Otázka
Odpověď
Re:Hyperaktivita
11.10.2001 Silvie Nedvědová
Dobrý den, Petro,
jako u mnoha dalších jevů, které se týkají lidského chování, i podkladů, „důvodů“ tohoto chování (Ty lze najít v utváření organismu dítěte, ale i ve vlivech prostředí, v němž dítě vyrůstá), není stanovena nějaká ostrá, zřetelná hranice mezi „normální“ živostí a hyperaktivitou, která už ve svém názvu naznačuje, že jde o aktivitu nadměrnou.
Protože se termín hyperaktivita často používá v souvislosti s termínem LMD(lehká mozková dysfunkce – termín, používaný u nás pro drobné odchylky v utváření nebo v dozrávání centrální nervové soustavy), a této hyperaktivity se pravděpodobně obáváte, mohl by snad touto hranicí být nález na EEG, nebo vůbec pozorování určitých odchylek od průměru při neurologickém vyšetření dítěte.
Tuto záležitost můžete prokonzultovat s dětským lékařem, který by Vám také mohl říci, jak se ta živost Vaší dcerky jeví jemu, ve srovnání se stejně starými dětmi, se kterými má zkušenosti, a s vývojovou „normou“. Také Vám může dát doporučení pro zmíněné vyšetření.
Je tu ale několik „ale“:
řada dětí má projevy, chování, které bývají charakteristické pro hyperaktivní formu LMD, ale jejich neurologický nález je v normě – to by mohlo ukazovat na to, že jsou tu jiné důvody, proč se dítě tak chová nebo také na to, že dosud neumíme běžnými postupy zachytit zdaleka všechny nepravidelnosti, odchylky…
a dále, při neurologickém vyšetření se vyšetřují reflexy, poklepem kladívka, pak se sleduje provedení různých pohybových vzorců, a součástí je snímání aktivity mozku, ležíte, na hlavě máte připojenou přísavkami spoustu drátů, a dvacet minut máte reagovat na různé pokyny – zavřít, otevřít oči, nechat je zavřené… Takže, u tak malého dítěte, podle mého názoru, jde nutně jen o částečné vyšetření (které ale přesto může mít velkou informační hodnotu).
Alternativou může být vyšetření na EEG – biofeedbacku. V rubrice „školáci“ na hlavní straně Rodiny, i v některých starších odpovědích na téma LMD, najdete o EEG – biofeedbacku více informací. Webové stránky, jsou pravděpodobně na adrese www.eeg-bfb-i.cz, telefonicky se můžete informovat na čísle 02 2480 2349.
U hyperaktivity, která vznikla na podkladě LMD, bývají opravdu často uváděny problémy v těhotenství a komplikovaný průběh porodu. Dítě(plod) v nějaké době zřejmě trpělo nedostatkem kyslíku, nebo zde byly nějaké hormonální vlivy. Častější výskyt je u chlapců. Dívčí mozek je odolnější vůči poškození, a díky své stavbě je také lépe schopen následky případně už vzniklého poškození vyrovnat.
Také se uvádí dědičnost – někdo v rodině má, měl LMD, poruchu učení (dyslexie…).
Často se ale u dětí s LMD objevují i další nápadnosti, např., pohybují se hodně, ale bývají pohybově neobratné, zpomalený je např. vývoj jemné motoriky ruky…, někdy je přeskočeno lezení po čtyřech, dítě se místo toho „vozí“ po zadečku, objevují se i další „nápadnosti“, kterých by si pravděpodobně dětský neurolog i při částečném vyšetření všiml.
Hyperaktivita se může ale objevit i bez podkladu LMD, jako reakce na určitý nesoulad mezi potřebami dítěte, a podněty, které mu poskytuje jeho prostředí.
