Hyperaktivita a silná vůle

Máme staršího synka Péťu (3 a ctvrt) a dceru Marušku (1/2). Manželka je z Péti v poslední době již velmi utahaná, protože je "vysavač" na pozornost. Nechce si hrát sám, navíc se jen velmi málo dokáže soustředit (krom věcí co ho baví, ale i tam chce neustálou interakci). Manželka říká, že ji nutí se skoro nevěnovat Marušce, která je tišší a navíc má velmi pozitivní a vděčný vztah k životu.

Na jednu stranu má již velmi rozsáhlou slovní zásobu (naposledy nutil manželku, aby mu vysvětlila smysl slov labilní a stabilní, když ho omylem použila ve větě, aby na něco nelezl - Stůl je stabilní, maminko? Míč je stabilní?) Díky naší (poněkud "potrhlé") babičce - historičce již zná názvy různých objektů a mostů v Praze a ví kdo je na jeho dětských bankovkách (Otakar, učitel - Komenský, prezident..., Anežka). Dokáže i zajímavě asociovat: (Jel na mne na koníčku - Jsem-li strom, co jsi ty? - Lístečky. Jsem-li tramvajka. - Dráty. Jsem-li kostelíček? - Zvonítko (=zvony)).

Na druhou stranu, co ho nebaví a co vyžaduje soustředění se odmítá učit - jíst lžící (bere třeba maso, apod. z omáčky), držet tužku, barvy si plete a máme dojem, že to dělá i z jakési nechuti dělat co po něm chceme(když se mu nechce je všechno žlutá). Na tříleté prohlídce prohlásil doktorce, že ho číst obrázky už nebaví a nebyl k přesvědčení. Básničku umí, ale také ji odmítl recitovat. Přitom je ale docela společenský, a chce pořád něco dospělým říkat (zdraví třeba na ulici cizí lidi). Aby se něco učil (oblékat se), musí mu manželka slíbit vždy nějakou rychlou odměnu, jinak si to dělá po svém (už kdysi jako batole lezl po zádech a pak rovnou vstal), nebo to odmítne, že to neumí. Tresty moc nefungují. Výchova je neustálý boj s jeho pevnou vůlí dělat věci po svém.

Aby se sklidnil a usnul, musí s ním manželka jít spát, jinak v posteli nevydrží. (Bydlíme v 1+1 a spíme s dětmi v pokoji.) Někdy i 2 hodiny.

Je velmi rychlý a často generuje šílené nápady, od kterých není k odvrácení, pokud sám nepochopí, že je to špatně (např. se rozhodl škrábat (="čistit") kovovými nástroji malbu v kuchyni a přes nejrůznější tresty nebyl několik týdnů v nestřežené okamžiky k zastavení.) V podstatě nezlobí víc než jiné děti, spíš to dělá v rychlejší obrátce a v šílenějších nápadech (mlátit do miminka, které jinak miluje, něčím = hra). Jenže my jsme oba spíš pomalí. Často velmi bolestivě útočí na manželku, ale nemyslí to zle, spíš chce pozornost.

Naopak je ale velmi nadšen, pokud může pomáhat: Například nedávno mu žena dovolila samotnému vytřít kuchyň mopem a udělal to velmi pěkně. Vynáší s manželkou koše a sám je chce nosit. Chce být strašně moc jako dospělí (každý den se ráno chodí se mnou "holit").

Už od 2 let si vyhledává ke hře starší děti a velmi touží po jejich přátelství, chce být ale při hře vůdcem. Neumí moc odpočívat a už od 1 roku přes den nespí.

V mnoha těchto rysech navíc kopíruje moje rysy ...

Přátelé s pedagogickým vzděláním a praxí nás varovali, že Péťova nesoustředěnost a rychlé přebíhání od činnosti k činnosti by mohlo znamenat LMD. Co je vhodné upravit na výchově dítěte s těmito sklony v předškolním věku? Jak ho učit běžné věci - držet lžíci, držet tužku? Manželka má často kombinované výčitky, že by se mu měla ještě více věnovat, aby ho něco naučila a že by se přitom měla věnovat víc Marušce. Navíc v Péťově přítomnosti se v podstatě nestíhá domácnost, protože likvidace "škod" probíhá pomaleji než Péťova tvorba (musí si zásadně hrát tam, kde je dospělý, tj. za chvíli jsou hračky v celém bytě ...)

Díky za radu.