Hadice a hadi |
|
(17.3.2023 21:20:55) Nejsem. Vzhled vůbec neřeším, z toho jsem už vyrostla, stačí mi, že jsem aspoň jakžtakž zdravá. Mám blbý období. Žiju teď s pocitem, že se mi nic nepodařilo. V práci, doma, v rodině... Jsem ze všeho strašně unavená.
|
K_at |
|
(17.3.2023 21:55:24) Hadice, co se děje???
|
|
Martina Bergerová |
|
(17.3.2023 22:05:01) "nic nepodařilo. V práci, doma, v rodině... Jsem ze všeho strašně unavená."
to je právě tou jarní únavou - přetížená játra a nedostatek vitamínu D, člověk najednou vidí všechno jinou, černější optikou
já letos "játruji" už od konce ledna a je to znát
|
Pam-pela |
|
(18.3.2023 1:37:37) Martasino, jatra maji obrovskou schopnost regenerace, kdyz dostanou prostor. Pani z meho okoli prodelala operaci, vzali ji dve tretiny jater. Moc sanci nedavali, pani je kolem 60, ale behem pul roku ji jatra dorostla. Moc jsem tomu neverila… pak jsem cetla nejaky clanek, ze je ti mozne. Neuveritelny ( a nezbytny) organ. Ja jsem teda u hodne presvedcena, ze je treba udrzet “ pruchozi” i meridian jater, tzn.prisun energie tam a psychiku. Vyrovnat hnev, nastvani, krivdy, i treba zavist a zlobu… pokud ji treba nekde uvnitr clovek citi… i to muze jatra silne vyvest z rovnovahy
|
|
|
petluše |
|
(18.3.2023 5:54:06) Mám to stejně. A navíc, snažím se, čím víc se snažím, tím víc dělám chybných nebo horších rozhodnutí. Až se mi zdá, že to není možný.
|
K_at |
|
(18.3.2023 7:49:59) Petluse, a snažíš se...kvůli okolí, nebo kvůli sobě? Když se nebudeš snažit, stane se něco hrozného?
|
|
Hadice a hadi |
|
(18.3.2023 8:40:20) Jo, taky se snažím... A to se mi vlastně na nic tragickýho neděje. Děcka jsou zdraví, máme co jíst, kde bydlet, mám práci. "Vesmír" mi jen ukazuje, kolik špatných rozhodnutí jsem v životě udělala. Teď jen nesu následky. Nějak jsem ztratila lehkost bytí.
|
K_at |
|
(18.3.2023 9:13:28) Hadice, rozumím ti. Možná ale jsi na sebe jen hodně náročná??? Kolik z těch rozhodnutí má nějaké strašné následky? Rozhodujeme se milionkrát za život. Nikdy nevíme, nebo většinou nemůžeme tušit, zda to je dobrý nebo blbý. Je to taky o štěstí, náhodě.
|
|
Martina, 2 kluci |
|
(18.3.2023 9:59:44) Hadice, lehkost bytí zase přijde To jen teď máš v hlavě ty nepovedenosti (každý bychom jich nasbírali na týden výčitek), roztahujou se a nepustí do vědomí povedenosti (těch je taky nejmíň na týden pěkných vzpomínek). Jen chvilku počkej, až se mozek rozhodne přepnout. Do té doby se drž běžných věcí, aspoň mně to pomáhá na přemítání o mých chybách, které má tendenci jako geometrická řada - další myšlenka je dvojnásobně sebezničující než ta předchozí. Takže si řeknu "ráno vstanu, udělám klukům buchtu, kterou dobře umím, vyčistím si zuby na slunci na balkóně a pak se uvidí". Držím se malých věcí, které umím, jsou praktické (abych si nepřipadala k ničemu) a jdu od hodiny k hodině až do večera. Můj syn na ten nezvratný vývoj "lepší - horší - lepší - horší,..." má takovou pěknou teorii o souběhu peaků, různém vlnění dějů v životě, neumím ji tak pěkně říct, jako on.
|
|
Martina Bergerová |
|
(18.3.2023 10:59:57) ""Vesmír" mi jen ukazuje, kolik špatných rozhodnutí jsem v životě udělala. Teď jen nesu následky."
Hadice, znám lidi, kteří tolik odkládali rozhodnutí nějaké situace, až problém zcela vyhnil a nabyl strašných rozměrů. Proto si vážím lidí, kteří měli tu sílu v určitou chvíli rozhodnout, i kdyby se jejich rozhodnutí ukázalo jako chybné.
Nebuď na sebe tvrdá, kdyby ses nespálila důsledky některých svých rozhodnutí, nevěděla bys tolik, co víš teď.
A musím říct, že některé své kroky, které jsem udělala např. ve třiceti, a pokládala jsem je za katastrofu, vidím dnes velmi smířlivě. Za tehdejších okolností, při tehdejší konstelaci jsem udělala, co jsem mohla...
|
Hadice a hadi |
|
(18.3.2023 11:20:09) Holky, děkuju . Někde po cestě jsem nabrala nemilou vlastnost, že za vše špatné obviňuju sebe. Nedokážu vztek zacílit na blízké, kolegy, děti, muže, radši ho obrátím k sobě. Dost mi to překáží, ale posun je, že si to uvědomuju a snažím se s tím pracovat.
|
K_at |
|
(18.3.2023 11:39:52) Hadice, pracuj s tím. Stojí to za to. Vidím to u kamarádky. A má to nějaký důvod, že to máš tak nastavený. Možná by stálo za to přijít na ten moment, proč to tak máš. Je hrozně zbytečný trávit život tímhle sebetýráním. Taky to znám.
|
|
Ruth |
|
(18.3.2023 12:14:29) Hadice, tak až na to přijdeš, jak se s tím pracuje, dej vědět. Myslím, že je těžké se toho zbavit.
|
|
Pam-pela |
|
(18.3.2023 13:10:25) Hadice, myslim, ze to maji v sobe vic ci min skoro vsichni. Vinika, nebo pak obet. Muze se to zhopnout do te druhe polarity nebo dokonce se to muze v ruznych situacich promenovat. Jde s tim pracovat, anebo / jde se rozhodnout to odlozit… i kdyz zvyk je zvyk… i po rozhodnuti to muze nejakou dobu dotirat. S “ viniky” se i zvenci dobre manipuluje… udelaji vse, snesou vse… a skoro “ dobrovolne”. Mela bych i historky… a taky jsem v tom “ jela”… kazdymu odpustit, jen ne sobe, nezaslouzim si, musim hlavne pro druhe, dluzim jim to a dalsi… ale vis, kolik lidi to ma? Ty mas vyhodu, ze to o sobe vis, program je odhalen , horsi, kdyz se to generuje skryte
|
|
|
Stará husa |
|
(18.3.2023 11:35:36) Já teda musím říct, že spoustu svých špatných rozhodnutí jsem udělala z blbosti či lenosti, takže nemůžu tvrdit, že jsem udělala, co jsem mohla nebo, že jsem udělala to nejlepší, co jsem za daných okolností mohla.
|
Martina Bergerová |
|
(18.3.2023 11:43:21) Huso, ty si dlužíš odpuštění za to, že se ti stala deprese... V depresi nikdo svůj život dobře neřídí
Ale to bylo jako nezaviněná dopravní nehoda. Jako přírodní katastrofa. Nesla sis to jako zátěž ještě po mamince, takže to prostě přišlo. Nemohlas za něco, co v tobě je geneticky.
|
|
|
|
|
|
|