| *Hany | 
 |
(14.10.2022 18:13:16)
Od 18 do 25 let. Několikrát týdně jsme chodili do kina, divadla nebo na výstavy. O víkendech jsme jezdili na hory nebo ke kamarádům. Pak se narodily děti, neměli jsme hlídání ani peníze a zvykli jsme si sedět doma. Teď už nás vlastně ani nenapadne, že bychom se večer sebrali a šli do kina. Ale víkendové výlety a dovolené provozujeme pořád.
|
| Janinka a dvě princezny | 
|
(14.10.2022 18:45:52)
Zajímalo by mě kde člověk v 18 vezme několikrát do týdne peníze na tolik placené zábavy.
Když to vezmu dnešníma cenama a děti mám dvě. V 18 většinou studenti na brigádu ještě pravidelně nechodí
Kino =200 bez občerstvení a cesty
Divadlo = 300az 500 bez občerstvení a cesty
Kolik dneska stojí koncerty 
|
| Stará husa |
|
(14.10.2022 20:03:07)
Janinko, jde berou dnešní osmnáctiletí prachy na kina, kavárny, koncerty a jiné akce, to nevím. Když mně bylo 18, stal lístek do kina 10 Kč, do divadla maximálně 20, kafe stálo 4 Kč, cola stála 5. Na VŠ jsem měla 350 korun prospěchove stipendium a připadala jsem si celkem bohatá, zaplatila jsem si za to veškerou kulturu a ještě si kupovala knížky v antikvariátu a gramofonové desky s vážnou hudbou za 36 Kč.
|
| Evelyn1968,2děti | 
|
(14.10.2022 20:09:40)
V 18 jsem si vydělávala docela dost peněz v nemocnici v nepřetržitém provozu, 1750 Kč, kupodivu za noční a odpoledni byly příplatky , mně vadily ranní od 5.45.
|
|
| Martina Bergerová |
|
(14.10.2022 20:13:08)
Stará huso, já jsem nikdy nedostala ani Kč kapesného. Fakt ani ká. Když jsem po škole měla hlad (sš bez jídelny), nemohla jsem si koupit ani müsli tyčinku. Tak jsem chodila od 14 na brigády.
Obě moje děti mají vlastní účet, vlastní platební kartu a dostávají rozumné kapesné. Pokud si z kapesného koupí rozumnou věc (ovoce, džus, mixit atd.) dám ji tu částku zase zpátky.
Považuju to za normální. Nikdy, fakt nikdy nebyly bez peněz.
|
| Stará husa |
|
(14.10.2022 20:21:11)
Marťasino, já jsem taky nedostávala žádné kapesné. Ale když jsem potřebovala peníze, tak mi naši dali a drobné mi zůstaly, takže na nějakou tu zmrzlinu za 1,40 Kčs nebo chlebíček v mléčném baru za 2 Kčs jsem vždycky měla. Peníze jsem měla až to stýpko, to jsme dávali s mým BM dohromady, takže jsme měli 700 Kčs. Moje děti kapesné dostávaly už od první třídy, ale už si nepamatuju kolik. Na VŠ dostávaly 5000 Kč, ale hradily si z toho i jídlo. Zato bydlely doma. Dcera chodila na brigády, syn ne.
|
| TaJ | 
|
(14.10.2022 20:34:16)
Stará huso, já jsem nějaké malé kapesné dostávala, ale už nevím přesně od kolika let...někdy na druhém stupni asi...a pak na učňáku. A od 16 jsem chodila už normálně na 8 hodin do práce a vydělávala si, přispívala jsem něco na domácnost našim...
|
|
|
|
| apo-lena |
|
(14.10.2022 20:23:18)
Já byla socka, ale chodila jsem na brigády. Kapesný jsem dostávala až na vysoké, ale naši mi platili jen kolej a cestu (2x měsíčně). Na víc neměli. Domů jsem jezdila na střídačku s kámoškou, dovezly jsme hlavně jídlo. Toho bylo doma dost.
Přivydělávala jsem si celou vysokou. O prázdninách velmi intenzivně.
Kafe jsem nepila, na pochody jsem si brala svačinu, lístek do kina mi platili kluci. Oblečení jsem si vyráběla. Tancovala jsem tam, kde byly dámy zdarma. Koupila jsem si vždycky pivo. To mi vůbec nechutnalo, tak mi vydrželo až do konce. Bavit se dá i lacině.
|
|
| Ropucha + 2 | 
|
(14.10.2022 20:24:16)
Huso, no a kde jsi vzala 10,- Kčs na vstupenku ty?
