Re: Vrácení z první třídy do školky

Jitko,

také se velmi podivuji nad tím, že nepozorného a hravého žáčka nechá učitelka v lavici v poslední řadě a pak ho chce vrátit do školky.

Jako první věc bych si u učitelky vyžádala o přesazení dítka do první lavice před katedru nebo před tabuli a pokud je ve třídě takhle hravý a nepozorný jediný (a nebo nejvíc ze všech), tak bych domluvila s učitelkou, ať střídá činnosti podle jeho. Ono úplně stačí, když třeba v matice místo psaní příkladů a čísel do sešitu si sednou ve třídě na chvíli na koberec a budou počítat třeba puntíky na koberci. Už jen to, že se může přesunout z lavice na koberec jej odreaguje a bude se zase moci na chvíli soustředit. U dcery to bylo v první třídě zcela běžné. Děti málo seděly v lavicích a hodně se učily formou hry (pohybovaly se přitom po třídě - třeba jim učitelka o přestávce po třídě schovala papírky s napsanými příklady, ty měly najít a vypočítat) a často střídaly činnosti. Tak učitelka dobře udržela pozornost dětí.

A k tomu soustředění: takový malý test, který radila naše logopedka, když k ní dcera ve školce chodila - pracovala také na částečný úvazek v PPP: pokud je dítko schopno se plně soustředit alespoň 20 min. na činnost, která ho hodně baví, tak problém není v dítěti, ale v učitelce. Prostě nedokáže dítě dostatečně zaujmout. Tak to můžeš na Lukáškovi vyzkoušet. A nebo o to požádej někoho z dobrých přátel. Třeba nějakou zajímavou skládačku, puzzle, lego a nebo třeba kreslení či modelování.

Jo, a mimochodem, naší dcery psycholožka v PPP poradně (pod kterou patří naše škola) také zvažovala odklad a nebo aspoň nějakou méně náročnou školu, než na kterou jsme chtěli. Prý je moc hravá, nepozorná a připadala jí na školu nepřipravená, prý by absolutně nestíhala. Nenapsala to do posudku sice jako závěrečné doporučení, ale přece jen to tam uvedla. Když to viděly učitelky ve školce a pak taky některé maminky dětí, které s dcerou chodily do školky, tak říkaly, že pokud by dcerka neměla jít do školy, tak pak ze školky nikdo. Že patří k nejsoustředěnějším dětem. Ve škole neměla sebemenší problémy (tedy až na to, že si stěžovala, že se nudí, protože už ve školce uměla pomalu číst, ale všechno, psát tiskacím a matiku tak na úrovni konce 2. třídy, ale pomalu. Nicméně, učitelka to během prvních tří měsíců zvládla nějak k dceřině spokojenosti vyřešit.).