Otázka
Odpověď
Re:Nástup do školky
21.7.2000 Silvie Nedvědová
Dobrý den Jano,
Myslím, že Martininy podněty přesně sedí.
Doba, kdy dítě zvládne být samo, bez maminky nebo jiných známých lidí, je velice individuální. A je myslím ve Vašem případě velmi důležité, aby dítě návštěvu školky opravdu pochopilo jako něco, co je téměř „za odměnu“, ne, aby to odkývalo, a stejně mělo pocit, že je odstrčené. Takže, pokud to budete zkoušet, a jde to u Vás jen na dopoledne, a ještě třeba ne na všechny dny v týdnu, snažte se být přesto velmi vnímavá k jeho projevům a signálům, a připravte se na to, že to je pokus, a třeba to nevyjde. Rozhodně bych (já), několik dnů ve školce s dítětem zůstávala, i když to ostatní maminky třeba dělat nebudou.
Je dobře, že je šikovný, aspoň je šance, že ho dost zaujme větší nabídka hraček, která ve školkách bývá.
Schopnost dítěte snášet odloučení od blízkých lidí bez nadměrného smutku a pocitu osamocení závisí ale spíš na jiném druhu vyzrálosti. Projevuje se to asi tak, že dítě má zažito, svou vlastně celoživotní zkušeností, že vazba s maminkou je takového druhu, že trvá, i když nejste spolu, a že v jeho nepřítomnosti nebo v době, kdy Vy jste pryč, se nestane něco, co by tuto velmi důležitou vazbu nějak narušilo, pro něj nepříjemně změnilo…
Takže se pak může v klidu soustředit na hraní ve školce, a netrávit tam celý čas tím, že čeká, až pro něj někdo přijde, a pokud si hraje, tak vlastně jen proto, aby si nějak ukrátil čekání.
Žárlivost by mohla být projevem toho, že Váš syn má opravdu pocit, že narození sestřičky tu zmíněnou vazbu mezi vámi znejistilo. To, jak on věci bere, bohužel i při nejlepší snaze můžete ovlivnit jen do určité míry.
Možná, pokud by zatím nebyl příliš zvyklý být bez Vaší přítomnosti, by bylo dobré ho zatím vysílat na kratší výpravy s tatínkem nebo jinými členy rodiny, a pozorovat, jak to „funguje“.
Další náměty, týkající se např. zlostného chování, byste mohla najít i ve starších odpovědích. Případně ještě napište.
Hodně pohody
Mgr. Silvie Nedvědová
Myslím, že Martininy podněty přesně sedí.
Doba, kdy dítě zvládne být samo, bez maminky nebo jiných známých lidí, je velice individuální. A je myslím ve Vašem případě velmi důležité, aby dítě návštěvu školky opravdu pochopilo jako něco, co je téměř „za odměnu“, ne, aby to odkývalo, a stejně mělo pocit, že je odstrčené. Takže, pokud to budete zkoušet, a jde to u Vás jen na dopoledne, a ještě třeba ne na všechny dny v týdnu, snažte se být přesto velmi vnímavá k jeho projevům a signálům, a připravte se na to, že to je pokus, a třeba to nevyjde. Rozhodně bych (já), několik dnů ve školce s dítětem zůstávala, i když to ostatní maminky třeba dělat nebudou.
Je dobře, že je šikovný, aspoň je šance, že ho dost zaujme větší nabídka hraček, která ve školkách bývá.
Schopnost dítěte snášet odloučení od blízkých lidí bez nadměrného smutku a pocitu osamocení závisí ale spíš na jiném druhu vyzrálosti. Projevuje se to asi tak, že dítě má zažito, svou vlastně celoživotní zkušeností, že vazba s maminkou je takového druhu, že trvá, i když nejste spolu, a že v jeho nepřítomnosti nebo v době, kdy Vy jste pryč, se nestane něco, co by tuto velmi důležitou vazbu nějak narušilo, pro něj nepříjemně změnilo…
Takže se pak může v klidu soustředit na hraní ve školce, a netrávit tam celý čas tím, že čeká, až pro něj někdo přijde, a pokud si hraje, tak vlastně jen proto, aby si nějak ukrátil čekání.
Žárlivost by mohla být projevem toho, že Váš syn má opravdu pocit, že narození sestřičky tu zmíněnou vazbu mezi vámi znejistilo. To, jak on věci bere, bohužel i při nejlepší snaze můžete ovlivnit jen do určité míry.
Možná, pokud by zatím nebyl příliš zvyklý být bez Vaší přítomnosti, by bylo dobré ho zatím vysílat na kratší výpravy s tatínkem nebo jinými členy rodiny, a pozorovat, jak to „funguje“.
Další náměty, týkající se např. zlostného chování, byste mohla najít i ve starších odpovědích. Případně ještě napište.
Hodně pohody
Mgr. Silvie Nedvědová
V její náručí