Dnešní mladí jsou na tom nejspíš úplně stejně, jen holt platy jsou jiné a ceny také jiné, ale princip pořád stejný, studenta živí rodiče, plus si přivydělává, plus případně to stipendium, když je šprt.
|
| Evelyn1968,2děti |
|
(14.10.2022 20:31:38)
Já jsem se nenechala živit , máma měla zásadu, že dokud mě živí , budu na slovo poslouchat, pak už to bylo dokud u ní bydlím, když jsem si začala vydělávat a dávat 500 Kčs na domácnost, tak jsem se musela v 18 i odstěhovat . Abych jako dospělá musela přemlouvat maminku, jestli smím na ples a udělala teď a hned, co si zamane, třeba běžet její kamarádce zalít kytky místo rande, tak to ne.
|
| Ropucha + 2 |
|
(14.10.2022 20:42:25)
Evelyn, já si myslím, že bydlet v 18+ ve společné domácnosti s rodiči nedělá dobrotu, ani když jsou rodiče normální 
Padesátiletý člověk má úplně jiný životní rytmus než dvacetiletý, má obvykle jinou představu o fungování té domácnosti, potomek se musí chtíc nechtíc přizpůsobovat a pokud není k dispozici dvougenerační dům, zákonitě si trochu vzájemně překážejí.
|
| Evelyn1968,2děti |
|
(14.10.2022 20:46:55)
Tam byl spíš problém, že máma si vynucovala poslušnost za každou cenu, bylo jí 42, ne 50 a nechtěla, abych se stěhovala. Chtěla, abych seděla po večerech doma a povídala si a přes den poslouchala na slovo její rozmary.
Když jsem se při odpoledních mohla vyspat do obeda, tak mě budila v 7,abych jim udělala snídani a svačinu, třeba, což je pro sovu za trest. Nedovolila bych si nevstat.
U ségry ji později zase znervoznovalo, že sedí po večerech doma
Dcera bydlí doma ve 21 letech a vzájemné si nevadime, mně je jedno, kdy spí, jí atd. Občas spolu někam jdeme, když se chce oběma.
|
|
| TaJ |
|
(14.10.2022 20:51:59)
Ropucho, my měli u našich každý svůj pokoj, kolikrát jsem ani nevěděla, jestli je brácha doma, našim jsme tedy říkali, jestli přijdeme domů, nebo kdy přibližně, aby neměli strach, že se nám něco stalo, naši tenkrát neměli ani pevnou linku. Ale jinak jsme fungovali úplně bez problémů, naši nám nemluvili do toho kdy a kam chodíme a co děláme...takže impulsem pro odstěhování bylo až to, že jsme oba shodou okolností našli stálého partnera, který měl bydlení aspoň částečně pořešené po prarodičích.
|
| Ropucha + 2 |
|
(14.10.2022 22:19:18)
TaJ, to holt je asi věc vnímání.
Moje děti také mají každý svůj pokoj a kdy chodí domů je mi úplně jedno, zajímá mě jedině, aby nepřišly hlučně a nevzbudily mě.
Ale jestli v bytě bydlí 2 partneři, nebo další dva dospělí lidé, je pro mě osobně zásadní rozdíl.
Právě proto, že jim nechci příliš mluvit do života a nutit jim vlastní pravidla, jsem spokojenější, když si mohou žít svůj studentský život ve svém a my svůj středněvěký také ve svém.
Cítila jsem to tak jako student a cítím to stejně i z druhé strany jako rodič.
Když přijedou jednou za čas, jsem z nich celá pryč a užiji si je, s vědomím, že zase zmizí
|
| Stará husa |
|
(14.10.2022 22:29:52)
Ropucho, když můj BM vyhodil syna s jeho slečnou z jejich bytečku za účasti Policie (poslední hřebík do rakve vztahu syn - BM), nabídla jsem jim, že můžou zatím bydlet u mě v bytě, mám volný třetí pokoj. Soužití probíhalo ve velmi přátelském a poklidném tónu. Mně tedy poněkud vadilo, že skoro snacha restaurovala obrazy v kuchyni a celý jídelní stůl byl pokryt nutnými proprietami a barvami, takže se u něj nedalo jíst. Ale obrazy to byly nádherné a kde to měla dělat jinde, takže jsem byla zticha. Jinak jsme si žili každý po svém, občas někdo navařil víc jídla, tak jsme pojedli spolu, někdy si každý zalezl do svého vigvamu, někdy jsme si povídali až skoro do rána. Byl to fajn rok s ráda na něj vzpomínám.
|
| Ropucha + 2 |
|
(14.10.2022 22:38:47)
Huso, tak situace jsou různé a lidé jsou různí a někdy člověk ani nemá na vybranou.