I když termín hyperaktivita by se dal přeložit jako pouze přílišná živost, většinou bývá takto označené dítě i nějak obtížné pro vychovatele a pro své vrstevníky, bývá mrzuté, ukňourané, náročné, náladové, špatně snáší změny, hůř se přizpůsobuje novým věcem, z hlediska vnějšího pozorovatele reaguje přehnaně a nepřiměřeně…
Velmi živé, ale pozitivně laděné, „milé“, sociálně obratné, šikovné dítě nálepku „hyperaktivní“ většinou nedostane. Přesto může být péče o ně v určitých obdobích velmi náročná. Je možné, že, je-li holčička tak obratná, jak píšete, je opravdu jen hodně živá, a vlastně je vývojově celkově napřed a je zcela v pořádku. Vývoj v dětském věku má opravdu velmi individuální průběh a tabulkové údaje jsou opravdu jen průměrné. Častější může být rychlé dozrávání motoriky, bez nějakých souvisejících odchylek, u drobnějších dětí, které se navíc i snadněji „unesou“.
Manželé mohou někdy svým ženám říkat, že přehánějí, protože, pokud se o dítě sami nestarali aspoň několik dnů, těžko si mohou představit, jak náročné, vyčerpávající a zúskostňující to může být, každou minutku dne se cítit zodpovědná za to, že se dítěti nic nestane, když je tak živé, a ještě nemá dostatek zkušeností, ani tak vyvinuté sebezáchovné mechanismy, aby se nedostávalo do situací, které mohou být nebezpečné.
Někdy se může stát, že je maminka unavená až příliš. Dostane-li možnost několik dnů si odpočinout, některé věci se začnou jevit jinak. Navíc, i pro dítě je rozhodně přínosem, je-li maminka odpočinutá a v pohodě. Pokud se Vám teď nějak dlouhodoběji nedařilo si tuto možnost zajistit, zkuste to nějak udělat. Požádejte někoho blízkého aspoň o občasnou pomoc s péčí o dcerku nebo s domácími pracemi, pečujte o sebe…
Nemohu na základě dopisu udělat nějaké zásadní rozhodnutí, zda jde nebo nejde o LMD.
Tento dopis je tedy spíše souhrnem informací a námětů pro Vaše další uvažování. Pokud byste se chtěla zeptat na nějaké další nebo konkrétnější věci, ozvěte se. Přeju Vám, aby vše bylo v pořádku.
Mgr. Silvie Nedvědová
jako u mnoha dalších jevů, které se týkají lidského chování, i podkladů, „důvodů“ tohoto chování (Ty lze najít v utváření organismu dítěte, ale i ve vlivech prostředí, v němž dítě vyrůstá), není stanovena nějaká ostrá, zřetelná hranice mezi „normální“ živostí a hyperaktivitou, která už ve svém názvu naznačuje, že jde o aktivitu nadměrnou.
Protože se termín hyperaktivita často používá v souvislosti s termínem LMD(lehká mozková dysfunkce – termín, používaný u nás pro drobné odchylky v utváření nebo v dozrávání centrální nervové soustavy), a této hyperaktivity se pravděpodobně obáváte, mohl by snad touto hranicí být nález na EEG, nebo vůbec pozorování určitých odchylek od průměru při neurologickém vyšetření dítěte.
Tuto záležitost můžete prokonzultovat s dětským lékařem, který by Vám také mohl říci, jak se ta živost Vaší dcerky jeví jemu, ve srovnání se stejně starými dětmi, se kterými má zkušenosti, a s vývojovou „normou“. Také Vám může dát doporučení pro zmíněné vyšetření.
Je tu ale několik „ale“:
řada dětí má projevy, chování, které bývají charakteristické pro hyperaktivní formu LMD, ale jejich neurologický nález je v normě – to by mohlo ukazovat na to, že jsou tu jiné důvody, proč se dítě tak chová nebo také na to, že dosud neumíme běžnými postupy zachytit zdaleka všechny nepravidelnosti, odchylky…
a dále, při neurologickém vyšetření se vyšetřují reflexy, poklepem kladívka, pak se sleduje provedení různých pohybových vzorců, a součástí je snímání aktivity mozku, ležíte, na hlavě máte připojenou přísavkami spoustu drátů, a dvacet minut máte reagovat na různé pokyny – zavřít, otevřít oči, nechat je zavřené… Takže, u tak malého dítěte, podle mého názoru, jde nutně jen o částečné vyšetření (které ale přesto může mít velkou informační hodnotu).
