|
|
| Slonisko | 
|
(10.4.2022 0:07:13)
U nás vařil táta, prý se to naučil sám, protože jeho matka, po té co k nim přestala chodit paní na výpomoc a musela vařit sama, tak vařila jen sedm jídel pořád dokola. Nevím jak moc je to pravda, já si z prázdnin u babičky rozhodně nepamatuju, že bych trpěla nějakou jednotvárnou stravou.
Jinak naší jídlo řešili a řeší hodně, maminka plánuje, táta vaří .
Já se učila vařit až ve vlastní domácnosti, táta mi svěřoval jen pomocné práce. S MM jsme schopní uvařit oba, jeden čas jsem vařila převážně já, teď vaří on přes týden a já o víkendu, takže mě to zase už i baví. Když jsme ješte zvali kamarády na večeře, tak jsem vetsinou vařila já. Vařit umí i oba synové, jsou věčně hladoví, tak mají motivaci. A hodí se to, když mi uprostřed přípravy oběda začne zvonit hotlajna.
|
|
|
|
|
| Evelyn1968,2děti |
|
(9.4.2022 20:43:44)
Ropucho, to už tak asi byva, u nás se nikdo jídlem ani domácnosti nezabýval, já vařím denně a strašně ráda nakupuju jídlo. Fakt mě to baví.
|
| babi_ |
|
(9.4.2022 21:13:29)
Evelyn, u nás tedy držíme styl - mamka, já, dcera... všechny máme k vaření rezervovaný vztah. Jako máme svoje "majstrštyky", ale žádné pravidelné či zdlouhavé vaření nevedeme. U babičky z mamčiny si nevybavuji s jistotou, jaký měla postoj - vařila dědovi denně, to ano, ale taky mám dojem, že to považovala prostě za nutnou práci.
|
|
|
|
|
|
Osobně bych se styděla takové dezerty někomu nabídnout - i dětem, kor znají-li nešizené moje dezerty z dřívějška. 
V její náručí
Mandaly obrácenou technikou s Monikou BrýdovouČeské Budějovice 
Řípská pouťLitoměřice 
Mezinárodní den tancePraha 1 
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověkuOlomouc 
Mamuti na TočníkuBeroun 
Mandaly obrácenou technikou s Monikou Brýdovou
Řípská pouť
Mezinárodní den tance
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověku
Mamuti na Točníku
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)