Může se klidně stát, že také ještě budu někomu dobrovolně poskytovat azyl, co já vím.
Ale osobně jsem v osmnácti celkem s úlevou prchala od rodičů (nepatologických) a stejně tak jsem celkem s úlevou vyslala do světa své devatenáctileté potomky (též snad nejsem patologická).
Beru život tak, že všechno má svůj čas.
|
|
|
|
|
| Stará husa |
|
(14.10.2022 21:00:44)
Ropucho, já jsem žila u rodičů do 24 let a vůbec mi to nevadilo. Nedělala jsem nic, co by naši nedokázali zkousnout, říct jim, že někam jdu ( a kam) a v kolik se vrátím, aby neměli strach, to mi připadalo normální. Nikdy jsem neměla choutky pořádat doma mejdan, nebo se někde do rána opíjet nebo spát s klukama. Naši po mě nic nechtěli, byli rádi, že v pohodě studuju, měla jsem dobré známky na SŠ i VŠ. S mým BM jsme se vídali každý den ve škole a ve volném čase jsme chodili na výlety a do kina, občas na koncert. Doma jsme se moc nenavštěvovali. Poslední rok u našich jsem už byla vdaná, chodila do práce a BM byl na vojně. Naši nechtěli žádný příspěvek na domácnost, ať si radši šetřím. Koupila jsem si nádobí, peřiny, povlečení, utěrky, ručníky, neměla jsem žádné věno, tak jsem si to postupně koupila z výdělku. Když se BM vrátil z vojny, přestěhovali jsme se do nového bytu. Pamatuju si, že to bylo 5. října. Těšila jsem se, až budeme bydlet spolu, ale nebyl to žádný útěk od našich, stejně jsme k rodičům chodili každý víkend na oběd.
|
| TaJ |
|
(14.10.2022 21:08:08)
Stará huso, my jsme s mým budoucím manželem nejdřív rok jen chodili, přes týden jsme podle času něco podnikli, skoro každý den si volali (naši neměli pevnou linku, tak jsem mu chodila volat do budky kousek od domu ), občas jsme spolu strávili víkend. Po roce jsme se sestěhovali a za další 3 roky se vzali
|
| Stará husa |
|
(14.10.2022 21:18:12)
TaJ, za mého mládí nebylo v podstatě možné, aby spolu dva mladí bydleli před svatbou. Jednak svobodný člověk nedostal byt, jednak žít "na hromádce" byla ostuda, to by mi třeba naši nikdy nedovolili a já bych to ani nechtěla. Teď je úplně jiná doba.
My jsme s mým BM spolu začali chodit v prváku na VŠ a měsíc po promoci jsme se vzali. On pak ještě musel na rok na vojnu. Byt jsme získali, protože jeho rodiče byli víc než 20 let v bytovém družstvu, původně od 15 let švagra. Ale ten byt jsme dostali jen proto, že jsme byli manželé, jako svobodní bychom se k němu nedostali.
|
| TaJ |
|
(14.10.2022 21:23:11)
Stará huso, jasně, to chápu, bylo to jiné...já se s manželem seznámila, když mi bylo 24 a jemu 28, oba už jsme dávno pracovali a manžel měl malinký byt po babičce. Ale býval tam jen o víkendech, přes týden byl většinou u rodičů, měli s mamkou taky vždycky skvělý vztah, jako já s našima.
|
| Evelyn1968,2děti |
|
(14.10.2022 21:33:48)
U mámy muselo být vždycky po jejím, třeba jsem nechtěla, aby vyzvedavala dceru z družiny, protože už tam vyzvedavala a měla na starosti 2 děti od ségry.
Tak ji tam máma aspoň chodila tukat na okno do jídelny a mávat a říkat, že by si ji vyzvedla, ale maminka to nechce. Teprve když se dcera rozbrecela, byla spokojená a vítězně mi to volala do prace, že tam brečí, ale když jsem to zakázala.