Alternativou může být vyšetření na EEG – biofeedbacku. V rubrice „školáci“ na hlavní straně Rodiny, i v některých starších odpovědích na téma LMD, najdete o EEG – biofeedbacku více informací. Webové stránky, jsou pravděpodobně na adrese www.eeg-bfb-i.cz, telefonicky se můžete informovat na čísle 02 2480 2349.
U hyperaktivity, která vznikla na podkladě LMD, bývají opravdu často uváděny problémy v těhotenství a komplikovaný průběh porodu. Dítě(plod) v nějaké době zřejmě trpělo nedostatkem kyslíku, nebo zde byly nějaké hormonální vlivy. Častější výskyt je u chlapců. Dívčí mozek je odolnější vůči poškození, a díky své stavbě je také lépe schopen následky případně už vzniklého poškození vyrovnat.
Také se uvádí dědičnost – někdo v rodině má, měl LMD, poruchu učení (dyslexie…).
Často se ale u dětí s LMD objevují i další nápadnosti, např., pohybují se hodně, ale bývají pohybově neobratné, zpomalený je např. vývoj jemné motoriky ruky…, někdy je přeskočeno lezení po čtyřech, dítě se místo toho „vozí“ po zadečku, objevují se i další „nápadnosti“, kterých by si pravděpodobně dětský neurolog i při částečném vyšetření všiml.
Hyperaktivita se může ale objevit i bez podkladu LMD, jako reakce na určitý nesoulad mezi potřebami dítěte, a podněty, které mu poskytuje jeho prostředí.
I když termín hyperaktivita by se dal přeložit jako pouze přílišná živost, většinou bývá takto označené dítě i nějak obtížné pro vychovatele a pro své vrstevníky, bývá mrzuté, ukňourané, náročné, náladové, špatně snáší změny, hůř se přizpůsobuje novým věcem, z hlediska vnějšího pozorovatele reaguje přehnaně a nepřiměřeně…
Velmi živé, ale pozitivně laděné, „milé“, sociálně obratné, šikovné dítě nálepku „hyperaktivní“ většinou nedostane. Přesto může být péče o ně v určitých obdobích velmi náročná. Je možné, že, je-li holčička tak obratná, jak píšete, je opravdu jen hodně živá, a vlastně je vývojově celkově napřed a je zcela v pořádku. Vývoj v dětském věku má opravdu velmi individuální průběh a tabulkové údaje jsou opravdu jen průměrné. Častější může být rychlé dozrávání motoriky, bez nějakých souvisejících odchylek, u drobnějších dětí, které se navíc i snadněji „unesou“.
Manželé mohou někdy svým ženám říkat, že přehánějí, protože, pokud se o dítě sami nestarali aspoň několik dnů, těžko si mohou představit, jak náročné, vyčerpávající a zúskostňující to může být, každou minutku dne se cítit zodpovědná za to, že se dítěti nic nestane, když je tak živé, a ještě nemá dostatek zkušeností, ani tak vyvinuté sebezáchovné mechanismy, aby se nedostávalo do situací, které mohou být nebezpečné.
Někdy se může stát, že je maminka unavená až příliš. Dostane-li možnost několik dnů si odpočinout, některé věci se začnou jevit jinak. Navíc, i pro dítě je rozhodně přínosem, je-li maminka odpočinutá a v pohodě. Pokud se Vám teď nějak dlouhodoběji nedařilo si tuto možnost zajistit, zkuste to nějak udělat. Požádejte někoho blízkého aspoň o občasnou pomoc s péčí o dcerku nebo s domácími pracemi, pečujte o sebe…
Nemohu na základě dopisu udělat nějaké zásadní rozhodnutí, zda jde nebo nejde o LMD.
Tento dopis je tedy spíše souhrnem informací a námětů pro Vaše další uvažování. Pokud byste se chtěla zeptat na nějaké další nebo konkrétnější věci, ozvěte se. Přeju Vám, aby vše bylo v pořádku.
Mgr. Silvie Nedvědová
V její náručí
