Poradí někdo s řečí?

Dobrý den, píšu Vám ohledně syna. Víc hlav víc ví, už jsme zoufalí. Máme syna, v
únoru mu bude sedm let, máme problémy s jeho řečí a v září má jít do školy. Nikdo
nám nechce pomoci.
Věcem rozumí a chápe, pokud mu má někdo něco vysvětlit, tak je na úrovni asi 5
let. Je o něco opožděný, ale i kdybychom ho posuzovali na věk 5 let, tak mluví
špatně. Psychomotorický vývoj problém není, fyzicky vše zvládne, všude vyleze a
chodit bez držení začal v 16 měsících. Sám se obléká, obouvá, sám jí, pije z hrníčku,
sám se obslouží v kuchyni něčím jednoduchým, sám si čistí zuby. Hraje si s legem a
postaví i domeček, šlape na kole s kolečky, jezdí na koloběžce, perfektně ovládá
telefon i ovladač od televize. Nebo když se mu něco řekne tak to udělá- většinou
třeba uklidit po sobě ve školce hračky. Snažíme se cvičit do školy, takže i normálně
drží tužku a obtahuje předepsané smičky, vlnovky, spirály apod. Jediný problém je
jeho hyperaktivita a tvrdohlavost. Na obrázcích rozpozná kdo se bojí, je smutný,
veselý nebo se zlobí. Rozpozná i různé aktivity z obrázků. Ale vše popisuje jedním
slovem. Chápe kde je vlevo, vpravo, nahoře, dole. Chápe co je menší nebo větší.
Když se ho zeptáme, jestli je miminko, tak zásadně říká ,,ne, velkej kluk,,. Problém
je jeho vyjadřování- všechno jen heslovitě jedním slovem. Zkoušeli jsme už všechno
možné, četli jsme pohádky tak, že každé slovo opakoval. Když chce něco říct, tak ho
opravujeme, aby použil alespoň větu o 3 slovech. Všechno krásně zopakuje, ale ve
své vlastní řeči nemá vůbec potřebu toto vyjadřování použít. Od 3 let navštěvuje
mateřskou školku, kde jsou děti umístěny podle věku, takže ve své třídě má jen
vrstevníky svého věku a s dětmi normálně komunikuje a normálně si hrají, děti ho
mají rády, jen mu někdy pořádně nerozumí, co říká. Hrají si i na JAKO- třeba na
obchod nebo doktora, takto si umí hrát i sám třeba s autíčky. Nijak se nevymyká
normálu tím, že by seděl v koutě nebo se schovával, nic takového.
Byli jsme na několika vyšetřeních- několikrát v psychologicko-pedagogické poradně
kvůli přidělení asistentky, ve 3 letech mu na neurologii udělali EEG a prý bylo
vpořádku. Měli jsme mít i foniatrii, jenže s jeho hyperaktivitou ji nejsme schopni
udělat- byli jsme tam už 3x vždy po roce a vždycky to dopadne stejně. Ho nezajímá,
co je ve sluchátkách a nikdo ho nepřesvědčí, že je to důležité. Ho v tu chvíli zajímá,
že tam zvoní telefon, tam lupe topení, tam pláče někdo v čekárně, venku jede auto,
nebo co tam dělá paní doktorka apod. Oni mu tam totiž nasadí sluchátka a
řeknou, až uslyšíš ptáčka, tak zvedni ruku. To je problém, nevíme jestli to
nepochopí nebo ho to prostě nezajímá. Ve sluchátkách žádný ptáček není, jen
tůtání, což ho nezajímá. Jinak slyší, jsme o tom přesvědčeni, zkoušeli jsme a za ty
roky víme, že slyší až za roh i logoped to zkoušel. Víte problém je v tom, že ho
někteří odsoudí, protože s ním nemají trpělivost. Také záleží na tom, jestli je
pochopí nebo jestli se mu vůbec chce s nimi spolupracovat. Víme, že slyší, ale
ikdybychom tu foniatrii nějak udělali, mám obavy, že výsledek nebude vůbec
spolehlivý, protože vím, že na slabé tóny by nereagoval vůbec, přestože by je slyšel.
Existuje nějaké jiné změření sluchu? Něco spolehlivějšího než to, že bude mačkat
tlačítko nebo zvedat ruku, jen když se mu bude chtít?
Takový je i problém správného úsudku v psychologicko-pedagogické poradně. My
tam máme být třeba ráno v 7 hodin, kdy je ještě rozmrzelý a ospalý a prostě nemá
náladu s paní psycholožkou spolupracovat. A pak mu paní psycholožka dává úkoly
dle svých osnov, kde mu třeba řekne ,,dej si prst pravé ruky na levé oko,, i dospělý
by se musel zamyslet, aby tohle udělal správně, což teprve takové dítě a ještě
ospalé. Kdyby mu řekla ,,ukaž mi pravé oko,, tak to zvládne. Nebo mu
řekne ,,nakresli kolečko,, jenže on tomu říká kruh. Zde je problém slovní zásoby.