Prostě, když nemohla ovládat mě, zkoušela to přes děti.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| TaJ |
|
(14.10.2022 20:12:31)
Janinko, mě zase téměř každý den překvapuje, jak si tahle mládež u nás kupuje do školy ty nejdražší sešity a bloky...to je třeba jeden lepší kroužkový blok za tři stovky, někdy i za víc, každý rok mě překvapuje, kolik se toho prodá...asi movití rodiče, no...s tou zábavou to bude asi podobně, počítám, že nebudou mít kapesné pětistovku na měsíc...
|
|
| Ropucha + 2 |
|
(14.10.2022 20:29:57)
"V 18 většinou studenti na brigádu ještě pravidelně nechodí"
To bych tedy řekla, že chodí. Alespoň kolem mě. Jsou i tací, kteří už nebydlí s rodiči.
|
| Janinka a dvě princezny |
|
(14.10.2022 21:05:31)
V 18? To je 3.rocnik SŠ. V mé bubline jsou to děti plně závislé na rodičích a brigádu mají zejména o prázdninách, max. něco sem tam o víkendu, většina má po škole spíš sport nebo jiný kroužek než brigádu
|
| TaJ |
|
(14.10.2022 21:12:05)
Janinko, kolem mě to mají děti známých stejně. A neumím si moc představit, že syn bude v 18 bydlet sám a mít brigádu...když v 16 teprve skončí základku. Já jsem základku končila ve 14 a od 16 jsem už pracovala normálně na plný úvazek.
|
| Ropucha + 2 |
|
(14.10.2022 22:24:21)
TaJ, tak v těch 18 jsou to výjimky, pravda, ale jsou to třeba studenti, kteří mají do školy dlouhé dojíždění, tak si najdou bydlení v místě školy, nebo lidé, kteří mají v rodině nějaké neutěšené poměry. Jako píše Evelyn, že chtěla mít klid a starat se pokud možno sama o sebe.
|
|
|
| Ropucha + 2 |
|
(14.10.2022 22:29:56)
Janinko, tak i z peněz vydělaných o prázdninách a o víkendech se dá financovat zábava. Mít vlastní peníze neznamená nutně, že musí student vydělávat pravidelně ve všední dny.
|
|
|
|
| Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 | 
|
(14.10.2022 21:44:23)
Od 14 (SŠ) jsem měla sobotní roznášku novin, 60 Kč týdně mi stačilo na pondělní kino (sleva), páteční a sobotní diskotéku (vstup a první pití, občas teda víc pití, když jsme nechtěly tančit a bavit se s klukama), sem tam v týdnu divadlo (zdarma nebo symbolické vstupné)... Dalo se to 
|
| Janinka a dvě princezny |
|
(14.10.2022 21:56:48)
Rodičům nevadilo že všechny peníze které si vyděláš vlastně okamžitě rozfrcas za zábavu?
Já jsem tedy musela část peněz z brigády vždy použít na některou ze svých potřeb, třeba si koupit boty, které jsem potřebovala nebo litacku na začátku školy atd. Máma se mě snažila naučit že žádná výplata není jen na zábavu ale vždycky jsou povinné výdaje a taky jsme byly 4 deti takže brigády byly celkem nutnost
|
| Stará husa |
|
(14.10.2022 22:00:42)
Já jsem si dokonce za peníze z chmelové brigády koupila svoje první džíny, ačkoliv naši byli velmi proti tomu. Táta jim říkal "modráky" a tvrdil, že jsou to pracovní kalhoty a ven je nosí jen burani. No a nakonec mi sám sehnal bony.
|
|
| Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 |
|
(14.10.2022 23:58:22)
Janinko, od těch 14 jsem byla na intru, naši mi platili intr, jídlo (snídaně, večeře), obědy jsem si teda po dohodě odhlásila a měla cca 50 Kč na obědy... Platili mi jízdné, když jsem potřebovala boty, případně věci do školy... Oblečení jsem měla většinou od babičky, když jsem chtěla něco jiného, platila jsem si to sama... Každé prázdniny jsem měla brigádu 6-8 týdnů, z těch peněz jsem pak vyžila přes rok... Sem tam jsem měla nárazovou brigádu i přes rok (plakáty, mytí oken, úklid...) Rozhodně nemám pocit, že bych žila nějak zhýrale, když jsem utratila tolik za zábavu
|
|
|
|
|
|
.
. A už jsem se i dost zklidnila, poslední dobou už dokážu některé věci i odložit na druhý den.
V její náručí
Jaké dokumenty můžete podepisovat online?
Vánoční dílničkyLiberec 
Sportovní MikulášskáPraha 6 
Putování adventemProstějov 
Zapomenutý příběhHodonín 
Vánoční koncertPraha 1 
Vánoční dílničky
Sportovní Mikulášská
Putování adventem
Zapomenutý příběh
Vánoční koncert
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)