Helena | •
|
(16.12.2014 14:44:00) Omlouvám se za nadpis všem, kteří by děti chtěli, ale ..... Máme s druhým manželem dohromady 5 dětí (2 + 2 + 1 spolu) a čekáme deváté vnouče. Nedovedu si vůbec představit život bez dětí. Tolik lásky, jakou vám dají děti, nedostanete od nikoho jiného. Samozřejmě musí člověk nejdříve investovat - mám na mysli právě tu lásku a výchovu. Čím jsem starší, tím potkávám více lidí, kteří svůj čas mít děti v životě prošvihli, a ke konci života zůstali úplně sami. Nejsou to příjemné pocity. Majetek a peníze? Pro koho, když to nemáte komu předat. Kariéra? Co z toho? Ta po vás nezůstane. Jediné, co zůstane i když už tu nebudete, jsou vaše děti. Jenom v nich žijete dál.
|
Gábina | •
|
(16.12.2014 15:45:08) A co z toho, že tu po mně někdo zůstane? Uspokojení vlastního ega? Svět ani lidstvo další lidi (děti) nepotřebuje. Mít děti v tvém podání je jen jiný druh sobectví než děti nemít. Pokud bych připustila, že volba nemít děti je sobectví.
|
|
RONJA, DCERA LOUPEŽNÍKA |
|
(16.12.2014 17:11:03) Naprosto nesouhlasím. 1) prostřednictvím dětí. Naopak leckdo tu tímhle způsobem zanechá spíš zlo. Z našich báječnejch dětí totiž vyrostou dospělí lidé a ti jsou, jak víme, velice různí. Hitler měl taky matku, že? 2) Ta kariéra,, o níž se zmiňujete div ne s pohrdáním, může bejt taky celoživotní dílo. Uskutečnit první transplantaci srdce, vybudovat sirotčinec v poválečným šílenství, objevit Denisovana, napsat Babičku, vytvořit nadaci pro opuštěný starý lidi, podílet se na tom, aby nevyhynuli sloni( jimž to hrozí velice akutně, pokud se nestane zázrak, nebude na Zemi do deseti let ani jedinej)... Samý velký věci. A pak, lidí je jak sraček. Není kdovíjaká zásluha přivádět na svět další. 3) Podotýkám, že já děti mám. Respektive jedno mám a po druhým toužím. Pak bych se nejradši vrhla na pěstounskou péči, s dětma to umím, lásky mám na rozdávání a považuju to za dobrou věc. Ale stejně tak naprosto chápu, že někdo jinej spatřuje smysl života v něčem jiným.
Jinak s článkem nesouhlasím. Člověk s dětma není šťastnej míň nebo víc než bez nich, ale jinak. Není to vůbec srovnatelný. A člověk, kterej děti chce a mít je nemůže, je nešťastnej.
|
RONJA, DCERA LOUPEŽNÍKA |
|
(16.12.2014 17:12:34) Pardon. Mělo být: 1) Není pravda, že člověk po sobě může něco dobrýho zanechat jenom prostřednictvím dětí...
|
|
|
Kočanská | •
|
(16.12.2014 18:13:42) Heleno, já s Vámi na rozdíl od dvou zde diskutujících dam souhlasím s jednou výhradou - doufám, že děti nebudou to jediné, co tu po mě zůstane. Naprosto souhlasím, že nejbáječnější je ta bezbřehá láska, kterou navzájem s dětmi sdílíme. Na druhou stranu vím, že to spousta lidí takto nemá nastaveno, ale já jsem ráda, že já to takto mám
|
Fren |
|
(16.12.2014 18:52:51) na stranu třetí je nutno taky vzít v úvahu fakt,že děti vůbec nejsou zárukou toho,že na stáří rodiče nezůstanou osamoceni. A už vím,jak se tady sesypou příspěvky,že to záleží na výchově a blabla bla,není to pravda.Každé dítě-každý člověk je jedinečná osobnost,výchova nezaručí nic na 100%.A mám tedy také 2 dospělé děti,které se už osamostatnily,a protože jsou velmi schopné tak se jim dobře daří v jednom velkoměstě,kde i vystudovali vš a už se jaksi nechtějí vrátit k nám zpět na "zaprtané"maloměsto.Takže jsou 200 km od nás a my tu zůstali s mužem sami,byť se tedy vzájemně navštěvujeme,atd.Jak to ale bude,až začneme být nemocní,nesoběstační?Asi si budem muset zaplatit pečovatelky anebo se odstěhovat do velkoměsta za dětmi?Řeší to vůbec něco?