Pak mi paní psycholožka řekne, že tohle nezvládne, ale já vím, že ano, jenže on
nemá takovou slovní zásobu, takže ji buď nepochopí nebo se mu zrovna nechce.
Doma nám maluje sluníčka i s obličejem, panáčky a domečky, kytičky i základní
geometrické tvary. Takže k čemu je takovýto posudek, když není spolehlivý.
Má svého logopeda kam dosud dochází asi 1. za měsíc, učíme se s ním doma. Od 4
let pokrok udělal, protože dříve nemluvil vůbec, jen žvatlal jak miminko, ale stále
mluví heslovitě např. větu pojedeme na chatu? On řekne jen ,,na chatu,, nebo když
vidí, že někdo jede na kole, tak řekne jen ,,na kole,,. Umí pojmenovat věci a
činnosti tímto způsobem, ale ne normálně krátkou větou.
Jde o to, že má jít v září 2023 do školy a když vidíme jeho vrstevníky nebo i mladší
děti 5-6 let, jak se umí vyjadřovat, vyprávět co dělaly ve školce, kde byly na výletě
a co tam viděly, máme hrozný strach, že to nezvládne ani s asistentkou. Měl už 2
odklady, další už nedostane. Stále nás někdo uklidňuje, že přece bude mít
asistentku. Jenže si neumíme představit, jak se dítě, které neumí pořádně mluvit,
je hyperaktivní a tvrdohlavé, jak se takové dítě může naučit číst a psát?
Nechceme něco zanedbat, proto stále pátráme po tom, čím tohle může být
způsobeno, nebo jaké vyšetření by ještě mohl podstoupit, abychom vyloučili nějaký
zbytečný blok, který by tohle mohl mít na svědomí. Nechceme, aby byl zbytečně
terčem posměchu, že to nezvládne.
Ve školce má i asistentku, ale jsme přesvědčeni, že ta s ním moc nepracuje, protože
donedávna neuměl držet správně tužku, tužku držel jako nůž při zabíjení. Jediné co
s ním dělá, tak mu dá omalovánky nebo si kreslí sám.
Proto jsme vytiskli nesčetně vyplňování papírů, které s ním děláme . Musím říct, že
je chytrý, pochopí co se po něm chce, takže papíry vyplňuje- obtahuje přípravu na
psaní, rozezná ve spleti čar různé obrázky, pozná z řady obrázků, který je jiný,
domaluje chybějící polovinu obrázku, hledání jednotlivých věcí nebo zvířátek v
obrázku mu také jde, opsat tiskacími písmeny slovo také zvládne, snaží se psát i
čísla sice po svém od konce, ale nějak to napíše. Počítáme do 6, někdy s pomocí.
Říká základní tvary, barvy to je trochu problém- ty se mu pletou.
Co se týče autismu.Co říkala dětská doktorka a vlastně i učitelky ve školce, tak ANO
je určitě opožděn ve vývoji tzn. na jeho věk. Ale jinak mu to pálí celkem dost a
autisticky se nijak neprojevuje, jen ta špatná výřečnost. Ve školce nás celou dobu
uklidňovali a vůbec všichni kolem, že se rozmluví a že to bude v pohodě. My jsme
byli přesvědčeni, že se mu paní asistentka věnuje a pracuje s ním , tak jak původně
měla, protože proto jsme ji také vyřizovali, aby ji měl. Teď nám ve školce řekli ,,buď
to ve škole zvládne nebo ne,,. Ale my ho nechceme nechat osudu.
Jinak má dva zdravé sourozence sestru a bratra- sestra 10 let a bratr 15 let. V
rodině se u nás nic takového nevyskytovalo. Rodinu má pohodovou, klidnou, nikdo
se tu nehádá ani nebije. Při porodu měl sice pupeční šňůru kolem krku, ale nedusil
se, byl u toho i manžel a vše viděl. Co nám tedy dělal asi do 2 let, když byl
naštvaný, tak doslova mlátil čelem o zem. Ale pak s tím nastěstí přestal.
Absolvoval všechna povinná očkování. Mimo povinných i Prevenar (což snášel
hůře), hodně plakal a v 18 měsících jsme po Prevenaru měli u malého dojem
takového útlumu asi na týden, jakoby byl bez nálady.
Jinak žádné závažné stavy, úrazy ani infekce neprodělal.
Tak jsme zoufalí, nechceme nic zanedbat a zároveň nám nechce nikdo skutečně
pomoci. Už jsme přemýšleli i nejhoršími směry, jestli třeba i nějaký nedej bože
nádor v hlavě nebo tak, ale to by se asi od 3 let nějak projevilo. Moc ho milujeme a
jsme zoufalí. Chceme mu za každou cenu pomoci, ale nikdo nám neřekne jak.
Moc prosíme o pomoc, o radu, čím bychom mu mohli pomoci, popř. jaké vyšetření
by vyloučilo nějaký specifický problém v hlavě? Pokud by se dalo zjistit i něco z
odběrů krve, prosím poraďte, co máme nechat vyšetřit?
Děkuji, s pozdravem Cásková.