Otázka
Odpověď
Zkoušení trpělivosti rodičů
8.2.2002 22:27:03 Katka, dcera 13 měsíců
Dobrý den paní doktorko,
vím, že o vzetkání bylo řečeno hodně a také vím, že bych měla dceru převést na nějakou jinou činnost, aby vztek odezněl. Já však nyní řeším jiný problém. Připadá mi, že dcera zkouší, co vydržím. Např.: při obědě si sundá vztekle bryndáček a odhodí ho na zem. Vysvětlím jí, že to nesmí a nasadím ho zpátky. Tato situace se opakuje dokola a dcera mi při odhazování jakékoliv věci (nejsou to jen bryndáky, ale i lžičky, talířky s jídlem, hrnečky...) kouká do očí a čeká, co udělám. Připadá mi, že to nedělá proto, že jí to vadí, ale proto, aby si vyzjoušela moji reakci.
Jsou věci, o kterých ví, že je nemá dělat - udělá je stejně jen s tím rozdílem, že pak schová ručičku do pusy, zamrká očima, kouká na mě a čeká. Jsem zásadně proti bití dětí a to i přes ruce, ale třeba problém s plynovými knoflíky jsem tímto způsobem řešit musela. Od té doby se jim vyhíbá.
Dcerka je chápavá a když je dobře naladěná, respektuje mé přání bez odporu. Za každou správně vykonanou věc ji chválím a ona se o to víc snaží, ale ve výše popsaných případech si už nevím rady. Mám občas co dělat, abych se nevytočila. Prosím poraďte mi, jak postupovat.
Děkji za odpověď
Katka
vím, že o vzetkání bylo řečeno hodně a také vím, že bych měla dceru převést na nějakou jinou činnost, aby vztek odezněl. Já však nyní řeším jiný problém. Připadá mi, že dcera zkouší, co vydržím. Např.: při obědě si sundá vztekle bryndáček a odhodí ho na zem. Vysvětlím jí, že to nesmí a nasadím ho zpátky. Tato situace se opakuje dokola a dcera mi při odhazování jakékoliv věci (nejsou to jen bryndáky, ale i lžičky, talířky s jídlem, hrnečky...) kouká do očí a čeká, co udělám. Připadá mi, že to nedělá proto, že jí to vadí, ale proto, aby si vyzjoušela moji reakci.
Jsou věci, o kterých ví, že je nemá dělat - udělá je stejně jen s tím rozdílem, že pak schová ručičku do pusy, zamrká očima, kouká na mě a čeká. Jsem zásadně proti bití dětí a to i přes ruce, ale třeba problém s plynovými knoflíky jsem tímto způsobem řešit musela. Od té doby se jim vyhíbá.
Dcerka je chápavá a když je dobře naladěná, respektuje mé přání bez odporu. Za každou správně vykonanou věc ji chválím a ona se o to víc snaží, ale ve výše popsaných případech si už nevím rady. Mám občas co dělat, abych se nevytočila. Prosím poraďte mi, jak postupovat.
Děkji za odpověď
Katka
V její náručí
