Otázka
Odpověď
Re:První třída
28.10.2001 Silvie Nedvědová
Dobrý den, Pavlo,
na ty zavřené slabiky je, zdá se mi, opravdu ještě dost brzo. Hlavně starší paní učitelky ale byly zvyklé na děti takhle pospíchat.
Můžete zkusit si o tom s paní učitelkou promluvit, zeptat se, jaký má důvod, že tak spěchá, pozeptat se na názor ostatních rodičů…
Hodně ale myslím můžete udělat tím, že Vy budete trpěliví, dcerku podpoříte, aby se moc netrápila z případných neúspěchů, vysvětlíte jí, že když se začíná s takovou věcí, jako je čtení nebo jiné poměrně náročné dovednosti, není někdy možné, aby to šlo lehce a samo, že se nezlobíte… a aby neztratila chuť do práce, z případných negativních hodnocení ve škole, upozorněte ji na každé, i malé zlepšení, které uvidíte, pochvalte ji, vyjádřete uznání nad její snahou i v případě, že by výsledek hned nebyl vidět… Zkuste jí nějak vysvětlit, že stejně hodnotné a důležité, jako naučit se číst, je, naučit se být pracovitý a trpělivý, nevzdat se hned při počátečním neúspěchu, a že to se teď vlastně také učíte. Tedy nejen ty dovednosti, ale i pracovní strategie, způsob, jak se vyrovnat s dočasným neúspěchem… Práci, povinnosti udělat, ale pak se také věnovat něčemu jinému, co s prací nesouvisí, co dělá radost. Ani se vstupem do školy není ideální, aby se školní úspěch nebo neúspěch stal najednou tím hlavním, co něco důležitého vypovídá o osobnosti dítěte.
Doporučuji Vám navštívit, pokud to nemáte příliš z ruky, výstavu Korunka, v ZŠ Korunovační, Praha 7, 7. listopadu, kde budou k vidění a ke koupi různé knihy, pomůcky, které by Vám určitě při učení čtení pomohly, a bude tam také možné konzultovat s odborníky. Existují počítačové programy, které sledují výuku čtení od úplných počátků a nabízejí přiměřené hry a cvičení k procvičení probíraného jevu.
Také jsou výborné různé jazykové hry – slovní kopaná, zatím jen na první a poslední písmenko, ne na slabiku, písmenková pexesa, schování kartiček s písmenky v bytě, dítě je hledá, a hlásí nebo píše, co našlo… Hravost a humor jsou důležité, také může pomoci spojení s rytmem, s pohybem, barvou – v každé ruce má dítě jedno, větší barevné písmenko, souhlásku a samohlásku, přečte souhlásku v levé ruce, pak samohlásku v pravé, a pak pravou ruku přisune k levé, a zkouší číst slabiku společně s pohybem, kterým spojuje písmenka do dvojice, přidáte-li ruku Vy, můžete zkoušet i ty zavřené slabiky. Řada slabik jsou citoslovce, popisují různé zvuky… Děti si velmi rychle pamatují, co je baví, je legrační, má nějaké citové zabarvení.
Co se týká počítání, výborné je "člověče nezlob se", napřed s jednou, později i "bleskové", se dvěma kostičkami, nebo s předem dohodnutým pravidlem, že každý hází dvakrát a postupuje o tolik, kolik mu padne celkem, při šestce samozřejmě ještě jednou navíc...
Přeju hodně úspěchů a pohody
Mgr. Silvie Nedvědová
na ty zavřené slabiky je, zdá se mi, opravdu ještě dost brzo. Hlavně starší paní učitelky ale byly zvyklé na děti takhle pospíchat.
Můžete zkusit si o tom s paní učitelkou promluvit, zeptat se, jaký má důvod, že tak spěchá, pozeptat se na názor ostatních rodičů…
Hodně ale myslím můžete udělat tím, že Vy budete trpěliví, dcerku podpoříte, aby se moc netrápila z případných neúspěchů, vysvětlíte jí, že když se začíná s takovou věcí, jako je čtení nebo jiné poměrně náročné dovednosti, není někdy možné, aby to šlo lehce a samo, že se nezlobíte… a aby neztratila chuť do práce, z případných negativních hodnocení ve škole, upozorněte ji na každé, i malé zlepšení, které uvidíte, pochvalte ji, vyjádřete uznání nad její snahou i v případě, že by výsledek hned nebyl vidět… Zkuste jí nějak vysvětlit, že stejně hodnotné a důležité, jako naučit se číst, je, naučit se být pracovitý a trpělivý, nevzdat se hned při počátečním neúspěchu, a že to se teď vlastně také učíte. Tedy nejen ty dovednosti, ale i pracovní strategie, způsob, jak se vyrovnat s dočasným neúspěchem… Práci, povinnosti udělat, ale pak se také věnovat něčemu jinému, co s prací nesouvisí, co dělá radost. Ani se vstupem do školy není ideální, aby se školní úspěch nebo neúspěch stal najednou tím hlavním, co něco důležitého vypovídá o osobnosti dítěte.
Doporučuji Vám navštívit, pokud to nemáte příliš z ruky, výstavu Korunka, v ZŠ Korunovační, Praha 7, 7. listopadu, kde budou k vidění a ke koupi různé knihy, pomůcky, které by Vám určitě při učení čtení pomohly, a bude tam také možné konzultovat s odborníky. Existují počítačové programy, které sledují výuku čtení od úplných počátků a nabízejí přiměřené hry a cvičení k procvičení probíraného jevu.
Také jsou výborné různé jazykové hry – slovní kopaná, zatím jen na první a poslední písmenko, ne na slabiku, písmenková pexesa, schování kartiček s písmenky v bytě, dítě je hledá, a hlásí nebo píše, co našlo… Hravost a humor jsou důležité, také může pomoci spojení s rytmem, s pohybem, barvou – v každé ruce má dítě jedno, větší barevné písmenko, souhlásku a samohlásku, přečte souhlásku v levé ruce, pak samohlásku v pravé, a pak pravou ruku přisune k levé, a zkouší číst slabiku společně s pohybem, kterým spojuje písmenka do dvojice, přidáte-li ruku Vy, můžete zkoušet i ty zavřené slabiky. Řada slabik jsou citoslovce, popisují různé zvuky… Děti si velmi rychle pamatují, co je baví, je legrační, má nějaké citové zabarvení.
Co se týká počítání, výborné je "člověče nezlob se", napřed s jednou, později i "bleskové", se dvěma kostičkami, nebo s předem dohodnutým pravidlem, že každý hází dvakrát a postupuje o tolik, kolik mu padne celkem, při šestce samozřejmě ještě jednou navíc...
Přeju hodně úspěchů a pohody
Mgr. Silvie Nedvědová
V její náručí