|
Kočanská | •
|
(20.12.2014 18:34:39) Dobrý večer, moje rodiče žijí také 100 km od nás. Zatím jsou zdrávi, ale nedovedu si předdstavit, že bych je nechala na holičkách až zdrávi nebudou. Stejně jako se moje maminka starala o nemohoucí maminku, tak se já postarám o ně, to je mně naprosto jasné. Dnes mnozí upřednostňují jiné hodnoty, ale často je to v životě tak, že když se člověk něčeho vzdá nebo se něčemu objetuje, tak ono se to někde vrátí. Kariéra a pracovní úspěch není všechno. Tak snad kdybyste vy potřebovala pomoc od dětí, tak Vás nenechají být
|
|
|
|
Elis | •
|
(16.12.2014 19:51:34) Děti? K čemu? Vstávat denně k uřvanýmu dítěti a chodit mu utírat pr*el? Na co? Starat se x prvních let o něco co vůbec nic neumí? Proč? Tvoje logika. Mít děti je sice hezký, ale to co si většina lidí představuje není nic jinýho, než to hezký dítě či miminko. Málokdo už myslí na to, co ho v životě čeká, na to že zažije utrpení, šikanu, smrt svých blízkých jednou zestárne, s největší pravděpodobností dostane nějakou nemoc jako třeba rakovinu, nakonec bude umírat v obrovských bolestech jako nějaký chromý ležák v nemocnici. To vše nejspíš připraví kromě těch hezkých věcí každej rodič svýmu dítěti tím, že ho přivede na svět. Nikdo si to pochopitelně nepřipouští. Za Daleko větší odvahu považuji to, když člověk dokáže místo plození dalších dětí a šíření svých genů pomoci lidem kteří (byť mají geny úplně jiné) jsou již na živu a potřebují naší pomoc mnohem víc než ti, kteří se zatím vůbec nenarodili.
"Jediné, co zůstane i když už tu nebudete, jsou vaše děti. Jenom v nich žijete dál."
Pche! Za pár generací budou mít zřejmě tyhle tvý potomci v sobě stěží jednu kapku tvojí krve a jenom 2 z tvých 8 pravnoučat si budou vůbec pamatovat tvoje křestní jméno. Zplodit dítě umí s prominutím každej blbec. Není na tom nic úžasného ani originálního - tedy přesněji řečeno je to úžasné a originální pro tebe jako matku, jiný člověk to může vidět docela jinak a může dát světu něco z jeho pohledu ještě mnohem většího než jen svoje geny. Vždycky se podivuju nad tím, jak jsou některé matky přesvědčené o tom, že nikdo na celém světě nemůže zažívat větší štěstí než zažívat ony, když se mohou dívat na to svoje mimino. Asi by ses divila jak šťastní mohou být množí lidí z věcí úplně odlišných, které si třeba zase ty neumíš ani ve snu představit. Tvrdit, že jediným smyslem života je reprodukce je stejné jako tvrdit, že jediným smyslem života je dýchat, nutné leč samo o sobě naprosto bezúčelné.
|
Helena | •
|
(16.12.2014 20:48:53) Elis, jste ráda na světě? Pokud ne, pak to máte blbý( chtěla jsem napsat, že Vás lituju, ale to není přesné). Pokud ano, pak děkujte svým rodičům, že měli jiný názor, než máte Vy.
|
Elis | •
|
(16.12.2014 21:12:48) Prosím? Proč bys mě měla litovat? (a od kdy se na anonymních diskusích na netu vyká?) Já jsem v životě díky bohu šťastná, na rozdíl od mnohých dalších ale svým rodičům rozhodně nejsem vděčná, že mě přivedli na svět. Kdyby se nikdy nenarodila, tak mi to totiž bude absolutně jedno, protože nebudu mít nic čím bych mohla myslet a vnímat. Doufám že ti došlo, že tohle byla reakce na jeden předchozí názor, který byl víc než nešťastný.
|
katka+synek2007 |
|
(16.12.2014 21:50:20) Ty tady vpodstatě prezentuješ, že nemá smysl se narodit. V tom případě ale už nemá smysl vůbec nic, ani se radovat z jiných věcí než z plození dětí.
|
|
|
|
|
katka+synek2007 |
|
(16.12.2014 21:45:16) Ovšem ono biologicky jediným smyslem života JE plodit potomstvo. Proto je to tak v přírodě nastavené, aby to živočich chtěl, tudíž měl spojené s libými pocity - štěstím. že to tak někdo nemá nastavené, to je z biologického hlediska úchylka, která se naštěstí geneticky nepřenáší dál. Tak, a teď mě ukamenujte
|
Lea | •
|
(16.12.2014 22:45:41) Tak ona je úchylka už i to, že někdo nechce otěhotnět a rodit???? Co bude za úchylku označeno příště? Misionářská poloha?
|
Fren |
|
(17.12.2014 8:27:31) ano,nechtít rodit a otěhotnět je skutečně úchylka od normálu a přirozenosti.At se ti to líbí nebo ne a snažíš se to zlehčovat odkazem na misionářskou polohu nebo kdovíco jiného.
|
Maťa. |
|
(17.12.2014 11:29:29) Rozlišujem slovo Tebou použité "úchylka" a slovo, ktoré tam správne malo byť, aby to nevyznelo ako odsudzovanie "odchylka"...
|
Fren |
|
(18.12.2014 9:51:16) slovo úchylka jsme použily všechny přispivatelky správně.Nějakou odchylku neporozumnění psanému textu v cizím jazyku máš zřejmě ty
|
|
|
|
katka+synek2007 |
|
(17.12.2014 11:49:44) Psala jsem z biologického hlediska. Sociálně - v lidské společnosti samozřejmě ne.
|
|
|
Helena | •
|
(17.12.2014 0:13:25) Přesně tak, základní pud v přírodě je pud rozmnožovací. To až člověk se od toho odchýlil - ke své škodě. Naštěstí to jsou výjimky, jinak lidstvo vymře.
|
Hanina | •
|
(17.12.2014 8:33:59) Jenže u lidí trvá osamostatnění mláďat dost dlouho a pomoc je někdy potřeba i od babiček a dědečků. Což nemá ve zvířecí říši obdoby. Jo, kdyby to bylo jako u psů nebo koček, aby gravidita trvala cca 2 měsíce, narodily se najednou 4 kousky a ty by po 2-3 měsících odešly z domova, aby bylo možno počít znovu, tak by byla zeměkoule lidma tak přelidněná, že bychom si stáli i na hlavách. Když mne ale výchova 1 potomka stojí 1/3 života a nemalé prostředky, minimálně půl mega a to je naprosté minimum, pak sorry, ale tak nanejvýš jedno, aby bylo přírodě učiněno zadost. Protože více dětí = chudoba všech. Nejsem takový Rothschild, abych uživila víc dětí (nakonec jsem byla samoživitelka bez alimentů, exovi to dítě za to nestálo, že, jak je v této zemi zvykem, a ještě ty kecy, jak se ještě před početím máme starat o nalezení kvalitního otce, no comment). Taky jsem se chtěla podívat k moři, taky jsem chtěla žít jako člověk a ne pořád uštvaná v honbě za penězi. Takže milá dítka, sorry, že jste se nenarodila mně, já bych to fakt nezvládla.
|
|
|
Ananta |
|
(19.12.2014 21:50:49) No tak biologicky možná, ale pokud někdo v životě zažívá jen biologický rozměr, tak ho lituju, musí to být neskutečně ploché.
|
|
Hanka | •
|
(21.12.2014 17:49:30) Pokud vím, je to takto nastaveno i u zvířat. Ne každá samice se o své ratolesti postará, některá je dokonce sežere. Lidi mají narozdíl od zvířat možnost si vybrat. A jejich mozek je předurčuje i k jiným velkým věcem. A člověk může na světě zanechat opravdu mnohem víc než vlastní potomky..
|
|
|
Kočanská | •
|
(20.12.2014 18:37:10) Dobrý večer,
no, i takhle jak to píšete se to dá v životě mít. Je v tom ale hodně nenávisti. Bez ohledu na to, zda děti mít či nemít, tak nenávist je vůbec to nejhorší v životě. Člověka to naprosto sežere.
|
|
Susanka | •
|
(22.12.2014 11:00:32) Elis, Elis, Tebe lituji. Takové názory, co zastáváš mívají jen zapšklé staré panny. Ty jsi určitě jedna z nich. Opravdu Tě lituji. Teď před Vánocemi mít v sobě tolik nenávisti... zamysli se nad sebou, holka nešťastná!!!
|
|
Viki, dcery 27,22 |
|
(27.12.2014 22:54:11) Vážená, smrt je zrovna tak součástí života jako příchod na svět. Máte to trochu popletené.
|
|
|